Rozvrat USA? Putin není jedinou hrozbou, děsí se expertka na diktatury

NÁZOR - Bývalý americký prezident Barack Obama měl pravdu, když ve čtvrtek na Ekonomickém klubu v Chicagu varoval Američany před křehkostí jejich demokracie, konstatuje historička Ruth Ben-Ghiatová. Profesorka z New York University zabývající se autoritářstvím a propagandou v komentáři pro server CNN poukazuje na náznaky, že svobodu v USA neohrožují pouze vnější nepřátelé jako Vladimir Putin, ale také vnitřní síly, v čele s radikalizovanými elementy v Republikánské straně.

Rozdělená populace, jednoduché odpovědi

Obama mnohým nadzdvihl obočí, když odkazoval na vzestup Adolfa Hitlera v Německu a varoval, že "věci se mohou rychle zhroutit", jelikož americká populace je rozdělená a může padnout za kořist těm, kteří nabízejí "jednoduché odpovědi", připomíná historička. Dodává, že pravicový tisk odmítl Obamovu implicitní paralelu mezi současným americkým prezidentem Donaldem Trumpem a nejznámějším odpůrcem židů, především s ohledem na ohromný dárek, který Trump dal izraelským zastáncům tvrdé linie, když uznal Jeruzalém izraelskou metropolí.   

"A je pravda, že Trump nevyhlásí staromódní diktaturu. Dnešní autoritáři (takoví jako Putin) uplatňují represi odlišně," vysvětluje odbornice. Přesto podle ní Obama nepoužil své srovnání lehkovážně - jde totiž o zkušeného politika a obezřetného řečníka, který na veřejnosti zřídka mluví bez přípravy a uvědomuje si lépe než kdokoliv jiný závažnost stávajících hrozeb pro integritu americké demokracie a co je nutné dělat pro probuzení Američanů, kterým hrozí letargie.     

Není tajemstvím, že Trump se snaží oslabit americké demokratické normy a zdiskreditovat podstatu společenských institucí, které mohou odhalovat nepravosti prezidenta a jeho spojenců, deklaruje Ben-Ghiatová. Soudí, že Trumpovy útoky na tisk, justici a zpravodajské služby jsou učebnicovými příklady autoritářství, stejně jako jeho pěstování vůdcovského kultu. "Jsem jediný, na kom to záleží," cituje historička prezidentova slova, kterými reagoval na dotaz týkající se případného zaplnění prázdných míst na ministerstvu zahraničí.

Vůdci nicméně potřebují spojence, aby mohli zničit demokracii, tvrdí expertka. Této role se podle jejího názoru dobře ujala Republikánská strana, o čemž dobře vypovídá podpora republikánů a Trumpa spolustraníkovi Royu Moorovi obviněnému ze sexuálního obtěžování a rasismu. "Ve skutečnosti slova a činy mnoha republikánských volených představitelů vykazují rysy rozvratného jednání typu, který vždy pomáhal autoritářům při nástupu k moci," varuje akademička a uvádí tři jejich příklady.

Vlivní mlčí

Za první profesorka označuje popravy politických odpůrců na základě jejich údajně antidemokratického jednání. Šlo o oblíbenou taktiku Hitlera, a proto je podle jejího názoru pozoruhodné, že vedení Republikánské strany nikdy veřejně neodsoudilo své zákonodárce z New Hampshire a Oklahomy, Ala Baldasara a Johna Bennetta, za jejich výzvy k zabití Trumpovy demokratické protikandidátky Hillary Clintonové.

Poté, co Baldasarova slova, že Clintonová by měla být "zastřelena za velezradu", začala šetřit Tajná služba USA, Trump vystoupil na jeho podporu, čímž zamezil jakékoliv potenciální kritice či morálnímu odsouzení z úst svých spojenců, konstatuje Ben-Ghiatová. Poukazuje, že Bladasaro naopak později obvinil "liberální média", že se chopila jeho poznámek a rychle je zveřejnila.

Druhým příkladem typicky autoritářského přístupu je podle odbornice vyzývání k perzekuci tisku a intelektuálů označovaných za "destruktivní kritiky". Mezi zvolenými republikánskými představiteli se do čela této zastrašovací taktiky postavil texaský guvernér Greg Abbott, kterému se od vedení partaje nedostalo žádných negativních reakcí za jeho květnové vtipy o střílení novinářů, připomíná historička. Dodává, že Abbottův odpor k profesorům se stejně zarputilý jako jeho přesvědčení, že studenti by měli mít možnost nosit na hodiny svých profesorů zbraně.

Republikánským přeborníkem v násilných řečech - třetím příkladu autoritářských tendencí - je dle mínění odbornice Wayne LaPierre z Národní asociace držitelů zbraní, který v dubnu označil za "největší domácí hrozbu" politické, mediální a akademické elity. "Ti, kdo žijí v represivních režimech po celém světě, by se z takového jazyka zachvěli, jelikož vědí, kam může vést," varuje Ben-Ghiatová. Připomíná, že momentálně sedí stovky profesorů a novinářů ve vězeních například v Turecku, přičemž jde o oběti čistek prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana ve zmíněných sférách.

Není nemožné si představit, že americké věznice budou jednoho dne vypadat stejně, vezmeme-li v potaz činy a rétoriku představitelů Republikánské strany a skutečnost, že Trump údajně v únoru požádal tehdejšího ředitele FBI Jamese Comeyho o zatčení novinářů, kteří zveřejnili utajované skutečnosti, míní expertka.

"V historii autoritářských režimů je nejpozoruhodnější, že za hlukem manifestací a propagandy mlčí politicky vlivní, kteří mohou zabránit vůdcům v činech," zdůrazňuje profesorka. Konstatuje, že čas pro jejich akci nastal nyní a Obamovi by se mělo aplaudovat za to, že promluvil, přičemž vyčkávající politici z obou amerických stran by měli učinit to samé.

Související

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Barack Obama demokracie Donald Trump

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 4 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 5 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 9 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 9 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 12 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

včera

U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá

U pobřeží severního Kypru se převrátila cestovní loď Filo Jet, na jejíž palubě se v době neštěstí nacházelo celkem 267 osob. Podle dosavadních oficiálních informací si tragická nehoda vyžádala nejméně sedm lidských životů. Záchranářům se podařilo z moře vytáhnout 237 přeživších, přičemž někteří z nich utrpěli různě závažná zranění. Dalších třiadvacet cestujících a členů posádky zůstává nadále nezvěstných.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy