Platí na teroristy mučení, nebo pár piv? Odborník přišel s překvapivým závěrem

Tvrdost vůči terorismu neznamená schvalovat mučení

Pokud se tento záměr potvrdí, padne podle Boota klíčový argument pro nominaci Haspelové, za níž lobbují její kolegové ze CIA, a v obavách, že v případě jejího nezvolení by zpravodajcům mohl velet nekompetentní ideolog, například republikánský senátor Tom Cotton, který by tajnou službu zpolitizoval.

"Pokud je alternativou k Haspelové jiný zpravodajský profesionál, který není kompromitován podílem na mučení a ničení důkazů, pak je těžké si představit, proč by váhající senátoři chtěli riskovat kritiku a hlasovali pro ni. Především když by tím riskovali, že poskytnou legitimitu odporným výslechovým technikám," píše analytik. Dodává, že prezident Donald Trump naopak v opětovném rozdmýchání debaty o mučení nespatřuje nepříjemné otevření morálně citlivé otázky, ale příležitost jak primitivním způsobem plísnit demokraty za údajné sympatizování s teroristy.   

Trump v pondělí na Twitteru rádoby tvrdě vyjádřil obdiv Haspelové, která je dle jeho slov kritizována za svou tvrdost vůči teroristům, a označil ji za nejkvalifikovanější osobou, navíc ženu, kterou chtějí demokraté odstranit kvůli její nesmlouvavosti ve válce proti terorismu, poukazuje historik. "Promiňte, pane prezidente, ale můžete být tvrdý vůči terorismu a zároveň odmítat mučení," reaguje Boot.

Tuto pozici podle analytika zastává i ministr obrany Jim Mattis, který při svém potvrzovacím slyšení prohlásil: "Dejte mi krabičku cigaret a pár piv a povedu si lépe než s mučením." Trump sice neochotně Mattisův pohled přijal a mučení zakázal, ale trvá na tom, že funguje, připomíná expert.

Trump má svým způsobem pravdu, jelikož mučením lze získat informace, ale zároveň má pravdu také Mattis, jelikož tyto informace lze získat také empatickým výslechem, zdůrazňuje odborník. Dodává, že i kdyby mučení fungovalo rychleji, neznamená to, že se vyplatí, protože vždy prosákne na veřejnost a v liberálních demokraciích přináší reakci, která zpravidla převáží přínos veškerých informací získaných skrze waterboarding, stresové pozice, odpírání spánku a další nelidské techniky.

Sám Boot přitom připouští, že toto si dříve neuvědomoval a s "rozšířenými výslechovými technikami" coby prostředku ve válce s terorismem sympatizoval. Připomíná ovšem, že Francie se o kontraproduktivitě mučení přesvědčila již během alžírské války v letech 1954-1962, kdy francouzští vojáci často věšeli zajatce na dynamo zvané gégéne, které jim dávalo mučivé elektrické šoky, a byť takto získané informace pomohly k taktické porážce alžírských bojovníků za nezávislost, mučení nakonec vedlo ke ztrátě veřejné podpory nezbytné pro vítězství ve válce.

Rychlost není vše   

Podobnou zkušenost mají Spojené státy po teroristických útocích z 11. září 2001, kdy Bushova administrativa v pochopitelné panice sáhla po "rozšířených výslechových technikách" provozovaných na tzv. černých místech, konstatuje historik. Připomíná, že Haspelová jedno takové zařízení řídila v Thajsku, přičemž stále probíhá debata, zda tyto metody přinesly užitečné informace, které zmařily teroristické útoky a pomohly zabít Usámu bin Ládina.

Demokraté v senátním výboru pro zpravodajské služby sepsali obšírnou zprávu, podle které tvrdé výslechy nepřinesly žádné informace, které nebyly dostupné z jiných zdrojů, poukazuje expert. Připouští, že toto rázně odmítá CIA, jejíž bývalý náměstek ředitele Michael Morrell tvrdí, že získat uvedené informace z jiných zdrojů by trvalo dlouho a "rozšířené výslechy" přivedly zpravodajce na stopu, která by jinak mohla v množství informací zapadnout.

"Přes to všechno si myslím, že pozice CIA je přesvědčivější, což ale neznamená, že bychom měli mučit v budoucnu," deklaruje Boot. Poukazuje, že reakce na praktiky CIA a násilí v irácké věznici Abú Ghrajb poškodila americkou reputaci a posílila nepřátelskou propagandu, nehledě na to, že zapojení CIA do tak pochybného jednání morálně kompromitovalo její příslušníky, včetně Haspelové, a agentuře uškodilo, což si dobře uvědomil někdejší ředitel FBI Robert Mueller, který svým agentům nařídil, aby se nátlakových výslechů vyvarovali.

Od té doby se v USA téměř nastolil národní konsensus, že USA by neměly provozovat mučení, míní analytik. Poukazuje, že CIA, FBI a Pentagon v roce 2009 zformovaly Skupinu pro výslechy vysoce cenných zadržených, která používá povolené, zákonné, nenátlakové techniky, jež mají vést k dobrovolným výpovědím nevynucených násilím, hrozbami či sliby.

Krom odmítnutí mučení americká politická elita napříč spektrem také správně zastavila pokusy soudit zpravodajské důstojníky, kteří prováděli to, co považovali za rozkazy v souladu se zákonem, konstatuje historik. Zdůrazňuje však, že je rozdíl mezi vyhnutím se stíhání a povýšením na ředitele CIA. "Je to těsné, ale ačkoliv je mimořádně kvalifikovaná, hlasoval bych proti nominaci Haspelové, kdybych byl v senátu," přiznává Boot. Dodává, že by naopak zarputile bojovat proti Trumpovým odporným pokusům politicky těžit z obhajoby mučení.