Letadlové vzducholodě měly být páteří amerického letectva. Proč jejich kariéra tak rychle skončila?

Psala se 20. léta 20. století a letectví bylo stále ještě v začátcích. Věřilo se však v jeho zářnou budoucnost. Páteří letectev však neměla být podle odborníků letadla, ale vzducholodě. Ty měly zajistit nejen bombardování a dopravu velkých nákladu a cestujících na velkou vzdálenost ale i dálkový průzkum. Letadla měla zajišťovat obranu proti nim na krátkou vzdálenost.

Americké námořnictvo si brzy uvědomilo potenciál, který by mělo spojení obou strojů. Vzducholoď s velkým doletem měla zajistit dálkový průzkum a informovat flotilu o pohybu lodí nepřítele a v případě nouze vypustit na svou obranu stíhačky, které nesla na palubě. Ty mohly být využity i k průzkumu na menší vzdálenost nebo k útoku. Do budoucna se počítalo i s tím, že by stíhačky nahradily střemhlavé bombardéry nebo torpédová letadla. Hlavním prosazovatelem celé koncepce ses stal viceadmirál William Adger Moffett.

 Amerika po 1. světové válce v rámci kompenzací získala německou vzducholoď Zeppelin LZ 120, která v USA létala pod jménem USS Los Angeles (ZR-3). Po dobrých zkušenostech s německou vzducholodí a po nezdarech s konstrukcí vlastních strojů, námořnictvo vsadilo na německé konstruktéry a zkušenosti. Stroje měly být stavěny a konstruovány v USA.

 Nově vzniklá společnost Goodyear-Zeppelin byla založená na americkém kapitálu, ale konstrukční kancelář byla téměř kompletně německá. Jedním z čelních konstruktérů byl specialista na velké kovové konstrukce a pražský rodák Karl Arnstein. Firma skutečně získala v roce 1928 zakázku a v roce 1929 v Akronu v Ohiu vybudovala ohromné hangáry.

Nové letadlové vzducholodě měřily 293,3 metru, průměr trupu měly 40,5 metru a měly osmdesátičlenné posádky. To, jak byly stroje ohromné podtrhuje, že jen na potah trupu bylo potřeba 3100 metrů čtverečních bavlněného materiálu o váze 5 tun.  Trup zkonstruovaný Arnsteinem měl tři kýly a byl složen z 12 hlavních přepážek a 33 pomocných přepážek. Kostra byla z tehdy supermoderního materiálu – duralu.

V trupu se nacházelo 12 oddílů s plynem vyrobených z nové želatino latexového materiálů. Každý oddíl měl obsah 15 388 metrů kubických plynu. Celkem se do vaků vešlo 193 970 kubických metrů plynu. Vzducholodě byly místo vodíku plněny tehdy drahým héliem.

Pohon zajišťovalo 8 vodou chlazených motorů Maybach o výkonu 560 koňských sil. Stroje mohly nést až 78000 litrů benzínu ve 110 separátních nádržích rozmístěných v kýlu. Úbytek váhy během letu kompenzoval speciální systém, který kondenzoval vodní páry z motorů. Takto získaní voda byla skladována ve 44 nádržích. Vzducholodě díky systému měly zůstat stabilní a v rovnováze i bez upouštění vzácného hélia.

 Vzducholodě měly při ekonomické rychlosti 102 kilometrů v hodině dolet 11 000 kilometrů. Maximální rychlost byla 169 kilometrů v hodině. Dostup byl pouhých 1500 metrů. Hlavní rozdíl oproti jiným vzducholodím byl hangár, do kterého se vešlo pět malých stíhacích dvojplošníků Curtiss F9C Sparrowhawk.

Stroje nebyly vybrány kvůli svým výkonům, ale především velikosti. Rozpětí měly pouhých 7,7 metrů, délku 6,1 metru a prázdný vážil 978 kilogramů. Maximální rychlost byla 247 kilometrů v hodině. Stroj byl vyzbrojen dvěma kulomety Browning ráže 7,62. Později byl strojům kvůli snížení váhy ještě odstraněn podvozek a pod stroj byla podvěšena přídavná nádrž.

Na vzducholodích sloužili pouze zkušení piloti, protože start i přistání na nich bylo skutečným husarským kouskem. Start i přistání totiž probíhalo za pomoci hrazdy. Při startu byl stroj vytažen ven a po vytočení motoru na plné otáčky byl stroj uvolněn. Při přistání stroj musel srovnat rychlost se vzducholodí, a za pomoci háku umístěném na horním křídle letadla se zachytit hrazdy. Curtiss byl ještě se spuštěným motorem zatažen do hangáru vzducholodi. V hangáru byla soustava kolejnic, na kterých za háky stroje visely a byly připravovány a přepravovány ke startu.

Vedle toho měla vzducholoď ve výzbroji ještě gondolu, kterou mohla na laně spustit při nepříznivém počasí pod mraky. Obranu vzducholodím mělo zajistit také osm kulometných stanovišť s kulomety ráže 7,62.

 První vzducholoď byla hotova v létě 1931 a manželka tehdejšího amerického prezidenta Herberta Hoovera Lou ji 8. srpna 1931 pokřtila jménem Akron, na počest města, kde byly postavena.  Námořnictvo převzalo stroj do činné služby v říjnu 1931. Již v lednu 1932 se USS Akron (ZR-4), jak byla vzducholoď oficiálně označena, zúčastnila manévrů u Guantanáma na Kubě. Podařilo se jí vystopovat a několik hodin sledovat svaz nepřítele, což byl výkon, který v té době nezvládl žádný stroj.

USS Akron provedla také propagační let od „Pobřeží k pobřeží USA“. Při přistání u San Diega došlo k tragédii. Při pokusu o přistání došlo k poryvům větru. Tři námořníci, kteří se snažili ukotvit kotvící lano vzducholodi, se jej nestačili pustit a byli náhle stoupající vzducholodí vyneseni do vzduchu. Než se podařilo lano dostat na palubu, dva z nich spadli a zahynuli. Celé drama bylo zaznamenáno kamerou filmového týdeníku a promítáno po celém světě. Veřejnost také zaznamenala průlet Akronu nad Washingtonem při inauguraci prezidenta Franklina Delano Roosevelta.

Kariéra USS Akron nebyla dlouhá. Již 3.dubna 1933 se u pobřeží Nové Anglie dostala vzducholoď do silné bouře a vzducholoď se roztříštila o rozbouřený oceán. Z 80 členů posádky se zachránil jen čtyři muži. Na palubě zahynul i viceadmirál Moffett, který stavbu obou lodí tolik prosazoval. Je to dosud největší katastrofa vzducholodi v historii. Pozdější vyšetřování ukázalo, že loď se nad rozbouřený oceán neměla vůbec vydat, neboť se jednalo o prototyp a vzducholoď nebyla na pohyb nad rozbouřeným oceánem připravena. Na palubě navíc nebylo ani dost plovacích vest a ani jeden záchranný člun.

Již v květnu 1933 dostalo za Akron námořnictvo náhradu. USS Macon (ZR-5) již však takovou vlnu nadšení po zkušenostech s jeho předchůdcem nevyvolal. Vzducholoď na rozdíl od své předchůdkyně měla operovat nad Pacifikem. Během cvičení v roce 1934 prokázala svoji užitečnost, když několik hodin při cvičení hlásila polohu letadlové lodi USS Saratoga a po havárii dvou letadel námořnictva kroužila nad místem jejich zřícení, dokud nebyli letci zachráněni.

Kariera USS Macon byla opět krátká. Když se vzducholoď 12. února 1935 vracela z manévrů dostala se u Point Sur u San Francisca do bouře. Přišla o horní svislou ocasní plochu, uvolnilo se několik oddílů   s plynem. Vzducholoď začala nekontrolovatelně stoupat. V 1500 metrech se však otevřel nouzový ventil, který vypustil hélium, a Macon začal strmě klesat. Naštěstí se posádce podařilo pomocí motorů pád zbrzdit. Vzducholoď dosedla na hladinu oceánu a začala se rychle potápět. Z 83 mužů na palubě zahynuli jen dva muži. Jeden vyskočil z Maconu v příliš velké výšce a druhý se potopil do vraku pro své osobní věci. Námořnictvo se naštěstí poučilo a USS Macon byl dovybaven plovacími vestami. Toto rozhodnutí zabránilo horším ztrátám.

Tím se skončila historie letadlových vzducholodí. Existovaly sice plány na větší stroje, které měly nést devět střemhlavých bombardérů, ale prezident Roosevelt další stavbu nepovolil. Akron a Macon ukázaly, že to je slepá cesta leteckého vývoje. Vzducholodě nemohly nést dostatečný počet letadel a ani je nemohly rychle vyslat do boje. Navíc byly nepoužitelné ve špatném počasí. V roce 1935 už začínalo být jasné, že i letadla mohou mít dlouhý dolet a nahradit tak vzducholodě. Jen rok po katastrofě Maconu vzlétla Consolidated PBY Catalina s doletem 4000 kilometrů.

 Po programu letadlových vzducholodí, který stál daňové poplatníky 5 375 000 dolarů (dnes asi 80 milionů dolarů) zbylo málo. Akron a Macon byly, hned po Hindenburgu, druhými největšími létajícími stroji v dějinách. Katastrofa Akronu je stále největší katastrofou vzducholodi v dějinách. A zachoval se jeden Curtiss F9C Sparrowhawk, který je dnes jedinou hmotnou připomínkou obou vzdušných obrů.    

Související

Více souvisejících

letectví Letecké nehody USS Macon Vzducholodě Americká armáda (U.S. Navy) historie

Aktuálně se děje

před 56 minutami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

včera

včera

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

28. června 2026 21:55

Norsko drží palce. Princezna je po vážné operaci, promluvila královna

Norsko s napětím sleduje vývoj zdravotního stavu korunní princezny Mette-Marit, která v červnu podstoupila vážnou operaci, konkrétně transplantaci plic. Nejnovější informace o jejím případu prozradil jeden ze členů královské rodiny. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy