Lidstvu hrozí katastrofa? Astronaut NASA prozradil, co viděl ve vesmíru

Pozoruhodný, ale křehký domov

„Je to vpravdě nejúžasnější věc, kterou jsem viděl. Když ji vidíte poprvé, zdá se perfektní,“ píše Kelly. Dodává, že modrá planeta je doslova ostrovem ve Sluneční soustavě, přičemž až příliš často zapomínáme, že toto pozoruhodné a křehké místo je naším domovem. Astronaut připomíná, že americký Národní oceánografický a atmosférický úřad nedávno vydal mrazivé prohlášení, které je součástí studie klimatických změn v roce 2016.

Vědci v práci dospěli k názoru, že nebýt klimatických změn, nedošlo by ke třem nejničivějším přírodním pohromám v uvedeném roce, uvádí Kelly. Vysvětluje, že šlo o vlnu veder, která zasáhla Asii a zabila přes 500 lidí, mimořádně teplé počasí v Tichomoří, které nepříznivě ovlivnilo mořský život u severoamerického pobřeží, a vzrůstající teplotu, která učinila rok 2016 nejteplejším v historii měření.

Dopad klimatických změn a jejich projevy na planetě jsou přitom viditelné i z vesmíru, poukazuje astronaut. Zmiňuje znečištění velké části Země, které je často pozorovatelné nad Asií, jelikož spalování dřeva, plastů a dalších materiálů k vytápění domovů stovek milionů Indů vytváří hustý dým o rozloze tisíců čtverečních kilometrů. Problém je podle velitele ještě závažnější v industrializovanější Číně, přičemž on sám během svých vesmírných misí nedokázal dohlédnout na východočínskou krajinu, jelikož je neustále zahalena do neprostupného hávu malých „částic zoufalství“ v ovzduší.

„Věc, která mě možná znepokojuje nejvíce, je probíhající masivní odlesňování v oblastech jako Asie a Jižní Amerika,“ pokračuje Kelly. Dodává, že pro naplnění naší touhy po dřevu, větším počtu farem, pastvinách a masu mizí nespočet stromů a miliony čtverečních kilometrů džunglí a lesů. Když v roce 2001 astronaut viděl poprvé Amazonský deštný prales, šlo o rozsáhlou džungli s procházející širokou měděnou řekou, kterou nešlo přehlédnout, protože byla zcela unikátní, avšak v roce 2011 již tomuto pohledu dominovala rozsáhlá prázdná místa.

Jako prázdná se jevila z vesmíru, jelikož kvůli vzdálenosti nelze vidět obilí a dobytek, ale pouze úbytek mimořádně rozličného ekosystému, který skýtal nekonečné možnosti pro nová léčiva a objevy, smutní velitel. Dodává, že jde o ztrátu domova mnoha druhů, které se nyní musejí naučit, jak přežít jinde, jinak vyhynou, stejně jako o ztrátu velké části uhlík pohlcujícího, živoucího a dýchajícího ekosystému produkujícího ohromné množství kyslíku pro celé lidstvo.

Planeta si poradí, lidé nikoliv

Uhlík, který kdysi dával život milionům druhům na naší planetě, nyní hraje novou roli skleníkového plynu, deklaruje astronaut. Vysvětluje, že v atmosféře zůstane celá tisíciletí v podobě oxidu uhelnatého a oxidu uhličitého jako neviditelný plášť ohřívající naši planetu, měnící klima a působící katastrofu pro další generace.

„Jako astronaut jsem často dotazován na klima, naše životní prostředí a jak ničíme Zemi,“ píše Kelly. Odpovídá pro mnoho lidí překvapivě – není nutné se bát o planetu, jelikož ta si poradí, ale je třeba se bát o nás, o lidstvo. Připomíná, že tento rok znamenal pro budoucnost planety jednoznačnou katastrofu, protože americkému prezidentu Donaldu Trumpovi se podařilo zničit roky tvrdé práce a bolestivých vyjednávání a odstoupení do Pařížské klimatické dohody a  Obamova plánu na čistou energii přinese jen rychlejší růst teplot i zhoršování zdraví amerických občanů. Další odstraňování předpisů chránících životní prostředí v oblasti těžby, automobilové dopravy a efektivity spotřebičů podle velitele problém pouze zhorší.

USA se chopily vůdčí role v této a mnoha dalších oblastech zhruba před desetiletím z dobrého důvodu – protože dokážou uspět, tvrdí astronaut. Míní, že současný americký prezident má povinnost podívat se pečlivě na hrubá data o klimatické změně a pokud tak učiní, zajisté dospěje ke stejnému závěru jako Kelly a mnoho dalších.

Pokud ve vesmíru přelétáte Spojené státy v noci, můžete pouhým okem vidět jasná světla demonstrující zřejmou pozici USA coby největšího světového spotřebitele energie, uvádí astronaut. Dodává, že není zřejmé, zda země adekvátně zareaguje na realitu a jako přední spotřebitel energie povede snahu o řešení problému. „Pokud to neuděláme, pak kdo jiný?“ uzavírá Kelly.