Monica Lewinská nezvládla rozhovor v televizi, utekla po první otázce +VIDEO

Jeruzalém - Bývalá stážistka v Bílém domě Monica Lewinská odešla po první otázce z rozhovoru, který si s ní sjednala izraelská televize. Zdůvodnila to tím, že jí byla položena nepřijatelná otázka týkající se někdejšího amerického prezidenta Billa Clintona, s nímž měla koncem 90. let poměr. Izraelská televize dnes oznámila, že dohodnuté podmínky interview otázkou neporušila.

Aféra s Lewinskou stála Clintona málem funkci. Dnes pětačtyřicetiletá Lewinská přijela do Jeruzaléma na konferenci zaměřenou na téma nebezpečí sociálních médií.

Rozhovor s televizí měla sjednaný na pondělí. Po první otázce, zda stále čeká na Clintonovu osobní omluvu, se zvedla a odešla z pódia. "Omlouvám se, nedokážu to," stačila říct.

Clinton v červnu v rozhovoru s americkou NBC dostal otázku, zda nemá pocit, že Lewinské dluží omluvu. "Ne, nikdy jsem s ní nemluvil, ale na veřejnosti jsem při několika příležitostech řekl, že toho lituji," odpověděl.

Lewinská se k přerušeném rozhovoru s televizí vrátila na twitteru. "Byly jasné hranice, o čem budeme a nebudeme mluvit. Tu otázku, kterou mi moderátorka položila, mi měla dát, když jsme se sešly den předtím. Řekla jsem, že to bylo mimo dohodnuté podmínky. Odešla jsem, protože pro ženy je nesmírně důležité hájit se a nedovolit jiným získat kontrolu nad jejich příběhem," napsala Lewinská.

Izraelská vysílací společnost, která rozhovor i moderátorku financovala, tvrdí, že byly dodrženy všechny dohodnuté podmínky podle přání Lewinské. "Myslíme si, že otázka, která padla, byla legitimní a zdvořilá a že nepřekročila dohodu," sdělila společnost v prohlášení. Poděkovala v něm také Lewinské za její vystoupení na konferenci a popřála jí vše nejlepší.

O vztahu s Clintonem se Lewinská poprvé veřejně vyjádřila v roce 2014. Napsala tehdy, že to byl vztah dvou dospělých lidí a že nešlo o zneužití. Dodala ale také, že ji její tehdejší šéf využil. O aféře se začalo mluvit v roce 1998, kdy už Lewinská v Bílém domě dva roky nebyla. Věc vyústila v ústavní žalobu vůči Clintonovi, který jako druhý prezident v dějinách USA čelil procesu případného odvolání z funkce hlavy státu. Ve funkci se nakonec udržel, potrestán byl symbolicky pětiletým zákazem právní praxe a pokutou 25.000 dolarů.

Související

Bill Clinton Rozhovor

Od Clintonova impeachmentu uplynulo 25 let. Aféra Lewinská vypukla spíše náhodou, naznačuje Pondělíček

Uplynulo čtvrtstoletí od začátku neúspěšného pokusu o odvolání amerického prezidenta Billa Clintona z úřadu. Impeachment zahájený 7. ledna 1999 vyvolalo odhalení Clintonova poměru s někdejší stážistkou v Bílém domě, Monikou Lewinskou. V jistém smyslu se jednalo spíše o náhodu, Clinton byl totiž původně vyšetřován kvůli údajným machinacím v aféře Whitewater, kterou opoziční Republikánská strana prezentovala jako druhý Watergate, vysvětluje Jiří Pondělíček. Historik a amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že i z tohoto důvodu se lhaní o mimomanželském vztahu rázem jevilo jako slabý důvod k sesazení hlavy státu, a tak celá situace namísto demokrata Clintona nakonec poškodila spíše republikány.

Více souvisejících

Monika Lewinská Izrael Bill Clinton

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Británie zchladila Zelenského: Na mír na Ukrajině musí dohlížet 150 tisíc vojáků, tvrdil. Stačí pár tisíc, míní Britové

Velká Británie se domnívá, že evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být realizovány s výrazně menším počtem vojáků, než jaký minulý týden požadoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten v případě mírové dohody hovořil o potřebě 100 000 až 150 000 příslušníků ozbrojených sil na ukrajinském území, avšak britské obranné zdroje naznačují, že by šlo o řádově nižší jednotky, pohybující se v řádu několika desítek tisíc, nebo dokonce méně.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov hodil vidle do plánu EU: Jednotky NATO na Ukrajině nikdy nestrpíme

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva nepřijme přítomnost vojenských jednotek NATO na Ukrajině v rámci jakékoli mírové dohody. Tato slova pronesl po jednáních s americkými představiteli v Saúdské Arábii, kde se obě strany dohodly na zahájení vyjednávání o ukončení války.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Sídlo Evropského parlamentu

Jak srazit ceny energií? EU přišla s revolučním plánem

Evropská unie zvažuje investice do zahraniční infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a přechod na dlouhodobé kontrakty, aby snížila vysoké ceny energie, které poškozují evropský průmysl. Vyplývá to z návrhu dokumentu Evropské komise, který získal server Politico.

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Rusko ví, že trvalý mír se Západem neexistuje. O co tedy Putinovi jde?

První kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa k dosažení dohody o Ukrajině vyvolaly v Moskvě bouři emocí. Ruská média, která v posledních třech letech hlásala odklon od „dekadentního“ Západu směrem k Číně a Severní Koreji, nyní s nadšením citují západní zdroje, píše Politico.

před 8 hodinami

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

EU do jednání někdy zapojíme, prohlásil Rubio po setkání s Lavrovem

Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že Washington a Moskva se dohodly na vytvoření vysoce postaveného vyjednávacího týmu, který bude hledat možnosti ukončení války na Ukrajině. Kromě toho mají USA a Rusko zahájit jednání o ekonomické spolupráci a postupně obnovit personální obsazení ambasád.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Dmitrij Peskov

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO

Ukrajina má suverénní právo stát se členem Evropské unie, ale toto právo se nevztahuje na vojenské aliance, prohlásil podle serveru Politico mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho slova přišla v době, kdy si svět připomíná tři roky od ruské invaze na Ukrajinu, během níž Moskva cíleně útočila na kritickou infrastrukturu, způsobila masové civilní ztráty a opakovaně zasáhla školy a nemocnice.

Aktualizováno před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Papež František

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal

Papež František, který se potýká s vážnými zdravotními problémy, se snaží upevnit svůj odkaz a zajistit kontinuitu svých reforem. Po hospitalizaci se závažnou bronchitidou v římské nemocnici Gemelli a několika zrušených veřejných vystoupeních papež přijal sérii opatření, která mají zajistit, aby jeho odkaz nebyl zpochybněn v nadcházejícím souboji o nástupnictví. Podle svých slov se už nemá šanci vyléčit.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

před 12 hodinami

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

před 14 hodinami

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy