New York - Nová studie týmu politických vědců vyvrací tezi o mimořádném vlivu dezinformací. K alespoň jedné nepravdivé zprávě se v čase amerických prezidentských voleb v roce 2016 sice dostal každý čtvrtý Američan, dopad takzvaných fake news je ale velmi povrchní.
Trio vědců z americké Princetonské univerzity, vzdělávací instituce Dartmouth College a britské Exeterské univerzity při výzkumu analyzovalo aktivity vzorku 2525 Američanů, kteří badatelům a analytické společnosti YouGov pod zárukou anonymity poskytli historii internetových prohlížečů.
"Falešné zprávy se z internetové marginálie proměnily ve vážnou volební hrozbu tak rychle, že vědci neměli moc času na zodpovězení některých základních otázek... Ačkoli tento výzkum nemůže vyjasnit, zda dezinformace hrály klíčovou roli ve volbách roku 2016, zjištění dávají veřejnosti a odborníkům první solidní odpověď o jejich možném dopadu," napsal The New York Times.
Studie ukazuje, že nejčastějším "odrazovým můstkem" k falešným zprávám byla sociální síť facebook. Zároveň byla pravděpodobnost návštěvy dezinformačního webu mnohem vyšší u osob starších šedesáti let než u mladších generací.
Za přibližně 65 procenty návštěv dezinformačních webů stála nejkonzervativnější desetina osob ze zkoumané skupiny. U stoupenců Donalda Trumpa byla přitom třikrát větší pravděpodobnost, že navštíví web s falešnými zprávami na podporu jejich kandidáta, než šance stejného scénáře s přívrženci Hillary Clintonové.
Ze získaných dat ovšem nelze nijak zjistit, jaký účinek falešné zprávy měly. Ty navíc tvořily jen malé procento souhrnu veškerého sledovaného zpravodajského obsahu. I skalní konzervativci během pěti týdnů zhlédli průměrně jen pět falešných zpráv. Celkově takový obsah tvořil u stoupenců Clintonové jedno procento "zpravodajského jídelníčku", u stoupenců Trumpa šest procent.
"Přes všechen humbuk kolem dezinformací je důležité si uvědomit, že se dostaly pouze k určitému segmentu Američanů, z nichž většina byla už předtím zarytými přívrženci jednoho nebo druhého tábora," řekl jeden z autorů studie, profesor politologie Brendan Nyhan.
Související
Chceme-li chránit demokracii, musíme chránit i její jazyk. S označením „dezolát“ by se mělo šetřit
Smrt nezávislé novinařiny v přímém přenosu: NFNŽ a Seznam vytvářejí monopol na pravdu
Media , internet , Volby USA , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , sociální sítě , Facebook
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
před 1 hodinou
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
před 2 hodinami
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
před 2 hodinami
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
před 3 hodinami
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
před 4 hodinami
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
před 4 hodinami
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
před 5 hodinami
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
před 6 hodinami
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
před 7 hodinami
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
před 7 hodinami
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
před 8 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
před 9 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
před 10 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 10 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 11 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 12 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 13 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 14 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.
Zdroj: Libor Novák