ROZHOVOR – Inaugurací 20. ledna 2017 se Donald Trump oficiálně stal 45. prezidentem Spojených států. Už tehdy analytici předpovídali, že nastává doba nejistoty v mezinárodní politice a nyní je evidentní, že se nemýlili. Kromě jiného se řeší, jak dopadne korejská krize a spekuluje se také o třetím světovém konfliktu. „Případná vojenská intervence v KLDR by měla za následek největší vykolejení ve světové ekonomice od 11. září 2001, ne-li od konce studené války,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Alexei Anisin, analytik z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy, který působí též na Anglo-americké univerzitě v Praze.
Udělal Trump Ameriku zase skvělou?Na tuto otázku lze odpovědět z několika úhlů pohledu. Pokud uvažujeme teoreticky, není úplně jisté, zda existují důkazy, že Amerika v době po studené válce přestala být „skvělou“ nebo zda zažila nějaký podstatný úpadek. Pokud je to bráno empiricky, domácí firmy a velké podniky zaznamenaly za Trumpovy administrativy zvýšené hospodářské zisky. Pokud jde o mezinárodní prestiž, USA za Trumpa procházejí úpadkem. Není daleko od pravdy, že každý problém, který zůstal na konci úřadování Baracka Obamy, buď přetrvává nebo se ještě víc zhoršil.
V čem Trump zjevně selhal, pokud jde o mezinárodní politiku?Máme zde celou řadu neúspěchů, z nichž nejvýznamnější a nejzřetelnější je nejistota v mezinárodním systému od doby, kdy začala Trumpova vláda úřadovat. Na prvním místě je třeba vypíchnout vskutku nejistý scénář ohledně KLDR. Dále zde máme opakované útoky, které Trump vede vůči mezinárodním institucím (OSN a UNESCO) a které jsou v rozporu s tím, jak se američtí prezidenta za posledních 50 let chovali.
Pokud jde o Trumpovu rétoriku během kampaně, jeho zahraniční politika je nakonec totální selhání, jedna velká lež. Připomeňme, že do Afghánistánu byly poslány další vojenské jednotky, na Ukrajinu putují zbraně a Trumpův krok ohledně Jeruzaléma prohloubí antagonismus mezi náboženskými skupinami v Blízkém východě, byť v kampani sliboval, že by Amerika případně mohla v tomto regionu změnit svou strategii.
O co se mu nezdařilo na domácí scéně?Trump víc a víc polarizuje politický mainstream. Hned na počátku svého úřadování selhal ve věci zákona o zdravotní péči. Od počátku roku 2018 je zřejmé, že se Trump snaží uzavřít oboustranně výhodné dohody s Kongresem. Je to vidět například v návrhu na případnou reformu přistěhovalectví, pokud bude obsahovat jeho dřívější plán na stavbu mexické zdi.
Abychom ale byli fér. Co se Trumpovi v úřadu prezidenta povedlo?Trump zdárně pokračuje ve strategickém využívání sociálních médií (Twitter) ve svůj prospěch. Každý den apeluje na své stoupence prostřednictvím veřejných vystoupení. V mezinárodním měřítku se Trump řadí mezi světové lídry - vedle toho ruského a čínského. Byl také úspěšný se svými vládními příkazy, které obsahovaly zákazy týkající se ne-amerických občanů, primárně především muslimských národů.
Je Trump „architektem“ své politiky, nebo spíše podléhá vlivu poradců?Trump je extrémně slabý politik na domácí scéně, a to i přes image silného globálního vládce. Ve Washingtonu má nezřetelné postavení, má jen málo vyjednávacích schopností a k tomu připočtěme bídnou prestiž u veřejnosti. Zatímco ostře útočí na zavedené politické instituce, dělá také kompromisy, protože chápe, že potřebuje podporu od své vlastní strany. Daňový zákon je něco, o co republikáni už nějakou dobu usilovali. Přijde čas (patrně na jaře roku 2018), kdy Trump bude muset učinit velké ústupky, aby udělal nějakou formu politického pokroku.
Trumpovi chování a vyjadřování je občas těžko „čitelné“. Například v jednom dni byl schopen říct, že věří Putin, pak obrátil a zase důvěřoval CIA. Trump nedávno sdílel protiislámská videa, ovšem muslimská Saúdská Arábie je důležitým spojencem USA. Co to má znamenat? Nějaký specifický druh strategie?Jak již bylo uvedeno výše, mezinárodní politice nyní dominuje nejistota. Tu vytváří sám prezident, obvykle prostřednictvím sociálních médií. Je pravděpodobné, že Trump má své vlastní názory, o jejichž správnosti je silně přesvědčen, zároveň jsou ale v konfliktu se scénářem členů jeho štábu. Prozatím uplynulo málo času na to, aby bylo možné plně rozluštit „trumpistickou“ logiku jeho iracionálních veřejných prohlášení.
Trump podle svých kritiků a některých médií žene USA do třetí světové války. Mají pravdu, nebo jsou taková vyjádření přehnaná?To je přehnané. Trump není kariérním politikem. Zcela se odlišuje od amerických prezidentů za posledních 50 let. Určitě myslí na obchodní zájmy své rodiny a svůj historický odkaz. Je nepravděpodobné, že zahájí velký konflikt. Případná vojenská intervence v KLDR by měla za následek největší vykolejení ve světové ekonomice od 11. září 2001, ne-li od konce studené války.
Již dlouho propírá aféra Russiangate. Myslíte si, že Rusko nějakým způsobem zasáhlo do prezidentských voleb v USA?Podle mého názoru nedošlo k žádným zásahům. Desítky milionů Američanů, kteří šli volit, nebylo možné fyzicky, ekonomicky ani geograficky ovlivnit žádnou zahraniční zemí nebo cizím subjektem. Co se týče zpráv o vlivu Ruska, jako je nákup reklam na facebooku nebo přítomnost ruských robotů na sociálních sítích, je to informační dynamika a není jasné, jak tyto záležitosti ovlivnily volby.
Například politologové musí teprve udělat průzkum či najít důkazy, které nám řeknou, že voliči budou hlasovat pro daného kandidáta na základě předchozího vystavení nějakému stimulu. Bylo by nevědecké předpokládat, že existence politických reklam v sociálních médiích (sponzorovaná zahraniční entitou) by vedla voliče k tomu, aby změnily své volební chování.
Trump sliboval zlepšení vztahů USA s Ruskem, což se evidentně nedaří. Co se stalo?Když Trump bojoval v primárkách a poté čelil Hillary Clintonové, formuloval několik zahraničně-politických poselství, která se lišila od předchozích kandidátů v demokratické i republikánské straně. To, co je řečeno v kampani, obzvláště pokud jde o zahraničí, má tendenci se drasticky lišit ve srovnání s tím, co se skutečně stane, když se nový politik nakonec ujme úřadu. Vztahy byly špatné před Trumpem a je pravděpodobné, že budou bídné i v příštím desetiletí.
Trump bývá obviňován z rasismu a šíření nenávisti. Jak se americká společnost za jeho „prezidentování“ proměnila? Je více násilnická, či stále rozdělená jako tomu bylo před rokem?Původní rozkol byl prostě jen víc zhoršen a vyostřen. Trump nepochází z politického prostředí a je zřejmé, že se příliš nestará o to, že je politicky korektní. Jeho rétorika je směřována k jeho podporovatelům.
Trump soustavně napadá média a mluví o „fake news“ (hlavně v případě CNN). Jak moc je tento přístup nebezpečný pro americkou demokracii?Myslím, že apeluje na jistou část populace, která nedůvěřuje vládě. Tito občané mohou být republikáni, demokraté, ale dokonce i nevoliči. Soustavné útoky na média jsou strategií, která vyhovuje hned několika ideologickým postojům. To žádný z předchozích republikánských prezidentů nedělal. Dalo by se tvrdit, že tuto taktiku používal Trump od začátku v primárkách. A ono to od té doby funguje.
Přednášíte na univerzitách v Česku. Premiér Andrej Babiš bývá v médiích (českých i zahraničních) nazýván jako „český Trump“. Vidíte mezi těmito politiky nějaké paralely?Je sotva překvapující, že parlamentní demokracie v rámci kapitalistického ekonomického systému vede k takovým závěrům. Je však zarážející, že ekonomické elity úspěšně formulují politické myšlenky, v kterých se identifikujcí s obyčejnými pracovníky a se střední třídou. Ve skutečnosti ale mají Donald Trump i Andrej Babis pramálo společného s prostým lidem, třeba s někým, kdo pracuje jako řidič autobusu či záchranář.
Související
Trumpova administrativa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků voleb
Británie zadržela pět lidí připravujících útok na základnu. Sledujeme je delší dobu, chtěli napáchat velké škody, uvedl Trump
Donald Trump , Prezident USA , Alexei Anisin (politolog) , rozhovor , USA (Spojené státy americké) , Rusko , Andrej Babiš
Aktuálně se děje
včera
Irán opět popřel Trumpova tvrzení. Nemá v plánu žádná jednání s USA
včera
Přípravy na volby začaly. Nejsilnější evropská politická frakce se hádá kvůli AfD
včera
SpaceX poslal do vesmíru největší raketu v historii. Starship poprvé dosáhla oběžné dráhy Země
včera
Jižní Korea požaduje od Ukrajiny vysvětlení a omluvu
včera
Na Staroměstském náměstí lidé demonstrují proti vládě
včera
Politické zklamání ve Švédsku: Vítězka voleb Anderssonová nedokáže sestavit vládu
včera
Britská policie objevila v dodávkách u základny výbušniny. Z přípravy útoku podezírá Írán
včera
Chování AI vyvolává u výzkumníků vážné obavy. OpenAI pozastavila vývoj
včera
Švýcarsko odmítlo zpřísnění neutrality. Dál může zavádět sankce proti Rusku, rozhodli lidé
včera
Trumpova administrativa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků voleb
včera
Matoucí prohlášení Lavrova: Přípravu Evropy na válku s Ruskem označil za proroctví, zároveňse jí vysmál
včera
Počasí bude i příští týden v duchu babího léta, naměříme až 24 stupňů
27. září 2026 21:28
Srbský prezident Vučić rezignoval
27. září 2026 20:53
Trenér fotbalové reprezentace Denia učinil sedmou změnu v nominaci. Krejčí nadále kapitánem
27. září 2026 20:50
Po nervozitě předvedli fotbalisté zlepšený výkon, Češi přesto s Chorvatskem prohráli 1:2
27. září 2026 20:13
Írán od Trumpa stále nedostal odpověď na nabídku otevření Hormuzského průlivu
27. září 2026 18:49
Británie zadržela pět lidí připravujících útok na základnu. Sledujeme je delší dobu, chtěli napáchat velké škody, uvedl Trump
27. září 2026 17:19
Bill Gates: Nekontrolovaná umělá inteligence může způsobit až miliardu úmrtí
27. září 2026 16:00
Fico zpochybnil spolehlivost NATO, mluví o vojenské neutralitě i předčasných volbách
27. září 2026 14:46
Budeme muset zvýšit daně, připustila Schillerová. Vláda se přitom zavázala, že to neudělá
Ministryně financí Alena Schillerová prohlásila, že podle jejího názoru nebude možné se vyhnout zvýšení některých daní. Podle šéfky resortu financí se plánované úpravy dotknou především spotřebních daní nebo rafinérského sektoru. V úvahu podle ní přichází také možné zdanění investičních bytů nebo vybraných návykových a škodlivých látek. Vyjádření zaznělo v televizním pořadu Nedělní debata na České televizi.
Zdroj: Libor Novák