Kennedyovi rozhodně nebyli svatí, Jacqueline měla o atentátu na manžela jasno

První dáma, v pořadí sedmatřicátá, měla honosný původ, jejím otcem byl magnát John V. Bouvier III., díky jehož majetku vlastně Jacqueline nikdy nepoznala tíživou situaci, ačkoliv se narodila 28. července 1929, tedy krátce před vypuknutím velké hospodářské krize. S Kennedym se seznámila díky své profesi novinářky v deníku Washington Times-Herald, přesněji v jeho společenské rubrice. Vzali se v roce 1953 a měli spolu čtyři děti.

Na rozdíl od některých předchozích prvních dam se Jacqueline do politiky příliš nepletla, o to razantněji "úřadovala" v Bílém domě, v němž chtěla zanechat punc své osobnosti. Její další zálibou až posedlostí byla móda a protože jako manželka prezidenta byla stále na očích, dokázala využít této skutečnosti k prosazování trendů nejen na území USA.

Nebyl to jen JFK

Její vztah s Kennedym byl vždy označován za spořádaný až vzorný, jenže to byla jen slupka na povrchu. JFK, jak se také prezidentovi říkalo, prokazatelně nechápal svátost manželskou jako prvotní zákon, takže se po jeho smrti svět dozvěděl - mimo jiné - o Mimi Aldorfové, Marilyn Monroové, která navíc "propíchla" veřejné tajemství 19. května 1962 v newyorské Madison Square Garden při oslavě Kennedyho 45. narozenin. Zdaleka to není vyčerpávající seznam, ovšem spekulace v rovině dohadů o záhadné "údajné neteři" českého prezidenta Novotného Marielle Novotny už přesáhly možný rámec.

Jenže kdo by považoval Jacqueline za oběť a usouženou manželku, která se musela vyrovnávat se zálety slavného manžela, ten by se mýlil. Také první dáma měla své románky a nezůstávalo jen u platonických vztahů. To byl případ herce Williama Holdena nebo zakladatele automobilového impéria F.I.A.T. Gianni Agnelliho. Podle historiků si Jacqueline přímo libovala, když mohla Johna rozzuřit vlastními zálety.

Věděla víc než ostatní?

Jacqueline údajně tušila, že její manžel je v obrovském nebezpečí a dokonce byla přesvědčena, že mu o život usiluje jeho viceprezident Lyndon B. Johnson, který se po atentátu v Dallasu skutečně stal Kennedyho nástupcem. Své svědectví Jacqueline nahrála na magnetofonové pásky a zapečetěné uschovala do trezoru Prezidentské knihovny Kennedyho. Podle dohody měly být odtajněny 50 let po její smrti, tedy v roce 2044, ale stalo se tak podstatně dříve. Když totiž televizní gigant ABC chystal v roce 2011 rozsáhlý seriál o dynastii Kennedyů, kde nebyla nouze o skandály, její druhorozená dcera Caroline (*1957) svolila ke zveřejnění nahrávek pod podmínkou, že ABC daný seriál neodvysílá.

Jacqueline Kennedy na nahrávkách hovoří o rozsáhlém spiknutí za účasti Johnsona, dále se domnívá, že atentát skutečně byl dílem Lee Harveye Oswalda, ale nikoli z jeho pohnutek či přesvědčení, nýbrž jako pouhého pěšáka na poli politických machinací organizovaných jižanskými magnáty. Oswald byl jen nastrčenou osobou.

Posmutnělý podzim života

Jacqueline Bouvier-Kennedy se provdala v roce 1968 za řeckého rejdaře Aristotela Onassise, ale jak všechny společenské magazíny konstatovaly, byl to sňatek spíš pro veřejnost. Jedinou výhodu měl v tom, že Jacqueline vysávala systematicky bezedné Onassisovo konto účty za obrovské módní kolekce a na oplátku ho neomezovala v jeho zálibách v jiných ženách. Jejich manželství skončilo v roce 1975, když Onassis ve Francii zemřel na komplikace způsobené zápalem plic.

Jacqueline pak dál pracovala jako redaktorka a její sláva postupně upadala. Na počátku roku 1994 u ní lékaři zjistili rakovinu lymfatických žláz a během necelých pěti měsíců bývalá první dáma zemřela (19. května).

Byl to tedy Castro? Nebo důsledek záletů?

Po smrti Kennedyho se i v souvislosti s Jacqueline vynořila spousta hypotéz, které byly více či méně přitažené za vlasy. Podle jedné měl být atentát na Kennedyho dílem Kubánců jako odveta za jeho účasti při invazi na Ostrov svobody, který neslavně skončil v Playa Girón. Jde však o nepodložená svědectví, která se navíc objevovala až po hodně dlouhé době.

Další osobou, která podle podivných teorií měla stát v pozadí skonu Kennedyho, byla už zmíněná Marilyn Monroe. FBI ji údajně podezírala z kontaktu s komunisty a na základně nechvalně známého "honu na čarodějnice", tedy existence Výboru pro neamerickou činnost, v jehož čele stál senátor Joseph McCarthy, byla herečka sledována. Podle některých názorů byla "božská Marilyn" jako Kennedyho milenka nebezpečnou osobou a mohla údajně vynášet citlivé informace. To byl také jeden z důvodů, proč její smrt v roce 1962 i přes důkladné rozbory stále obestírá také nemalý počet dohadů.