Senátorka "Pocahontas" vytřela Trumpovi zrak. Šla na test DNA, výsledek je jasný

Americká senátorka Elizabeth Warrenová, kterou prezident Donald Trump kvůli tvrzení o domorodém původu posměšně nazývá falešnou Pocahontas, v pondělí zveřejnila závěry testu své DNA. Prominentní expert podle ní zjistil, že má skutečně nevelké procento indiánské krve. Trumpa, který slíbil dát peníze na charitu, pokud politička prokáže domorodý původ, vyzvala ke splnění závazku. Prezident opáčil, že nikdy nic podobného neslíbil, uvedla agentura Reuters.

Demokratka Warrenová, která patří k možným prezidentským kandidátům pro volby v roce 2020, podle mnohých komentátorů zveřejněním výsledků testu zahájila svou volební kampaň. Její ostré slovní výměny s Trumpem začaly již před dvěma lety, kdy se ucházel o prezidentský úřad.

Warrenová tehdy patřila k nejhlasitějším stoupencům jeho konkurentky Hillary Clintonové a Trump na její útoky reagoval tím, že ji označil za legendární indiánku Pocahontas.

Po několika dalších slovních přestřelkách letos v červenci prohlásil, že dá milion dolarů (22 milionů korun) na jí vybranou charitu, pokud svůj původ dokáže.

Warrenová požádala profesora Carlose Bustamanteho ze Stanfordovy univerzity, aby provedl genetické testy.

"Fakta dokazují, že rozhodně ve svém rodokmenu máte předky z řad původních obyvatel Ameriky," uvedl Bustamante podle agentury AP. Podle jeho závěrů domorodý předek Warrenové žil před šesti až deseti generacemi a není možné stanovit, z jakého kmene pocházel.

Trump se do Warrenové dnes na twitteru tvrdě pustil. "Pocahontas (ta falešná), někdy označována jako Elizabeth Warrenová, byla roznesena na kopytech. Podstoupila falešný DNA test, který ukázal, že může mít 1/1024 (domorodé krve), což je méně, než má průměrný Američan," napsal prezident. Poukázal také na to, že zástupci kmene Čerokézů označili použití testu DNA k určení indiánského původu za nevhodné a špatné, za což jim poděkoval.

V sérii tweetů označil Trump tvrzení Warrenové za lež a podvod a vyzval ji, aby se americkému lidu omluvila. Její výzvu, aby poslal peníze na charitu, již v pondělí zpochybnil a prohlásil, že slib, který učinil na červencovém mítinku v Montaně, nikdy nevyřkl.

"Máte snad problémy s pamětí? Měli bychom zavolat doktora?" ptala se Trumpa na twitteru Warrenová, která jej vyzvala k zaslání zmíněného milionu organizaci indiánských žen.

Prezidet později svůj postoj upravil s tím, že peníze pošle pouze v případě, že bude moci na test sám dohlížet.

Související

Elizabeth Warren

Demokraté chtějí, aby Fed bojoval proti rasovým nerovnostem

Američtí zákonodárci z opoziční Demokratické strany představili nový návrh zákona, který by požadoval, aby se ústřední součástí budoucí politiky americké centrální banky (Fed) stal boj proti rasovým nerovnostem v zaměstnanosti a mzdách. Informoval o tom server CNBC.

Více souvisejících

Elizabeth Warren Donald Trump indiáni DNA Prezident USA USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy