Socialistická revoluce v USA: Utopie, nebo realita?

Washington - Přesně před několika týdny byl na televizní stanici Vox odvysílán manifest členstva Demokratických socialistů Ameriky, v němž byly jasně deklarovány cíle tohoto hnutí. Mezi ně patří například skoncování s kapitalismem a radikální změna charakteru USA. S jejich názory se navíc shodují i někteří členové Demokratické strany, což je alarmující. Informoval o tom server Foxnews.com.

Deník Shopaholičky

Za normálních okolností by se prohlášením takových zcela bezvýznamných stran nevěnovala příliš velká pozornost. Nicméně v dnešní době to nelze brát na lehkou váhu, neboť podle nejaktuálnějšího průzkumu Gallup více, než 57 % demokratů zastává vstřícný postoj k socialismu, zatímco pouhých 47 % vnímá kapitalismus jako pozitivní jev. Nejedná se přitom o nějakou přechodnou fázi. Například senátor Bernie Sanders během demokratických prezidentských primárek v roce 2016 prosazoval socialistický program a co se týče ostatních kandidátů Demokratické strany, tak i ti stále více a více inklinují k této politické ideologii.

Kromě toho je třeba poznamenat, že jedna z mladších členek Demokratických socialistů Ameriky Alexandria Ocasio-Cortezová porazila staršího demokrata v primárkách demokratické strany v New Yorku. Svého úspěchu pak následně využila k dalšímu prosazování svých radikálních postojů. Čili manifest Demokratických socialistů Ameriky v televizi Vox skutečně není něčím, nad čím bychom mohli takříkajíc mávnout rukou.

Spisovatelka Meagan Dayová, členka organizace Demokratických socialistů Ameriky - DSA na východním pobřeží, tyto snahy omlouvá tím, že mainstreamová média neprávem vykreslují skupinu jako radikální. Podle Dayové se DSA snaží pouze vybudovat takzvaný demokratický socialismus, v němž se všem bude žít dobře, nikoli omezovat něčí práva ve prospěch celku. Dayová dále poznamenala, že se šíří strach v řadách amerických občanů, kteří jsou přeci jenom na slova o konci kapitalismu velmi hákliví. Svým způsobem to mohlo hrát jistou roli i v prezidentských volbách 2016, které nečekaně vyhrál Donald Trump.

Kromě výše uvedeného připomněla Dayová, že několik vládních reforem prosazených Demokratickou stranou za Obamovy administrativy bylo dosaženo právě díky vzájemné spolupráci s DSA. Zmínila například dostupnou zdravotní péči, známou pod názvem "Obama Care". Podle Dayové by se prostřednictvím těchto měkčích změn mohlo skutečně docílit postupného zničení kapitalismu bez lidské tváře, v němž mají trh a tržní zákony přednost před lidskými právy, včetně nároku na bezplatnou zdravotní péči a přístupu ke vzdělávání.

Ocasio-Cortezová nicméně zastává mnohem revolučnější názory. V jednom z rozhovorů například přiznala, že podle ní na světě žádný kapitalismus nikdy neexistoval, a že se jedná o uměle vykonstruovaný systém, který je třeba překonat. Principy demokratického socialismu by měly spočívat v tom, že jich nebude dosaženo prostřednictvím násilné revoluce, nýbrž prostřednictvím demokratického procesu. Pokud by se nakonec skutečně podařilo přesvědčit většinu Američanů o výhodách socialismu, pak skutečně nic nebrání, aby se z dříve ryze kapitalistické země stala ekonomika založená na přerozdělování. A přitom je paradoxní, že se už několikrát za sebou ukázalo, že takový systém nemá budoucnost. 

Další věcí, kterou je třeba připomenout, je skutečnost, že za celou historii lidstva probíhaly revoluce tohoto typu násilnou, nikoli demokratickou formou. Ať už budou Dayová, nebo Ocasio-Cortezová tvrdit cokoliv, tak když si vzpomeneme třeba na Velkou francouzskou revoluci, nebo Velkou říjnovou socialistickou revoluci musíme si přiznat, že nic z toho se neobešlo bez krveprolití. I to je jeden z důvodů, proč by měla americká veřejnost zpozornět, a zachránit to, co po léta budovala, tedy velký důraz na individuální svobody, včetně nedotknutelnosti soukromého vlastnictví a principů volného trhu. To, čemu se dnes smějeme, se může stát jednou tvrdou realitou. A USA si na rozdíl od nás neprošly obdobím reálného socialismu.

Deník Shopaholičky

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) kapitalismus

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy