Zbrojní lobby má ve svém držení „koule“ zákonodárců, rozčiluje se známý moderátor. Platí to i pro Trumpa?

Las Vegas - Nejhorší masakr v moderních dějinách USA vyvolal další kolo věčné debaty ohledně zákonů o vlastnictví zbraní. Příznivci držení zbraní odmítají požadavky na přísnější regulaci zbraní jako porušování jejich ústavních práv. Argumentují, že ti, co chtějí rozsévat teror, by si zbraň opatřili tak jako tak a právě jejich řádění může zastavit legální držitel zbraně. Není překvapením, že takové argumenty se objevují i mezi zbrojními lobbyistickými skupinami.

Po masovém vraždění v Las Vegas, jehož následkem je 59 mrtvých a nejméně 500 zraněných lidí, se objevili hlasy, jenž kladly část odpovědnosti na zbrojní lobbyistické skupiny. Bývalý moderátor stanic ESPN a MSNBC Keith Olbermann nazval National Rifle Association (Národní asociace držitelů zbraní - NRA) „teroristickou organizací" za „umožnění takových masakrů." Hillary Clintonová vyzvala lid, aby se postavili NRA a populární moderátor Jimmy Kimmel řekl, že zákonodárci nebudou nic dělat, protože „NRA má jejich koule v sponkách na peníze.“

NRA, nejsilnější lobbová skupina v USA, se po extrémistickém útoku stáhla do ústranní a nevydala žádné stanovisko. Její prezident, Wayne LaPierre, vytvořil termín „dobrý chlap s pistolí", což znamená, že „jediná věc, která zastaví špatného chlapíka se zbraní" je někdo jiný se zbraní. Magazín Newsweek poukazuje na to, že ozbrojená policie se nemohla dostat ke střelci, vyzbrojeného arzenálem dostatečně velkým pro malou milici, po dobu delší než hodinu.

Magazín The Fortune zase poukazuje na to, že mlčení ze strany NRA následujících po takovýchto událostech není žádnou výjimkou a NRA vždy nechává média čekat, než vydá své prohlášení. Po střílení ve společnosti Virginia Tech v roce 2007 NRA vydala své prohlášení až po čtyřech dnech. Po masakru na Sandy Hook Elementary School to bylo dokonce až po týdnu, přičemž právě v souvislosti s tímto zabíjením LaPierre vyslovil svou tezi. Newsweek dodává, že podle NRA masakr proběh kvůli rozšířenosti rapové muziky v USA a nedostatku ozbrojených strážců na základních školách.

Rychleji NRA zareagovala po masakru v gay klubu v Orlandu na Floridě, kterého se dopustil americký občan afghánského původu hlásící se k IS. NRA po dvou dnech obvinila Obamovu administrativu, že její „politická korektnost“ umožnila zabíjení.  

Taktika zbraňových lobbyistů

"Snaží se zjistit, co se stalo," uvedl Richard Feldman, bývalý lobbista NRA, vysvětlil magazínu Politico, že taktikou NRA je mlčet, dokud nezjistí, co se přesně stalo.Prioritou této taktiky je zjistit co nejvíce o pachateli a odkud získal zbraň. Jako v případě orlandského vraha, tato znalost může být použita k odsouzení pachatele jakožto teroristy a tím odsunutí pozornosti od otázky regulace zbraní.

V případě strůjce masakru, Stephena Paddocka, to však budou mít velmi těžké. K jeho činu se přihlásil IS, který tvrdí, že Paddock konvertoval k radikálnímu islámu. Pro takové prohlášení ale zatím chybějí důkazy a američtí vyšetřovatelé za tím vidí spíše snahu IS získat zdání nebezpečné síly v době, kdy se píše o jeho ztrátách na Blízkém východě. Motiv Paddocka doposud zůstává velkým tajemstvím.

Jeden z nevadských činitelů NRA nicméně reagoval na dotaz reportérů. Prezident Nevada Firearms Coalition, dceřiné společnosti NRA, Don Turner, řekl reportérovi VICE, že: „když má někdo takovou mentalitu, nezáleží na tom, jaký máte druh zákonů." Podle něj v takovýchto emocionálních momentech se objevují tendenci tlačit vpřed regulační zákony, dle něj je však je třeba „zjistit, co se opravdu stalo."

Josh Sugarmann, výkonný ředitel Violence Policy Center, skupiny pro kontrolu zbraní, též poukazuje na tendenci zbraňových lobbyistů osočovat jejich kritiky, že politizují tragédii. Jeho slova nevědomě potvrzuje prominentní lobista, Erich Pratt, výkonný ředitel společnosti Gun Owners of America (GOA), který prohlásil, že je „zneklidňující vidět protizbraňové politiky a osobnosti, politizovat tragédii tím, že vyzývají k dalšímu omezení zbraní".

Trumpův pohled

Stanice BBC zdokumentovala Trumpův měnící se pohled na kontrolu zbraní. V letech 1990 až 2000 se sice vyjadřoval proti absolutní regulaci zbraní, požadoval ale kontrolu tzv. útočných zbraní (assault weapons – myslí se tím převážně samopaly a další útočné pušky – assault rifle).  Po masakru na Sandy Hook Elementary School se připojil k demokratickému stanovisku a pozitivně hodnotil Obamovy snahy o větší kontrolu zbraní.

Poté, co se ale rozhodl kandidovat za republikánskou stranu za prezidenta, přijal i její, vůči regulace zbraní skeptické stanovisko. Jako LaPierre považuje za účinnou prevenci masovému střílení více občanů se zbraněmi. Tři měsíce po složení prezidentské přísahy řekl členům NRA na jejich každoročním setkání, že mají „opravdového přítele a šampióna v Bílém domě.“ LaPierre tvrdí, že právě podpora NRA pomohla Trumpovi vyhrát volby a že to Trump ví, uvádí web  Deadline. NRA poskytla Trumpovi 30 miliónů dolarů.   

Nicméně, BBC upozorňuje na jeden nedávný moment, kdy Trump měl do určité míry jiné stanovisko než NRA. Po útoku v Orlandu se vyjádřil příznivě pro jistý druh regulace zbraní. Prohlásil, že bude s NRA jednat o omezení nákupu zbraní pro ty lidi, co jsou na seznamu možných teroristů. Nic z toho ale nebylo. Nyní Trump opět projevil ochotu bavit se o možné podobě regulace zbraní, většina médií si však nemyslí, že by došlo k nějaké výraznější – pokud vůbec – změně.

Související

Stephen Paddock (střelec z Las Vegas)

Oběti masakru v Las Vegas se dohodly na vyrovnání za stamiliardy dolarů

Přeživší a příbuzní 58 obětí masakru v Las Vegas z roku 2007 se dohodli s firmou MGM Resorts provozující hotel, z něhož se střílelo, na finančním vypořádání v celkovém objemu nejméně 735 milionů dolarů (téměř 17,2 miliardy korun). Podle agentury Reuters to dnes uvedly právnická firma zastupující oběti i společnost MGM Resorts International.

Více souvisejících

střelba na koncertě v Las Vegas (2. října 2017) zbraně lobbing Stephen Paddock (střelec z Las Vegas) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy