Tajná operace CIA, za kterou by se nestyděl ani James Bond

Studená válka je plná špionážních příběhů, vedle kterých jsou i příběhy Jamese Bonda velmi seriózní a důvěryhodné. Takovým příběhem je i operace Azorian. Spojil se v něm šílený miliardář, CIA a potopená sovětská ponorka. Ani Ian Fleming by se nemusel za takový román stydět. Toto je však reálný příběh, jehož část je i dnes ukryta v přísně tajných archivech CIA.

Vše se začalo 8. března 1968. Sonarový systém amerického námořnictva SOSUS zachytil v Jižním Pacifiku silný výbuch. Poté se v oblasti objevilo sovětské námořnictvo a začal provádět intenzivní vyhledávání. Po měsíci však Sověti odpluli. CIA se od svých zdrojů v Moskvě dozvěděla důvody této nezvyklé činnosti. V oblasti měli ztratit ponorku! CIA okamžitě ucítila příležitost.

Brzy se podařilo získat i podrobnosti. Jednalo se K-129. Ponorka měla v oblasti provádět výcvik operací ve velké hloubce. Co bylo příčinou katastrofy K-129 je dodnes záhadou. Existuje několik teorii. Podle nejpravděpodobnější teorie špatně fungovaly baterie, které začaly generovat vodík, a ten vybuchl. Podle další úvahy došlo k výbuchu paliva pro rakety R-13, jimiž byla loď vybavena. Ta byla totiž poháněna motorem na kapalné palivo, což, jak se ukázalo, mohlo vést na ponorce ke katastrofě.

Samozřejmě jsou zde i teorie konspirátorů. Podle některých se měla K-129 srazit s americkou ponorkou USS Scorpion, která se v té době měla vrátit s poškozenou věží do Honolulu. V nejfantastičtější teorii mělo dojít na ponorce ke vzpouře a posádka měla chtít odpálit raketu s atomovou bombou na Havaj. Vzhledem k tomu, že Havaj nebyla z místa katastrofy v doletu raket R-13, je tato teorie naprosto vyvrácena.

K-129 byla dieselelektrická ponorka projektu 629 A (v kódu NATO Golf II). Na vodu byla spuštěna v roce 1958. Měřila 100 metrů, široká byla 7,5 metru. Rychlost na hladině byla 16 uzlů (29,5 km/h) a pod hladinou 15 uzlů (27,5 km/h). Ponořit se mohla až do hloubky 300 metrů. Ponorka byla vyzbrojená 5 torpédomety ráže 533 a třemi raketami R-13. Ty byly poháněny motory na kapalné palivo, každá nesla jadernou nálož a dolet měly 600 kilometrů. Pokud ponorka chtěla rakety odpálit, musela se vynořit, doplnit do střel palivo a pak je teprve vyslat na cíl. Loď mohla na moři vydržet bez doplnění paliva 70 dní a její posádku tvořilo 83 mužů. Na K-129 bylo na palubě 96 mužů. Přítomnost dalších 14 mužů na palubě nebyla dodnes vysvětlena.   

K-129 rozhodně nebyla žádný technický zázrak, ale pro CIA mohla být doslova zlatým dolem. Na palubě se nacházely sovětská kódovací zařízení, odpalovací kódy, šifry, sonary, vysílačky a lodní deníky. CIA a námořnictvo se mohlo dozvědět více o ponorkové službě SSSR, vybavení lodí a materiálech použitých k její stavbě.

V první řadě bylo však potřeba ponorku najít. Na rozdíl od Sovětů měli Američané informace ze supertajného monitorovacího sonarového systému, který přesněji určil místo potopení K-129 a ponorku USS Halibut. Ta byla vybavena speciálním pátracím vybavením a dokonce roboticky ovládanými kamerami, což byl na rok 1968 naprosto špičková technologie.  V červnu 1968 spustila USNAVY operaci Sand Dollar. Ta měla za úkol K-129 najít. Oblast, kde se měl vrak nacházet, měla velikost 3200 kilometrů čtverečních. USS Halibut vrak K-129 našla až po třech týdnech.

V dalších týdnech USS Halibut nafotil více než 20 000 záběrů K-129. Dobrá zpráva byla, že ponorka dosedla na dno v poměrně dobrém stavu. Špatná, že leží ve hloubce 4900 metrů. Pro srovnání vrak Titanicu je v hloubce 3500 metrů. Bylo jasné, že vyzvednutí byť jen částí vraku, bude těžký ne-li s tehdejšími technologiemi, neuskutečnitelný úkol. Na doporučení Henryho Kissingera však prezident Richard Nixon dal zelenou k operaci Azorian, tedy k vyzdvižení vraku K-129.

Operaci měla na starost CIA. Ta potřebovala krycí historku. Požádala tedy legendární výstředního miliardáře Howarda Hughse, zda by celou operaci nepomohl zakrýt nějakou historkou. Ten souhlasil. Ze supertajného projektu vyzvednutí vraku sovětské ponorky se stal zcela veřejný projekt firmy Howarda Hughes  Summa Corporation na těžbu minerálů z mořského dna. Byla vyvinuta a postavena loď Hughes Glomar Explorer o výtlaku 57000 tun a délce 169 metrů. Dokonce byly zveřejněny odhady, že loď dokáže denně vytěžit 5000 tun rud a minerálů.  

Ponorku ze dna měl vyzvednout obří drapák o délce 60 metrů vyvinutý firmou Lockheed, přezdívané Clemetine. Ten měl být zaražen do dna pod ponorku, podebrat ji a pomalu ji vyzvednout k hladině. Když by byla ponorka téměř u hladiny, měl být drapák odstraněn. Ponorka by byla poté vtažena dovnitř Hughes Glomar Exploreru, který měl otvírací dno. Protože by se po celou dobu Hughes Glomar Explorer nacházel nad vytahovaným vrakem, nemohl by nikdo za pomoci letadel ani satelitů zjistit, co se vlastně děje.

Celá operace byla zahájena až v červnu 1974. Vše šlo skutečně z počátku podle plánu. U Hughes Glomar Exploreru se sice dvakrát objevily sovětské lodě, ale Sověti nic nepodnikli a  K-129 pomalu stoupala k povrchu. Dne 4. srpna však došlo ke katastrofě. V hloubce 2094 metrů některé drapáky praskly a K-129 se rozlomila. Dvě třetiny ponorky klesly opět ke dnu. Později bylo zjištěno, že na vině byla špatně vybraná ocel, která se v hloubce stávala díky teplotě křehkou. Příďovou sekci se však podařilo zachránit.  CIA okamžitě začala plánovat operaci Matador, tedy vyzvednutí zbytku ponorky. K ní však kvůli vývoji událostí již nedošlo.

V březnu 1975 totiž list The New York Times v článku legendárního investigativního reportéra Seymura Hershe o celé události informoval. CIA se podařilo publikování věci po dohodě s vydavateli několik měsíců zdržet. Když se však po krádeži dokumentů z kanceláře Howarda Hughse dozvěděl i list Los Angeles Times, bylo jasné, že je vše ztraceno. Celá operace byla prozrazená.

Jaké byly výsledky operace, která vyšla americké daňové poplatníky na 800 milionů dolarů (dnes 3,5 miliardy)?  To, co Američané našli na zbytku lodi je dodnes tajné. Podle těch, co se Azorianu zúčastnili, to byly dvě torpéda s atomovou hlavicí, několik manuálů, kódovací kniha a části sonaru. Vzhledem k tomu, že K-129 byla ponorka z konce 50. let, a na dně ležela přes 6 let lze o hodnotě těchto informací pochybovat. V trupu bylo nalezeno také šest těl sovětských námořníků, kteří byli se všemi poctami pohřbeni do moře. Jejich těla byla uložena do olověných rakví, protože byla kontaminována radiací, která unikala z torpéd.   

Překvapivé je, že Sověti byli o celém projektu od svých agentů informováni. Námořní specialisté však nevěřili, že je něco podobného možné. Vždyť v té době se podařilo vyzdvihnutí podobně veliké lodě z pouhých 90 metrů. V roce 1992 Washington předal Moskvě záznam s pohřbem sovětských námořníků a palubní zvon z K-129.

Kolem celé operace Azorian je stále mnoho záhad. Přestože CIA celou operaci pečlivě dokumentovala, snímky a filmové záznamy dosud nebyly zveřejněny. Stejně tak není zveřejněna oficiální zpráva o výsledcích operace. Podle konspiračních teorii, byl Azorian krycí operací jiné operace, při níž Američané připevňovali na hlubokomořské telekomunikační kabely sovětského loďstva špionážní zařízení. I přes scházející detaily operace Azorian, i to co o ní známe, z ní dělá jednu z nejúchvatnějších příběhů Studené války. Spojuje poněkud duševně nestálého miliardáře, technické vymoženosti, CIA a potopenou sovětskou ponorku. Snad jen ten agent 007 schází…  

Související

Donald Trump

Trump po rozhodnutí soudu zvyšuje globální cla

Americký prezident Donald Trump reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu a zvyšuje globální cla, která jsou podle jeho názoru právně v pořádku, na úroveň 15 procent. Trump to oznámil v sobotu na své sociální síti Truth Social. 
Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Sovětský svaz Richard Nixon CIA Ponorka třídy Golf II špionáž

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Pro skicrossařky bylo maximem osmifinále, v short tracku nedojela Vaňková. Zdráhalová čtrnáctá

V pátečním programu zimních olympijských her se kromě českých biatlonistů v závodu s hromadným startem představila například rychlobruslařka Nikola Zdráhalová, která se sice ukázala na své oblíbené patnáctistovce, ale i proto, že i ona musela projít během olympijských her karanténou a nenacházela se v optimální formě, umístila se nakonec až na 14. místě. Česká reprezentantka se objevila i na shorttratckové trati, konkrétně na její nejdelší možné distanci na 1500 metrů. Petra Vaňková však nedokončila svou čtvrtfinálovou jízdu a skončila jednatřicátá. Osmifinále pak bylo konečnou pro české skicrossařky Dianu Cholenskou a Lucii Krausovou. V akrobatickém lyžování byl k vidění svěřenec olympijského vítěze Aleše Valenty Nicholas Novák, jemuž se v kvalifikaci nevedlo.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Donald Trump

Trump po rozhodnutí soudu zvyšuje globální cla

Americký prezident Donald Trump reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu a zvyšuje globální cla, která jsou podle jeho názoru právně v pořádku, na úroveň 15 procent. Trump to oznámil v sobotu na své sociální síti Truth Social. 

včera

včera

Tereza Voborníková

Voborníková "zachránila" český biatlon. V hromadném závodě získala bronz

Až poslední olympijský závod přinesl pro český biatlon vytouženou medaili. Postarala se o ni v závodě s hromadným startem na 12,5 kilometru ve svém životním závodě Tereza Voborníková, která získala bronzovou medaili. Navíc to mohla být i medaile nejcennější, ale v posledních metrech jí ubývalo sil, takže se nakonec spokojila se třetím místem. Česká olympijská výprava tak získala v pořadí pátou medaili na těchto olympijských hrách.

včera

Bratislava

Slovensko zasáhlo poměrně silné zemětřesení

Jihozápad Slovenska zasáhlo v sobotu odpoledne zemětřesení. Podle svědků se země třásla přibližně pět sekund. Škody zatím hlášeny nejsou, přibylo ale tísňových volání. Experti neočekávají, že by se otřesy měly opakovat. 

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Curleři zakončili olympiádu výhrou nad Švédy, sdruženáři osmí. Hokejistky si rozdělily medaile

I když to zprvu vypadalo, že se český mužský curlingový tým jen tak výhry na svých premiérových Zimních olympijských hrách nezíská, poslední tři utkání zvládl tým skipa Lukáše Klímy s bravurou. Po Německu a Číně zvládl vyhrát i potřetí v řadě ve svém závěrečném vystoupení na této olympiádě a to proti Švédsku. Navíc se jednalo asi o nejlepší český výkon, neboť už od samého začátku směřovali Češi k jasnému vítězství 10:4. Mezi sdruženáři se svého třetího zlata z těchto Her dočkal Nor Jens Luraas Oftebro, když po dvou individuálních závodech se středním i velkým můstkem ovládl i sprint dvojic se svým kolegou  Andreasem Skoglundem. Česká dvojice Jan Vytrval-Jiří Konvalinka pak skončila osmá. Skončil také hokejový turnaj žen, který ovládly Američanky, když vyhrály v prodloužení 2:1 nad Kanaďankami, bronz pak putuje zásluhou hokejistek do Švýcarska. Své historicky první olympijské vítěze pak poznal i skialpinismus, kde se však neztratil ani Rus pod neutrální vlajkou. Dosavadní ruskou olympijskou dominanci naopak v krasobruslařských volných jízdách žen ukončila Američanka Alisa Liuová.

včera

Donald Trump

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Olympijský Milán uvidí očekávané zámořské hokejové finále. Slováci budou obhajovat bronz

Ostře sledovaný hokejový turnaj na letošních zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo dospěl do medailových bojů a po pátečních semifinálových zápasech je jasné, že v neděli se završí tyto hry očekávaným zámořským finále Kanada proti USA. Kanaďané ve svém semifinále zamezili v cestě do finále Finům, ačkoliv Seveřané byli prvním týmem na turnaji, kteří vedli nad favority s javorovými listy o dvě branky. Nakonec ale došlo k otočce z 0:2 na 3:2, přičemž obrat Kanada dokonala 36 vteřin před koncem. Američané měli své semifinále přeci jenom o něco jednodušší, když ve druhé třetině se Slovenskem ve svém vedení dokázali odskočit už na 5:0, aby nakonec nad našimi východními sousedy vyhráli 6:2.

včera

Ilustrační fotografie.

Počasí se mění. Hrozí ledovka a povodně, varují meteorologové

Počasí v Česku se o víkendu mění, ale bez výstrah meteorologů se ani tak neobejde. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že v neděli hrozí na části území ledovka. Meteorologové také očekávají oblevu a vzestup hladin některých vodních toků. 

včera

Metoděj Jílek

Rychlobruslař Jílek byl na patnáctistovce tentokrát daleko za nejlepšími

Po stříbru na pětikilometrové trati a zlatu na desetikilometrové trati se ve čtvrtek v rámci letošních zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo se čekalo, co předvede na nejkratší a zároveň své nejméně oblíbené trati, na které se na olympiádě ukázal, a to na 1500 metrů. Před tímto závodem probleskla zpráva o tom, že po Martině Sáblíkové i Nikole Zdráhalové se i on nachladil, bolelo ho v krku a měl problém s dýcháním. Možná i proto skončil na této distanci až šestnáctý, i když on sám o nemoci po závodě nemluvil, naopak byl ke svému výkonu kritický.

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

ANO by vyhrálo sněmovní volby. Motoristům už šlape na paty hejtman Kuba

Jen pět uskupení by se teď dostalo do Poslanecké sněmovny, ukazuje průzkum agentury NMS pro web novinky.cz. Zvítězilo by hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, jemuž by dala hlas téměř třetina voličů. Těsně pod pětiprocentní hranicí by skončilo hnutí Naše Česko, nový subjekt vedený jihočeským hejtmanem Martinem Kubou. 

včera

Michal Krčmář

Krčmář ve svém posledním olympijském závodě senzačně bojoval o medaili. Masák ovládl Nor

Zřejmě jel svůj poslední olympijský závod kariéry a byl to od něj výkon jako hrom. Nechybělo mnoho a klidně mohl senzačně získat i medaili. Řeč je o pětatřicetiletém velezkušeném českém biatlonistovi Michalu Krčmářovi, který skutečně sahal po cenném kovu v závodě s hromadným startem, ale poté, co všechny své předešlé střelecké položky obstojně zvládl, tu závěrečnou vestoje nezvládl a po čtyřech chybách o tuto šanci přišel. Jak ho ale známe, až do konce bojoval o co nejlepší výsledek a díky typickému mohutnému finiši dojel pro výtečné šesté místo. Jak je to na této olympiádě v biatlonu zvykem, na stupních vítězů byly k vidění jen norská a francouzská vlaječka.

včera

včera

Shiffrinová prolomila olympijské prokletí, Klaebo získal desáté zlato. Curleři zapsali druhou výzvou

Ve středu dalším dnem pokračovaly zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo a opět přinesly řadu příběhů. V ženském slalomu se podařilo Američance Mikaele Shiffrinové prolomit olympijské prokletí trvající od Pekingu 2022 a konečně získala zlatou olympijskou medaili ze své královské disciplíny, tedy ze slalomu. V něm se neztratila ani česká reprezentantka Martina Dubovská, jež po své druhé jízdě chvíli figurovala na druhém místě. Nakonec skončila na 18. pozici. Stejně tak se to dá říct i o mužském sprintu dvojic volnou technikou české dvojice Jiří Tuž-Michal Novák. Ti totiž v závodě skončili na velice slušném osmém místě. Není překvapením, že sprint dvojic ovládli Norové i s Johannesem Klaebem, který získal již desáté olympijské zlato. Český mužský curlingový tým Lukáše Klímy pak navázal na výhru s Německem další výhrou nad Čínou.

Zdroj: David Holub

Další zprávy