Nepoučitelné mocnosti: Rusko se v Afghánistánu nic nenaučilo, stejně jako Američané

Podle Charamškina vedlo sovětské vedení do Afghánistánu představa, že jej Američané chtějí obsadit, čímž by se dostali na jižní hranice SSSR.  Sovětští vojáci šli do Afghánistánu naprosto nepřipravení. Jednotky neměli odpovídající zbraně ba ani kvalitní obuv a uniformy. Po snadném obsazení země, místní začali klást tuhý odpor.

Sovětské velení odpovědělo tím, že nasadilo další jednotky a zintenzivnilo bombardování. Odpor mudžahedínů však vzrostl, protože začali dostávat nejen podporu ze Spojených států, které se obávaly invaze Sovětů na Blízký východ a přerušení dodávek ropy, ale především z celého muslimského světa. Ten se tak Sovětům podařilo sjednotit do boje proti sobě.

Až pozdě Sověti pochopili, že s masivní silou v boji s povstalci neuspějí. Teprve po nasazení malých mobilních jednotek slavili první úspěchy. Na konci roku 1984 se jim v jedné bitvě podařilo zabít 220 mudžáhidů, aniž by ztratili jediného muže.

Mudžahedíni se však naučili se speciálními silami bojovat a Sověti se opět ocitli v nevýhodě. O půl roku později se afghánským bojovníkům podařilo rozdrtit celé komando sovětských speciálních jednotek o síle 29 mužů. Navíc díky dodávkám raket Stinger rostly i ztráty ve vzduchu.  Jen za rok 1985 sovětské letectvo přišlo o 53 vrtulníků.

Drahá válka v Afghánistánu pak v samotném SSSR vyvolovala změny. Po konzervativních politicích nastoupil reformátor Michail Gorbačov. Zátěž pro ekonomiku byla extrémní. S reformami už se nemohlo otálet. Začala perestrojka a glasnosť. Brzy všem bylo jasné, že sovětská armáda se nemůže v Afghánistánu udržet.

Dne 14. dubna 1988 byla podepsána smlouva o stažení vojsk. Na sovětskou společnost to mělo podobný vliv jako porážka ve Vietnamu na tu americkou. Sovětský svaz se za tři roky rozpadl a kocovina z prohraného konfliktu Rusko pronásledovala mnoho let.

Navíc se noví páni Kremlu nepoučili a podobný zásah provedli i v Čečensku. Výsledky byly podobné. Zemi rychle armáda rychle obsadila a poté začala krvavá guerillová válka.

Z této historie by se podle Goldsteina Spojené státy poučit. Přestože americké ztráty nejsou tak ohromné jako sovětské, je intervence v Afghánistánu stejně nedomyšlená věc.

Není k ní žádný větší důvod. Zatímco Sověti s Afghánistánem sousedili a teoreticky jim hrozilo pronikání jiných mocností a extrémního islámu k jejich hranicím, Američanům něco podobného nehrozí.

Současná téměř sedmnáctiletá válka je naprosto nesmyslná. Pokud se Amerika z Afghánistánu stáhne, ji samotné žádné velké nebezpečí nehrozí. A Afghánci? Ti už si bez cizích „pomocníků“ poradí, uzavírá Goldstein.