USA přitvrdily vůči uprchlíkům. Jedna skupina má však dveře otevřené

Washington - Americký prezident Donald Trump se dostal do úřadu na vlně tvrdého protiimigrantského cítění. Jeho návrh zdi na hranicích s Mexikem se stal symbolem voleb. Trump svou rétoriku proměnil v činy. Ve srovnání s Obamovou érou došlo k výraznému poklesu počtu přesídlených uprchlíků z celého světa – s výjimkou uprchlíků z Evropy, upozorňuje zpravodajský server Vox.

Hned na začátku své prezidentské dráhy Trump vzbudil rozruch svým rozhodnutím zamezit občanům sedmi zemím s převážně muslimskou majoritou vstup do USA. Kontroverzním se stala též jeho politika nulové tolerance vůči migrantům, srosujícím se na hranicím s Mexikem. Jejich děti vláda oddělovala od rodičů. Samotný Trump musel svou politiku pod tlakem veřejnosti upravit.

Ačkoliv Trump ve své protiimigrační kritice míří především na občany Střední a Jižní Ameriky a na (muslimské) obyvatele Blízkého východu a Afriky, jeho uprchlická politika zasáhla i obyvatele Asie. Ve srovnání s Obamovou érou došlo k výraznému poklesu v počtu přesídlených uprchlíků ze zmiňovaných míst.

Obamova administrativa stanovila plány na přijetí 35 000 uprchlíků z Afriky, 12 000 z Východní Asie, 5 205 z Evropy, 5 000 z Latinské Ameriky a Karibiku a 40 000 z Blízkého východu a Jižní Asie ve fiskálním roce 2017. Aktuální čísla za Trumpa však vypadaly následovně: z Afriky bylo přesídleno do USA 20 232 lidí, 5 173 z Východní Asie, 4 000 z Evropy, 1 688 z Latinské Ameriky a Karibiku a 21 418 z Blízkého východu a Jižní Asie.    

Pro fiskální rok 2018 už stanovovala plány na počet přesídlených uprchlíků Trumpova administrativa. V souladu s Trumpovou politikou došlo k výraznému poklesu počtu plánovaně přijatých uprchlíků: 19 000 z Afriky, 5 000 z Východní Asie, 3 173 z Evropy, 1 500 z Latinské Ameriky a Karibiku a 17 500 z Blízkého východu a Jižní Asie.  Skutečná čísla přesídlených uprchlíků jsou nakonec ještě mnohem nižší: 9 007 z Afriky, 3 256 z Východní Asie, 2 000 z Evropy, 1 500 z Latinské Ameriky a Karibiku a 3 642 z Blízkého východu a Jižní Asie.

Ve srovnání s posledním Obamově plně fiskálním rokem (2016) došlo ve fiskálním roce 2018 k poklesu o 39% v počtu přesídlených uprchlíků z Latinské Ameriky a Karibiku, 72% v počtu přesídlených uprchlíků z Afriky, 74% v počtu přesídlených uprchlíků z Východní Asie a o 90% v počtu přesídlených uprchlíků z Blízkého východu a Jižní Asie.

Evropští uprchlíci jako privilegovaná skupina?

Jediná oblast, kde nedošlo k strmému poklesu počtu přesídlených uprchlíků, je Evropa. Trumpova administrativa sice i zde je na nižších číslech než Obamova administrativa (pokles o 20%), přesto uprchlíci z Evropy mají největší šanci, že budou přesídleni do USA.

Všichni tito evropští uprchlíci jsou z bývalých komunistických zemí. Rekrutují se většinou z náboženských minorit. V roce 1990 senátor Frank Lautenberg přišel s tzv. Lautenbergovým pozměňovacím návrhem. Tato změna uprchlického zákona usnadnila členům náboženských minorit ze zemí bývalého SSSR získat uprchlický status v USA. Namísto toho, aby museli předkládat, že mají oprávněné obavy z perzekuce, stačilo uprchlíkům z Evropy doložit, že jsou členy chráněné náboženské minority, která má oprávněný strach z perzekuce.

Lautenbergův program se týkal primárně židovských komunit při svém zavedení v roce 1990. Nyní je však využíván převážně evangelickými křesťany. Evropskou zemí, z které odchází do USA nejvíce lidí, je nyní Ukrajina po ruské anexi Krymu - více než 4 000 Ukrajinců bylo přesídleno do USA v roce 2017 a více než 2 000 v roce 2018.

Vox poukazuje na to, že Lautenbergův pozměňovací zákon se týká i blízkovýchodních náboženských minorit, Trumpovo rozhodnutí snížit počet přijatých uprchlíků z této oblasti se jich ale citelně dotýká. V dubnu skupina íránských křesťanů, kteří uprchli do Rakouska, zažalovala Spojené státy, aby znovu otevřely jejich azylové případy. Íránští uprchlíci tvrdí, že všichni byli okamžitě zamítnuti a naznačují, že se tak stalo na základě neoprávněné diskriminace. Soudce nařídil vládě, aby jejich požadavky znovu přezkoumala.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci Donald Trump USA (Spojené státy americké) migrace

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 1 hodinou

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 2 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy