Politika nulové tolerance migranty nezastaví? Právník nabízí jiné řešení, Trumpa sepsul

Nesmí se mlčet

Johnson strávil v roce 2014 Den matek v centru americké pohraniční služby v texaském McAllenu a konstatuje, že ačkoliv bylo zařízení postaveno pro dospělé, vypadalo jako ordinace dětského lékaře. "Uprostřed té záplavy (dětí) přitáhla můj zrak malá dívka sedící sama u stolu a vyslýchaná agentem pohraniční stráže," vzpomíná právník. Dívka mu na otázku, proč do USA přišla, odpověděla, že hledá matku, načež začala plakat a v pláč propukl také překladatel i sám tehdejší ministr.

"Když vidím současnou praxi Trumpovy administrativy oddělování dětí od jejich rodičů na hranicích s Mexikem, před očima mám ten obraz malé dívky a stovky další ženských a dětských migrantů," píše Johnson. Přiznává, že váhal, zda má kritizovat své nástupce v ministerském křesle, kteří nesou odpovědnost za zajišťování bezpečnosti Spojených států a jejich hranice, a zda má vrhat stín pochybnosti na činnost těch, kteří pro něj na ministerstvu vnitřní bezpečnosti pracovali, ale soudí, že pokud jde o konkrétní urážlivou a chybnou vládní politiku, ti, kterým veřejnost naslouchá a kteří problému rozumí, nesmí mlčet.

Stávající odstrašující politika nulové tolerance vedla k oddělení dvou tisíc nevinných dětí migrantů od jejich rodičů, což právník označuje za nemorální a neamerické. Navíc očekává, že z dlouhodobého hlediska se ukáže jako neefektivní, protože ze zkušeností vyplývá, že široce medializované změny v imigrační politice mohou sice rázně snížit míru nelegální migrace, ale jen krátkodobě, načež se migrační toky vrací na původní vyšší úroveň, jelikož důvody, které k migraci vedou, přetrvávají.

Johnson tvrdí, že této tvrdé lekce se mu dostalo v ministerském křesle a Trumpově administrativě se jí dostává nyní. "Za tři roky, kdy jsem byl ministrem vnitřní bezpečnosti, vláda deportovala, repatriovala či vrátila zhruba milion lidí při aplikaci imigračních zákonů," připouští právník. Vysvětluje, že sám považoval konkrétní čísla za velmi neatraktivní způsob řešení.

Z hořící budovy také utečete

V roce 2014, kdy nelegální migrace do USA dosáhla vrcholu, došlo k rozšíření rodinných detenčních center, což tehdejší ministr veřejně označoval jako kontroverzní krok, který - jak se ukázalo - přinesl smíšené výsledky. V roce 2015 sice došlo k prudkému poklesu případů narušení jižní hranice na nejnižší úroveň od roku 1972, o rok později se čísla opět zvýšila, poukazuje Johnson. Konstatuje, že je základním lidským instinktem zachránit se i s rodinou útěkem z hořící budovy a dokud budou v Guatemale, Hondurasu a El Salvadoru přetrvávat podobně silné faktory v podobě chudoby a násilí, Spojené státy se budou na svých hranicích s Mexikem potýkat s problémem nelegální migrace.

"Navíc, stávající politika je neudržitelná. Nemůžeme nadále zaplavovat federální soudy na jihozápadě tisícovkami nových migrantů měsíčně, abychom z nich dostali standardizované doznání, a zároveň plnit zařízení k zadržování migrantů pro dospělé, děti a rodiny," píše ex-ministr. Zdůrazňuje, že tato zařízení jsou již přeplněná a politika současné administrativy navrtává díry do rozpočtu mnoha vládních úřadů, zatímco jsou přehlíženy další zásadní priority v bezpečnostní politice.

Odpověď na problémy vedoucí k migraci by měla být podle dvojí, tvrdí Johnosn. Předně doporučuje posílat do střední Ameriky více pomoci, což je cesta, po níž se americký Kongres vydal v roce 2016, když  vyčlenil 750 milionů dolarů (zhruba 16 miliard korun) na pomoc Guatemale, Hondurasu a El Salvadoru. V následujících letech se ale tato podpora snížila a Kongres musí dělat více, nabádá právník. Za druhé opatření označuje pobízení sousedních zemí v regionu - Mexika, Panamy, Kostariky a Belize - k rozvoji jejich vlastních systémů pro přijímání uprchlíků a žadatelů o azyl ze střední Ameriky coby alternativy ke Spojeným státům.    

"To není politika, to je obecný rozum," deklaruje bývalý ministr. Za obecný rozum označuje také ponechávání dětí s rodiči a Američany nabádá, aby od své vlády žádali ukončení stávající kruté, katastrofální politiky na jižních hranicích země.