Washington/Pchjongjang - Výhružné zprávy na Twitteru amerického prezidenta následované severokorejskými testy raketových střel a vodíkové bomby. Jak dlouho bude ještě trvat slovní přestřelka mezi USA a KLDR, než dojde k nějakému činu? Ředitel Obranných studií v The Center for the National Interest, Harry J. Kazianis, tvrdí, že čím dřív, tím líp. A chce to razantní řešení.
Víkendový test severokorejské vodíkové bomby mění dosavadní pokusy o řešení. Jedno je jasné - pokud se rychle nepodnikne žádné důležité rozhodnutí nebo přímo akce, pak získá Kim Čong-Un v blízké budoucnosti nejsilnější bombu v historii lidstva s mezikontinentálním doletem. Může to být noční můra pro Spojené státy, která nikdy neskončí.
Podle Kazianise máme velmi omezené informace o vojenském potenciálu Kimova režimu, k údajům se dostáváme nepřímo (např: otřesy po testech), nebo se musíme spolehnout na oficiální zpravodajství z KLDR, které je skrz naskrz protkané propagandou. Ještě před měsícem tvrdili bezpečnostní experti, že Severní Korea potřebuje možná tak dva roky k výrobě vodíkové bomby. A teď je všechno jinak.
Kim Čong-Unovi však potrvá ještě nějaký čas, než jeho vědci zmenší bombu natolik, aby ji mohla nést mezikontinentální raketa. O víkendu zřejmě proběhl v Severní Koreji vůbec první test této bomby, do budoucna se proto může počítat s dalšími zkouškami.
Harry Kazianis se tak domnívá, že severokorejský režim ještě nevlastní funkční vodíkovou bombu, ale dělají vše pro to, aby této technologie dosáhli. Svět by proto měl reagovat co nejrychleji, aby Kimovo řádění zastavil. Jaké máme ale možnosti, pokud se zúčastněné strany pokouší vyhnout válce?
Podle Kazianise má svět jen tři možnosti - za prvé, musí se zastavit jakýkoliv ekonomický zdroj zvenčí a odříznout tak režim od možnosti financování vývoje. Na vytvoření bomby těchto rozměrů je zapotřebí miliardy dolarů a Kim Čong-Un si to asi neplatil z vlastní kapsy. Utnutí obchodu mezi Pchjongjangem a Pekingem sice výrazně ovlivní Číňany, kterým se tato akce líbit nebude. USA však už nesmí nadále tolerovat jakékoliv sponzorování, ať už přímé či nepřímé, severokorejského jadernému programu.
Za druhé, Kazianis by rád viděl navýšení americké obrany v pacifickém regionu. Bývalý prezident Barack Obama považoval bezpečnost v Asii za prioritu číslo jedna a neváhal přidat peníze na obranu. Současná hlava státu Donald Trump je však jiného smýšlení. Nynější korejská hrozba však vyžaduje, aby se vojenská pozornost USA více soustředila do Pacifiku a k současným šedesáti procentům vojenských aktivit v regionu přidat ještě alespoň dalších deset procent.
A za třetí, USA by měla rychle naplánovat a zdokonalit svůj protiraketový systém THAAD. Základny by se měly rozšířit po celé Jižní Koreji a ideálně i v Japonsku.
Prezident Trump by měl sám sebe i Kim Čong-Una potvrdit v tom, že politika USA nikdy nepřijme jadernou Severní Koreu. Kim Čong-Un by měl být jasně vyrozuměn o tom, že jeho provokativní testy mohou způsobit násilné ukončení jeho vlády. Harry Kazianis tvrdí, že dnes doplácí svět a především Spojené státy za to, že v minulých letech vlády vědomě přehlíželi signály nebezpečí z Korejského poloostrova. Problém se tak nakumuloval a možná už přesáhl možnosti diplomatického řešení.
Související
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje vojenskou podporu Rusku ve válce proti Ukrajině
Severní Korea (KLDR) , USA (Spojené státy americké) , Jaderné zbraně , jaderný výzkum , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra
před 1 hodinou
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
před 2 hodinami
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
před 2 hodinami
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
před 3 hodinami
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
před 4 hodinami
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
před 5 hodinami
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 5 hodinami
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 6 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 7 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 8 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 9 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.
Zdroj: Libor Novák