Bývalý šéf CIA promluvil. Největší nebezpečí pro USA není Putin ani Kim Čong-un

Morell sám přiznává, že lituje svého jednání během prezidentských voleb 2016. Kritizoval Trumpa a veřejně podpořil Hilary Clintonovou. Nyní věří, že tato politizace byla chybou, a to nejenom v jeho případě. Vůči Trumpovi a jeho návrhům se postavil i v té době úřadující šéf CIA, John Brennan. Podle Morella oba udělali chybu, že nepřemýšleli jako příslušníci tajných služeb, tj. jako lidé, kteří se pokouší vidět věci z perspektivy svých „cílů“, a nepřemýšleli nad tím, jak si tyto slova vyloží Trump.

Podle Morella je pochopitelné, že Trump, který už během kampaně byl připraven zpochybňovat slova tajných služeb, si svůj negativní postoj jen prohloubil, když viděl, jak jejich příslužníci zaujímají politická a vůči němu nelichotivá stanovisko. Důvěru v něm též podkopaly úniky ze zpravodajské komunity, které jej kritizují za nenaslouchání pravidelným hlášením a kritizující jím vybrané vrchní činitele. Morell se nediví, že Trump si začal klást otázku, zda tajné služby nejsou speciální politickou stranou, která je vůči němu nepřátelská a vůči které tedy i on musí být nepřátelský.

Nicméně, Morell je přesvědčen, že Trumpův despekt vůči tajným službám není prospěšný pro USA. Pokud si prezident vybírá ze zpráv jen to co chce, zpochybňuje jejich hodnotu, je to demoralizující a není překvapivé, že lidé začnou jednat, poukazuje Morell na Trumpovu odpovědnost za negativní vztah, který má s tajnými službami. Jedná se o těžkou a v některých oblastech životu nebezpečnou práci a pokud to vypadá, že nemá smysl, že prezident stejně neposlouchá, pak to ovlivní výsledky.

To je zvláště důležité v kontextu dnešní složité doby. Úkolem zpravodajských služeb je dle Morella nechat nahlédnout prezidenta do hlavy ostatních aktérů a to se v případě Trumpa a Putina jim nedaří. Morell je přesvědčen, že Putin ví, jak pracovat s Trumpovým narcismem a umí si jej svými lichotkami a předstíraným respektem omotat kolem prstu. Není nicméně jediný, totéž umí čínský a francouzský prezident či japonský premiér.

Otázka Ruska

Morell si myslí, že kdyby Trumpova kampaň byla porušením zákona kvůli kontaktu s Ruskem, pak by se to už vědělo vzhledem k množství pozornosti, které se tomuto tématu dostává ze strany nejenom tajných služeb, ale i velkých a respektovaných médií. Nevylučuje však, že některé postavy mohli pravidla porušit. Je dle něj ale zajímavé, že lidé, kteří byli nakonec obviněni, jsou nakonec často obviněni z jiného činu. Pokud by se prokázalo, že tento jiný čin je praní špinavých peněz ruské mafie a že to bylo učiněno vědomě, pak by Trumpova kampaň byla překročením zákona.

I když je poměrně smířlivý, co se týče Trumpovy kampaně a zapojení Rusů v nich, Morell varuje před podceňováním Ruska. Takovou chybu prý už USA udělaly, když nebraly hrozbu hybridní války – digitálního „Pearl Harboru“ – vážně. Rusko je nyní velmi agresivní, co se týče jeho ovlivňování voleb v USA i Evropě a nebojí se jít i do akcí typu invaze na Ukrajině. Náznaky, že Rusko chystá kyberútoky proti Clintonové a demokratům zde byly, ale USA je ignorovaly.

Na vině je dle Morella jistá strategická slepota, která nastala po 11. září. CIA se změnila na polovojenskou skupinu, kterou byla naposledy v druhé světové válce, a v honbě za teroristy zapomněla se dívat na vývoj ve světě. Morell též poukazuje na nedostatek pracovníků. Jelikož jsou informace o počtu lidí v pracujících v CIA klasifikované, nemůže říci, o kolik přesně se snížil počet pracovníků CIA od roku 1991. Nicméně, v roce 2001 šlo o 25% pokles. V roce 2013 byl takřka stejný počet lidí jako v roce 1991, po 11. září.

Proč Putin a Kim Čong-un jednají tak, jak jednají?

Jako bývalý tajný agent, který by měl být schopen objektivity, Morell přiznává, že z určitého hlediska chápe, proč Putin jedná právě tak jak jedná. Před jeho třetím zvolením v roce 2012 on a jeho nástupce ve funkci, Medveděv, prakticky nevykazovaly žádné protiamerické ambice a s Ruskem se dalo normálně jednat. To se ale nyní změnilo a Rusko jedná jako kdyby bylo opět ve studené válce, tj. vystupuje jako protivník USA. „To nebyl Putin z prvního dne,“ vyjadřuje se Morell o změně přístupu staronového prezidenta.

Podle Morella je pro každého zpravodajce důležité si položit otázku, co si asi zkoumaný subjekt – v tomto případě Putin – myslí, jaké jsou jeho motivy. Putin dle Morella do určité míry oprávněně věří, že se USA snažily podkopat jeho autoritu, ačkoliv nemá pravdu v tom, že CIA byla za protesty v Kyjevě. Má však pravdu v tom, že ministerstvo zahraničí USA otevřeně promovalo demokracii v Rusku, což Putin vnímal jako míchání se do vnitropolitických záležitostí Ruska a prakticky vzývání k puči. Podle Morella tento vhled neospravedlňuje to, co dělá, ale rozhodně dává jeho činům hlubší kontext.

Podobně i Kim Čong-un není bondovský typ šílence, ale poměrně racionální aktér, který má pro své činy podobně relevantní a podle Morella stejně neospravedlnitelné důvody jako Putin. Morell se též domnívá, že podobně jako Putin i Kim Čong-un čte špatně chování USA. Jejich cílem není jej sesadit, ale zamezit tomu, aby je ohrožoval. Pokud tak učiní, ať si klidně vládne v KLDR dál, tvrdí Morell.

Ačkoliv varuje před nebezpečím Ruska a KLDR, USA podle Morella čelí mnohem většímu nebezpečí jinde. Jedním z nich je možnost, že se nějaký terorista dostane k nukleárním zbraním. Nicméně, tím největším nebezpečím, kterému USA, je její vedení, dysfunkční Washington, kde není možno dosáhnout kompromisu a činit rozhodnutí, které posunou ekonomiku a společnost vpřed. To mne probouzí v noci ze spánku, říká bývalý šéf CIA.