Antisemitismus je v USA na vzestupu. Může za to Trump?

Útok v synagoze The Tree of Life (Strom života) je „pravděpodobně nejničivějším útokem na židovskou komunitu v historii Spojených států," podle Jonathana A. Greenblatta, generálního ředitele Anti-Defamation League (ADL), neziskové organizace založené pro boj proti projevům antisemitismu v roce 1913. Jak upozorňuje britský list the Guadrian, ADL varovala před „hrozivou vlnou antisemitského obtěžování“ jen několik hodin před masakrem.

Podle ADL s tím, jak se blíží průběžné volby do amerického Kongresu, se na sociálních sítích, zvláště na Twitteru, začaly objevovat nenávistivé příspěvky mířící na židovské politické kandidáty i novináře. Asi tak třetina těchto příspěvků byla od robotů, ale zbytek byl zvláště znepokojivý právě proto, že vycházel od skutečných osob, především vůdců neonacistické scény.

ADL zjistila, že v roce 2017 došlo k téměř 60 procentnímu nárůstu hlášených antisemitských incidentů, přičemž v předchozím roce se číslo zvýšilo o 35 procent. Nárůst mezi roky 2016 a 2017 byl nejvyšší nárůst výskytu incidentů antisemitistických zločinů z nenávisti od roku 1979, kdy ADL začala o nich vést záznam.

Podle údajů FBI o zločinech z nenávisti z roku 2016, posledního dostupného roku, se více než polovina těchto zločinů byla motivována antisemitismem. Jedná se o pětiprocentní nárůst od roku 2015 a 10% od roku 2014.

Skutečnost, že nárůst zločinů z nenávisti koresponduje s dobou, kdy Donald Trump se stal prezidentem, podle některých médií naznačuje přímou souvislost mezi oběma fenomény. Podle kritiků prezident svými tvrdými výroky na adresu svých odpůrců napomáhá vzestupu krajní pravice. Dokladem toho má být např. průvod přívrženců krajní pravice, z nichž někteří otevřeně vyjadřovali sympatie Trumpovi, ve městě Charlottesville poznamenaný útokem na protidemonstraci jejich odpůrců.  

Jiným případem měl být Trumpovo odsouzení demonstrantů nesouhlasících s jeho nominací jeho kandidáta, Bretta Kavanaugha, na post soudce Nejvyššího soudu kvůli obvinění Kavanaugha ze sexuálního násilí. Trump o nich řekl, že jsou placeni finančníkem Georgem Sorosem. V konspiračních kruzích vysoce neoblíbený Soros bývá často vykreslován jako člen skupiny bohatých Židů, neštítících svou touhu po ovládnutí světa naplňovat jakýmikoliv špinavými prostředky. Podle kritiků jsou tyto konspirační teorie ukázkovou aplikací nacistického vidění světa, které Trump svými výroky na adresu Sorose legitimizuje.

Pachatel včerejšího útoku, Robert Bower, se často vyjadřoval na webové stránce Gab.com, plné konspiračních teorií. Jak uvedl izraelský server The Times of Israel, Gab.com jako svou platformu používají bělošští nacionalisté. Bower na ní těsně před útokem napadal hebrejskou společnost zaměřenou na integraci cizinců HIAS, že do USA přivádí „vetřelce, kteří zabíjejí naše děti“.

Americké noviny New York Times poukazují na to, že útoky na náboženské instituce ze strany krajně pravicových jedinců jsou v USA dlouholetým, opakujícím se problémem. Např. v roce 2015 krajně pravicový extrémista zaútočil na historický kostel černošské církve ve městě Charleston v Jižní Karolíně, následkem jeho vraždění bylo devět mrtvých černošských farníků. V roce 2012 zase armádní veterán s vazbami na krajně pravicové extremistické skupiny střílel v sihkském chrámě Wisconsinu, sedm lidí následkem toto zemřelo.

Náboženské instituce bývají oblíbeným terčem teroristů všude na světě v důsledku toho, že bývají otevřené každému a jsou tedy prakticky nehlídané. Chrámy, synagogy, kostely či mešity jsou považované za místa bezpečí a klidu a útok v nich tedy je o to víc šokující. Útočník též útokem na specifický svatostánek může vyslat jasnou zprávu. Např. útoky IS v kostelech v Egyptě jsou zprávou křesťanské komunitě, zatímco útoky v synagoze jsou zprávou židovské komunitě.