Temná politická éra? Putinova klatba přichází, zní z USA

Zoufale potřebné dobré zprávy

Masová povstání proti zkorumpovaným a autoritářským vládcům, ke kterým došlo v minulých týdnech v Arménii a Malajsii, by tedy podle washingtonského deníku měly být oslavovány jako "zoufale potřebné dobré zprávy".

Arménský parlament minulé úterý zvolil opozičního vůdce Nikolu Pašinjana premiérem, ačkoliv jeho stoupenci drží jen 9 ze 105 poslaneckých mandátů, uvádí prestižní server. Připomíná, že zákonodárce přinutily jednat statisíce lidí, kteří vyšli do ulic arménské metropole Jerevanu.

"Pašinjan neochvějně nazval své vítězství sametovou revolucí, termínem, který je anathémou ruského pro vládne Vladimira Putina," pokračuje editorial. Dodává, že Putin cítil povinnost Pašinjanovi pogratulovat, ačkoliv jeho režim Arménii dlouho držel v sevření.

O den později došlo k dalšímu šoku, když v ve volbách v Malajsii navzdory silným manipulacím ve prospěch vládnoucí strany zvítězila opoziční koalice vedená dvaadevadesátiletým bývalým premiérem a jeho vězněným koaličním partnerem, konstatuje Washington Post. Podotýká, že premiér Najib Razak, který si byl jistý, že si udrží moc navzdory obviněním z kolosální korupce, padl a země zažívá první změnu vládnoucí strany od získání nezávislosti v roce 1957.     

Uvedené události podle vlivného deníku připomínají demokratické převraty v 80. a 90. letech, kdy "lidem řízené" revoluce vyháněly diktátory z jejich paláců, zatímco jiní padali po podcenění nepředvídatelnosti voleb. Dění v Arménii a Malajsii tak zajisté znepokojí vládce v sousedních zemích od Ázerbájdžánu po Thajsko, kteří si myslí, že represe vůči nevládním skupinám a nezávislým médiím může takovým zvratům zabránit, očekává americký server.  

Putin má důvod k obavám

"Navzdory své zdrženlivé reakci má Putin důvod k obavám. Jakékoliv vítězství demokratické vlády v zemích bývalého Sovětského svazu nabízí příklad, jak by se mohlo změnit Rusko," píše Washington Post. Poukazuje, že dvaačtyřicetiletý Pašinjan, bývalý novinář a politický vězeň, vyvolal nepokoje, když objížděl zemi a protestoval proti pokusu bývalého prezidenta Serže Sarkisjana udržet si moc přechodem na pozici premiéra, přičemž průkopníkem tohoto postupu byl právě Putin.

Pašinjan tvrdí, že zachová vazby Arménie s Ruskem, ale jeho volání o boji s korupcí a uspořádání demokratických voleb se v jádru rozchází s putinismem, poukazuje renomovaný deník. Přiznává ovšem, že dění v Malajsii je mnohem dramatičtější.

Premiérem, který minulý čtvrtek složil přísahu, je Mahathir Mohamad, který zemi vládl v letech 1981-2003 a který zvítězil kvůli obviněním, že dosavadní předseda vlády Najiba jeho společníci rozkradli vládní investiční fond v hodnotě 4,5 miliardy dolarů (téměř 90 miliard korun), vysvětluje editorial. Přiznává, že Mahathir během své vlády nerespektoval demokratické normy, ale v uplynulých týdnech se spojil s opozičním hnutím vedeným Anwarem Ibrahimem, předním propagátorem liberální demokracie v muslimském světě.  

Anwar byl dvakrát uvězněn na základě zveličených obvinění z praktikování sodomie - jednou Najibem a jednou právě Mahathirem, který mu nyní slíbil udělit milost a po dvou letech i přepuštění do pozice premiéra, připomíná Washington Post. "Pokud spolu s Pašinjanem dokážou přežít a bude se jim dařit, poskytne to záblesk naděje v této temné politické éře," uzavírá americký deník.