Budíček pro svět? Za ničivé hurikány může člověk, zní z Británie

NÁZOR - V posledních dnech se texaský Houston doslova potopil pod přívaly dešťů, karibské ostrovy bičovaly mocné bouře valící se Mexickým zálivem a domy na Floridě nyní zasáhla Irma, největší ze tří hurikánů ženoucích se Atlantikem, připomíná editorial serveru The Guardian. Známý britský deník v něm konstatuje, že člověkem vyvolané klimatické změny mají na těchto událostech téměř jistě svůj podíl.

Deník Shopaholičky

Záměrná kampaň matoucí voliče

Vědci bývali obezřetní, pokud měli spojovat jakoukoliv extrémní událost s globálním oteplování, poukazuje liberální deník. Dodává, že tak tomu již není a experti nyní nalézají pojítko mezi klimatickou změnou a suchem v Keni, rekordní zimou v Británii a přívalovými dešti v jihozápadní Číně.

"Nezaměnitelný otisk prstu extrémního počasí na místě činu globálního oteplování se zdá být intuitivně jasný: vezměme v potaz, že Houston byl zřejmě zasažen pětisetletou vodou třikrát za tři roky," píše The Guardian. Vysvětluje, že taková povodeň by se neměla objevit častěji než dvakrát za tisíciletí a její trojité opakování naznačuje, že někdejší klima již není spolehlivým vzorem pro současné počasí, přičemž vysvětlení představuje právě klimatická změna.   

Daný předpoklad by měl být budíčkem pro svět, který musí pochopit, jak zásadně je třeba změnit způsob výroby, distribuce a spotřeby energie a uvědomit si ničivé dopady pro fungování ekonomiky, apeluje britský server. Konstatuje, že zatímco vlády prostřednictvím Pařížské dohody signalizují konec éry fosilních paliv, politický proces, který má rozhodnout o tom, jak jednotlivé země naplní své nové cíle, je unášen a ovlivňován fosilně-palivovým průmyslem.

Společnosti zabývající se fosilními palivy, uhlíkoví miliardáři a jejich spojenci - především ti na Západě - dlouhé roky financují masivní a promyšlenou kampaň, která má zmást voliče v otázce škod, jež životnímu prostředí způsobují uhlíkové emise, deklaruje editorial. Tvrdí, že pro to existuje dobrý  důvod: Přelomová, letos zveřejněná studie odhalila, že 50 korporací je zodpovědných za 20% všech uhlíkových emisí, které do atmosféry unikly od začátku průmyslové revoluce.    

"Tento přelomový výzkum nejen pomáhá nastolit právní odpovědnost za klimatickou změnu, ale také oslabuje obhajobu jakékoliv korporace pomocí záměrné slepoty," uvádí The Guardian. Vysvětluje, že velcí znečišťovatelé již nemohou říkat, že ve svých aktivitách pokračují, protože si neuvědomují, jak velké škody jejich produkty páchají.   

Korporace musí nést zodpovědnost

Příslušné korporace mají skvělé zisky, zatímco se svět oteplil o celí stupeň více, než bylo záhodno, přičemž tito znečišťovatelé si přisvojili příjmy z fosilních paliv, ale náklady přenesli na společnost, nejchudší obyvatele světa, daňové poplatníky a budoucí generace, kritizuje prestižní server. Dodává, že velké společnosti a osoby, které tvrdí, že svým lobbingem jen naplňují demokratická práva, připomínají tabákové koncerny popírající zdravotní rizika spojená s kouřením.

Danou argumentaci podle editorialu otestují tři velké právní spory: První běží na Filipínách, kde se rozhoduje, zda znečišťovatelé porušili lidská práva Filipínců skrze svou roli při vytváření podmínek pro vznik tajfunu Haiyan, nejsilnější tropické bouře zasáhnuvší pevninu, po níž zůstalo 7 tisíc mrtvých. Druhá kauza probíhá v Německu, kde je domácí energetická společnost souzena za škody spojené se záplavami v důsledku tání ledovcových jezer v Peru, připomíná The Guardian. Doplňuje, že třetí soud se odehrává v USA, kde dva kalifornské okresy žalují 37 ropných, plynových a uhelných společností kvůli tomu, že neomezily produkci skleníkových plynů, ačkoliv znají vliv svých produktů na zvyšování hladiny moří a záplavy.          

"Fosilně-palivové společnosti by měly nést zodpovědnost za dopady klimatické změny," konstatuje britský deník. Dodává, že právní boj má dva hlavní cíle - překonat současné obchodní modely tak, aby byly v souladu s globálním závazkem zbavit se fosilních paliv a vejít se do nárůstu průměrné teploty o 1.5°C, ale především přinutit příslušné korporace zaplatit škody plynoucí z globálního oteplování.

Právní spory týkající se klimatu jsou podle známého serveru nevyhnutelným důsledkem dvou dekád neúspěšných rozhovorů. Jde také o důležitý způsob jak prezentovat klimatickou krizi coby naléhavou záležitost týkající se lidských práv, uzavírá editorial.

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

hurikán Irma (září 2017) globální oteplování

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 2 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 4 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 7 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko

Král Karel III. výslovně odsoudil "ruskou agresi" během státní návštěvy německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Panovník slíbil, že obě země jsou připraveny "posílit Evropu" proti hrozbě další ruské agrese a že obě národy "stojí" při Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy