Washington – 20. 7. 1969 lidé poprvé stanuli na povrchu Měsíce. Malý krůček pro člověka, ale velký krok pro lidstva byl především významným momentem pro Američany, protože se jednalo o významné pokoření Sovětského svazu, s kterým v té době vedly USA tvrdou válku o dobývání vesmíru. Nyní, 60 let po vypuštění Sputnika I, první umělé družice, která odstartovala doslovně studenou válku o prvenství v chladném vesmíru, chce Trumpova administrativa zopakovat tento americký triumf.
„ Vrátíme americké astronauty na Měsíc, nejen aby [zde] zanechali stopy a vlajky, ale [také] budovali základnu, kterou potřebujeme, abychom [mohli] poslat Američany na Mars a dál," uvedl viceprezident Mike Pence na prvním zasedání nově obnovené Národní vesmírné rady (NSC). "Měsíc bude odrazovým můstkem, tréninkovým místem pro posílení našich obchodních a mezinárodních partnerství, když přesměrujeme americký vesmírný program na průzkum lidského vesmíru," dodal Pence.
Pence nepřímo kritizoval předchozí administrativy, že toho nedělaly pro výzkum vesmíru příliš. Např. Obamova administrativa stanovila mnohem menší odrazový můstek pro výzkum Marsu. Tím měl být připravený asteroid blízko planety. NASA navrhla plán na vytržení balvanu z vesmírné horniny a přemístění tohoto fragmentu na oběžnou dráhu kolem Měsíce.
Podle Penceho místo toho, aby USA vedly závod ve vesmírné kolonizaci, tak rozhodly následovat další. Jako důkaz Pence citoval skutečnost, že astronauti NASA se nevydali za nízkou oběžnou dráhu Země od poslední mise Apolla v roce 1972 a nyní USA platí Rusku aby dopravila americké astronauty na Mezinárodní kosmickou stanici, protože raketoplán v roce 2011 odešel do důchodu. Jedno místo stojí 76 milionů dolarů.
Pence vidí dobývání vesmíru nejen jako důležitý bod ekonomického a vědeckého rozvoje, ale též jako důležitý bod národní bezpečnosti. „Obnovíme závazek Ameriky k vytvoření vesmírné technologie potřebné k ochraně národní bezpečnosti. Naši protivníci agresivně rozvíjejí rušivé a hackerské schopnosti, které by mohly ochromit kritický vojenský dohled, navigační systémy a komunikační sítě. S ohledem na tuto hrozbu musí být Amerika tak dominantní v nebesích, jako je na Zemi,“ řekl Pence.
„Budeme podporovat regulační, technologické a vzdělávací reformy s cílem rozšířit příležitosti pro americké občany a zajistit, aby USA byly v čele hospodářského rozvoje ve vesmíru," dodal. "V příštích letech musí být americký průmysl první, kdo udržuje neustálou obchodní přítomnost člověka na nízké oběžné dráze Země a rozšiřuje oblast ekonomiky mimo tento modrý mramor."
Lunární základna: lákavý cíl
Ačkoliv Pence nepřímo varoval před ruskými a čínskými snahami o ovládnutí vesmíru, ruské a americké vesmírné agentury NASA a Roscosmos spolu spolupracují na dobývání vesmíru. Na 68. Mezinárodním astronautickém kongresu v Adelaide v Austrálii toto září podepsaly společné prohlášení, že budou společně pracovat na vybudování vesmírné stanice Deep Space Gateway, obíhající Měsíc a poskytující základnu pro další kolonizaci vesmíru.
Náznaky spolupráce s ruskými partnery se objevuje i na firemní úrovni. Touha ovládnout vesmír – a ekonomicky z toho profitovat – je mezi americkými firmami velmi silná. Dva velcí američtí letečtí giganti Boeing a Lockheed Martin by rádi zřídily lunární základnu. O tomto plánu jednají i s ruskými firmami v kosmickém průmyslu jako RKK Energia a GKNPTs Khrunichev.
Podobně o postavení lunární základny sní i Elon Musk, zakladatel společnosti pro vesmírné lety SpaceX, podle kterého by pomohla podnítit zájem veřejnosti o kolonizaci vesmíru. Jeho konkurent v této oblasti, zakladatel Amazonu Jeff Bezos, plánuje ve spolupráci s NASA poslat kolem roku 2020 na Měsíc nejprve nepilotovaný modul Blue Moon a poté série bezpilotních misí, které připraví půdu pro mise s lidskou posádkou.
Související
OBRAZEM: Takhle Zemi 50 let nikdo neviděl. Z mise Artemis dorazily i první snímky odvrácené strany Měsíce
Astronauti už opravdu míří k Měsíci. Mise Artemis II pokračuje
vesmír, Měsíc , Mike Pence , vesmir
Aktuálně se děje
před 54 minutami
K návratu cen ropy na předválečnou úroveň možná nikdy nedojde, varují experti
před 1 hodinou
Odstěhujte se, než vás definitivně zaplaví voda, vzkázali vědci obyvatelům jednoho z nejznámějších měst USA
před 2 hodinami
Francie čelí rozsáhlému skandálu. Na více než sto školách a školkách docházelo k týrání dětí
před 3 hodinami
Teherán popřel Rubiova slova. Dohoda Íránu s USA jen tak nebude
před 4 hodinami
Tropické počasí ještě zesílí, nejvíce potrápí jižní Moravu. Platí výstraha
před 5 hodinami
Rubio naznačil, že dohoda s Íránem by mohla být už dnes
před 5 hodinami
Tropické počasí přidělává starosti. Meteorologové opět varují před požáry
před 6 hodinami
Bude dobrá a lepší než Obamova, řekl Trump o případné dohodě s Íránem
před 8 hodinami
Počasí: Tropy vystřídá ochlazení, pak se vedra vrátí
včera
Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce
včera
Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?
včera
Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA
včera
Po Američanech se začínají bát z možného nepostupu i Švédové. Němci naopak stále živí naději
včera
„Oto, zabal to.“ Prahou prošly tisíce demonstrantů, žádají konec Klempíře
včera
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
včera
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
včera
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
včera
OBRAZEM: Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
včera
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
včera
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
Severoatlantická aliance byla nucena vyslat do vzdušného prostoru nad Polskem stíhací letouny v reakci na masivní vlnu ruských leteckých úderů na Ukrajině. Moskva během nočního útoku nasadila strategické bombardéry Tu-95MS schopné nést jaderné zbraně, více než padesát raket různých typů a přibližně sedm set bezpilotních letounů. Součástí této rozsáhlé operace bylo podle britských médií The Guardian a The Mirror také odpálení hypersonické rakety středního doletu Orešnik, která zasáhla město Bila Cerkva ležící necelých devadesát kilometrů jižně od ukrajinského hlavního města
Zdroj: Libor Novák