Washington – 20. 7. 1969 lidé poprvé stanuli na povrchu Měsíce. Malý krůček pro člověka, ale velký krok pro lidstva byl především významným momentem pro Američany, protože se jednalo o významné pokoření Sovětského svazu, s kterým v té době vedly USA tvrdou válku o dobývání vesmíru. Nyní, 60 let po vypuštění Sputnika I, první umělé družice, která odstartovala doslovně studenou válku o prvenství v chladném vesmíru, chce Trumpova administrativa zopakovat tento americký triumf.
„ Vrátíme americké astronauty na Měsíc, nejen aby [zde] zanechali stopy a vlajky, ale [také] budovali základnu, kterou potřebujeme, abychom [mohli] poslat Američany na Mars a dál," uvedl viceprezident Mike Pence na prvním zasedání nově obnovené Národní vesmírné rady (NSC). "Měsíc bude odrazovým můstkem, tréninkovým místem pro posílení našich obchodních a mezinárodních partnerství, když přesměrujeme americký vesmírný program na průzkum lidského vesmíru," dodal Pence.
Pence nepřímo kritizoval předchozí administrativy, že toho nedělaly pro výzkum vesmíru příliš. Např. Obamova administrativa stanovila mnohem menší odrazový můstek pro výzkum Marsu. Tím měl být připravený asteroid blízko planety. NASA navrhla plán na vytržení balvanu z vesmírné horniny a přemístění tohoto fragmentu na oběžnou dráhu kolem Měsíce.
Podle Penceho místo toho, aby USA vedly závod ve vesmírné kolonizaci, tak rozhodly následovat další. Jako důkaz Pence citoval skutečnost, že astronauti NASA se nevydali za nízkou oběžnou dráhu Země od poslední mise Apolla v roce 1972 a nyní USA platí Rusku aby dopravila americké astronauty na Mezinárodní kosmickou stanici, protože raketoplán v roce 2011 odešel do důchodu. Jedno místo stojí 76 milionů dolarů.
Pence vidí dobývání vesmíru nejen jako důležitý bod ekonomického a vědeckého rozvoje, ale též jako důležitý bod národní bezpečnosti. „Obnovíme závazek Ameriky k vytvoření vesmírné technologie potřebné k ochraně národní bezpečnosti. Naši protivníci agresivně rozvíjejí rušivé a hackerské schopnosti, které by mohly ochromit kritický vojenský dohled, navigační systémy a komunikační sítě. S ohledem na tuto hrozbu musí být Amerika tak dominantní v nebesích, jako je na Zemi,“ řekl Pence.
„Budeme podporovat regulační, technologické a vzdělávací reformy s cílem rozšířit příležitosti pro americké občany a zajistit, aby USA byly v čele hospodářského rozvoje ve vesmíru," dodal. "V příštích letech musí být americký průmysl první, kdo udržuje neustálou obchodní přítomnost člověka na nízké oběžné dráze Země a rozšiřuje oblast ekonomiky mimo tento modrý mramor."
Lunární základna: lákavý cíl
Ačkoliv Pence nepřímo varoval před ruskými a čínskými snahami o ovládnutí vesmíru, ruské a americké vesmírné agentury NASA a Roscosmos spolu spolupracují na dobývání vesmíru. Na 68. Mezinárodním astronautickém kongresu v Adelaide v Austrálii toto září podepsaly společné prohlášení, že budou společně pracovat na vybudování vesmírné stanice Deep Space Gateway, obíhající Měsíc a poskytující základnu pro další kolonizaci vesmíru.
Náznaky spolupráce s ruskými partnery se objevuje i na firemní úrovni. Touha ovládnout vesmír – a ekonomicky z toho profitovat – je mezi americkými firmami velmi silná. Dva velcí američtí letečtí giganti Boeing a Lockheed Martin by rádi zřídily lunární základnu. O tomto plánu jednají i s ruskými firmami v kosmickém průmyslu jako RKK Energia a GKNPTs Khrunichev.
Podobně o postavení lunární základny sní i Elon Musk, zakladatel společnosti pro vesmírné lety SpaceX, podle kterého by pomohla podnítit zájem veřejnosti o kolonizaci vesmíru. Jeho konkurent v této oblasti, zakladatel Amazonu Jeff Bezos, plánuje ve spolupráci s NASA poslat kolem roku 2020 na Měsíc nejprve nepilotovaný modul Blue Moon a poté série bezpilotních misí, které připraví půdu pro mise s lidskou posádkou.
Související
Měsíc se v noci netradičně zbarví. Příčinu hledejte v Severní Americe
Lunární modul Blue Ghost společnosti Firefly přistál na Měsíci
vesmír, Měsíc , Mike Pence , vesmir
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák