Ve Venezuele se bouří státní zaměstnanci, do práce si musí nosit i vodu

Tisíce státních zaměstnanců demonstrovaly v úterý v řadě měst Venezuely proti špatným pracovním podmínkám a dlouhodobému zpožďování výplaty mezd. Mezi demonstranty byli i zaměstnanci státních nemocnic, kteří vyčítají vládě také nedostatek léků a zdravotního materiálu. Organizátoři manifestací hodlají v protestech pokračovat, dokud vláda jejich situaci nezlepší. Někteří vyzvali autoritářského prezidenta Nicoláse Madura k demisi, informovala dnes agentura EFE.

"Někteří zaměstnanci si musí do práce nosit i vodu, čistící prostředky nebo papír, protože na pracovišti tyto základní věci nemají," popsal situaci šéf jedné z odborových organizací Andrés Rivero na demonstraci v Caracasu. Další z odborářů, který manifestoval ve státě Bolívar na jihu země, uvedl, že zaměstnanci tamních oceláren nedostali už měsíc výplatu.

Venezuelané pořádají protesty proti vládě, kterou viní z hluboké ekonomické krize, už několik měsíců. Jejich situace se nelepší ani s vládním plánem na "oživení ekonomiky", který podle analytiků venezuelské kolabující hospodářství ani pozdvihnout nemůže.

Maduro se snaží protesty utišit zvyšováním minimální mzdy (v srpnu oznámil zvýšení o 3500 procent), zvyšují se ale také daně a zemi sužuje astronomická hyperinflace.

Kvůli ekonomické krizi, v níž se lidem nedostává potravin či léků, utíká ze země denně na 5000 lidí, oznámila v úterý OSN. Podle ní žije nyní mimo svou vlast přes 2,3 milionu Venezuelanů, z toho 1,6 milionu uteklo od roku 2015. Asi milion z nich žije v sousední Kolumbii. Její ministr zahraničí Carlos Holmes v úterý uvedl, že pokud se bude situace ve Venezuele nadále zhoršovat, bude v Kolumbii za tři roky čtyři miliony Venezuelanů.

Související

Venezuela, ilustrační foto

Ve Venezuele se šíří protesty. Lidé mají hlad, vyrabovali obchody i hotel

Nejméně jednu oběť a desítky zraněných si v minulých dnech vyžádaly ve Venezuele narůstající protivládní protesty kvůli stále se zhoršující ekonomické situaci obyvatel. Demonstrace, na nichž lidé nosí transparenty s nápisem "Máme hlad", provází někde také rabování obchodů, na ostrově Margarita místní o víkendu vyrabovali luxusní hotel, informoval v pondělí server BBC. Ve Venezuele je už několik let nedostatek léků, potravin i benzínu, lidé často nemají ani elektřinu a pitnou vodu.
Venezuela, ilustrační foto

Analytici odhalují tajemství protestů v Jižní Americe

Vlna protestů, která letos zasáhla řadu zemí Latinské Ameriky, je důsledkem dlouhodobé neochoty vlád naslouchat lidu i dřívějšího vytváření umělé reality dobrými makroekonomickými výsledky. Uvedla to tento týden v rozhovoru s kolumbijským deníkem El Espectador Marta Lagosová, šéfka organizace Latinobarómetro, která provádí průzkumy veřejného mínění. A ač rozbušky demonstrací byly různé, jejich společným faktorem je podle Lagosové sociální nerovnost, nedůvěra lidí v instituce a vysoká míra korupce.

Více souvisejících

Demonstrace ve Venezuele Nicolas Maduro Venezuela

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy