Washington - Americký prezident Donald Trump se dostal do úřadu na vlně tvrdého protiimigrantského cítění. Jeho návrh zdi na hranicích s Mexikem se stal symbolem voleb. Trump svou rétoriku proměnil v činy. Ve srovnání s Obamovou érou došlo k výraznému poklesu počtu přesídlených uprchlíků z celého světa – s výjimkou uprchlíků z Evropy, upozorňuje zpravodajský server Vox.
Hned na začátku své prezidentské dráhy Trump vzbudil rozruch svým rozhodnutím zamezit občanům sedmi zemím s převážně muslimskou majoritou vstup do USA. Kontroverzním se stala též jeho politika nulové tolerance vůči migrantům, srosujícím se na hranicím s Mexikem. Jejich děti vláda oddělovala od rodičů. Samotný Trump musel svou politiku pod tlakem veřejnosti upravit.
Ačkoliv Trump ve své protiimigrační kritice míří především na občany Střední a Jižní Ameriky a na (muslimské) obyvatele Blízkého východu a Afriky, jeho uprchlická politika zasáhla i obyvatele Asie. Ve srovnání s Obamovou érou došlo k výraznému poklesu v počtu přesídlených uprchlíků ze zmiňovaných míst.
Obamova administrativa stanovila plány na přijetí 35 000 uprchlíků z Afriky, 12 000 z Východní Asie, 5 205 z Evropy, 5 000 z Latinské Ameriky a Karibiku a 40 000 z Blízkého východu a Jižní Asie ve fiskálním roce 2017. Aktuální čísla za Trumpa však vypadaly následovně: z Afriky bylo přesídleno do USA 20 232 lidí, 5 173 z Východní Asie, 4 000 z Evropy, 1 688 z Latinské Ameriky a Karibiku a 21 418 z Blízkého východu a Jižní Asie.
Pro fiskální rok 2018 už stanovovala plány na počet přesídlených uprchlíků Trumpova administrativa. V souladu s Trumpovou politikou došlo k výraznému poklesu počtu plánovaně přijatých uprchlíků: 19 000 z Afriky, 5 000 z Východní Asie, 3 173 z Evropy, 1 500 z Latinské Ameriky a Karibiku a 17 500 z Blízkého východu a Jižní Asie. Skutečná čísla přesídlených uprchlíků jsou nakonec ještě mnohem nižší: 9 007 z Afriky, 3 256 z Východní Asie, 2 000 z Evropy, 1 500 z Latinské Ameriky a Karibiku a 3 642 z Blízkého východu a Jižní Asie.
Ve srovnání s posledním Obamově plně fiskálním rokem (2016) došlo ve fiskálním roce 2018 k poklesu o 39% v počtu přesídlených uprchlíků z Latinské Ameriky a Karibiku, 72% v počtu přesídlených uprchlíků z Afriky, 74% v počtu přesídlených uprchlíků z Východní Asie a o 90% v počtu přesídlených uprchlíků z Blízkého východu a Jižní Asie.
Evropští uprchlíci jako privilegovaná skupina?
Jediná oblast, kde nedošlo k strmému poklesu počtu přesídlených uprchlíků, je Evropa. Trumpova administrativa sice i zde je na nižších číslech než Obamova administrativa (pokles o 20%), přesto uprchlíci z Evropy mají největší šanci, že budou přesídleni do USA.
Všichni tito evropští uprchlíci jsou z bývalých komunistických zemí. Rekrutují se většinou z náboženských minorit. V roce 1990 senátor Frank Lautenberg přišel s tzv. Lautenbergovým pozměňovacím návrhem. Tato změna uprchlického zákona usnadnila členům náboženských minorit ze zemí bývalého SSSR získat uprchlický status v USA. Namísto toho, aby museli předkládat, že mají oprávněné obavy z perzekuce, stačilo uprchlíkům z Evropy doložit, že jsou členy chráněné náboženské minority, která má oprávněný strach z perzekuce.
Lautenbergův program se týkal primárně židovských komunit při svém zavedení v roce 1990. Nyní je však využíván převážně evangelickými křesťany. Evropskou zemí, z které odchází do USA nejvíce lidí, je nyní Ukrajina po ruské anexi Krymu - více než 4 000 Ukrajinců bylo přesídleno do USA v roce 2017 a více než 2 000 v roce 2018.
Vox poukazuje na to, že Lautenbergův pozměňovací zákon se týká i blízkovýchodních náboženských minorit, Trumpovo rozhodnutí snížit počet přijatých uprchlíků z této oblasti se jich ale citelně dotýká. V dubnu skupina íránských křesťanů, kteří uprchli do Rakouska, zažalovala Spojené státy, aby znovu otevřely jejich azylové případy. Íránští uprchlíci tvrdí, že všichni byli okamžitě zamítnuti a naznačují, že se tak stalo na základě neoprávněné diskriminace. Soudce nařídil vládě, aby jejich požadavky znovu přezkoumala.
Související
Babiš a Metnar adresovali zvěsti o uprchlické vlně z Ukrajiny
Registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu začala. Týká se tisíců lidí
uprchlíci , Donald Trump , USA (Spojené státy americké) , migrace
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
před 1 hodinou
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 1 hodinou
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 2 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 3 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 3 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 4 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 5 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 6 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 6 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 7 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.
Zdroj: Libor Novák