Přelomový verdikt, který změnil Ameriku: Jak si černoši vysoudili svobodu?

Washington - Psal se rok 1815 a mladá černoška jména Anna právě vyskočila z okna washingtonské taverny. Byla totiž otrokyně a před několika okamžiky byla za 5 dolarů prodána plantážníkovi ze státu Georgia. Tím by se odloučila od svého manžela a jejich čtyř dětí.

Anna si při pádu vážně poranila záda ale přežila. Její příběh zlidověl a abolicionisté (hnutí bojující proti otroctví) jej často připomínali jako symbol zavrženíhodného a nespravedlivého systému otrokářství. Pak mladá otrokyně na nějakou dobu zmizela z očí veřejnosti.

Po třinácti letech se objevila informace, že jistá Anna Williamsová organizuje petici, na jejímž základě by měla být propuštěna z otroctví. Byla to právě ona otrokyně z Washingtonu. Případ následně doputoval až k soudu u nějž Williamsová po dlouhých tahanicích uspěla a získala svobodu.

K příběhu se teď vrací američtí filmaři a na motivy příběhu o nezdolné černošské otrokyni vznikl krátký film nazvaný Anna. Za ním stojí stovky hodin mravenčí práce, během nichž autoři filmu prohledávali Národní archiv ve Washingtonu a pátrali po dokumentech, jež se pojí k jejímu soudnímu sporu.

„Začali jsme příběh skládat kousek po kousku. Je to unikátní, reálný příběh o otroctví. Vypovídá o nezlomnosti lidského ducha a touze po svobodě.“ řekl pro The Atlantic jeden z tvůrců filmu. Tvůrci chtěli nabídnout celý příběh z Anniny perspektivy. Velmi jim také záleželo na autentičnosti, takže jsou často doslovně citovány soudní dokumenty.

Film se rovněž snaží o dobovou atmosféru, takže filmaři si dali velmi záležet na veškerých detailech jako oblečení postav, jejich účesy, oděvy i architektura. Na celém filmu tak po více než 18 měsíců pracoval 9 animátorů, kteří kousek po kousku tvořili veškeré filmové scény.

Během 19. století podávali černošští otroci často žaloby, jejichž cílem bylo dosažení svobody a udělení amerického občanství. Většinou ale tyto snahy končily neúspěšně a žadatelům nebyla vyhověno. Anna Wiliamsová ale se svou žádostí nejen že uspěla, ale roku 1832 soudně vymohla i osvobození svých čtyř dětí. 

Související

Ilustrační foto

Rybářské lodi s moderními otroky se chovají na moři jinak, odhalila data ze satelitů

Rybářské lodi, které využívají oběti nucené práce, se na moři systematicky chovají jinak než ostatní plavidla. Tvrdí to nová studie, podle níž takové posádky obvykle plují dále od přístavů a pobřeží, ryby loví více hodin denně než ostatní a podnikají méně výprav, které ovšem trvají déle. Riziková plavidla podle ní využívají převážně přístavy v Africe, Asii a Jižní Americe, ačkoliv někdy plují i do Kanady, na Nový Zéland, USA a některých evropských zemí.

Více souvisejících

otroctví historie USA (Spojené státy americké) černoši soudy

Aktuálně se děje

včera

Los Angeles

Jsme Trumpův experiment. Nepokoje vyprovokoval Bílý dům, tvrdí vedení Los Angeles

Los Angeles čelí největší vlně občanských nepokojů od počátku pandemie. Jejich bezprostřední příčinou byly rozsáhlé razie imigrační agentury ICE, které proběhly v pátek po celém městě. Podle starostky Karen Bassové ale za současnou krizí stojí více než jen samotné zatýkání. Obviňuje Bílý dům z cíleného vyvolávání chaosu a porušování pravomocí místní samosprávy.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Trunda o konci Ivana Haška neuvažuje. Musel se však distancovat od „berbrovce“ Hořejšího

Vysoká prohra v Chorvatsku 1:5 nebude pro kouče Ivana Haška znamenat konec jeho působení ve funkci trenéra české fotbalové reprezentace. Potvrdil to nový předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) David Trunda, jenž však pověřil realizační tým k vypracování analýzy tohoto neúspěchu, která by měla být následně předložena výkonnému výboru. Vedle budoucnosti Ivana Haška u národního týmu po výprasku v chorvatském Osijeku se však řešila i přítomnost bývalého funkcionáře Jana Hořejšího spojovaného s érou bývalého asociačního místopředsedy Romana Berbra. Trunda se musel od Hořejšího distancovat.

včera

sport

Češi v rámci kvalifikace na fotbalové MS poprvé prohráli. V Chorvatsku poznali na čem jsou

Čeští fotbaloví reprezentanti tušili, že v pondělí večer narazí v rámci kvalifikace na světový šampionát v roce 2026 na nejtěžšího soupeře a vůbec favorita celé kvalifikační skupiny L Chorvatsko. V Osijeku se to potvrdilo, stejně jako to, že Chorvati jsou o několik tříd fotbalově jinde než Češi. Od samotného začátku bylo vidět, že se po většinu zápasu bude hrát prakticky na jednu branku a snad jen v úvodu druhé půle se dá říct, že Češi s Chorvaty hráli vyrovnaně. Po prvním poločase totiž mohli být rádi, že to je pro Chorvatsko jen 1:0 a když pak Souček hlavičkou ve druhé půli vyrovnal na 1:1, vypadalo to, že se Češi nadechují k daleko lepším výkonům. Jenže následovala hrůzná třináctiminutovka, během které Chorvatsko i díky dvěma penaltám zvýšilo na nakonec konečných 5:1. Pro Čechy se tak – i přesto, že i po tomto duelu vedou svou kvalifikační skupinu – komplikuje vidina postupu na MS z prvního místa.

včera

ignis brunensis

Švédsko chce v celé EU zakázat ohňostroje

Švédsko vyzývá Evropskou unii k zásadnímu zpřísnění pravidel pro prodej a distribuci pyrotechniky. Tamní vláda totiž varuje, že organizovaný zločin čím dál častěji využívá ohňostroje jako zbraň.

včera

Donald Trump

Trump tlačí na Izrael: Ukončete válku v Gaze a přestaňte vyhrožovat Íránu, tvrdí zdroj

Prezident USA Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby ukončil válku v Gaze a přestal hovořit o možném útoku na Írán. Informaci přinesl zdroj obeznámený s pondělním telefonátem obou lídrů. Tlak z Washingtonu sílí v době, kdy Spojené státy usilují o jadernou dohodu s Teheránem a prostřednictvím zprostředkovatelů vedou jednání s Hamásem o příměří. 

včera

včera

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce po tragickém útoku zakázat sociální sítě dětem do 15 let

Po tragickém útoku ve škole v Nogentu vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžnému zásahu proti přístupu dětí k nebezpečnému obsahu na internetu. Pokud se do několika měsíců nepodaří na úrovni EU dosáhnout pokroku, Francie podle něj sama zakáže sociální sítě pro osoby mladší 15 let.

včera

včera

včera

Donald Trump

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

včera

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

včera

včera

Policie USA

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu

V části centra Los Angeles stále platí noční zákaz vycházení, který má podle bezpečnostních expertů přispět ke snížení napětí během demonstrací. Policie pokračuje v hromadném zatýkání, přičemž během úterý bylo zadrženo téměř 200 lidí. V Denveru se mezitím sešli odpůrci imigrační politiky, přičemž policie čelila fámám o použití slzného plynu, které však rázně popřela.

včera

včera

10. června 2025 22:04

10. června 2025 21:21

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy