Proč není muž, který rozesílal bomby, terorista? A co je vlastně terorismus?

Podle zjištění deníků New York Times a Washington Post je Sayoc Trumpovým příznivcem a  též náruživým čitatelem a šiřitelem konspiračních zpráv. Sayoc, kterému nyní hrozí až 48 let vězení, už byl v roce 2002 zadržen za hrozby bombovými útoky. Na Twitteru takto v nedávné době vyhrožoval odpůrcům Trumpa z řad Republikánů.

Celkově 13 trubkových bomb nakonec poslal osobám a institucím, které jsou spojovány s Demokratickou stranou a které nicméně představují významné oponenty Trumpa. Balíčky s bombou přišly bývalým prezidentům Baracku Obamovi i Bilu Clintonovi, bývalému viceprezidentovi Joe Bidenovi, stanici CNN, herci Robertu de Nirovi či konspiračními teoretiky nesnášenému finančníkovi George Sorosovi.

Americký ministr spravedlnosti Jeff Sessions prohlásil případ za příklad „politického násilí“. Ačkoliv tento termín bývá opisem známějšího pojmu terorismus, Sayoc není z terorismu obviněn. Jak upozorňuje server The Verge, posílání bomb poštou bylo typickým fenoménem amerického domácí terorismu z šedesátých a sedmdesátých let. Proč tedy není Sayoc považován za teroristu?

Podle The Atlantic to vyplývá z poměrně úzké současné definice terorismu nejčastěji používané americkými prokurátory. Americké ministerstvo spravedlnosti jako teroristy klasifikuje ty, kteří materiálně napomáhají či jsou přímo členy organizací považovaných dle jejího oficiálního listu za teroristické.

Podpora amerických extremistických skupin a vyjadřování extremistických názorů, které by teoreticky mohly být považovány za teroristické, není v USA nikterak postihována. Dáno je to 1. dodatkem k americké ústavě, který dává Američanům právo na shromažďování a vyjadřování svobodných názorů. Podle právničky Mary McCordové zahraniční extrémistické skupiny toto pravidla nespadají a proto se jím USA nemusí řídit.

Sayoc nebyl obviněn z federálního zločinu domácího terorismu, protože takový federální zločin neexistuje. Nicméně to neznamená, že by tyto případy „domácího terorismu“ nebyly trestány stejně přísně jako tresty související se „zahraničním terorismem“. Timothy McVeight, jehož bombový útok byl v Oklahomě byl až do 11. září nejhorším teroristickým útokem spáchaným v americké půdě, obdržel za svůj čin trest smrti.

Přesto v USA stále probíhá diskuze, zda-li americké úřady v tomto ohledu nevedou dvojí metr, kdy takřka každý muslim je ihned podezírán z terorismu, zatímco o těch napojených na domácí extrémistické skupiny se hovoří jako o pouhých „šílencích“ či „masových vrazích“. Tyto diskuze byly zvláště intenzivní nedávném masakru v Las Vegas či útok autem v Charlottesville.

Kritici v kontextu této diskuze zvláště ukazují na Donalda Trumpa, který v případě muslimského terorismu vykresluje až apokalyptické představy, zatímco v případě masových vražd a jiných případů domácího terorismu často mlčí a vyjadřuje se později. Podle odpůrců prezidenta jeho vzestup výrazně přispěl k zesílení násilí v USA.

Trump v souvislosti s bombovými zásilky naznačil, že je to naopak a že právě jimi často kritizovaná média vedou k růstu agrese v USA. Trump též obvinil média, že prostřednictvím tohoto případu si nahání body a využívají jej k tomu, aby nehovořily o „vítězících“ Republikánech. New York Times upozorňují, že mezi některými konzervativními skupinami se šíří konspirační teorie, že celá akce je krycí operací uskutečněnou liberální levicí, která má Demokratům v nadcházejících průběžných volbách do Kongresu získat sympatie.