Budíček pro svět? Za ničivé hurikány může člověk, zní z Británie

NÁZOR - V posledních dnech se texaský Houston doslova potopil pod přívaly dešťů, karibské ostrovy bičovaly mocné bouře valící se Mexickým zálivem a domy na Floridě nyní zasáhla Irma, největší ze tří hurikánů ženoucích se Atlantikem, připomíná editorial serveru The Guardian. Známý britský deník v něm konstatuje, že člověkem vyvolané klimatické změny mají na těchto událostech téměř jistě svůj podíl.

Záměrná kampaň matoucí voliče

Vědci bývali obezřetní, pokud měli spojovat jakoukoliv extrémní událost s globálním oteplování, poukazuje liberální deník. Dodává, že tak tomu již není a experti nyní nalézají pojítko mezi klimatickou změnou a suchem v Keni, rekordní zimou v Británii a přívalovými dešti v jihozápadní Číně.

"Nezaměnitelný otisk prstu extrémního počasí na místě činu globálního oteplování se zdá být intuitivně jasný: vezměme v potaz, že Houston byl zřejmě zasažen pětisetletou vodou třikrát za tři roky," píše The Guardian. Vysvětluje, že taková povodeň by se neměla objevit častěji než dvakrát za tisíciletí a její trojité opakování naznačuje, že někdejší klima již není spolehlivým vzorem pro současné počasí, přičemž vysvětlení představuje právě klimatická změna.   

Daný předpoklad by měl být budíčkem pro svět, který musí pochopit, jak zásadně je třeba změnit způsob výroby, distribuce a spotřeby energie a uvědomit si ničivé dopady pro fungování ekonomiky, apeluje britský server. Konstatuje, že zatímco vlády prostřednictvím Pařížské dohody signalizují konec éry fosilních paliv, politický proces, který má rozhodnout o tom, jak jednotlivé země naplní své nové cíle, je unášen a ovlivňován fosilně-palivovým průmyslem.

Společnosti zabývající se fosilními palivy, uhlíkoví miliardáři a jejich spojenci - především ti na Západě - dlouhé roky financují masivní a promyšlenou kampaň, která má zmást voliče v otázce škod, jež životnímu prostředí způsobují uhlíkové emise, deklaruje editorial. Tvrdí, že pro to existuje dobrý  důvod: Přelomová, letos zveřejněná studie odhalila, že 50 korporací je zodpovědných za 20% všech uhlíkových emisí, které do atmosféry unikly od začátku průmyslové revoluce.    

"Tento přelomový výzkum nejen pomáhá nastolit právní odpovědnost za klimatickou změnu, ale také oslabuje obhajobu jakékoliv korporace pomocí záměrné slepoty," uvádí The Guardian. Vysvětluje, že velcí znečišťovatelé již nemohou říkat, že ve svých aktivitách pokračují, protože si neuvědomují, jak velké škody jejich produkty páchají.   

Korporace musí nést zodpovědnost

Příslušné korporace mají skvělé zisky, zatímco se svět oteplil o celí stupeň více, než bylo záhodno, přičemž tito znečišťovatelé si přisvojili příjmy z fosilních paliv, ale náklady přenesli na společnost, nejchudší obyvatele světa, daňové poplatníky a budoucí generace, kritizuje prestižní server. Dodává, že velké společnosti a osoby, které tvrdí, že svým lobbingem jen naplňují demokratická práva, připomínají tabákové koncerny popírající zdravotní rizika spojená s kouřením.

Danou argumentaci podle editorialu otestují tři velké právní spory: První běží na Filipínách, kde se rozhoduje, zda znečišťovatelé porušili lidská práva Filipínců skrze svou roli při vytváření podmínek pro vznik tajfunu Haiyan, nejsilnější tropické bouře zasáhnuvší pevninu, po níž zůstalo 7 tisíc mrtvých. Druhá kauza probíhá v Německu, kde je domácí energetická společnost souzena za škody spojené se záplavami v důsledku tání ledovcových jezer v Peru, připomíná The Guardian. Doplňuje, že třetí soud se odehrává v USA, kde dva kalifornské okresy žalují 37 ropných, plynových a uhelných společností kvůli tomu, že neomezily produkci skleníkových plynů, ačkoliv znají vliv svých produktů na zvyšování hladiny moří a záplavy.          

"Fosilně-palivové společnosti by měly nést zodpovědnost za dopady klimatické změny," konstatuje britský deník. Dodává, že právní boj má dva hlavní cíle - překonat současné obchodní modely tak, aby byly v souladu s globálním závazkem zbavit se fosilních paliv a vejít se do nárůstu průměrné teploty o 1.5°C, ale především přinutit příslušné korporace zaplatit škody plynoucí z globálního oteplování.

Právní spory týkající se klimatu jsou podle známého serveru nevyhnutelným důsledkem dvou dekád neúspěšných rozhovorů. Jde také o důležitý způsob jak prezentovat klimatickou krizi coby naléhavou záležitost týkající se lidských práv, uzavírá editorial.

Související

Více souvisejících

hurikán Irma (září 2017) globální oteplování

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

před 1 hodinou

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

před 2 hodinami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 4 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 5 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 6 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

Zdroj: David Holub

Další zprávy