Zbrojní lobby má ve svém držení „koule“ zákonodárců, rozčiluje se známý moderátor. Platí to i pro Trumpa?

Las Vegas - Nejhorší masakr v moderních dějinách USA vyvolal další kolo věčné debaty ohledně zákonů o vlastnictví zbraní. Příznivci držení zbraní odmítají požadavky na přísnější regulaci zbraní jako porušování jejich ústavních práv. Argumentují, že ti, co chtějí rozsévat teror, by si zbraň opatřili tak jako tak a právě jejich řádění může zastavit legální držitel zbraně. Není překvapením, že takové argumenty se objevují i mezi zbrojními lobbyistickými skupinami.

Po masovém vraždění v Las Vegas, jehož následkem je 59 mrtvých a nejméně 500 zraněných lidí, se objevili hlasy, jenž kladly část odpovědnosti na zbrojní lobbyistické skupiny. Bývalý moderátor stanic ESPN a MSNBC Keith Olbermann nazval National Rifle Association (Národní asociace držitelů zbraní - NRA) „teroristickou organizací" za „umožnění takových masakrů." Hillary Clintonová vyzvala lid, aby se postavili NRA a populární moderátor Jimmy Kimmel řekl, že zákonodárci nebudou nic dělat, protože „NRA má jejich koule v sponkách na peníze.“

NRA, nejsilnější lobbová skupina v USA, se po extrémistickém útoku stáhla do ústranní a nevydala žádné stanovisko. Její prezident, Wayne LaPierre, vytvořil termín „dobrý chlap s pistolí", což znamená, že „jediná věc, která zastaví špatného chlapíka se zbraní" je někdo jiný se zbraní. Magazín Newsweek poukazuje na to, že ozbrojená policie se nemohla dostat ke střelci, vyzbrojeného arzenálem dostatečně velkým pro malou milici, po dobu delší než hodinu.

Magazín The Fortune zase poukazuje na to, že mlčení ze strany NRA následujících po takovýchto událostech není žádnou výjimkou a NRA vždy nechává média čekat, než vydá své prohlášení. Po střílení ve společnosti Virginia Tech v roce 2007 NRA vydala své prohlášení až po čtyřech dnech. Po masakru na Sandy Hook Elementary School to bylo dokonce až po týdnu, přičemž právě v souvislosti s tímto zabíjením LaPierre vyslovil svou tezi. Newsweek dodává, že podle NRA masakr proběh kvůli rozšířenosti rapové muziky v USA a nedostatku ozbrojených strážců na základních školách.

Rychleji NRA zareagovala po masakru v gay klubu v Orlandu na Floridě, kterého se dopustil americký občan afghánského původu hlásící se k IS. NRA po dvou dnech obvinila Obamovu administrativu, že její „politická korektnost“ umožnila zabíjení.  

Taktika zbraňových lobbyistů

"Snaží se zjistit, co se stalo," uvedl Richard Feldman, bývalý lobbista NRA, vysvětlil magazínu Politico, že taktikou NRA je mlčet, dokud nezjistí, co se přesně stalo.Prioritou této taktiky je zjistit co nejvíce o pachateli a odkud získal zbraň. Jako v případě orlandského vraha, tato znalost může být použita k odsouzení pachatele jakožto teroristy a tím odsunutí pozornosti od otázky regulace zbraní.

V případě strůjce masakru, Stephena Paddocka, to však budou mít velmi těžké. K jeho činu se přihlásil IS, který tvrdí, že Paddock konvertoval k radikálnímu islámu. Pro takové prohlášení ale zatím chybějí důkazy a američtí vyšetřovatelé za tím vidí spíše snahu IS získat zdání nebezpečné síly v době, kdy se píše o jeho ztrátách na Blízkém východě. Motiv Paddocka doposud zůstává velkým tajemstvím.

Jeden z nevadských činitelů NRA nicméně reagoval na dotaz reportérů. Prezident Nevada Firearms Coalition, dceřiné společnosti NRA, Don Turner, řekl reportérovi VICE, že: „když má někdo takovou mentalitu, nezáleží na tom, jaký máte druh zákonů." Podle něj v takovýchto emocionálních momentech se objevují tendenci tlačit vpřed regulační zákony, dle něj je však je třeba „zjistit, co se opravdu stalo."

Josh Sugarmann, výkonný ředitel Violence Policy Center, skupiny pro kontrolu zbraní, též poukazuje na tendenci zbraňových lobbyistů osočovat jejich kritiky, že politizují tragédii. Jeho slova nevědomě potvrzuje prominentní lobista, Erich Pratt, výkonný ředitel společnosti Gun Owners of America (GOA), který prohlásil, že je „zneklidňující vidět protizbraňové politiky a osobnosti, politizovat tragédii tím, že vyzývají k dalšímu omezení zbraní".

Trumpův pohled

Stanice BBC zdokumentovala Trumpův měnící se pohled na kontrolu zbraní. V letech 1990 až 2000 se sice vyjadřoval proti absolutní regulaci zbraní, požadoval ale kontrolu tzv. útočných zbraní (assault weapons – myslí se tím převážně samopaly a další útočné pušky – assault rifle).  Po masakru na Sandy Hook Elementary School se připojil k demokratickému stanovisku a pozitivně hodnotil Obamovy snahy o větší kontrolu zbraní.

Poté, co se ale rozhodl kandidovat za republikánskou stranu za prezidenta, přijal i její, vůči regulace zbraní skeptické stanovisko. Jako LaPierre považuje za účinnou prevenci masovému střílení více občanů se zbraněmi. Tři měsíce po složení prezidentské přísahy řekl členům NRA na jejich každoročním setkání, že mají „opravdového přítele a šampióna v Bílém domě.“ LaPierre tvrdí, že právě podpora NRA pomohla Trumpovi vyhrát volby a že to Trump ví, uvádí web  Deadline. NRA poskytla Trumpovi 30 miliónů dolarů.   

Nicméně, BBC upozorňuje na jeden nedávný moment, kdy Trump měl do určité míry jiné stanovisko než NRA. Po útoku v Orlandu se vyjádřil příznivě pro jistý druh regulace zbraní. Prohlásil, že bude s NRA jednat o omezení nákupu zbraní pro ty lidi, co jsou na seznamu možných teroristů. Nic z toho ale nebylo. Nyní Trump opět projevil ochotu bavit se o možné podobě regulace zbraní, většina médií si však nemyslí, že by došlo k nějaké výraznější – pokud vůbec – změně.

Související

Stephen Paddock (střelec z Las Vegas)

Oběti masakru v Las Vegas se dohodly na vyrovnání za stamiliardy dolarů

Přeživší a příbuzní 58 obětí masakru v Las Vegas z roku 2007 se dohodli s firmou MGM Resorts provozující hotel, z něhož se střílelo, na finančním vypořádání v celkovém objemu nejméně 735 milionů dolarů (téměř 17,2 miliardy korun). Podle agentury Reuters to dnes uvedly právnická firma zastupující oběti i společnost MGM Resorts International.

Více souvisejících

střelba na koncertě v Las Vegas (2. října 2017) zbraně lobbing Stephen Paddock (střelec z Las Vegas) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Zdroj: Petr Nutil

Další zprávy