NÁZOR - Trumpova pohraniční politika nulové tolerance je nemorální, neamerická a neefektivní, tvrdí právník Jeh Charles Johnson. Někdejší americký ministr národní bezpečnosti v komentáři pro server Washington Post dodává, že podobně jako předchozí velká opatření nepovede z dlouhodobého hlediska ani toto ke snížení počtu příchozích migrantů do USA.
Nesmí se mlčet
Johnson strávil v roce 2014 Den matek v centru americké pohraniční služby v texaském McAllenu a konstatuje, že ačkoliv bylo zařízení postaveno pro dospělé, vypadalo jako ordinace dětského lékaře. "Uprostřed té záplavy (dětí) přitáhla můj zrak malá dívka sedící sama u stolu a vyslýchaná agentem pohraniční stráže," vzpomíná právník. Dívka mu na otázku, proč do USA přišla, odpověděla, že hledá matku, načež začala plakat a v pláč propukl také překladatel i sám tehdejší ministr.
"Když vidím současnou praxi Trumpovy administrativy oddělování dětí od jejich rodičů na hranicích s Mexikem, před očima mám ten obraz malé dívky a stovky další ženských a dětských migrantů," píše Johnson. Přiznává, že váhal, zda má kritizovat své nástupce v ministerském křesle, kteří nesou odpovědnost za zajišťování bezpečnosti Spojených států a jejich hranice, a zda má vrhat stín pochybnosti na činnost těch, kteří pro něj na ministerstvu vnitřní bezpečnosti pracovali, ale soudí, že pokud jde o konkrétní urážlivou a chybnou vládní politiku, ti, kterým veřejnost naslouchá a kteří problému rozumí, nesmí mlčet.
Stávající odstrašující politika nulové tolerance vedla k oddělení dvou tisíc nevinných dětí migrantů od jejich rodičů, což právník označuje za nemorální a neamerické. Navíc očekává, že z dlouhodobého hlediska se ukáže jako neefektivní, protože ze zkušeností vyplývá, že široce medializované změny v imigrační politice mohou sice rázně snížit míru nelegální migrace, ale jen krátkodobě, načež se migrační toky vrací na původní vyšší úroveň, jelikož důvody, které k migraci vedou, přetrvávají.
Johnson tvrdí, že této tvrdé lekce se mu dostalo v ministerském křesle a Trumpově administrativě se jí dostává nyní. "Za tři roky, kdy jsem byl ministrem vnitřní bezpečnosti, vláda deportovala, repatriovala či vrátila zhruba milion lidí při aplikaci imigračních zákonů," připouští právník. Vysvětluje, že sám považoval konkrétní čísla za velmi neatraktivní způsob řešení.
Z hořící budovy také utečete
V roce 2014, kdy nelegální migrace do USA dosáhla vrcholu, došlo k rozšíření rodinných detenčních center, což tehdejší ministr veřejně označoval jako kontroverzní krok, který - jak se ukázalo - přinesl smíšené výsledky. V roce 2015 sice došlo k prudkému poklesu případů narušení jižní hranice na nejnižší úroveň od roku 1972, o rok později se čísla opět zvýšila, poukazuje Johnson. Konstatuje, že je základním lidským instinktem zachránit se i s rodinou útěkem z hořící budovy a dokud budou v Guatemale, Hondurasu a El Salvadoru přetrvávat podobně silné faktory v podobě chudoby a násilí, Spojené státy se budou na svých hranicích s Mexikem potýkat s problémem nelegální migrace.
"Navíc, stávající politika je neudržitelná. Nemůžeme nadále zaplavovat federální soudy na jihozápadě tisícovkami nových migrantů měsíčně, abychom z nich dostali standardizované doznání, a zároveň plnit zařízení k zadržování migrantů pro dospělé, děti a rodiny," píše ex-ministr. Zdůrazňuje, že tato zařízení jsou již přeplněná a politika současné administrativy navrtává díry do rozpočtu mnoha vládních úřadů, zatímco jsou přehlíženy další zásadní priority v bezpečnostní politice.
Odpověď na problémy vedoucí k migraci by měla být podle dvojí, tvrdí Johnosn. Předně doporučuje posílat do střední Ameriky více pomoci, což je cesta, po níž se americký Kongres vydal v roce 2016, když vyčlenil 750 milionů dolarů (zhruba 16 miliard korun) na pomoc Guatemale, Hondurasu a El Salvadoru. V následujících letech se ale tato podpora snížila a Kongres musí dělat více, nabádá právník. Za druhé opatření označuje pobízení sousedních zemí v regionu - Mexika, Panamy, Kostariky a Belize - k rozvoji jejich vlastních systémů pro přijímání uprchlíků a žadatelů o azyl ze střední Ameriky coby alternativy ke Spojeným státům.
"To není politika, to je obecný rozum," deklaruje bývalý ministr. Za obecný rozum označuje také ponechávání dětí s rodiči a Američany nabádá, aby od své vlády žádali ukončení stávající kruté, katastrofální politiky na jižních hranicích země.
Související
Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?
Trump vyzval k vytvoření koalice, která bude chránit lodě v Hormuzském průlivu
USA (Spojené státy americké) , imigrace , uprchlíci , migrace
Aktuálně se děje
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
včera
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
včera
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
včera
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
včera
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
včera
Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž
včera
EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu
včera
Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu
včera
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
včera
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích
16. března 2026 22:03
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
16. března 2026 21:27
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
16. března 2026 20:52
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
16. března 2026 20:08
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.
Zdroj: David Holub