Washington - Psal se rok 1815 a mladá černoška jména Anna právě vyskočila z okna washingtonské taverny. Byla totiž otrokyně a před několika okamžiky byla za 5 dolarů prodána plantážníkovi ze státu Georgia. Tím by se odloučila od svého manžela a jejich čtyř dětí.
Anna si při pádu vážně poranila záda ale přežila. Její příběh zlidověl a abolicionisté (hnutí bojující proti otroctví) jej často připomínali jako symbol zavrženíhodného a nespravedlivého systému otrokářství. Pak mladá otrokyně na nějakou dobu zmizela z očí veřejnosti.
Po třinácti letech se objevila informace, že jistá Anna Williamsová organizuje petici, na jejímž základě by měla být propuštěna z otroctví. Byla to právě ona otrokyně z Washingtonu. Případ následně doputoval až k soudu u nějž Williamsová po dlouhých tahanicích uspěla a získala svobodu.
K příběhu se teď vrací američtí filmaři a na motivy příběhu o nezdolné černošské otrokyni vznikl krátký film nazvaný Anna. Za ním stojí stovky hodin mravenčí práce, během nichž autoři filmu prohledávali Národní archiv ve Washingtonu a pátrali po dokumentech, jež se pojí k jejímu soudnímu sporu.
„Začali jsme příběh skládat kousek po kousku. Je to unikátní, reálný příběh o otroctví. Vypovídá o nezlomnosti lidského ducha a touze po svobodě.“ řekl pro The Atlantic jeden z tvůrců filmu. Tvůrci chtěli nabídnout celý příběh z Anniny perspektivy. Velmi jim také záleželo na autentičnosti, takže jsou často doslovně citovány soudní dokumenty.
Film se rovněž snaží o dobovou atmosféru, takže filmaři si dali velmi záležet na veškerých detailech jako oblečení postav, jejich účesy, oděvy i architektura. Na celém filmu tak po více než 18 měsíců pracoval 9 animátorů, kteří kousek po kousku tvořili veškeré filmové scény.
Během 19. století podávali černošští otroci často žaloby, jejichž cílem bylo dosažení svobody a udělení amerického občanství. Většinou ale tyto snahy končily neúspěšně a žadatelům nebyla vyhověno. Anna Wiliamsová ale se svou žádostí nejen že uspěla, ale roku 1832 soudně vymohla i osvobození svých čtyř dětí.
Související
Karel III. mluvil k lídrům Commonwealthu. Do Británie možná dorazí požadavek na reparace
Rybářské lodi s moderními otroky se chovají na moři jinak, odhalila data ze satelitů
otroctví , historie , USA (Spojené státy americké) , černoši , soudy
Aktuálně se děje
včera
Pošta od dubna mění ceník. Platby zákazníků budou vyšší
včera
Slovensko stupňuje tlak. Fico oznámil ukončení nouzových dodávek elektřiny na Ukrajinu
včera
Počasí v Česku: Uplynulá zima očima meteorologů. Možná vás překvapí, jaká byla
včera
Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci
včera
Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem
včera
Izraelské letectvo zničilo připravené íránské odpalovací zařízení balistických raket
včera
Hegseth: Írán se pokusil zavraždit Trumpa, íránský režim je vyřízený. Amerika vítězí rozhodně, ničivě a bez milosti
včera
Hegseth: Operace v Íránu je stále v počátcích. Začneme útočit silněji a hlouběji ve vnitrozemí
včera
Vražda dítěte na Lounsku. Policie přiznala, že zadržela příbuzného oběti
včera
Americká ponorka potopila íránskou válečnou loď. NATO sestřelilo raketu mířící do Turecka
včera
CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN
včera
Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii
včera
V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování
včera
Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror
včera
Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají
včera
Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje
včera
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
včera
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
3. března 2026 22:00
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
3. března 2026 20:49
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.
Zdroj: Libor Novák