Washington - Americký prezident Donald Trump se dostal do úřadu na vlně tvrdého protiimigrantského cítění. Jeho návrh zdi na hranicích s Mexikem se stal symbolem voleb. Trump svou rétoriku proměnil v činy. Ve srovnání s Obamovou érou došlo k výraznému poklesu počtu přesídlených uprchlíků z celého světa – s výjimkou uprchlíků z Evropy, upozorňuje zpravodajský server Vox.
Hned na začátku své prezidentské dráhy Trump vzbudil rozruch svým rozhodnutím zamezit občanům sedmi zemím s převážně muslimskou majoritou vstup do USA. Kontroverzním se stala též jeho politika nulové tolerance vůči migrantům, srosujícím se na hranicím s Mexikem. Jejich děti vláda oddělovala od rodičů. Samotný Trump musel svou politiku pod tlakem veřejnosti upravit.
Ačkoliv Trump ve své protiimigrační kritice míří především na občany Střední a Jižní Ameriky a na (muslimské) obyvatele Blízkého východu a Afriky, jeho uprchlická politika zasáhla i obyvatele Asie. Ve srovnání s Obamovou érou došlo k výraznému poklesu v počtu přesídlených uprchlíků ze zmiňovaných míst.
Obamova administrativa stanovila plány na přijetí 35 000 uprchlíků z Afriky, 12 000 z Východní Asie, 5 205 z Evropy, 5 000 z Latinské Ameriky a Karibiku a 40 000 z Blízkého východu a Jižní Asie ve fiskálním roce 2017. Aktuální čísla za Trumpa však vypadaly následovně: z Afriky bylo přesídleno do USA 20 232 lidí, 5 173 z Východní Asie, 4 000 z Evropy, 1 688 z Latinské Ameriky a Karibiku a 21 418 z Blízkého východu a Jižní Asie.
Pro fiskální rok 2018 už stanovovala plány na počet přesídlených uprchlíků Trumpova administrativa. V souladu s Trumpovou politikou došlo k výraznému poklesu počtu plánovaně přijatých uprchlíků: 19 000 z Afriky, 5 000 z Východní Asie, 3 173 z Evropy, 1 500 z Latinské Ameriky a Karibiku a 17 500 z Blízkého východu a Jižní Asie. Skutečná čísla přesídlených uprchlíků jsou nakonec ještě mnohem nižší: 9 007 z Afriky, 3 256 z Východní Asie, 2 000 z Evropy, 1 500 z Latinské Ameriky a Karibiku a 3 642 z Blízkého východu a Jižní Asie.
Ve srovnání s posledním Obamově plně fiskálním rokem (2016) došlo ve fiskálním roce 2018 k poklesu o 39% v počtu přesídlených uprchlíků z Latinské Ameriky a Karibiku, 72% v počtu přesídlených uprchlíků z Afriky, 74% v počtu přesídlených uprchlíků z Východní Asie a o 90% v počtu přesídlených uprchlíků z Blízkého východu a Jižní Asie.
Evropští uprchlíci jako privilegovaná skupina?
Jediná oblast, kde nedošlo k strmému poklesu počtu přesídlených uprchlíků, je Evropa. Trumpova administrativa sice i zde je na nižších číslech než Obamova administrativa (pokles o 20%), přesto uprchlíci z Evropy mají největší šanci, že budou přesídleni do USA.
Všichni tito evropští uprchlíci jsou z bývalých komunistických zemí. Rekrutují se většinou z náboženských minorit. V roce 1990 senátor Frank Lautenberg přišel s tzv. Lautenbergovým pozměňovacím návrhem. Tato změna uprchlického zákona usnadnila členům náboženských minorit ze zemí bývalého SSSR získat uprchlický status v USA. Namísto toho, aby museli předkládat, že mají oprávněné obavy z perzekuce, stačilo uprchlíkům z Evropy doložit, že jsou členy chráněné náboženské minority, která má oprávněný strach z perzekuce.
Lautenbergův program se týkal primárně židovských komunit při svém zavedení v roce 1990. Nyní je však využíván převážně evangelickými křesťany. Evropskou zemí, z které odchází do USA nejvíce lidí, je nyní Ukrajina po ruské anexi Krymu - více než 4 000 Ukrajinců bylo přesídleno do USA v roce 2017 a více než 2 000 v roce 2018.
Vox poukazuje na to, že Lautenbergův pozměňovací zákon se týká i blízkovýchodních náboženských minorit, Trumpovo rozhodnutí snížit počet přijatých uprchlíků z této oblasti se jich ale citelně dotýká. V dubnu skupina íránských křesťanů, kteří uprchli do Rakouska, zažalovala Spojené státy, aby znovu otevřely jejich azylové případy. Íránští uprchlíci tvrdí, že všichni byli okamžitě zamítnuti a naznačují, že se tak stalo na základě neoprávněné diskriminace. Soudce nařídil vládě, aby jejich požadavky znovu přezkoumala.
Související
Registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu začala. Týká se tisíců lidí
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
uprchlíci , Donald Trump , USA (Spojené státy americké) , migrace
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude
včera
Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení
včera
Odešel špičkový odborník. Kardiolog Peter Kubuš podlehl vážné nemoci
včera
Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát
včera
Ebola si vyžádala oběť za hranicemi Konga. Mrtvého hlásí Keňa
včera
Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný
včera
Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace
včera
Česko čeká prudké ochlazení a konec babího léta. Hrozí i sněhové přeháňky
včera
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
včera
Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce
včera
Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT
včera
Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube
včera
Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu
včera
Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump
včera
Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů
včera
Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku
včera
Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval
včera
Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci
včera
Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?
včera
Trump schválil popravu Hasana. Po skandálu se smrtícími injekcemi bude zastřelen popravčí četou
Americký prezident Donald Trump schválil popravu Nidala Hasana zastřelením popravčí četou. Hasan byl v minulosti odsouzen za masovou střelbu na vojenské základně Fort Hood v Texasu, k níž došlo v roce 2009. O rozhodnutí hlavy státu informoval Pentagon v pondělí večer. Tímto krokem případ jednoho z nejtragičtějších útoků na americké vojáky na domácí půdě dospěl k finálnímu rozhodnutí o způsobu exekuce.
Zdroj: Libor Novák