ROZHOVOR | Stiskne Trump „červené tlačítko“? Analytik nabízí zajímavý úhel pohledu. Došlo i na Rusko a Babiše

ROZHOVOR – Inaugurací 20. ledna 2017 se Donald Trump oficiálně stal 45. prezidentem Spojených států. Už tehdy analytici předpovídali, že nastává doba nejistoty v mezinárodní politice a nyní je evidentní, že se nemýlili. Kromě jiného se řeší, jak dopadne korejská krize a spekuluje se také o třetím světovém konfliktu. „Případná vojenská intervence v KLDR by měla za následek největší vykolejení ve světové ekonomice od 11. září 2001, ne-li od konce studené války,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Alexei Anisin, analytik z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy, který působí též na Anglo-americké univerzitě v Praze.

Udělal Trump Ameriku zase skvělou?Na tuto otázku lze odpovědět z několika úhlů pohledu. Pokud uvažujeme teoreticky, není úplně jisté, zda existují důkazy, že Amerika v době po studené válce přestala být „skvělou“ nebo zda zažila nějaký podstatný úpadek. Pokud je to bráno empiricky, domácí firmy a velké podniky zaznamenaly za Trumpovy administrativy zvýšené hospodářské zisky. Pokud jde o mezinárodní prestiž, USA za Trumpa procházejí úpadkem. Není daleko od pravdy, že každý problém, který zůstal na konci úřadování Baracka Obamy, buď přetrvává nebo se ještě víc zhoršil.

V čem Trump zjevně selhal, pokud jde o mezinárodní politiku?Máme zde celou řadu neúspěchů, z nichž nejvýznamnější a nejzřetelnější je nejistota v mezinárodním systému od doby, kdy začala Trumpova vláda úřadovat. Na prvním místě je třeba vypíchnout vskutku nejistý scénář ohledně KLDR. Dále zde máme opakované útoky, které Trump vede vůči mezinárodním institucím (OSN a UNESCO) a které jsou v rozporu s tím, jak se američtí prezidenta za posledních 50 let chovali.

Pokud jde o Trumpovu rétoriku během kampaně, jeho zahraniční politika je nakonec totální selhání, jedna velká lež. Připomeňme, že do Afghánistánu byly poslány další vojenské jednotky, na Ukrajinu putují zbraně a Trumpův krok ohledně Jeruzaléma prohloubí antagonismus mezi náboženskými skupinami v Blízkém východě, byť v kampani sliboval, že by Amerika případně mohla v tomto regionu změnit svou strategii.

O co se mu nezdařilo na domácí scéně?Trump víc a víc polarizuje politický mainstream. Hned na počátku svého úřadování selhal ve věci zákona o zdravotní péči. Od počátku roku 2018 je zřejmé, že se Trump snaží uzavřít oboustranně výhodné dohody s Kongresem. Je to vidět například v návrhu na případnou reformu přistěhovalectví, pokud bude obsahovat jeho dřívější plán na stavbu mexické zdi.

Abychom ale byli fér. Co se Trumpovi v úřadu prezidenta povedlo?Trump zdárně pokračuje ve strategickém využívání sociálních médií (Twitter) ve svůj prospěch. Každý den apeluje na své stoupence prostřednictvím veřejných vystoupení. V mezinárodním měřítku se Trump řadí mezi světové lídry - vedle toho ruského a čínského. Byl také úspěšný se svými vládními příkazy, které obsahovaly zákazy týkající se ne-amerických občanů, primárně především muslimských národů.

Je Trump „architektem“ své politiky, nebo spíše podléhá vlivu poradců?Trump je extrémně slabý politik na domácí scéně, a to i přes image silného globálního vládce. Ve Washingtonu má nezřetelné postavení, má jen málo vyjednávacích schopností a k tomu připočtěme bídnou prestiž u veřejnosti. Zatímco ostře útočí na zavedené politické instituce, dělá také kompromisy, protože chápe, že potřebuje podporu od své vlastní strany. Daňový zákon je něco, o co republikáni už nějakou dobu usilovali. Přijde čas (patrně na jaře roku 2018), kdy Trump bude muset učinit velké ústupky, aby udělal nějakou formu politického pokroku.

Trumpovi chování a vyjadřování je občas těžko „čitelné“. Například v jednom dni byl schopen říct, že věří Putin, pak obrátil a zase důvěřoval CIA. Trump nedávno sdílel protiislámská videa, ovšem muslimská Saúdská Arábie je důležitým spojencem USA. Co to má znamenat? Nějaký specifický druh strategie?Jak již bylo uvedeno výše, mezinárodní politice nyní dominuje nejistota. Tu vytváří sám prezident, obvykle prostřednictvím sociálních médií. Je pravděpodobné, že Trump má své vlastní názory, o jejichž správnosti je silně přesvědčen, zároveň jsou ale v konfliktu se scénářem členů jeho štábu. Prozatím uplynulo málo času na to, aby bylo možné plně rozluštit „trumpistickou“ logiku jeho iracionálních veřejných prohlášení.

Trump podle svých kritiků a některých médií žene USA do třetí světové války. Mají pravdu, nebo jsou taková vyjádření přehnaná?To je přehnané. Trump není kariérním politikem. Zcela se odlišuje od amerických prezidentů za posledních 50 let. Určitě myslí na obchodní zájmy své rodiny a svůj historický odkaz. Je nepravděpodobné, že zahájí velký konflikt. Případná vojenská intervence v KLDR by měla za následek největší vykolejení ve světové ekonomice od 11. září 2001, ne-li od konce studené války.

Již dlouho propírá aféra Russiangate. Myslíte si, že Rusko nějakým způsobem zasáhlo do prezidentských voleb v USA?Podle mého názoru nedošlo k žádným zásahům. Desítky milionů Američanů, kteří šli volit, nebylo možné fyzicky, ekonomicky ani geograficky ovlivnit žádnou zahraniční zemí nebo cizím subjektem. Co se týče zpráv o vlivu Ruska, jako je nákup reklam na facebooku nebo přítomnost ruských robotů na sociálních sítích, je to informační dynamika a není jasné, jak tyto záležitosti ovlivnily volby.

Například politologové musí teprve udělat průzkum či najít důkazy, které nám řeknou, že voliči budou hlasovat pro daného kandidáta na základě předchozího vystavení nějakému stimulu. Bylo by nevědecké předpokládat, že existence politických reklam v sociálních médiích (sponzorovaná zahraniční entitou) by vedla voliče k tomu, aby změnily své volební chování.

Trump sliboval zlepšení vztahů USA s Ruskem, což se evidentně nedaří. Co se stalo?Když Trump bojoval v primárkách a poté čelil Hillary Clintonové, formuloval několik zahraničně-politických poselství, která se lišila od předchozích kandidátů v demokratické i republikánské straně. To, co je řečeno v kampani, obzvláště pokud jde o zahraničí, má tendenci se drasticky lišit ve srovnání s tím, co se skutečně stane, když se nový politik nakonec ujme úřadu. Vztahy byly špatné před Trumpem a je pravděpodobné, že budou bídné i v příštím desetiletí.

Trump bývá obviňován z rasismu a šíření nenávisti. Jak se americká společnost za jeho „prezidentování“ proměnila? Je více násilnická, či stále rozdělená jako tomu bylo před rokem?Původní rozkol byl prostě jen víc zhoršen a vyostřen. Trump nepochází z politického prostředí a je zřejmé, že se příliš nestará o to, že je politicky korektní. Jeho rétorika je směřována k jeho podporovatelům.

Trump soustavně napadá média a mluví o „fake news“ (hlavně v případě CNN). Jak moc je tento přístup nebezpečný pro americkou demokracii?Myslím, že apeluje na jistou část populace, která nedůvěřuje vládě. Tito občané mohou být republikáni, demokraté, ale dokonce i nevoliči. Soustavné útoky na média jsou strategií, která vyhovuje hned několika ideologickým postojům. To žádný z předchozích republikánských prezidentů nedělal. Dalo by se tvrdit, že tuto taktiku používal Trump od začátku v primárkách. A ono to od té doby funguje.

Přednášíte na univerzitách v Česku. Premiér Andrej Babiš bývá v médiích (českých i zahraničních) nazýván jako „český Trump“. Vidíte mezi těmito politiky nějaké paralely?Je sotva překvapující, že parlamentní demokracie v rámci kapitalistického ekonomického systému vede k takovým závěrům. Je však zarážející, že ekonomické elity úspěšně formulují politické myšlenky, v kterých se identifikujcí s obyčejnými pracovníky a se střední třídou. Ve skutečnosti ale mají Donald Trump i Andrej Babis pramálo společného s prostým lidem, třeba s někým, kdo pracuje jako řidič autobusu či záchranář.

Související

Kash Patel

Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní

Ředitel FBI Kash Patel vyvolal rozruch tvrzením, že jeho úřad disponuje důkazy potvrzujícími nepravdivost výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Patel, který čelí spekulacím o svém brzkém odvolání z funkce, naznačil, že tyto informace hodlá zveřejnit v průběhu tohoto týdne. Podle jeho slov disponuje materiály, které podporují verzi prezidenta Donalda Trumpa o rozsáhlých volebních podvodech.
Donald Trump

Příměří s Íránem skončí ve středu. Trump očekává obnovení bojů

Prezident Donald Trump oznámil, že současné příměří s Íránem skončí ve středu večer washingtonského času. V telefonickém rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že považuje za velmi nepravděpodobné, že by platnost dohody dále prodlužoval, pokud se do té doby nepodaří uzavřít finální dohodu. Původně mělo příměří trvat dva týdny a začalo platit 7. dubna.

Více souvisejících

Donald Trump Prezident USA Alexei Anisin (politolog) rozhovor USA (Spojené státy americké) Rusko Andrej Babiš

Aktuálně se děje

včera

Kash Patel

Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní

Ředitel FBI Kash Patel vyvolal rozruch tvrzením, že jeho úřad disponuje důkazy potvrzujícími nepravdivost výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Patel, který čelí spekulacím o svém brzkém odvolání z funkce, naznačil, že tyto informace hodlá zveřejnit v průběhu tohoto týdne. Podle jeho slov disponuje materiály, které podporují verzi prezidenta Donalda Trumpa o rozsáhlých volebních podvodech.

včera

Donald Trump

Příměří s Íránem skončí ve středu. Trump očekává obnovení bojů

Prezident Donald Trump oznámil, že současné příměří s Íránem skončí ve středu večer washingtonského času. V telefonickém rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že považuje za velmi nepravděpodobné, že by platnost dohody dále prodlužoval, pokud se do té doby nepodaří uzavřít finální dohodu. Původně mělo příměří trvat dva týdny a začalo platit 7. dubna.

včera

NATO

Evropa svůj jaderný arzenál nerozšíří ani kvůli Rusku, usnesly se státy NATO

Členské státy NATO znovu vyjádřily svou podporu Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT). Aliance tak učinila v reakci na rostoucí tlak, kterému je v současné době kontrola jaderného zbrojení vystavena. Podle diplomatických zdrojů webu Politico schválili velvyslanci všech 32 členských zemí oficiální prohlášení, které potvrzuje závazek k těmto mezinárodním dohodám.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že pokud se Rusko rozhodne pro rozsáhlou ofenzívu na frontě, bude k tomu muset přistoupit k další vlně mobilizace. Podle hlavy státu Vladimir Putin aktuálně zvažuje dvě varianty dalšího postupu. První z nich představuje opakování velkého útoku přímo na Ukrajinu. Druhou možností je podle prezidenta pokus o úder s menšími náklady a vynaloženým úsilím, který by se zaměřil na jiné cíle.

včera

Péter Magyar

Magyar dal prezidentovi Maďarska a předsedovi Ústavního soudu lhůtu na rezignaci

Péter Magyar, předseda strany Tisza, po zasedání své parlamentní frakce oficiálně oznámil jména budoucích členů své vlády. Celkem představil sedm kandidátů na ministerské posty, přičemž celkový počet ministerstev v budoucí vládní struktuře by měl dosáhnout šestnácti. Tento krok vnímá jako nezbytný základ pro zahájení práce nového kabinetu, který má vzejít z výsledků voleb.

včera

Robert Fico

Slováci v referendu rozhodnou o Ficově rentě. Volební období se řešit nebude

Slovenský prezident Peter Pellegrini oficiálně vyhlásil konání celostátního referenda na 4. července. Občané se v něm budou vyjadřovat ke dvěma otázkám, které se týkají zrušení doživotní renty pro ústavní činitele a obnovy Úřadu speciální prokuratury spolu s Národní kriminální agenturou. Iniciátorem petiční akce, která předcházela vyhlášení tohoto hlasování, byla mimoparlamentní strana Demokrati.

včera

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka

„Nepřípustné.“ Macinka si kvůli výhrůžkám předvolal ruského velvyslance

Ministr zahraničních věcí a místopředseda vlády Petr Macinka si nechal předvolat ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. Důvodem tohoto diplomatického kroku byly nedávné výroky ruského ministerstva obrany a následný komentář místopředsedy Rady bezpečnosti Dmitrije Medveděva. Ti totiž označili vybrané české společnosti za možné terče ruských útoků.

včera

Čerpací stanice

Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty na úterý

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty platné od úterý. Maximální cena benzinu byla stanovena na 40,64 koruny za litr, zatímco nafta nesmí překročit 40,86 koruny za litr. Oproti předchozímu období, kdy stropy činily 41,33 koruny u benzinu a 43,13 koruny u nafty, jde o snížení. U benzinu je pokles mírný, zatímco u nafty došlo k výraznějšímu zlevnění o 2,27 koruny za litr.

včera

Péter Magyar

Magyar plánuje navázat úzkou spolupráci s Tuskem. Nechá si poradit, jak obnovit vztahy s EU

Nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar plánuje navázat úzkou spolupráci s polským předsedou vlády Donaldem Tuskem. Cílem tohoto partnerství je využít polských zkušeností s obnovou vztahů s Evropskou unií po letech vlády, která byla označována za neliberální. Oba politici, kteří se řadí ke středopravicovému a proevropskému proudu, stojí před podobným úkolem, jímž je náprava právního státu a fungování státních institucí po období demokratického úpadku a četných konfliktů s Bruselem.

včera

Barma, ilustrační foto

Myanmar zakázal distribuci menstruačních potřeby. Na černém trhu stojí víc než minimální mzda

Vojenský režim v Myanmaru rozšiřuje plošný zákaz distribuce menstruačních potřeb. Podle místních aktivistů armáda tvrdí, že odpůrci režimu využívají tyto produkty pro účely první pomoci nebo jako výstelku do obuvi, aby absorbovaly pot a krev. Země se nachází v občanské válce od roku 2021, kdy armáda svrhla demokratickou vládu a zahájila násilné represe vůči disidentům.

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy je volný. Velryba uvízlá v Německu se dostala na svobodu

Plejtvák dlouhoploutvý, kterému veřejnost začala přezdívat Timmy, je opět volný. Poté, co před několika týdny opětovně uvízl, se v pondělí ráno podařilo tomuto mořskému savci znovu vyrazit na cestu. Jeho osud poutá v Německu značnou pozornost, přičemž některé televizní stanice dokonce zřídily nepřetržité videopřenosy, aby sledovaly jeho strastiplnou cestu zálivem Wismar v Baltském moři, kde se zvíře poprvé objevilo koncem března.

včera

včera

včera

Evropská unie

Prokáže věk, umožní elektronický podpis. Do roku 2030 bude moci mít digitální identitu každý, plánuje EU

Evropská komise usiluje o to, aby do roku 2030 disponovali všichni občané a rezidenti členských států Evropské unie digitální identitou známou jako EUDI wallet. Tento nástroj má sloužit jako bezpečný digitální prostředek pro prokazování totožnosti při cestování, práci, využívání veřejných služeb, provádění plateb či podepisování dokumentů napříč celou unií.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

Írán dal Trumpovi košem. Odmítnul další jednání s USA

Teherán v současnosti neplánuje účast na nových jednáních se Spojenými státy. Íránská státní média o tomto rozhodnutí informovala v neděli večer. K odmítnutí dialogu došlo krátce poté, co íránská armáda obvinila USA z porušení křehkého příměří. Situace se vyostřila jen několik hodin poté, co Donald Trump oznámil vyslání vyjednavačů do Pákistánu.

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy po uzavření Hormuzského průlivu opět strmě rostou

Světové ceny ropy v pondělí ráno zamířily vzhůru poté, co prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy zachytily a zajistily nákladní loď plující pod íránskou vlajkou. Reakce trhů byla okamžitá. Termínované kontrakty na ropu Brent vzrostly o 4,74 procenta na 94,66 dolaru za barel. Cena lehké americké ropy West Texas Intermediate se zvýšila o 5,6 procenta na 88,55 dolaru.

včera

včera

USS Lassen

Příměří se hroutí. USA zadržely íránský tanker, Teherán poslal na americká vojenská plavidla drony

Americké námořnictvo se zmocnilo íránské nákladní lodi M/V Touska, která se pokusila proplout americkou blokádou íránských přístavů. Během operace v Ománském zálivu zahájily americké síly palbu a poškodily strojovnu plavidla. Incident eskaloval po šesti hodinách, kdy loď nereagovala na opakovaná varování. Americké velitelství CENTCOM potvrdilo, že následně námořní pěchota na palubu vstoupila.

včera

19. dubna 2026 21:51

StarDance nevynechá ani tentokrát. Prágr je posledním potvrzeným účastníkem

StarDance po všech hvězdných účastnících podzimní řady představila už i všechny profesionální tanečníky, kteří budou slavné osobnosti po parketu doprovázet. Diváci se na přímé přenosy mohou těšit na podzim na obrazovkách České televize.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy