Analytici odhalují tajemství protestů v Jižní Americe

Vlna protestů, která letos zasáhla řadu zemí Latinské Ameriky, je důsledkem dlouhodobé neochoty vlád naslouchat lidu i dřívějšího vytváření umělé reality dobrými makroekonomickými výsledky. Uvedla to tento týden v rozhovoru s kolumbijským deníkem El Espectador Marta Lagosová, šéfka organizace Latinobarómetro, která provádí průzkumy veřejného mínění. A ač rozbušky demonstrací byly různé, jejich společným faktorem je podle Lagosové sociální nerovnost, nedůvěra lidí v instituce a vysoká míra korupce.

"Sedmdesát procent obyvatel regionu je přesvědčeno, že vlády vládnou pro menšinu obyvatel, a 45 procent lidí se cítí diskriminováno," citovala Lagosová průzkumy své organizace. Problém podle ní není v tom, zda vládne levice či pravice. "Lidé chtějí důstojné platy, dostupné školy a zdravotní péči; a také politiky, kteří plní sliby," dodala.

Protesty v Latinské Americe letos zasáhly řadu zemí. Na podzim se vlna nepokojů přehnala přes Ekvádor (po zrušení letité státní podpory na ceny benzinu), Chile (po zdražení jízdenek metra) a Bolívii (kvůli výsledkům prezidentských voleb), kde nepokoje trvají. Začátkem roku se konaly hromadné protesty ve Venezuele (proti autoritářské vládě) a loni začaly demonstrace v Nikaragui (proti autoritářské vládě, zažehla je penzijní reforma). Tento týden se demonstrovalo i v Kolumbii (mimo jiné kvůli reformě penzí, zdražování energií či růstu kriminality).

Podle Lagosové průzkumy její organizace už asi pět let ukazovaly nespokojenost obyvatel regionu v politické, ekonomické i sociální oblasti. "Podle průměrných ekonomických ukazatelů latinskoamerická společnost roste, ale to bylo právě to nebezpečí, všímat si jen průměrných ukazatelů," uvedla Lagosová. Jako ukázkový příklad jmenovala Chile, o němž se v minulosti hovořilo jako o "ekonomickém zázraku".

"Protesty posledních týdnů ale ukázaly, že ne všechno bylo tak zázračné," řekla Lagosová. Makroekonomické výsledky jsou jedna věc a sociální postavení lidí druhá, dodala. Podle ní více než polovina Chilanů žije se 600 až 700 dolary (14.000 až 16.000 Kč) na měsíc, s čímž jen stěží vyžije do další výplaty. "Jít do důchodu je v tomto ohledu velmi těžké a studium je v Chile privilegium," připomněla hlavní důvody protestů v Chile.

Podle venezuelského ekonoma Moisése Naíma, působícího v USA, má podíl na vypuknutí protestů snaha vlád v regionu vyrovnat se úspornými opatřeními s ekonomickými problémy, způsobenými poklesem světových cen exportních komodit jihoamerických zemí. Například v Ekvádoru protesty vypukly poté, co chtěla vláda po 40 letech zrušit subvence cen benzinu.

"Prosperita a krize jsou normální ekonomické cykly, ale nyní je v Latinské Americe větší střední třída. V předchozím ekonomickém boomu se dostaly široké vrstvy z chudoby a ty nyní zoufale bojují o to, aby do ní znovu nespadly," řekl Naím serveru BBC Mundo. "Svou roli hraje i nebývalé rozšíření internetu," připomněl Naím způsob svolávání demonstrací i získávání informací, jež mohou způsobit "nakažlivost", tedy přelévání protestů.

Trochu odlišná je situace ve Venezuele, kde se konaly masové protesty v první polovině roku a optimisté věřili v pád autoritářského režimu, což se dosud nestalo a demonstrace v ulicích zeslábly. Důvodem je i neúspěch jednání opozice se zástupci režimu. To sebralo naděje demonstrantům a opět rozklížilo opozici, která se výjimečně sjednotila v lednu pod vedením Juana Guaidóa.

"Pochody v ulicích jsme ničeho nedosáhli, jen jsme riskovali, že nás zmlátí či zatknou," připomněla perzekuce venezuelského režimu dřívější účastnice protestů. "Mým každodenním pochodem je cesta pro vodu a plyn. Nemůžu ztrácet čas jinými záležitostmi," dodala v rozhovoru s BBC Mundo. Menší protesty kvůli častým a vícedenním výpadkům energie a vody ve Venezuele trvají.

Související

Více souvisejících

Venezuela Demonstrace ve Venezuele Chile

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy