Přelomový verdikt, který změnil Ameriku: Jak si černoši vysoudili svobodu?

Washington - Psal se rok 1815 a mladá černoška jména Anna právě vyskočila z okna washingtonské taverny. Byla totiž otrokyně a před několika okamžiky byla za 5 dolarů prodána plantážníkovi ze státu Georgia. Tím by se odloučila od svého manžela a jejich čtyř dětí.

Anna si při pádu vážně poranila záda ale přežila. Její příběh zlidověl a abolicionisté (hnutí bojující proti otroctví) jej často připomínali jako symbol zavrženíhodného a nespravedlivého systému otrokářství. Pak mladá otrokyně na nějakou dobu zmizela z očí veřejnosti.

Po třinácti letech se objevila informace, že jistá Anna Williamsová organizuje petici, na jejímž základě by měla být propuštěna z otroctví. Byla to právě ona otrokyně z Washingtonu. Případ následně doputoval až k soudu u nějž Williamsová po dlouhých tahanicích uspěla a získala svobodu.

K příběhu se teď vrací američtí filmaři a na motivy příběhu o nezdolné černošské otrokyni vznikl krátký film nazvaný Anna. Za ním stojí stovky hodin mravenčí práce, během nichž autoři filmu prohledávali Národní archiv ve Washingtonu a pátrali po dokumentech, jež se pojí k jejímu soudnímu sporu.

„Začali jsme příběh skládat kousek po kousku. Je to unikátní, reálný příběh o otroctví. Vypovídá o nezlomnosti lidského ducha a touze po svobodě.“ řekl pro The Atlantic jeden z tvůrců filmu. Tvůrci chtěli nabídnout celý příběh z Anniny perspektivy. Velmi jim také záleželo na autentičnosti, takže jsou často doslovně citovány soudní dokumenty.

Film se rovněž snaží o dobovou atmosféru, takže filmaři si dali velmi záležet na veškerých detailech jako oblečení postav, jejich účesy, oděvy i architektura. Na celém filmu tak po více než 18 měsíců pracoval 9 animátorů, kteří kousek po kousku tvořili veškeré filmové scény.

Během 19. století podávali černošští otroci často žaloby, jejichž cílem bylo dosažení svobody a udělení amerického občanství. Většinou ale tyto snahy končily neúspěšně a žadatelům nebyla vyhověno. Anna Wiliamsová ale se svou žádostí nejen že uspěla, ale roku 1832 soudně vymohla i osvobození svých čtyř dětí. 

Související

Ilustrační foto

Rybářské lodi s moderními otroky se chovají na moři jinak, odhalila data ze satelitů

Rybářské lodi, které využívají oběti nucené práce, se na moři systematicky chovají jinak než ostatní plavidla. Tvrdí to nová studie, podle níž takové posádky obvykle plují dále od přístavů a pobřeží, ryby loví více hodin denně než ostatní a podnikají méně výprav, které ovšem trvají déle. Riziková plavidla podle ní využívají převážně přístavy v Africe, Asii a Jižní Americe, ačkoliv někdy plují i do Kanady, na Nový Zéland, USA a některých evropských zemí.
Otroci, ilustrační foto

Studie: Ve světě žije 29 milionů žen a dívek v moderním otroctví

Na světě žije odhadem 29 milionů žen a dívek v moderním otroctví. Informuje o tom agentura AP s odvoláním novou zprávu lidskoprávní organizace Walk Free. V moderním otroctví podle ní uvázla každá 130. žena na světě. Miliony žen a dívek jsou mimo jiné oběťmi nucené práce, vynuceného manželství, dluhového otroctví, popřípadě žijí jako domácí služky.

Více souvisejících

otroctví historie USA (Spojené státy americké) černoši soudy

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 49 minutami

Aktualizováno před 58 minutami

před 1 hodinou

Robert Fico

Atentátník na Fica se sám stal terčem útoku

Údajný útočník, který ve středu střílel na slovenského premiéra Roberta Fica, se v roce 2016 stal sám terčem útoku. Juraj Cintula tehdy pracoval jako ochranka obchodního domu ve městě Levice.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vlastimil Harapes

Zemřel známý baletní mistr Vlastimil Harapes

Česko zasáhla ve středu smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. O jeho úmrtí informovalo Národní divadlo. Harapes v poslední době bojoval s vážnými zdravotními problémy. 

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Česká televize, ilustrační foto

Ministerstvo kultury navrhlo od příštího roku zvýšení koncesionářských poplatků

Česká televize získá příští rok díky zvýšení koncesionářských poplatků navíc 865 milionů korun a Český rozhlas si polepší o 331 milionů korun. Ministerstvo kultury navrhuje od roku 2025 zvýšit televizní poplatek o 15 Kč na 150 Kč měsíčně a rozhlasový poplatek o 10 Kč na 55 Kč měsíčně, jak uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS) na dnešní tiskové konferenci. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Češi začnou nejvíce umírat na rakovinu, varují lékaři. Onemocní jí polovina lidí

Podle onkologů bude rakovina v roce 2030 nejčastější příčinou úmrtí v České republice. V současnosti vedou onemocnění srdce, ale nádory již nyní způsobují přibližně 28.000 úmrtí ročně, což představuje čtvrtinu všech úmrtí.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy