Budíček pro svět? Za ničivé hurikány může člověk, zní z Británie

NÁZOR - V posledních dnech se texaský Houston doslova potopil pod přívaly dešťů, karibské ostrovy bičovaly mocné bouře valící se Mexickým zálivem a domy na Floridě nyní zasáhla Irma, největší ze tří hurikánů ženoucích se Atlantikem, připomíná editorial serveru The Guardian. Známý britský deník v něm konstatuje, že člověkem vyvolané klimatické změny mají na těchto událostech téměř jistě svůj podíl.

Záměrná kampaň matoucí voliče

Vědci bývali obezřetní, pokud měli spojovat jakoukoliv extrémní událost s globálním oteplování, poukazuje liberální deník. Dodává, že tak tomu již není a experti nyní nalézají pojítko mezi klimatickou změnou a suchem v Keni, rekordní zimou v Británii a přívalovými dešti v jihozápadní Číně.

"Nezaměnitelný otisk prstu extrémního počasí na místě činu globálního oteplování se zdá být intuitivně jasný: vezměme v potaz, že Houston byl zřejmě zasažen pětisetletou vodou třikrát za tři roky," píše The Guardian. Vysvětluje, že taková povodeň by se neměla objevit častěji než dvakrát za tisíciletí a její trojité opakování naznačuje, že někdejší klima již není spolehlivým vzorem pro současné počasí, přičemž vysvětlení představuje právě klimatická změna.   

Daný předpoklad by měl být budíčkem pro svět, který musí pochopit, jak zásadně je třeba změnit způsob výroby, distribuce a spotřeby energie a uvědomit si ničivé dopady pro fungování ekonomiky, apeluje britský server. Konstatuje, že zatímco vlády prostřednictvím Pařížské dohody signalizují konec éry fosilních paliv, politický proces, který má rozhodnout o tom, jak jednotlivé země naplní své nové cíle, je unášen a ovlivňován fosilně-palivovým průmyslem.

Společnosti zabývající se fosilními palivy, uhlíkoví miliardáři a jejich spojenci - především ti na Západě - dlouhé roky financují masivní a promyšlenou kampaň, která má zmást voliče v otázce škod, jež životnímu prostředí způsobují uhlíkové emise, deklaruje editorial. Tvrdí, že pro to existuje dobrý  důvod: Přelomová, letos zveřejněná studie odhalila, že 50 korporací je zodpovědných za 20% všech uhlíkových emisí, které do atmosféry unikly od začátku průmyslové revoluce.    

"Tento přelomový výzkum nejen pomáhá nastolit právní odpovědnost za klimatickou změnu, ale také oslabuje obhajobu jakékoliv korporace pomocí záměrné slepoty," uvádí The Guardian. Vysvětluje, že velcí znečišťovatelé již nemohou říkat, že ve svých aktivitách pokračují, protože si neuvědomují, jak velké škody jejich produkty páchají.   

Korporace musí nést zodpovědnost

Příslušné korporace mají skvělé zisky, zatímco se svět oteplil o celí stupeň více, než bylo záhodno, přičemž tito znečišťovatelé si přisvojili příjmy z fosilních paliv, ale náklady přenesli na společnost, nejchudší obyvatele světa, daňové poplatníky a budoucí generace, kritizuje prestižní server. Dodává, že velké společnosti a osoby, které tvrdí, že svým lobbingem jen naplňují demokratická práva, připomínají tabákové koncerny popírající zdravotní rizika spojená s kouřením.

Danou argumentaci podle editorialu otestují tři velké právní spory: První běží na Filipínách, kde se rozhoduje, zda znečišťovatelé porušili lidská práva Filipínců skrze svou roli při vytváření podmínek pro vznik tajfunu Haiyan, nejsilnější tropické bouře zasáhnuvší pevninu, po níž zůstalo 7 tisíc mrtvých. Druhá kauza probíhá v Německu, kde je domácí energetická společnost souzena za škody spojené se záplavami v důsledku tání ledovcových jezer v Peru, připomíná The Guardian. Doplňuje, že třetí soud se odehrává v USA, kde dva kalifornské okresy žalují 37 ropných, plynových a uhelných společností kvůli tomu, že neomezily produkci skleníkových plynů, ačkoliv znají vliv svých produktů na zvyšování hladiny moří a záplavy.          

"Fosilně-palivové společnosti by měly nést zodpovědnost za dopady klimatické změny," konstatuje britský deník. Dodává, že právní boj má dva hlavní cíle - překonat současné obchodní modely tak, aby byly v souladu s globálním závazkem zbavit se fosilních paliv a vejít se do nárůstu průměrné teploty o 1.5°C, ale především přinutit příslušné korporace zaplatit škody plynoucí z globálního oteplování.

Právní spory týkající se klimatu jsou podle známého serveru nevyhnutelným důsledkem dvou dekád neúspěšných rozhovorů. Jde také o důležitý způsob jak prezentovat klimatickou krizi coby naléhavou záležitost týkající se lidských práv, uzavírá editorial.

Související

Více souvisejících

hurikán Irma (září 2017) globální oteplování

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Andrej Babiš

Babiš v otázce financování armády otočil. Závazek NATO chce letos splnit

Premiér Andrej Babiš (ANO) během pondělního summitu v Jerevanu překvapil změnou svého dosavadního postoje k financování armády. Novinářům oznámil, že Česká republika splní závazek vynakládat dvě procenta HDP na obranu ještě v letošním roce. Tento optimismus přichází jen krátce poté, co premiér v dubnu nedostatečný rozpočet obhajoval a tvrdil, že dosažení této hranice není reálné.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Bouřka, ilustrační foto

Počasí přinese do Česka další bouřky

Meteorologové předpovídají pro nadcházející dny proměnlivý charakter počasí, který odstartuje středečními bouřkami a vyvrcholí výrazným oteplením během víkendu. Zatímco polovina týdne přinese srážky a lokální ochlazení, neděle by měla nabídnout téměř letní teploty dosahující až k 28 °C.

Aktualizováno před 11 hodinami

Akce s názvem „Ruce pryč od médií“ Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestovaly proti zestátnění ČT a ČRo

Pražské Staroměstské náměstí se v úterý v podvečer stalo dějištěm rozsáhlého protestu na obranu nezávislosti veřejnoprávních médií. Akci s názvem „Ruce pryč od médií“ svolal spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na kontroverzní vládní návrh zákona, který by podle organizátorů znamenal faktické zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Tisíce účastníků zaplnily prostor náměstí, aby vyjádřily svůj nesouhlas se snahami o politické ovládnutí těchto institucí.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

CNN: Trump se stal historicky nejméně populárním prezidentem USA

Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO: Na palubě lodi MV Hondius mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka

Světová zdravotnická organizace (WHO) připustila, že na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, kde v uplynulých dnech zemřeli tři lidé, mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka. Virus se obvykle šíří prostřednictvím hlodavců, avšak v tomto specifickém případě se odborníci domnívají, že k infekci mohlo dojít mezi osobami v „mimořádně blízkém kontaktu“. WHO zároveň zdůraznila, že celkové riziko pro širší veřejnost zůstává nízké.

včera

Vladimir Putin a Robert Fico

V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska

Letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce v Moskvě se obejdou bez velkých jmen v řadách zahraničních hostů. V Evropské unii se nejvíce řeší účast slovenského premiéra Roberta Fica, který se má zároveň setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předseda slovenské vlády se ocitne i ve společnosti běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. 

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul

Osud keporkaka Timmyho, který se po týdnech strávených v mělkých vodách Baltského moře dočkal vytouženého vypuštění do Severního moře, zůstává nejasný a doprovázejí ho rostoucí obavy. Odborníci z Německého oceánografického muzea v úterý připustili, že zvíře s vysokou pravděpodobností nepřežilo. Tato zpráva vyvolala značné emoce u veřejnosti i vědecké komunity, která celou záchrannou misi od počátku bedlivě sledovala.

včera

Pete Hegseth

Hegseth: Cesta Hormuzským průlivem je volná. Írán se ztrapnil a uchýlil k mezinárodnímu vydírání

Navzdory opakovaným střetům v Hormuzském průlivu a rostoucímu napětí mezi Washingtonem a Teheránem trvají špičky amerického Pentagonu na tom, že příměří z 8. dubna stále platí. Americký ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine na tiskovém brífinku uvedli, že nynější íránské útoky zatím nedosáhly prahu, který by vyžadoval plné obnovení válečných operací.

včera

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce

Transatlantické obchodní vztahy procházejí další hlubokou krizí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že odstupuje od části přelomové dohody o clech, kterou uzavřel s lídry Evropské unie loni v létě ve Skotsku. Trump ostře zkritizoval Brusel za příliš pomalou ratifikaci ujednání a na sociální síti Truth Social oznámil, že zvýší cla na automobily a nákladní vozy dovážené z EU do Spojených států z nynějších 15 % na 25 %.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

včera

Hormuzský průliv

Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit

Americké vojenské velitelství zahájilo v pondělí operaci Projekt Svoboda, jejímž cílem je zajistit bezpečnou plavbu obchodních lodí skrze strategický Hormuzský průliv. Admirál Bradley Cooper, šéf Centrálního velitelství USA, zdůraznil, že se jedná o čistě defenzivní operaci. K vytvoření takzvaného „obranného deštníku“ nad touto oblastí využívá americká armáda široké spektrum prostředků, včetně válečných lodí, letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů.

včera

Nebezpečné počasí v Česku. Kromě požárů hrozí i bouřky, mohou být silné

Meteorologové v úterý přidali ke stále platné výstraze před nebezpečím požárů i výstrahu před bouřkami. Mohou být silné, spadnout může i více než 30 milimetrů srážek. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy