NÁZOR - Útok USA v Sýrii opětovně otevřel možnost většího vojenského konfliktu mezi nukleárními mocnostmi. Není pochyb, že ruský nukleární arzenál slouží jako hlavní odpuzovač případného vojenského konfliktu mezi USA a Ruskem. Na druhou stranu, hrozba absolutního zničení je děsivá i pro Rusko. Jaderné zbraně stranou, dokázaly by USA porazit Rusko čistě z pozice konvenční síly? Na to hledá odpověď Dan Plesch, Centre for International Studies and Diplomacy SOAS University of London.
Vojenské výdaje USA jsou největší na světě. V roce 2016 vydaly Spojené státy na armádu okolo 611 miliard dolarů. Jedná se o mnohem větší balík peněz, než kolik vydalo ostatních osm zemí s nejvyššími výdaji na armádu. Druhá Čína věnovala na armádu 215 miliard dolarů, třetí Rusko necelých 70 miliard dolarů. Kromě této trojice se v žebříčku umístila trojice evropských států – Francie, Velká Británie a Německo.
S čistě ekonomického hlediska se tedy Rusko na USA nechytají. Přes veškeré své značné vojenské výdaje se Rusko v podstatě neobstojí ani proti spojeným silám Francie a Německa, které v roce 2017 na armádu věnovaly v součtu 90 miliard dolarů, o 50% více než Rusko, přitom s mnohem menším procentuálním zastoupením HDP (u Ruska je to 5,9%). Samotná Francie má silnější lodě než Rusko, ruská baltská flotila je stejného rozsahu jako dánská a poloviny velikosti německé flotily.
USA kromě větší vojenské flotily nad Ruskem a Čínou vítězí, co se týče množství raket. Americké námořnictvo má k dispozici 4 000 raket typu Tomahawk a spolu s letectvem v současné době přebírají 5 000 konvenčních raket JASSM s rozsahem 200-600 mil. Tyto rakety jsou obtížně zachytitelné pro radar a jsou navržené tak, aby zničily vybrané cíle typu jaderných raket. Rusko a Čína nemají nic podobné kvantity nebo kvality, které by ohrozilo americkou pevninu.
Rusko může ohrozit USA nukleárními raketami, ale USA ještě před 11. zářím iniciovali program Prompt Global Strike (Okamžitý globální úder), podle něhož by měla být americká armáda schopna konvenčními zbraněmi zničit ruský systém jaderné obrany. Programu stanovuje, že Američané mohou během 60 minut zaútočit kdekoliv na Zemi.
Pokud by došlo k uskutečnění tohoto plánu, USA v prvé řadě musí být schopné zneškodit a přinejmenším „oslepit“ ruské radary. Ty jsou staré a rozpadají a proto Ruska není příliš připravené na přežití takového útoku. Nicméně, i USA jsou závislé na svých satelitech a Rusko se usilovně snaží přijít s vlastním arzenálem, schopným je vypnout.
Po zneškodnění ruských satelitních systémů přijde na řadu hlavní část operace, kterou je likvidace okolo 200 fixních a 200 mobilních raket na zemi. K tomu poslouží v hlavní míře letectvo. Ruská bombardovací letadla se datují do sovětské éry, takže pro USA nepředstavují příliš velkou hrozbu. Zato americké neviditelné stíhačky představují velký problém pro ruské letectvo.
Na moři Rusko ještě více zaostává. USA jsou připravené zničit jeho ponorky v okamžitém úderu ještě ze vzduchu. Během studené války dokázaly americké a britské ponorky zastínit svoji přítomnost před sovětskými ponorkami a nedá se očekávat, že by zrovna v této oblasti Rusové dosáhlo větších pokroků.
Úspěch jakékoliv válečné operace je v USA do značné míry determinován veřejným míněním. Plech upozorňuje na skutečnost, že zahraniční oběti mají obecně malý dopad na domácí politiku USA. Ani stovky tisíc mrtvých iráckých civilistů, kteří zemřeli následkem irácké invaze, neměli negativní politický dopad na prezidenta George W. Bushe. Dá se čekat, že taktéž by to bylo v případě útoku na Írán a KLDR, zvláště pokud by byly použity „humanitární“ zbraně. Podle výzkumu Stanford University by dokonce americká veřejnost nebyla ani proti preventivnímu použitá nukleárních zbraní, pokud by to neohrozilo USA.
Proč je Rusko hrozba?
Proč, pokud je tedy Rusko v porovnání s USA takto slabé, je stále považováno za velkou vojenskou hrozbu. Důvodem jsou stále jeho nukleární kapacity – USA musí být schopny se jich v případě preventivního úderu zbavit v několika minutách. Názorový server Bloomberg View poukazuje na odlišnou formu současného válčení, kde spíše než masivní konveční síly se ke slovu dostávají malé, agilní jednotky. Rusko je v jejich využívání velmi schopné a na rozdíl od příliš rozkročených USA si pečlivě vybírá své strategické cíle. Je schopno vést velmi levnou, ale velmi účinnou informační válku, kterou může zabránit a znehodnotit tradiční vojenské operace – syrský útok a s ním spojená kontroverze je toho důkazem.
Související
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
USA (Spojené státy americké) , Rusko , válka , vojenský útok
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu
včera
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
včera
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
včera
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
včera
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
včera
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
včera
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
včera
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
včera
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
včera
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno včera
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
včera
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
včera
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
včera
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
včera
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
včera
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno 27. října 2026 22:05
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
27. října 2026 20:36
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
27. října 2026 19:18
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
27. října 2026 18:03
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.
Zdroj: Libor Novák