Trump na KLDR nikdy nezaútočí. A Kim to prý moc dobře ví

Pompeo totiž vysvětluje, že USA nečelí konfrontaci s jadernou mocností poprvé, a že se vždycky ukázalo, jako nejlepší řešení ústupek. Příkladem může být Karibská krize v 60. letech, kdy USA stáhly své rakety středního doletu z tureckých vojenských základen, které byly tehdejším důvodem rozmístění sovětských raket na Kubě, tedy v těsné blízkosti Floridy.

Severní Korea čelila od svého vzniku v roce 1948 několika problémům a krizím. První z nich byla Korejská válka v letech 1950-53, jejímž vyústěním bylo definitivní rozdělení Korejského poloostrova demilitarizovanou zónou táhnoucí se přibližně ve stejné oblasti, jako původní demarkační linie.

Válkou zdecimované Severní Koreji se podařilo odlepit takříkajíc ode dna a až do ropné krize v roce 1973 byla ihned po Japonsku druhou nejvíce industrializovanou asijskou zemí. Po zhoršení vztahů se Sovětským svazem po rusko-čínské válce nahradila dosud propagovaný marxismus-leninismus státní ideologie čučche, tedy nezávislost národního hospodářství za cizích vlivech.

Po skončení Studené války a následné smrti Kim Ir-sena nastoupil na místo vůdce Severní Koreje jeho syn Kim Čong-il, který začal razit politiku investic do armády a jaderného programu navzdory ekonomické stagnaci a nízkému HDP. Ta měla pak za následek hladomor v letech 1995-99, který si vyžádal téměř milion lidských životů. Nutno dodat, že už tehdy vyvíjel Kim Čong-il velkou pozornost naoko připravovanému útoku na USA. 

Nynější severokorejský vůdce Kim Čong-un v této politice pokračuje, což zaměstnává administrativu současného amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho spolupracovníků.

Bývalý americký ministr zahraničí Rex Tillerson jednoznačně označil Kim Čong-una za nebezpečného vůdce. I tak ale vyloučil možnost vojenského střetu mezi KLDR a USA.

Jakýkoliv útok na severokorejský režim je třeba považovat za nebezpečný, protože by jeho následná reakce měla katastrofický scénář - použití biologických, chemických a nukleárních zbraní. 

Zkrátka podtrženo sečteno jak americký prezident Donald Trump, tak i severokorejský vůdce Kim Čong-un o žádný reálný střet nestojí. Kim Čong-un je psychopat, ale ne blázen, a tudíž nestojí o riziko ohrožení dlouhodobě udržovaného totalitního režimu, a Trump zase nestojí o rozpoutání globálního konflitku, v němž by byly použity jaderné zbraně. 

Na závěr je třeba poznamenat, že USA už diplomatickému střetu s jadernou mocností Sovětským svazem čelily, a bez ohledu na to, kdo zrovna seděl v Oválné pracovně, nikdy k přímé konfrontaci mezi Washingtonem a Moskvou nedošlo.