Nová hrozba pro demokracii? Politolog upozorňuje na přehlížený fenomén

Skutečný strach levice

Uvažování o tomto problému nevyhnutelně a oprávněně vyvolává obavy z amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho útoků na soudce, svobodná média či ministerstvo spravedlnosti, uvádí politolog. Zároveň však varuje před znepokojivou erozí jádra demokratických norem, která probíhá na levici.

"Stalo se běžným poslouchat křik zleva, aby se kontroverzním postavám napravo odebrala platforma pro hlásání jejich názorů," píše Zakaria. Poukazuje, že univerzity ruší přednášky Condoleezzy Riceové a Charlese Murrayho, případně nemohou nechat konzervativce promluvit, jelikož by jejich vystoupení přehlušily protesty.

Podobná kontroverze se nyní týká bývalého Trumpova poradce Stephena Bannona, který v posledních měsících budí pozdvižení v éteru i tisku, přičemž mnozí tvrdí, že Bannon již opustil vysoký post, stal se nedůležitým a nerelevantním, a tak by neměl dostávat prostor, vysvětluje odborník. Konstatuje, že pokud by tomu tak skutečně bylo, média, která koneckonců sledují zisk, by nezájem veřejnosti o Bannona postřehla a přestala ho zvát.

Ve skutečnosti osoby řídící listy jako Economist a Financial Times, televizní pořad 60 Minutes, zpravodajský portál New Yorker a mnoho dalších médií, které se poslední době snažily o Bannonovo vystoupení, vědí, že jde o chytrého a vlivného ideologa a muže, který vybudoval největší mediální platformu pro novou pravici, řídil úspěšnou Trumpovu volební kampaň, pracoval v Bílém domě a nadále hlásá a posiluje populismus, který je v západním světě na vzestupu, míní expert. Připouští, že Bannon si nyní může užívat svých 15 minut slávy, která následně vyprchá, ale momentálně je silnou postavou.  

"Skutečným strachem, který mají mnozí na levici, není to, že je Bannon tupý a nezajímavý, ale naopak, že se jeho myšlenky, z nichž některé jde racionálně popsat jako podněcování bílého nacionalismu, ukážou jako přitažlivé a přesvědčivé pro příliš velký počet lidí," vysvětluje politolog. Podotýká, že řešení dle Bannonových kritiků spočívá v tom, že mu bude odebrána platforma v naději, že jeho myšlenky odezní.

Dlouhodobá sázka

To se však podle politologa nestane a snaha liberálů potlačit Bannona a další postavy pravice ve skutečnosti povede k posílení atraktivity jejich názorů. "Fungovala snaha komunistických zemí umlčet kapitalistické myšlenky?" ptá se Zakaria. Dodává, že liberálové by si měli připomenou základy své ideologie.

V roce 1859, kdy vlády po celém světě měly stále represivní charakter a zakazovaly knihy, cenzurovaly komentáře a věznily lidi za jejich přesvědčení, vysvětlil liberální myslitel John Stuart Mill ve své klíčové práci O svobodě, že ochrana před vládou nestačí a je potřeba bránit se také tyranii převládajících názorů a nálad, tendenci společnosti vnucovat vlastní myšlenky a jednání těm, kteří s nimi nesouhlasí, připomíná komentátor. Odkazuje také na legendární obhajobu svobody slova právníkem Oliverem Wendellem Holmesem před americkým nejvyšším soudem, podle něhož právě levice začala ohrožovat svobodu myšlenek, které společnost nenávidí.  

Situace není nová a již před půlstoletím američtí studenti umlčovali ty, kteří hlásali názory považované jimi za silně urážlivé, připomíná Zakaria. Poukazuje, že v roce 1974 pozvali studenti Yaleovy univerzity nositele Nobelovy ceny Williama Shockleyho, otce počítačové revoluce, aby obhájil svůj odporný názor, že černoši jsou geneticky podřadnou rasou a měli by se nechat dobrovolně sterilizovat. Měl diskutovat s Royem Innisem, lídrem Kongresu za rasovou rovnost, ale v kampusu vypukly takové nepokoje, že událost musela být zrušena, uvádí politolog. Dodává, že došlo i k narušení debaty v  náhradním termínu.

"Rozdíl od současnosti spočívá v tom, že Yale si uvědomil, že selhal, když nezajistil, aby Shockley mohl promluvit. Vydal prohlášení o svobodě slova, které zůstává základní deklarací o povinnosti univerzit podporovat debatu a odlišnosti," píše odborník. Připomíná, že podle této deklarace nemůže univerzita dopustit, aby její primární hodnota - budování přátelství, solidarity, harmonie, civilizovanosti a vzájemného respektu - přebila její klíčový účel, tedy ochranu svobody slova, která představuje fórum pro nové, provokativní, znepokojivé a neortodoxní myšlenky.

Yaleova univerzita konstatovala, že podobně jako první dodatek americké ústavy se kloní k názoru, že svoboda slova je dlouhodobě obecným přínosem, ačkoliv se v konkrétní moment může jevit jako nepříjemnost, podotýká Zakaria. Vysvětluje, že jde o dlouhodobou sázku, sázku na svobodu myšlení, přesvědčení, vyjadřování a jednání, na níž spočívá liberální demokracie.