Konec rozmazlování. Trump musí podle odborníků zasáhnout a vyřešit světovou krizi

Víkendový test severokorejské vodíkové bomby mění dosavadní pokusy o řešení. Jedno je jasné - pokud se rychle nepodnikne žádné důležité rozhodnutí nebo přímo akce, pak získá Kim Čong-Un v blízké budoucnosti nejsilnější bombu v historii lidstva s mezikontinentálním doletem. Může to být noční můra pro Spojené státy, která nikdy neskončí.

Podle Kazianise máme velmi omezené informace o vojenském potenciálu Kimova režimu, k údajům se dostáváme nepřímo (např: otřesy po testech), nebo se musíme spolehnout na oficiální zpravodajství z KLDR, které je skrz naskrz protkané propagandou. Ještě před měsícem tvrdili bezpečnostní experti, že Severní Korea potřebuje možná tak dva roky k výrobě vodíkové bomby. A teď je všechno jinak.

Kim Čong-Unovi však potrvá ještě nějaký čas, než jeho vědci zmenší bombu natolik, aby ji mohla nést mezikontinentální raketa. O víkendu zřejmě proběhl v Severní Koreji vůbec první test této bomby, do budoucna se proto může počítat s dalšími zkouškami.

Harry Kazianis se tak domnívá, že severokorejský režim ještě nevlastní funkční vodíkovou bombu, ale dělají vše pro to, aby této technologie dosáhli. Svět by proto měl reagovat co nejrychleji, aby Kimovo řádění zastavil. Jaké máme ale možnosti, pokud se zúčastněné strany pokouší vyhnout válce?

Podle Kazianise má svět jen tři možnosti - za prvé, musí se zastavit jakýkoliv ekonomický zdroj zvenčí a odříznout tak režim od možnosti financování vývoje. Na vytvoření bomby těchto rozměrů je zapotřebí miliardy dolarů a Kim Čong-Un si to asi neplatil z vlastní kapsy. Utnutí obchodu mezi Pchjongjangem a Pekingem sice výrazně ovlivní Číňany, kterým se tato akce líbit nebude. USA však už nesmí nadále tolerovat jakékoliv sponzorování, ať už přímé či nepřímé, severokorejského jadernému programu.

Za druhé, Kazianis by rád viděl navýšení americké obrany v pacifickém regionu. Bývalý prezident Barack Obama považoval bezpečnost v Asii za prioritu číslo jedna a neváhal přidat peníze na obranu. Současná hlava státu Donald Trump je však jiného smýšlení. Nynější korejská hrozba však vyžaduje, aby se vojenská pozornost USA více soustředila do Pacifiku a k současným šedesáti procentům vojenských aktivit v regionu přidat ještě alespoň dalších deset procent.

A za třetí, USA by měla rychle naplánovat a zdokonalit svůj protiraketový systém THAAD. Základny by se měly rozšířit po celé Jižní Koreji a ideálně i v Japonsku.

Prezident Trump by měl sám sebe i Kim Čong-Una potvrdit v tom, že politika USA nikdy nepřijme jadernou Severní Koreu. Kim Čong-Un by měl být jasně vyrozuměn o tom, že jeho provokativní testy mohou způsobit násilné ukončení jeho vlády. Harry Kazianis tvrdí, že dnes doplácí svět a především Spojené státy za to, že v minulých letech vlády vědomě přehlíželi signály nebezpečí z Korejského poloostrova. Problém se tak nakumuloval a možná už přesáhl možnosti diplomatického řešení.