Tajná operace CIA, za kterou by se nestyděl ani James Bond

Studená válka je plná špionážních příběhů, vedle kterých jsou i příběhy Jamese Bonda velmi seriózní a důvěryhodné. Takovým příběhem je i operace Azorian. Spojil se v něm šílený miliardář, CIA a potopená sovětská ponorka. Ani Ian Fleming by se nemusel za takový román stydět. Toto je však reálný příběh, jehož část je i dnes ukryta v přísně tajných archivech CIA.

Vše se začalo 8. března 1968. Sonarový systém amerického námořnictva SOSUS zachytil v Jižním Pacifiku silný výbuch. Poté se v oblasti objevilo sovětské námořnictvo a začal provádět intenzivní vyhledávání. Po měsíci však Sověti odpluli. CIA se od svých zdrojů v Moskvě dozvěděla důvody této nezvyklé činnosti. V oblasti měli ztratit ponorku! CIA okamžitě ucítila příležitost.

Brzy se podařilo získat i podrobnosti. Jednalo se K-129. Ponorka měla v oblasti provádět výcvik operací ve velké hloubce. Co bylo příčinou katastrofy K-129 je dodnes záhadou. Existuje několik teorii. Podle nejpravděpodobnější teorie špatně fungovaly baterie, které začaly generovat vodík, a ten vybuchl. Podle další úvahy došlo k výbuchu paliva pro rakety R-13, jimiž byla loď vybavena. Ta byla totiž poháněna motorem na kapalné palivo, což, jak se ukázalo, mohlo vést na ponorce ke katastrofě.

Samozřejmě jsou zde i teorie konspirátorů. Podle některých se měla K-129 srazit s americkou ponorkou USS Scorpion, která se v té době měla vrátit s poškozenou věží do Honolulu. V nejfantastičtější teorii mělo dojít na ponorce ke vzpouře a posádka měla chtít odpálit raketu s atomovou bombou na Havaj. Vzhledem k tomu, že Havaj nebyla z místa katastrofy v doletu raket R-13, je tato teorie naprosto vyvrácena.

K-129 byla dieselelektrická ponorka projektu 629 A (v kódu NATO Golf II). Na vodu byla spuštěna v roce 1958. Měřila 100 metrů, široká byla 7,5 metru. Rychlost na hladině byla 16 uzlů (29,5 km/h) a pod hladinou 15 uzlů (27,5 km/h). Ponořit se mohla až do hloubky 300 metrů. Ponorka byla vyzbrojená 5 torpédomety ráže 533 a třemi raketami R-13. Ty byly poháněny motory na kapalné palivo, každá nesla jadernou nálož a dolet měly 600 kilometrů. Pokud ponorka chtěla rakety odpálit, musela se vynořit, doplnit do střel palivo a pak je teprve vyslat na cíl. Loď mohla na moři vydržet bez doplnění paliva 70 dní a její posádku tvořilo 83 mužů. Na K-129 bylo na palubě 96 mužů. Přítomnost dalších 14 mužů na palubě nebyla dodnes vysvětlena.   

K-129 rozhodně nebyla žádný technický zázrak, ale pro CIA mohla být doslova zlatým dolem. Na palubě se nacházely sovětská kódovací zařízení, odpalovací kódy, šifry, sonary, vysílačky a lodní deníky. CIA a námořnictvo se mohlo dozvědět více o ponorkové službě SSSR, vybavení lodí a materiálech použitých k její stavbě.

V první řadě bylo však potřeba ponorku najít. Na rozdíl od Sovětů měli Američané informace ze supertajného monitorovacího sonarového systému, který přesněji určil místo potopení K-129 a ponorku USS Halibut. Ta byla vybavena speciálním pátracím vybavením a dokonce roboticky ovládanými kamerami, což byl na rok 1968 naprosto špičková technologie.  V červnu 1968 spustila USNAVY operaci Sand Dollar. Ta měla za úkol K-129 najít. Oblast, kde se měl vrak nacházet, měla velikost 3200 kilometrů čtverečních. USS Halibut vrak K-129 našla až po třech týdnech.

V dalších týdnech USS Halibut nafotil více než 20 000 záběrů K-129. Dobrá zpráva byla, že ponorka dosedla na dno v poměrně dobrém stavu. Špatná, že leží ve hloubce 4900 metrů. Pro srovnání vrak Titanicu je v hloubce 3500 metrů. Bylo jasné, že vyzvednutí byť jen částí vraku, bude těžký ne-li s tehdejšími technologiemi, neuskutečnitelný úkol. Na doporučení Henryho Kissingera však prezident Richard Nixon dal zelenou k operaci Azorian, tedy k vyzdvižení vraku K-129.

Operaci měla na starost CIA. Ta potřebovala krycí historku. Požádala tedy legendární výstředního miliardáře Howarda Hughse, zda by celou operaci nepomohl zakrýt nějakou historkou. Ten souhlasil. Ze supertajného projektu vyzvednutí vraku sovětské ponorky se stal zcela veřejný projekt firmy Howarda Hughes  Summa Corporation na těžbu minerálů z mořského dna. Byla vyvinuta a postavena loď Hughes Glomar Explorer o výtlaku 57000 tun a délce 169 metrů. Dokonce byly zveřejněny odhady, že loď dokáže denně vytěžit 5000 tun rud a minerálů.  

Ponorku ze dna měl vyzvednout obří drapák o délce 60 metrů vyvinutý firmou Lockheed, přezdívané Clemetine. Ten měl být zaražen do dna pod ponorku, podebrat ji a pomalu ji vyzvednout k hladině. Když by byla ponorka téměř u hladiny, měl být drapák odstraněn. Ponorka by byla poté vtažena dovnitř Hughes Glomar Exploreru, který měl otvírací dno. Protože by se po celou dobu Hughes Glomar Explorer nacházel nad vytahovaným vrakem, nemohl by nikdo za pomoci letadel ani satelitů zjistit, co se vlastně děje.

Celá operace byla zahájena až v červnu 1974. Vše šlo skutečně z počátku podle plánu. U Hughes Glomar Exploreru se sice dvakrát objevily sovětské lodě, ale Sověti nic nepodnikli a  K-129 pomalu stoupala k povrchu. Dne 4. srpna však došlo ke katastrofě. V hloubce 2094 metrů některé drapáky praskly a K-129 se rozlomila. Dvě třetiny ponorky klesly opět ke dnu. Později bylo zjištěno, že na vině byla špatně vybraná ocel, která se v hloubce stávala díky teplotě křehkou. Příďovou sekci se však podařilo zachránit.  CIA okamžitě začala plánovat operaci Matador, tedy vyzvednutí zbytku ponorky. K ní však kvůli vývoji událostí již nedošlo.

V březnu 1975 totiž list The New York Times v článku legendárního investigativního reportéra Seymura Hershe o celé události informoval. CIA se podařilo publikování věci po dohodě s vydavateli několik měsíců zdržet. Když se však po krádeži dokumentů z kanceláře Howarda Hughse dozvěděl i list Los Angeles Times, bylo jasné, že je vše ztraceno. Celá operace byla prozrazená.

Jaké byly výsledky operace, která vyšla americké daňové poplatníky na 800 milionů dolarů (dnes 3,5 miliardy)?  To, co Američané našli na zbytku lodi je dodnes tajné. Podle těch, co se Azorianu zúčastnili, to byly dvě torpéda s atomovou hlavicí, několik manuálů, kódovací kniha a části sonaru. Vzhledem k tomu, že K-129 byla ponorka z konce 50. let, a na dně ležela přes 6 let lze o hodnotě těchto informací pochybovat. V trupu bylo nalezeno také šest těl sovětských námořníků, kteří byli se všemi poctami pohřbeni do moře. Jejich těla byla uložena do olověných rakví, protože byla kontaminována radiací, která unikala z torpéd.   

Překvapivé je, že Sověti byli o celém projektu od svých agentů informováni. Námořní specialisté však nevěřili, že je něco podobného možné. Vždyť v té době se podařilo vyzdvihnutí podobně veliké lodě z pouhých 90 metrů. V roce 1992 Washington předal Moskvě záznam s pohřbem sovětských námořníků a palubní zvon z K-129.

Kolem celé operace Azorian je stále mnoho záhad. Přestože CIA celou operaci pečlivě dokumentovala, snímky a filmové záznamy dosud nebyly zveřejněny. Stejně tak není zveřejněna oficiální zpráva o výsledcích operace. Podle konspiračních teorii, byl Azorian krycí operací jiné operace, při níž Američané připevňovali na hlubokomořské telekomunikační kabely sovětského loďstva špionážní zařízení. I přes scházející detaily operace Azorian, i to co o ní známe, z ní dělá jednu z nejúchvatnějších příběhů Studené války. Spojuje poněkud duševně nestálého miliardáře, technické vymoženosti, CIA a potopenou sovětskou ponorku. Snad jen ten agent 007 schází…  

Související

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.
Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Sovětský svaz Richard Nixon CIA Ponorka třídy Golf II špionáž

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

před 2 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 3 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

12. března 2026 21:04

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

12. března 2026 20:13

12. března 2026 19:22

Obchody začínají upozorňovat, jak bude otevřeno o Velikonocích

Do Velikonoc ještě zbývá téměř měsíc, ale první z tuzemských obchodních řetězců už se rozhodl zákazníkům vyjasnit, jak bude mít během svátků na začátku dubna otevřeno. Obchody se totiž musí podřizovat platnému zákonu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy