Analytici odhalují tajemství protestů v Jižní Americe

Vlna protestů, která letos zasáhla řadu zemí Latinské Ameriky, je důsledkem dlouhodobé neochoty vlád naslouchat lidu i dřívějšího vytváření umělé reality dobrými makroekonomickými výsledky. Uvedla to tento týden v rozhovoru s kolumbijským deníkem El Espectador Marta Lagosová, šéfka organizace Latinobarómetro, která provádí průzkumy veřejného mínění. A ač rozbušky demonstrací byly různé, jejich společným faktorem je podle Lagosové sociální nerovnost, nedůvěra lidí v instituce a vysoká míra korupce.

"Sedmdesát procent obyvatel regionu je přesvědčeno, že vlády vládnou pro menšinu obyvatel, a 45 procent lidí se cítí diskriminováno," citovala Lagosová průzkumy své organizace. Problém podle ní není v tom, zda vládne levice či pravice. "Lidé chtějí důstojné platy, dostupné školy a zdravotní péči; a také politiky, kteří plní sliby," dodala.

Protesty v Latinské Americe letos zasáhly řadu zemí. Na podzim se vlna nepokojů přehnala přes Ekvádor (po zrušení letité státní podpory na ceny benzinu), Chile (po zdražení jízdenek metra) a Bolívii (kvůli výsledkům prezidentských voleb), kde nepokoje trvají. Začátkem roku se konaly hromadné protesty ve Venezuele (proti autoritářské vládě) a loni začaly demonstrace v Nikaragui (proti autoritářské vládě, zažehla je penzijní reforma). Tento týden se demonstrovalo i v Kolumbii (mimo jiné kvůli reformě penzí, zdražování energií či růstu kriminality).

Podle Lagosové průzkumy její organizace už asi pět let ukazovaly nespokojenost obyvatel regionu v politické, ekonomické i sociální oblasti. "Podle průměrných ekonomických ukazatelů latinskoamerická společnost roste, ale to bylo právě to nebezpečí, všímat si jen průměrných ukazatelů," uvedla Lagosová. Jako ukázkový příklad jmenovala Chile, o němž se v minulosti hovořilo jako o "ekonomickém zázraku".

"Protesty posledních týdnů ale ukázaly, že ne všechno bylo tak zázračné," řekla Lagosová. Makroekonomické výsledky jsou jedna věc a sociální postavení lidí druhá, dodala. Podle ní více než polovina Chilanů žije se 600 až 700 dolary (14.000 až 16.000 Kč) na měsíc, s čímž jen stěží vyžije do další výplaty. "Jít do důchodu je v tomto ohledu velmi těžké a studium je v Chile privilegium," připomněla hlavní důvody protestů v Chile.

Podle venezuelského ekonoma Moisése Naíma, působícího v USA, má podíl na vypuknutí protestů snaha vlád v regionu vyrovnat se úspornými opatřeními s ekonomickými problémy, způsobenými poklesem světových cen exportních komodit jihoamerických zemí. Například v Ekvádoru protesty vypukly poté, co chtěla vláda po 40 letech zrušit subvence cen benzinu.

"Prosperita a krize jsou normální ekonomické cykly, ale nyní je v Latinské Americe větší střední třída. V předchozím ekonomickém boomu se dostaly široké vrstvy z chudoby a ty nyní zoufale bojují o to, aby do ní znovu nespadly," řekl Naím serveru BBC Mundo. "Svou roli hraje i nebývalé rozšíření internetu," připomněl Naím způsob svolávání demonstrací i získávání informací, jež mohou způsobit "nakažlivost", tedy přelévání protestů.

Trochu odlišná je situace ve Venezuele, kde se konaly masové protesty v první polovině roku a optimisté věřili v pád autoritářského režimu, což se dosud nestalo a demonstrace v ulicích zeslábly. Důvodem je i neúspěch jednání opozice se zástupci režimu. To sebralo naděje demonstrantům a opět rozklížilo opozici, která se výjimečně sjednotila v lednu pod vedením Juana Guaidóa.

"Pochody v ulicích jsme ničeho nedosáhli, jen jsme riskovali, že nás zmlátí či zatknou," připomněla perzekuce venezuelského režimu dřívější účastnice protestů. "Mým každodenním pochodem je cesta pro vodu a plyn. Nemůžu ztrácet čas jinými záležitostmi," dodala v rozhovoru s BBC Mundo. Menší protesty kvůli častým a vícedenním výpadkům energie a vody ve Venezuele trvají.

Související

Více souvisejících

Venezuela Demonstrace ve Venezuele Chile

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 24 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá

Státní policisté se příští týden chystají protestovat a chtějí dosáhnout zvýšení platů. Do protestní akce by se mohly zapojit tisíce příslušníků, přičemž je avizováno, že některé přestupky se namísto pokuty budou řešit dohodou. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy