Budíček pro svět? Za ničivé hurikány může člověk, zní z Británie

NÁZOR - V posledních dnech se texaský Houston doslova potopil pod přívaly dešťů, karibské ostrovy bičovaly mocné bouře valící se Mexickým zálivem a domy na Floridě nyní zasáhla Irma, největší ze tří hurikánů ženoucích se Atlantikem, připomíná editorial serveru The Guardian. Známý britský deník v něm konstatuje, že člověkem vyvolané klimatické změny mají na těchto událostech téměř jistě svůj podíl.

Záměrná kampaň matoucí voliče

Vědci bývali obezřetní, pokud měli spojovat jakoukoliv extrémní událost s globálním oteplování, poukazuje liberální deník. Dodává, že tak tomu již není a experti nyní nalézají pojítko mezi klimatickou změnou a suchem v Keni, rekordní zimou v Británii a přívalovými dešti v jihozápadní Číně.

"Nezaměnitelný otisk prstu extrémního počasí na místě činu globálního oteplování se zdá být intuitivně jasný: vezměme v potaz, že Houston byl zřejmě zasažen pětisetletou vodou třikrát za tři roky," píše The Guardian. Vysvětluje, že taková povodeň by se neměla objevit častěji než dvakrát za tisíciletí a její trojité opakování naznačuje, že někdejší klima již není spolehlivým vzorem pro současné počasí, přičemž vysvětlení představuje právě klimatická změna.   

Daný předpoklad by měl být budíčkem pro svět, který musí pochopit, jak zásadně je třeba změnit způsob výroby, distribuce a spotřeby energie a uvědomit si ničivé dopady pro fungování ekonomiky, apeluje britský server. Konstatuje, že zatímco vlády prostřednictvím Pařížské dohody signalizují konec éry fosilních paliv, politický proces, který má rozhodnout o tom, jak jednotlivé země naplní své nové cíle, je unášen a ovlivňován fosilně-palivovým průmyslem.

Společnosti zabývající se fosilními palivy, uhlíkoví miliardáři a jejich spojenci - především ti na Západě - dlouhé roky financují masivní a promyšlenou kampaň, která má zmást voliče v otázce škod, jež životnímu prostředí způsobují uhlíkové emise, deklaruje editorial. Tvrdí, že pro to existuje dobrý  důvod: Přelomová, letos zveřejněná studie odhalila, že 50 korporací je zodpovědných za 20% všech uhlíkových emisí, které do atmosféry unikly od začátku průmyslové revoluce.    

"Tento přelomový výzkum nejen pomáhá nastolit právní odpovědnost za klimatickou změnu, ale také oslabuje obhajobu jakékoliv korporace pomocí záměrné slepoty," uvádí The Guardian. Vysvětluje, že velcí znečišťovatelé již nemohou říkat, že ve svých aktivitách pokračují, protože si neuvědomují, jak velké škody jejich produkty páchají.   

Korporace musí nést zodpovědnost

Příslušné korporace mají skvělé zisky, zatímco se svět oteplil o celí stupeň více, než bylo záhodno, přičemž tito znečišťovatelé si přisvojili příjmy z fosilních paliv, ale náklady přenesli na společnost, nejchudší obyvatele světa, daňové poplatníky a budoucí generace, kritizuje prestižní server. Dodává, že velké společnosti a osoby, které tvrdí, že svým lobbingem jen naplňují demokratická práva, připomínají tabákové koncerny popírající zdravotní rizika spojená s kouřením.

Danou argumentaci podle editorialu otestují tři velké právní spory: První běží na Filipínách, kde se rozhoduje, zda znečišťovatelé porušili lidská práva Filipínců skrze svou roli při vytváření podmínek pro vznik tajfunu Haiyan, nejsilnější tropické bouře zasáhnuvší pevninu, po níž zůstalo 7 tisíc mrtvých. Druhá kauza probíhá v Německu, kde je domácí energetická společnost souzena za škody spojené se záplavami v důsledku tání ledovcových jezer v Peru, připomíná The Guardian. Doplňuje, že třetí soud se odehrává v USA, kde dva kalifornské okresy žalují 37 ropných, plynových a uhelných společností kvůli tomu, že neomezily produkci skleníkových plynů, ačkoliv znají vliv svých produktů na zvyšování hladiny moří a záplavy.          

"Fosilně-palivové společnosti by měly nést zodpovědnost za dopady klimatické změny," konstatuje britský deník. Dodává, že právní boj má dva hlavní cíle - překonat současné obchodní modely tak, aby byly v souladu s globálním závazkem zbavit se fosilních paliv a vejít se do nárůstu průměrné teploty o 1.5°C, ale především přinutit příslušné korporace zaplatit škody plynoucí z globálního oteplování.

Právní spory týkající se klimatu jsou podle známého serveru nevyhnutelným důsledkem dvou dekád neúspěšných rozhovorů. Jde také o důležitý způsob jak prezentovat klimatickou krizi coby naléhavou záležitost týkající se lidských práv, uzavírá editorial.

Související

Více souvisejících

hurikán Irma (září 2017) globální oteplování

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

včera

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

včera

včera

včera

včera

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

včera

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

včera

včera

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

včera

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

včera

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

včera

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

včera

včera

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

včera

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy