New York - Nová studie týmu politických vědců vyvrací tezi o mimořádném vlivu dezinformací. K alespoň jedné nepravdivé zprávě se v čase amerických prezidentských voleb v roce 2016 sice dostal každý čtvrtý Američan, dopad takzvaných fake news je ale velmi povrchní.
Trio vědců z americké Princetonské univerzity, vzdělávací instituce Dartmouth College a britské Exeterské univerzity při výzkumu analyzovalo aktivity vzorku 2525 Američanů, kteří badatelům a analytické společnosti YouGov pod zárukou anonymity poskytli historii internetových prohlížečů.
"Falešné zprávy se z internetové marginálie proměnily ve vážnou volební hrozbu tak rychle, že vědci neměli moc času na zodpovězení některých základních otázek... Ačkoli tento výzkum nemůže vyjasnit, zda dezinformace hrály klíčovou roli ve volbách roku 2016, zjištění dávají veřejnosti a odborníkům první solidní odpověď o jejich možném dopadu," napsal The New York Times.
Studie ukazuje, že nejčastějším "odrazovým můstkem" k falešným zprávám byla sociální síť facebook. Zároveň byla pravděpodobnost návštěvy dezinformačního webu mnohem vyšší u osob starších šedesáti let než u mladších generací.
Za přibližně 65 procenty návštěv dezinformačních webů stála nejkonzervativnější desetina osob ze zkoumané skupiny. U stoupenců Donalda Trumpa byla přitom třikrát větší pravděpodobnost, že navštíví web s falešnými zprávami na podporu jejich kandidáta, než šance stejného scénáře s přívrženci Hillary Clintonové.
Ze získaných dat ovšem nelze nijak zjistit, jaký účinek falešné zprávy měly. Ty navíc tvořily jen malé procento souhrnu veškerého sledovaného zpravodajského obsahu. I skalní konzervativci během pěti týdnů zhlédli průměrně jen pět falešných zpráv. Celkově takový obsah tvořil u stoupenců Clintonové jedno procento "zpravodajského jídelníčku", u stoupenců Trumpa šest procent.
"Přes všechen humbuk kolem dezinformací je důležité si uvědomit, že se dostaly pouze k určitému segmentu Američanů, z nichž většina byla už předtím zarytými přívrženci jednoho nebo druhého tábora," řekl jeden z autorů studie, profesor politologie Brendan Nyhan.
Související
Chceme-li chránit demokracii, musíme chránit i její jazyk. S označením „dezolát“ by se mělo šetřit
Smrt nezávislé novinařiny v přímém přenosu: NFNŽ a Seznam vytvářejí monopol na pravdu
Media , internet , Volby USA , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , sociální sítě , Facebook
Aktuálně se děje
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
včera
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák