Washington - Americký prezident Donald Trump se dostal do úřadu na vlně tvrdého protiimigrantského cítění. Jeho návrh zdi na hranicích s Mexikem se stal symbolem voleb. Trump svou rétoriku proměnil v činy. Ve srovnání s Obamovou érou došlo k výraznému poklesu počtu přesídlených uprchlíků z celého světa – s výjimkou uprchlíků z Evropy, upozorňuje zpravodajský server Vox.
Hned na začátku své prezidentské dráhy Trump vzbudil rozruch svým rozhodnutím zamezit občanům sedmi zemím s převážně muslimskou majoritou vstup do USA. Kontroverzním se stala též jeho politika nulové tolerance vůči migrantům, srosujícím se na hranicím s Mexikem. Jejich děti vláda oddělovala od rodičů. Samotný Trump musel svou politiku pod tlakem veřejnosti upravit.
Ačkoliv Trump ve své protiimigrační kritice míří především na občany Střední a Jižní Ameriky a na (muslimské) obyvatele Blízkého východu a Afriky, jeho uprchlická politika zasáhla i obyvatele Asie. Ve srovnání s Obamovou érou došlo k výraznému poklesu v počtu přesídlených uprchlíků ze zmiňovaných míst.
Obamova administrativa stanovila plány na přijetí 35 000 uprchlíků z Afriky, 12 000 z Východní Asie, 5 205 z Evropy, 5 000 z Latinské Ameriky a Karibiku a 40 000 z Blízkého východu a Jižní Asie ve fiskálním roce 2017. Aktuální čísla za Trumpa však vypadaly následovně: z Afriky bylo přesídleno do USA 20 232 lidí, 5 173 z Východní Asie, 4 000 z Evropy, 1 688 z Latinské Ameriky a Karibiku a 21 418 z Blízkého východu a Jižní Asie.
Pro fiskální rok 2018 už stanovovala plány na počet přesídlených uprchlíků Trumpova administrativa. V souladu s Trumpovou politikou došlo k výraznému poklesu počtu plánovaně přijatých uprchlíků: 19 000 z Afriky, 5 000 z Východní Asie, 3 173 z Evropy, 1 500 z Latinské Ameriky a Karibiku a 17 500 z Blízkého východu a Jižní Asie. Skutečná čísla přesídlených uprchlíků jsou nakonec ještě mnohem nižší: 9 007 z Afriky, 3 256 z Východní Asie, 2 000 z Evropy, 1 500 z Latinské Ameriky a Karibiku a 3 642 z Blízkého východu a Jižní Asie.
Ve srovnání s posledním Obamově plně fiskálním rokem (2016) došlo ve fiskálním roce 2018 k poklesu o 39% v počtu přesídlených uprchlíků z Latinské Ameriky a Karibiku, 72% v počtu přesídlených uprchlíků z Afriky, 74% v počtu přesídlených uprchlíků z Východní Asie a o 90% v počtu přesídlených uprchlíků z Blízkého východu a Jižní Asie.
Evropští uprchlíci jako privilegovaná skupina?
Jediná oblast, kde nedošlo k strmému poklesu počtu přesídlených uprchlíků, je Evropa. Trumpova administrativa sice i zde je na nižších číslech než Obamova administrativa (pokles o 20%), přesto uprchlíci z Evropy mají největší šanci, že budou přesídleni do USA.
Všichni tito evropští uprchlíci jsou z bývalých komunistických zemí. Rekrutují se většinou z náboženských minorit. V roce 1990 senátor Frank Lautenberg přišel s tzv. Lautenbergovým pozměňovacím návrhem. Tato změna uprchlického zákona usnadnila členům náboženských minorit ze zemí bývalého SSSR získat uprchlický status v USA. Namísto toho, aby museli předkládat, že mají oprávněné obavy z perzekuce, stačilo uprchlíkům z Evropy doložit, že jsou členy chráněné náboženské minority, která má oprávněný strach z perzekuce.
Lautenbergův program se týkal primárně židovských komunit při svém zavedení v roce 1990. Nyní je však využíván převážně evangelickými křesťany. Evropskou zemí, z které odchází do USA nejvíce lidí, je nyní Ukrajina po ruské anexi Krymu - více než 4 000 Ukrajinců bylo přesídleno do USA v roce 2017 a více než 2 000 v roce 2018.
Vox poukazuje na to, že Lautenbergův pozměňovací zákon se týká i blízkovýchodních náboženských minorit, Trumpovo rozhodnutí snížit počet přijatých uprchlíků z této oblasti se jich ale citelně dotýká. V dubnu skupina íránských křesťanů, kteří uprchli do Rakouska, zažalovala Spojené státy, aby znovu otevřely jejich azylové případy. Íránští uprchlíci tvrdí, že všichni byli okamžitě zamítnuti a naznačují, že se tak stalo na základě neoprávněné diskriminace. Soudce nařídil vládě, aby jejich požadavky znovu přezkoumala.
Související
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
uprchlíci , Donald Trump , USA (Spojené státy americké) , migrace
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
včera
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
včera
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
včera
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
včera
Oscar pro dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Pomohli s ním i Češi
včera
Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno
včera
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
včera
Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let
včera
Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick
včera
Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem
včera
Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová
včera
Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko
včera
Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa
včera
Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona
včera
Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru
včera
Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede
včera
IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?
včera
Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu
včera
Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump
včera
Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?
Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.
Zdroj: Libor Novák