Rozvrat USA? Putin není jedinou hrozbou, děsí se expertka na diktatury

NÁZOR - Bývalý americký prezident Barack Obama měl pravdu, když ve čtvrtek na Ekonomickém klubu v Chicagu varoval Američany před křehkostí jejich demokracie, konstatuje historička Ruth Ben-Ghiatová. Profesorka z New York University zabývající se autoritářstvím a propagandou v komentáři pro server CNN poukazuje na náznaky, že svobodu v USA neohrožují pouze vnější nepřátelé jako Vladimir Putin, ale také vnitřní síly, v čele s radikalizovanými elementy v Republikánské straně.

Rozdělená populace, jednoduché odpovědi

Obama mnohým nadzdvihl obočí, když odkazoval na vzestup Adolfa Hitlera v Německu a varoval, že "věci se mohou rychle zhroutit", jelikož americká populace je rozdělená a může padnout za kořist těm, kteří nabízejí "jednoduché odpovědi", připomíná historička. Dodává, že pravicový tisk odmítl Obamovu implicitní paralelu mezi současným americkým prezidentem Donaldem Trumpem a nejznámějším odpůrcem židů, především s ohledem na ohromný dárek, který Trump dal izraelským zastáncům tvrdé linie, když uznal Jeruzalém izraelskou metropolí.   

"A je pravda, že Trump nevyhlásí staromódní diktaturu. Dnešní autoritáři (takoví jako Putin) uplatňují represi odlišně," vysvětluje odbornice. Přesto podle ní Obama nepoužil své srovnání lehkovážně - jde totiž o zkušeného politika a obezřetného řečníka, který na veřejnosti zřídka mluví bez přípravy a uvědomuje si lépe než kdokoliv jiný závažnost stávajících hrozeb pro integritu americké demokracie a co je nutné dělat pro probuzení Američanů, kterým hrozí letargie.     

Není tajemstvím, že Trump se snaží oslabit americké demokratické normy a zdiskreditovat podstatu společenských institucí, které mohou odhalovat nepravosti prezidenta a jeho spojenců, deklaruje Ben-Ghiatová. Soudí, že Trumpovy útoky na tisk, justici a zpravodajské služby jsou učebnicovými příklady autoritářství, stejně jako jeho pěstování vůdcovského kultu. "Jsem jediný, na kom to záleží," cituje historička prezidentova slova, kterými reagoval na dotaz týkající se případného zaplnění prázdných míst na ministerstvu zahraničí.

Vůdci nicméně potřebují spojence, aby mohli zničit demokracii, tvrdí expertka. Této role se podle jejího názoru dobře ujala Republikánská strana, o čemž dobře vypovídá podpora republikánů a Trumpa spolustraníkovi Royu Moorovi obviněnému ze sexuálního obtěžování a rasismu. "Ve skutečnosti slova a činy mnoha republikánských volených představitelů vykazují rysy rozvratného jednání typu, který vždy pomáhal autoritářům při nástupu k moci," varuje akademička a uvádí tři jejich příklady.

Vlivní mlčí

Za první profesorka označuje popravy politických odpůrců na základě jejich údajně antidemokratického jednání. Šlo o oblíbenou taktiku Hitlera, a proto je podle jejího názoru pozoruhodné, že vedení Republikánské strany nikdy veřejně neodsoudilo své zákonodárce z New Hampshire a Oklahomy, Ala Baldasara a Johna Bennetta, za jejich výzvy k zabití Trumpovy demokratické protikandidátky Hillary Clintonové.

Poté, co Baldasarova slova, že Clintonová by měla být "zastřelena za velezradu", začala šetřit Tajná služba USA, Trump vystoupil na jeho podporu, čímž zamezil jakékoliv potenciální kritice či morálnímu odsouzení z úst svých spojenců, konstatuje Ben-Ghiatová. Poukazuje, že Bladasaro naopak později obvinil "liberální média", že se chopila jeho poznámek a rychle je zveřejnila.

Druhým příkladem typicky autoritářského přístupu je podle odbornice vyzývání k perzekuci tisku a intelektuálů označovaných za "destruktivní kritiky". Mezi zvolenými republikánskými představiteli se do čela této zastrašovací taktiky postavil texaský guvernér Greg Abbott, kterému se od vedení partaje nedostalo žádných negativních reakcí za jeho květnové vtipy o střílení novinářů, připomíná historička. Dodává, že Abbottův odpor k profesorům se stejně zarputilý jako jeho přesvědčení, že studenti by měli mít možnost nosit na hodiny svých profesorů zbraně.

Republikánským přeborníkem v násilných řečech - třetím příkladu autoritářských tendencí - je dle mínění odbornice Wayne LaPierre z Národní asociace držitelů zbraní, který v dubnu označil za "největší domácí hrozbu" politické, mediální a akademické elity. "Ti, kdo žijí v represivních režimech po celém světě, by se z takového jazyka zachvěli, jelikož vědí, kam může vést," varuje Ben-Ghiatová. Připomíná, že momentálně sedí stovky profesorů a novinářů ve vězeních například v Turecku, přičemž jde o oběti čistek prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana ve zmíněných sférách.

Není nemožné si představit, že americké věznice budou jednoho dne vypadat stejně, vezmeme-li v potaz činy a rétoriku představitelů Republikánské strany a skutečnost, že Trump údajně v únoru požádal tehdejšího ředitele FBI Jamese Comeyho o zatčení novinářů, kteří zveřejnili utajované skutečnosti, míní expertka.

"V historii autoritářských režimů je nejpozoruhodnější, že za hlukem manifestací a propagandy mlčí politicky vlivní, kteří mohou zabránit vůdcům v činech," zdůrazňuje profesorka. Konstatuje, že čas pro jejich akci nastal nyní a Obamovi by se mělo aplaudovat za to, že promluvil, přičemž vyčkávající politici z obou amerických stran by měli učinit to samé.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Barack Obama demokracie Donald Trump

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

včera

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy