Mohou USA vyhrát třetí světovou válku bez použití nukleárních zbraní? Rusko bez nich nemá příliš šancí, tvrdí expert

NÁZOR - Útok USA v Sýrii opětovně otevřel možnost většího vojenského konfliktu mezi nukleárními mocnostmi. Není pochyb, že ruský nukleární arzenál slouží jako hlavní odpuzovač případného vojenského konfliktu mezi USA a Ruskem. Na druhou stranu, hrozba absolutního zničení je děsivá i pro Rusko. Jaderné zbraně stranou, dokázaly by USA porazit Rusko čistě z pozice konvenční síly? Na to hledá odpověď Dan Plesch, Centre for International Studies and Diplomacy SOAS University of London.

Vojenské výdaje USA jsou největší na světě. V roce 2016 vydaly Spojené státy na armádu okolo 611 miliard dolarů. Jedná se o mnohem větší balík peněz, než kolik vydalo ostatních osm zemí s nejvyššími výdaji na armádu. Druhá Čína věnovala na armádu 215 miliard dolarů, třetí Rusko necelých 70 miliard dolarů. Kromě této trojice se v žebříčku umístila trojice evropských států – Francie, Velká Británie a Německo.

S čistě ekonomického hlediska se tedy Rusko na USA nechytají. Přes veškeré své značné vojenské výdaje se Rusko v podstatě neobstojí ani proti spojeným silám Francie a Německa, které v roce 2017 na armádu věnovaly v součtu 90 miliard dolarů, o 50% více než Rusko, přitom s mnohem menším procentuálním zastoupením HDP (u Ruska je to 5,9%). Samotná Francie má silnější lodě než Rusko, ruská baltská flotila je stejného rozsahu jako dánská a poloviny velikosti německé flotily.

USA kromě větší vojenské flotily nad Ruskem a Čínou vítězí, co se týče množství raket. Americké námořnictvo má k dispozici 4 000 raket typu Tomahawk a spolu s letectvem v současné době přebírají 5 000 konvenčních raket JASSM s rozsahem 200-600 mil. Tyto rakety jsou obtížně zachytitelné pro radar a jsou navržené tak, aby zničily vybrané cíle typu jaderných raket. Rusko a Čína nemají nic podobné kvantity nebo kvality, které by ohrozilo americkou pevninu.

Rusko může ohrozit USA nukleárními raketami, ale USA ještě před 11. zářím iniciovali program Prompt Global Strike (Okamžitý globální úder), podle něhož by měla být americká armáda schopna konvenčními zbraněmi zničit ruský systém jaderné obrany. Programu stanovuje, že Američané mohou během 60 minut zaútočit kdekoliv na Zemi.

Pokud by došlo k uskutečnění tohoto plánu, USA v prvé řadě musí být schopné zneškodit a přinejmenším „oslepit“ ruské radary. Ty jsou staré a rozpadají a proto Ruska není příliš připravené na přežití takového útoku. Nicméně, i USA jsou závislé na svých satelitech a Rusko se usilovně snaží přijít s vlastním arzenálem, schopným je vypnout.

Po zneškodnění ruských satelitních systémů přijde na řadu hlavní část operace, kterou je likvidace okolo 200 fixních a 200 mobilních raket na zemi.  K tomu poslouží v hlavní míře letectvo. Ruská bombardovací letadla se datují do sovětské éry, takže pro USA nepředstavují příliš velkou hrozbu. Zato americké neviditelné stíhačky představují velký problém pro ruské letectvo.

Na moři Rusko ještě více zaostává. USA jsou připravené zničit jeho ponorky v okamžitém úderu ještě ze vzduchu. Během studené války dokázaly americké a britské ponorky zastínit svoji přítomnost před sovětskými ponorkami a nedá se očekávat, že by zrovna v této oblasti Rusové dosáhlo větších pokroků.

Úspěch jakékoliv válečné operace je v USA do značné míry determinován veřejným míněním. Plech upozorňuje na skutečnost, že zahraniční oběti mají obecně malý dopad na domácí politiku USA. Ani stovky tisíc mrtvých iráckých civilistů, kteří zemřeli následkem irácké invaze, neměli negativní politický dopad na prezidenta George W. Bushe. Dá se čekat, že taktéž by to bylo v případě útoku na Írán a KLDR, zvláště pokud by byly použity „humanitární“ zbraně. Podle výzkumu Stanford University by dokonce americká veřejnost nebyla ani proti preventivnímu použitá nukleárních zbraní, pokud by to neohrozilo USA.

Proč je Rusko hrozba?

Proč, pokud je tedy Rusko v porovnání s USA takto slabé, je stále považováno za velkou vojenskou hrozbu. Důvodem jsou stále jeho nukleární kapacity – USA musí být schopny se jich v případě preventivního úderu zbavit v několika minutách. Názorový server Bloomberg View poukazuje na odlišnou formu současného válčení, kde spíše než masivní konveční síly se ke slovu dostávají malé, agilní jednotky. Rusko je v jejich využívání velmi schopné a na rozdíl od příliš rozkročených USA si pečlivě vybírá své strategické cíle. Je schopno vést velmi levnou, ale velmi účinnou informační válku, kterou může zabránit a znehodnotit tradiční vojenské operace – syrský útok a s ním spojená kontroverze je toho důkazem.  

Související

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.
Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko válka vojenský útok

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 2 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

včera

včera

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy