ROZHOVOR | Stiskne Trump „červené tlačítko“? Analytik nabízí zajímavý úhel pohledu. Došlo i na Rusko a Babiše

ROZHOVOR – Inaugurací 20. ledna 2017 se Donald Trump oficiálně stal 45. prezidentem Spojených států. Už tehdy analytici předpovídali, že nastává doba nejistoty v mezinárodní politice a nyní je evidentní, že se nemýlili. Kromě jiného se řeší, jak dopadne korejská krize a spekuluje se také o třetím světovém konfliktu. „Případná vojenská intervence v KLDR by měla za následek největší vykolejení ve světové ekonomice od 11. září 2001, ne-li od konce studené války,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Alexei Anisin, analytik z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy, který působí též na Anglo-americké univerzitě v Praze.

Udělal Trump Ameriku zase skvělou?Na tuto otázku lze odpovědět z několika úhlů pohledu. Pokud uvažujeme teoreticky, není úplně jisté, zda existují důkazy, že Amerika v době po studené válce přestala být „skvělou“ nebo zda zažila nějaký podstatný úpadek. Pokud je to bráno empiricky, domácí firmy a velké podniky zaznamenaly za Trumpovy administrativy zvýšené hospodářské zisky. Pokud jde o mezinárodní prestiž, USA za Trumpa procházejí úpadkem. Není daleko od pravdy, že každý problém, který zůstal na konci úřadování Baracka Obamy, buď přetrvává nebo se ještě víc zhoršil.

V čem Trump zjevně selhal, pokud jde o mezinárodní politiku?Máme zde celou řadu neúspěchů, z nichž nejvýznamnější a nejzřetelnější je nejistota v mezinárodním systému od doby, kdy začala Trumpova vláda úřadovat. Na prvním místě je třeba vypíchnout vskutku nejistý scénář ohledně KLDR. Dále zde máme opakované útoky, které Trump vede vůči mezinárodním institucím (OSN a UNESCO) a které jsou v rozporu s tím, jak se američtí prezidenta za posledních 50 let chovali.

Pokud jde o Trumpovu rétoriku během kampaně, jeho zahraniční politika je nakonec totální selhání, jedna velká lež. Připomeňme, že do Afghánistánu byly poslány další vojenské jednotky, na Ukrajinu putují zbraně a Trumpův krok ohledně Jeruzaléma prohloubí antagonismus mezi náboženskými skupinami v Blízkém východě, byť v kampani sliboval, že by Amerika případně mohla v tomto regionu změnit svou strategii.

O co se mu nezdařilo na domácí scéně?Trump víc a víc polarizuje politický mainstream. Hned na počátku svého úřadování selhal ve věci zákona o zdravotní péči. Od počátku roku 2018 je zřejmé, že se Trump snaží uzavřít oboustranně výhodné dohody s Kongresem. Je to vidět například v návrhu na případnou reformu přistěhovalectví, pokud bude obsahovat jeho dřívější plán na stavbu mexické zdi.

Abychom ale byli fér. Co se Trumpovi v úřadu prezidenta povedlo?Trump zdárně pokračuje ve strategickém využívání sociálních médií (Twitter) ve svůj prospěch. Každý den apeluje na své stoupence prostřednictvím veřejných vystoupení. V mezinárodním měřítku se Trump řadí mezi světové lídry - vedle toho ruského a čínského. Byl také úspěšný se svými vládními příkazy, které obsahovaly zákazy týkající se ne-amerických občanů, primárně především muslimských národů.

Je Trump „architektem“ své politiky, nebo spíše podléhá vlivu poradců?Trump je extrémně slabý politik na domácí scéně, a to i přes image silného globálního vládce. Ve Washingtonu má nezřetelné postavení, má jen málo vyjednávacích schopností a k tomu připočtěme bídnou prestiž u veřejnosti. Zatímco ostře útočí na zavedené politické instituce, dělá také kompromisy, protože chápe, že potřebuje podporu od své vlastní strany. Daňový zákon je něco, o co republikáni už nějakou dobu usilovali. Přijde čas (patrně na jaře roku 2018), kdy Trump bude muset učinit velké ústupky, aby udělal nějakou formu politického pokroku.

Trumpovi chování a vyjadřování je občas těžko „čitelné“. Například v jednom dni byl schopen říct, že věří Putin, pak obrátil a zase důvěřoval CIA. Trump nedávno sdílel protiislámská videa, ovšem muslimská Saúdská Arábie je důležitým spojencem USA. Co to má znamenat? Nějaký specifický druh strategie?Jak již bylo uvedeno výše, mezinárodní politice nyní dominuje nejistota. Tu vytváří sám prezident, obvykle prostřednictvím sociálních médií. Je pravděpodobné, že Trump má své vlastní názory, o jejichž správnosti je silně přesvědčen, zároveň jsou ale v konfliktu se scénářem členů jeho štábu. Prozatím uplynulo málo času na to, aby bylo možné plně rozluštit „trumpistickou“ logiku jeho iracionálních veřejných prohlášení.

Trump podle svých kritiků a některých médií žene USA do třetí světové války. Mají pravdu, nebo jsou taková vyjádření přehnaná?To je přehnané. Trump není kariérním politikem. Zcela se odlišuje od amerických prezidentů za posledních 50 let. Určitě myslí na obchodní zájmy své rodiny a svůj historický odkaz. Je nepravděpodobné, že zahájí velký konflikt. Případná vojenská intervence v KLDR by měla za následek největší vykolejení ve světové ekonomice od 11. září 2001, ne-li od konce studené války.

Již dlouho propírá aféra Russiangate. Myslíte si, že Rusko nějakým způsobem zasáhlo do prezidentských voleb v USA?Podle mého názoru nedošlo k žádným zásahům. Desítky milionů Američanů, kteří šli volit, nebylo možné fyzicky, ekonomicky ani geograficky ovlivnit žádnou zahraniční zemí nebo cizím subjektem. Co se týče zpráv o vlivu Ruska, jako je nákup reklam na facebooku nebo přítomnost ruských robotů na sociálních sítích, je to informační dynamika a není jasné, jak tyto záležitosti ovlivnily volby.

Například politologové musí teprve udělat průzkum či najít důkazy, které nám řeknou, že voliči budou hlasovat pro daného kandidáta na základě předchozího vystavení nějakému stimulu. Bylo by nevědecké předpokládat, že existence politických reklam v sociálních médiích (sponzorovaná zahraniční entitou) by vedla voliče k tomu, aby změnily své volební chování.

Trump sliboval zlepšení vztahů USA s Ruskem, což se evidentně nedaří. Co se stalo?Když Trump bojoval v primárkách a poté čelil Hillary Clintonové, formuloval několik zahraničně-politických poselství, která se lišila od předchozích kandidátů v demokratické i republikánské straně. To, co je řečeno v kampani, obzvláště pokud jde o zahraničí, má tendenci se drasticky lišit ve srovnání s tím, co se skutečně stane, když se nový politik nakonec ujme úřadu. Vztahy byly špatné před Trumpem a je pravděpodobné, že budou bídné i v příštím desetiletí.

Trump bývá obviňován z rasismu a šíření nenávisti. Jak se americká společnost za jeho „prezidentování“ proměnila? Je více násilnická, či stále rozdělená jako tomu bylo před rokem?Původní rozkol byl prostě jen víc zhoršen a vyostřen. Trump nepochází z politického prostředí a je zřejmé, že se příliš nestará o to, že je politicky korektní. Jeho rétorika je směřována k jeho podporovatelům.

Trump soustavně napadá média a mluví o „fake news“ (hlavně v případě CNN). Jak moc je tento přístup nebezpečný pro americkou demokracii?Myslím, že apeluje na jistou část populace, která nedůvěřuje vládě. Tito občané mohou být republikáni, demokraté, ale dokonce i nevoliči. Soustavné útoky na média jsou strategií, která vyhovuje hned několika ideologickým postojům. To žádný z předchozích republikánských prezidentů nedělal. Dalo by se tvrdit, že tuto taktiku používal Trump od začátku v primárkách. A ono to od té doby funguje.

Přednášíte na univerzitách v Česku. Premiér Andrej Babiš bývá v médiích (českých i zahraničních) nazýván jako „český Trump“. Vidíte mezi těmito politiky nějaké paralely?Je sotva překvapující, že parlamentní demokracie v rámci kapitalistického ekonomického systému vede k takovým závěrům. Je však zarážející, že ekonomické elity úspěšně formulují politické myšlenky, v kterých se identifikujcí s obyčejnými pracovníky a se střední třídou. Ve skutečnosti ale mají Donald Trump i Andrej Babis pramálo společného s prostým lidem, třeba s někým, kdo pracuje jako řidič autobusu či záchranář.

Související

Více souvisejících

Donald Trump Prezident USA Alexei Anisin (politolog) rozhovor USA (Spojené státy americké) Rusko Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Hasiči, ilustrační fotografie.

Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili

Hasiči v sobotu zasahovali u požáru na autovrakovišti v Tlumačově na Zlínsku. Dva z nich se při zásahu, během kterého byl vyhlášen třetí stupeň poplachu, zranili. Zasahovalo celkem třináct hasičských jednotek, příčina je předmětem vyšetřování. 

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ústav pro studium totalitních režimů.

Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti

Od nástupu Ladislava Kudrny do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uplynuly dva roky. Letmé ohlédnutí za jeho dosavadním působením v čele uvedené instituce neskýtá příliš povzbudivý pohled. Pro politickou reprezentaci, která o směřování ústavu naneštěstí fakticky rozhoduje, by mělo jít o příležitost zamyslet se nad tím, zda je ve veřejném zájmu nadále podporovat management, který se krom banálních proklamací na adresu nedávné historie může pochlubit především sérií prohraných soudních sporů s ředitelovými kritiky a současnými i bývalými zaměstnanci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross

Týden před startem světového šampionátu v Praze a Ostravě se český národní tým ukazuje fanouškům v Brně, kde se konají České hokejové hry. Jedná se o závěrečnou přípravu na hokejový vrchol této sezóny v domácím prostředí, a proto není divu, že je o tuto akci mezi hokejisty ohromný zájem a na závěrečnou přípravu tak přijelo ze zámoří až deset hokejistů. Národní tým už ale stihli po úvodním zápase v Brně s Finy (1:4) opustit Filip Zadina ze San Jose a Petr Kodýtek z Ilvesu Tampere. Posilu si pak do realizačního týmu přivedl i ze Sparty, a to trenéra Pražanů Pavla Grosse, jenž bude pomáhat se skautingem. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Anthony Blinken a Yoav Gallant

USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru

Washington nadále odrazuje Izrael od útoku na Rafáh na jihu Pásma Gazy. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena by způsobil nepřijatelné škody, uvedly světové agentury. Izrael podle USA zatím nepředstavil plán ochrany obyvatel, přičemž je známo, že ve městě se tísní až půldruhého milionu lidí, včetně uprchlíků z jiných částí Pásma Gazy. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný

Ruské úřady zatočily se soukromou školou Novokolledž v Novosibirsku, která se jako jedna z mála veřejně vyslovila proti válce na Ukrajině. Dočkala se za to prověrek, pokut a neudělení akreditace. Zakladatel zařízení Sergej Černyšov pak byl označen za tzv. zahraničního agenta, informovala ruská mutace BBC. Škola přestane existovat na konci školního roku. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy