ROZHOVOR | Stiskne Trump „červené tlačítko“? Analytik nabízí zajímavý úhel pohledu. Došlo i na Rusko a Babiše

ROZHOVOR – Inaugurací 20. ledna 2017 se Donald Trump oficiálně stal 45. prezidentem Spojených států. Už tehdy analytici předpovídali, že nastává doba nejistoty v mezinárodní politice a nyní je evidentní, že se nemýlili. Kromě jiného se řeší, jak dopadne korejská krize a spekuluje se také o třetím světovém konfliktu. „Případná vojenská intervence v KLDR by měla za následek největší vykolejení ve světové ekonomice od 11. září 2001, ne-li od konce studené války,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Alexei Anisin, analytik z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy, který působí též na Anglo-americké univerzitě v Praze.

Udělal Trump Ameriku zase skvělou?Na tuto otázku lze odpovědět z několika úhlů pohledu. Pokud uvažujeme teoreticky, není úplně jisté, zda existují důkazy, že Amerika v době po studené válce přestala být „skvělou“ nebo zda zažila nějaký podstatný úpadek. Pokud je to bráno empiricky, domácí firmy a velké podniky zaznamenaly za Trumpovy administrativy zvýšené hospodářské zisky. Pokud jde o mezinárodní prestiž, USA za Trumpa procházejí úpadkem. Není daleko od pravdy, že každý problém, který zůstal na konci úřadování Baracka Obamy, buď přetrvává nebo se ještě víc zhoršil.

V čem Trump zjevně selhal, pokud jde o mezinárodní politiku?Máme zde celou řadu neúspěchů, z nichž nejvýznamnější a nejzřetelnější je nejistota v mezinárodním systému od doby, kdy začala Trumpova vláda úřadovat. Na prvním místě je třeba vypíchnout vskutku nejistý scénář ohledně KLDR. Dále zde máme opakované útoky, které Trump vede vůči mezinárodním institucím (OSN a UNESCO) a které jsou v rozporu s tím, jak se američtí prezidenta za posledních 50 let chovali.

Pokud jde o Trumpovu rétoriku během kampaně, jeho zahraniční politika je nakonec totální selhání, jedna velká lež. Připomeňme, že do Afghánistánu byly poslány další vojenské jednotky, na Ukrajinu putují zbraně a Trumpův krok ohledně Jeruzaléma prohloubí antagonismus mezi náboženskými skupinami v Blízkém východě, byť v kampani sliboval, že by Amerika případně mohla v tomto regionu změnit svou strategii.

O co se mu nezdařilo na domácí scéně?Trump víc a víc polarizuje politický mainstream. Hned na počátku svého úřadování selhal ve věci zákona o zdravotní péči. Od počátku roku 2018 je zřejmé, že se Trump snaží uzavřít oboustranně výhodné dohody s Kongresem. Je to vidět například v návrhu na případnou reformu přistěhovalectví, pokud bude obsahovat jeho dřívější plán na stavbu mexické zdi.

Abychom ale byli fér. Co se Trumpovi v úřadu prezidenta povedlo?Trump zdárně pokračuje ve strategickém využívání sociálních médií (Twitter) ve svůj prospěch. Každý den apeluje na své stoupence prostřednictvím veřejných vystoupení. V mezinárodním měřítku se Trump řadí mezi světové lídry - vedle toho ruského a čínského. Byl také úspěšný se svými vládními příkazy, které obsahovaly zákazy týkající se ne-amerických občanů, primárně především muslimských národů.

Je Trump „architektem“ své politiky, nebo spíše podléhá vlivu poradců?Trump je extrémně slabý politik na domácí scéně, a to i přes image silného globálního vládce. Ve Washingtonu má nezřetelné postavení, má jen málo vyjednávacích schopností a k tomu připočtěme bídnou prestiž u veřejnosti. Zatímco ostře útočí na zavedené politické instituce, dělá také kompromisy, protože chápe, že potřebuje podporu od své vlastní strany. Daňový zákon je něco, o co republikáni už nějakou dobu usilovali. Přijde čas (patrně na jaře roku 2018), kdy Trump bude muset učinit velké ústupky, aby udělal nějakou formu politického pokroku.

Trumpovi chování a vyjadřování je občas těžko „čitelné“. Například v jednom dni byl schopen říct, že věří Putin, pak obrátil a zase důvěřoval CIA. Trump nedávno sdílel protiislámská videa, ovšem muslimská Saúdská Arábie je důležitým spojencem USA. Co to má znamenat? Nějaký specifický druh strategie?Jak již bylo uvedeno výše, mezinárodní politice nyní dominuje nejistota. Tu vytváří sám prezident, obvykle prostřednictvím sociálních médií. Je pravděpodobné, že Trump má své vlastní názory, o jejichž správnosti je silně přesvědčen, zároveň jsou ale v konfliktu se scénářem členů jeho štábu. Prozatím uplynulo málo času na to, aby bylo možné plně rozluštit „trumpistickou“ logiku jeho iracionálních veřejných prohlášení.

Trump podle svých kritiků a některých médií žene USA do třetí světové války. Mají pravdu, nebo jsou taková vyjádření přehnaná?To je přehnané. Trump není kariérním politikem. Zcela se odlišuje od amerických prezidentů za posledních 50 let. Určitě myslí na obchodní zájmy své rodiny a svůj historický odkaz. Je nepravděpodobné, že zahájí velký konflikt. Případná vojenská intervence v KLDR by měla za následek největší vykolejení ve světové ekonomice od 11. září 2001, ne-li od konce studené války.

Již dlouho propírá aféra Russiangate. Myslíte si, že Rusko nějakým způsobem zasáhlo do prezidentských voleb v USA?Podle mého názoru nedošlo k žádným zásahům. Desítky milionů Američanů, kteří šli volit, nebylo možné fyzicky, ekonomicky ani geograficky ovlivnit žádnou zahraniční zemí nebo cizím subjektem. Co se týče zpráv o vlivu Ruska, jako je nákup reklam na facebooku nebo přítomnost ruských robotů na sociálních sítích, je to informační dynamika a není jasné, jak tyto záležitosti ovlivnily volby.

Například politologové musí teprve udělat průzkum či najít důkazy, které nám řeknou, že voliči budou hlasovat pro daného kandidáta na základě předchozího vystavení nějakému stimulu. Bylo by nevědecké předpokládat, že existence politických reklam v sociálních médiích (sponzorovaná zahraniční entitou) by vedla voliče k tomu, aby změnily své volební chování.

Trump sliboval zlepšení vztahů USA s Ruskem, což se evidentně nedaří. Co se stalo?Když Trump bojoval v primárkách a poté čelil Hillary Clintonové, formuloval několik zahraničně-politických poselství, která se lišila od předchozích kandidátů v demokratické i republikánské straně. To, co je řečeno v kampani, obzvláště pokud jde o zahraničí, má tendenci se drasticky lišit ve srovnání s tím, co se skutečně stane, když se nový politik nakonec ujme úřadu. Vztahy byly špatné před Trumpem a je pravděpodobné, že budou bídné i v příštím desetiletí.

Trump bývá obviňován z rasismu a šíření nenávisti. Jak se americká společnost za jeho „prezidentování“ proměnila? Je více násilnická, či stále rozdělená jako tomu bylo před rokem?Původní rozkol byl prostě jen víc zhoršen a vyostřen. Trump nepochází z politického prostředí a je zřejmé, že se příliš nestará o to, že je politicky korektní. Jeho rétorika je směřována k jeho podporovatelům.

Trump soustavně napadá média a mluví o „fake news“ (hlavně v případě CNN). Jak moc je tento přístup nebezpečný pro americkou demokracii?Myslím, že apeluje na jistou část populace, která nedůvěřuje vládě. Tito občané mohou být republikáni, demokraté, ale dokonce i nevoliči. Soustavné útoky na média jsou strategií, která vyhovuje hned několika ideologickým postojům. To žádný z předchozích republikánských prezidentů nedělal. Dalo by se tvrdit, že tuto taktiku používal Trump od začátku v primárkách. A ono to od té doby funguje.

Přednášíte na univerzitách v Česku. Premiér Andrej Babiš bývá v médiích (českých i zahraničních) nazýván jako „český Trump“. Vidíte mezi těmito politiky nějaké paralely?Je sotva překvapující, že parlamentní demokracie v rámci kapitalistického ekonomického systému vede k takovým závěrům. Je však zarážející, že ekonomické elity úspěšně formulují politické myšlenky, v kterých se identifikujcí s obyčejnými pracovníky a se střední třídou. Ve skutečnosti ale mají Donald Trump i Andrej Babis pramálo společného s prostým lidem, třeba s někým, kdo pracuje jako řidič autobusu či záchranář.

Související

Více souvisejících

Donald Trump Prezident USA Alexei Anisin (politolog) rozhovor USA (Spojené státy americké) Rusko Andrej Babiš

Aktuálně se děje

včera

Princ Andrew

Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii

Britská policie se i po opakované výzvě potýká s nedůvěrou případných svědků v případu vyšetřování bývalého prince Andrewa. Ženy, které údajně mají informace o činech králova bratra, podle právního zástupce nechtějí s policisty spolupracovat. Americký advokát Brad Edwards to řekl BBC. 

včera

Senát ČR

Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce

Po poslancích se i senátoři shodli na tom, koho letos navrhnou prezidentovi Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Hlava státu je tradičně předá v den státního svátku 28. října. Členové horní komory parlamentu by ocenili například několik známých herců. 

včera

včera

Česká televize

ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích

Česká televize v sobotu reagovala na nejnovější vývoj ohledně finančního zajištění budoucnosti veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž oznámil, že nakonec dojde pouze k novele stávajícího zákona. ČT vzkázala, že trvá na současné formě financování, tedy na poplatcích od občanů. 

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

včera

včera

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

29. května 2026 21:58

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

29. května 2026 20:48

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

29. května 2026 19:26

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

29. května 2026 18:02

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy