USA přitvrdily vůči uprchlíkům. Jedna skupina má však dveře otevřené

Washington - Americký prezident Donald Trump se dostal do úřadu na vlně tvrdého protiimigrantského cítění. Jeho návrh zdi na hranicích s Mexikem se stal symbolem voleb. Trump svou rétoriku proměnil v činy. Ve srovnání s Obamovou érou došlo k výraznému poklesu počtu přesídlených uprchlíků z celého světa – s výjimkou uprchlíků z Evropy, upozorňuje zpravodajský server Vox.

Hned na začátku své prezidentské dráhy Trump vzbudil rozruch svým rozhodnutím zamezit občanům sedmi zemím s převážně muslimskou majoritou vstup do USA. Kontroverzním se stala též jeho politika nulové tolerance vůči migrantům, srosujícím se na hranicím s Mexikem. Jejich děti vláda oddělovala od rodičů. Samotný Trump musel svou politiku pod tlakem veřejnosti upravit.

Ačkoliv Trump ve své protiimigrační kritice míří především na občany Střední a Jižní Ameriky a na (muslimské) obyvatele Blízkého východu a Afriky, jeho uprchlická politika zasáhla i obyvatele Asie. Ve srovnání s Obamovou érou došlo k výraznému poklesu v počtu přesídlených uprchlíků ze zmiňovaných míst.

Obamova administrativa stanovila plány na přijetí 35 000 uprchlíků z Afriky, 12 000 z Východní Asie, 5 205 z Evropy, 5 000 z Latinské Ameriky a Karibiku a 40 000 z Blízkého východu a Jižní Asie ve fiskálním roce 2017. Aktuální čísla za Trumpa však vypadaly následovně: z Afriky bylo přesídleno do USA 20 232 lidí, 5 173 z Východní Asie, 4 000 z Evropy, 1 688 z Latinské Ameriky a Karibiku a 21 418 z Blízkého východu a Jižní Asie.    

Pro fiskální rok 2018 už stanovovala plány na počet přesídlených uprchlíků Trumpova administrativa. V souladu s Trumpovou politikou došlo k výraznému poklesu počtu plánovaně přijatých uprchlíků: 19 000 z Afriky, 5 000 z Východní Asie, 3 173 z Evropy, 1 500 z Latinské Ameriky a Karibiku a 17 500 z Blízkého východu a Jižní Asie.  Skutečná čísla přesídlených uprchlíků jsou nakonec ještě mnohem nižší: 9 007 z Afriky, 3 256 z Východní Asie, 2 000 z Evropy, 1 500 z Latinské Ameriky a Karibiku a 3 642 z Blízkého východu a Jižní Asie.

Ve srovnání s posledním Obamově plně fiskálním rokem (2016) došlo ve fiskálním roce 2018 k poklesu o 39% v počtu přesídlených uprchlíků z Latinské Ameriky a Karibiku, 72% v počtu přesídlených uprchlíků z Afriky, 74% v počtu přesídlených uprchlíků z Východní Asie a o 90% v počtu přesídlených uprchlíků z Blízkého východu a Jižní Asie.

Evropští uprchlíci jako privilegovaná skupina?

Jediná oblast, kde nedošlo k strmému poklesu počtu přesídlených uprchlíků, je Evropa. Trumpova administrativa sice i zde je na nižších číslech než Obamova administrativa (pokles o 20%), přesto uprchlíci z Evropy mají největší šanci, že budou přesídleni do USA.

Všichni tito evropští uprchlíci jsou z bývalých komunistických zemí. Rekrutují se většinou z náboženských minorit. V roce 1990 senátor Frank Lautenberg přišel s tzv. Lautenbergovým pozměňovacím návrhem. Tato změna uprchlického zákona usnadnila členům náboženských minorit ze zemí bývalého SSSR získat uprchlický status v USA. Namísto toho, aby museli předkládat, že mají oprávněné obavy z perzekuce, stačilo uprchlíkům z Evropy doložit, že jsou členy chráněné náboženské minority, která má oprávněný strach z perzekuce.

Lautenbergův program se týkal primárně židovských komunit při svém zavedení v roce 1990. Nyní je však využíván převážně evangelickými křesťany. Evropskou zemí, z které odchází do USA nejvíce lidí, je nyní Ukrajina po ruské anexi Krymu - více než 4 000 Ukrajinců bylo přesídleno do USA v roce 2017 a více než 2 000 v roce 2018.

Vox poukazuje na to, že Lautenbergův pozměňovací zákon se týká i blízkovýchodních náboženských minorit, Trumpovo rozhodnutí snížit počet přijatých uprchlíků z této oblasti se jich ale citelně dotýká. V dubnu skupina íránských křesťanů, kteří uprchli do Rakouska, zažalovala Spojené státy, aby znovu otevřely jejich azylové případy. Íránští uprchlíci tvrdí, že všichni byli okamžitě zamítnuti a naznačují, že se tak stalo na základě neoprávněné diskriminace. Soudce nařídil vládě, aby jejich požadavky znovu přezkoumala.

Související

Andrej Babiš

Babiš a Metnar adresovali zvěsti o uprchlické vlně z Ukrajiny

České úřady v úterý upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace. 

Více souvisejících

uprchlíci ,  Donald Trump ,  USA (Spojené státy americké) ,  migrace

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 1 hodinou

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 4 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 5 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy