Potvrzeno: Brazilským prezidentem bude radikál Bolsonaro. Hrozí návrat diktatury?

Novým prezidentem Brazílie bude od ledna krajně pravicový politik Jair Bolsonaro, jemuž dalo v nedělním druhém kole voleb hlas 55,1 procenta zúčastněných voličů. Jeho levicový soupeř Fernando Haddad získal 44,9 procenta hlasů. Za vítězstvím pravicového politika stojí podle analytiků zejména touha Brazilců po změně ve vedení země, jíž vládli po čtvrtstoletí levicoví prezidenti a kterou v poslední době trápila rozsáhlá korupce, zmírající ekonomika a vysoká kriminalita.

Mnozí ale považují třiašedesátiletého bývalého armádního důstojníka Bolsonara, který se v minulosti netajil obdivem k brazilské diktatuře z let 1964 až 1985, ze hrozbu pro demokracii a obávají se, že země se vrátí o krok zpět i v boji za práva menšin a za rovnost mužů a žen. Bolsonaro proslul radikální výroky, za něž si vysloužil obvinění z rasismu a kvůli kterým byl i v kampani na mítinku vážně zraněn. Politik například dříve řekl, že "chybou dikatury bylo, že mučila a nezabíjela" a o homosexualitě prohlásil, že "je důsledkem nedostatečného bití".

Naději, že demokracie ohrožena nebude, vyjádřil při nedělním hlasování předseda brazilského nejvyššího soudu Dias Toffoli. "Je třeba zajistit politickou pluralitu a respektovat opozici, která se zformuje," prohlásil soudce Toffoli. Dodal, že zvolený prezident bude muset respektovat demokracii a soudní moc.

Deník El País dnes připomněl, že Bolsonaro ještě před týdnem v kampani prohlašoval, že "ta rudá banda buď vypadne, nebo půjde do vězení". Po oznámení výsledků voleb v neděli prohlásil: "Pojďme společně změnit osud Brazílie." "Nemůžeme nadále koketovat se socialismem, komunismem, populismem a extrémní levicí," dodal budoucí prezident, který nicméně slíbil, že jeho vláda bude "ústavní a demokratická".

Od Bolsonara, který bývá přezdíván brazilský Trump, očekávají voliči zejména to, že tvrdě zatočí s korupcí, vysokou kriminalitou a oživí ekonomiku. Někteří ho označují za spasitele. "Prosila jsem Boha, aby nám seslal kandidáta. A na Facebooku se objevil Bolsonaro," popsala jedna z Brazilek radost z vítězství politika, který kandidoval za koalici nazvanou Brazílie nade vše, Bůh nade vše.

Levicový kandidát Haddad podle některých analytiků doplatil právě na to, na co původně spoléhal, že mu vynese politické body, a to na exprezidenta Luize Inácia Lulu da Silva. Ten je v zemi stále velmi populární díky sociálním programům, jimiž dostal několik milionů Brazilců z bídy. Od letoška je ale ve vězení za korupci.

Bolsonarovi příznivci po oznámení výsledků, které zcela odpovídají předvolebním průzkumům, zahájili v ulicích bouřlivé oslavy.

Pravicový politik, který povede největší latinskoamerickou zemi a osmou největší ekonomiku světa, už dostal gratulace i ze zahraničí. Poblahopřál mu i americký prezident Donald Trump, který podle mluvčí Bílého domu slíbil, že oba politici budou "pracovat ruku v ruce ke zlepšení životů Brazilců a Američanů a jako regionální lídři Amerik."

Hodně štěstí Bolsonarovi popřála například francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová. Současný brazilský prezident Michel Temer mu poblahopřál "k historickému vítězství" a slíbil "klidné předání moci". Gratulaci dostal Bolsonaro i od čínského ministerstva zahraničí, které vyjádřilo ochotu "pokračovat v prohlubování spolupráce". Naději na spolupráci "dvou bratrských národů" vyjádřili i ultralevicoví prezidenti Bolívie a Venezuely Evo Morales a Nicolás Maduro, kteří neblahopřáli Bolsonarovi, nýbrž brazilskému lidu "k demokratickým volbám".

Nový brazilský prezident bude nicméně vládnout s roztříštěným parlamentem, do něhož byli ve volbách začátkem října zvoleni zástupci třicítky politických stran. Nejvíce křesel (57) získala sice levicová Strana pracujících (PT), za niž kandidoval Haddad, Bolsonarova Liberálněsociální strana (PSL) obsadí ale v nové dolní komoře 52 míst a podle deníku El País v něm bude mít více potenciálních spojenců.

Související

Jair Bolsonaro

Bolsonaro nastupuje do vězení. 27 let bude žít na 12 metrech čtverečních

Bývalému brazilskému prezidentovi, Jairovi Bolsonarovi, bylo nařízeno zahájit výkon trestu odnětí svobody v délce 27 let. Sedmdesátiletý krajně pravicový populista, který stál v čele největší latinskoamerické demokracie v letech 2019 až 2022, byl odsouzen v září. Nejvyšší soud ho shledal vinným z vedení zločinného spiknutí, jehož cílem bylo zabránit levicovému rivalovi Luizi Ináciovi Lula da Silvovi převzít moc po prohraných volbách v roce 2022.
Jair Bolsonaro

Do domu brazilského exprezidenta vtrhla policie, Bolsonara zatkla

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro byl v sobotu zadržen ve své rezidenci v hlavním městě Brazílie, a to jen několik dní předtím, než měl nastoupit výkon trestu za vedení pokusu o převrat. Informaci potvrdil server CNN. Federální policie ve svém prohlášení uvedla, že vykonala příkaz k preventivnímu zatčení, o který sama požádala a který byl schválen Nejvyšším soudem.

Více souvisejících

Jair Bolsonaro Brazílie Fernando Haddad

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Mont Blanc

Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen

Na klasické výstupové trase na masiv Mont Blanc došlo k dalšímu tragickému neštěstí. V nebezpečném kuloáru Goûter na území francouzské obce Saint-Gervais přišel o život český horolezec, uvedl list Le Dauphiné Libéré. Muž ve věku kolem čtyřiceti let podlehl zraněním způsobeným pádem kamení. K tragickému incidentu došlo v odpoledních hodinách přímo během přechodu tohoto úseku.

před 1 hodinou

Dmitrij Medveděv

Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo

Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Litva by mohla zmizet z mapy světa, pokud zruší svůj ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní. Ruský představitel tak reagoval na nedávné kroky litevského parlamentu, který směřuje ke změně ústavy. Medveděv zároveň zpochybnil ochranu pobaltské země ze strany Severoatlantické aliance. Podle jeho slov by NATO v případě ruské reakce neaktivovalo článek 5 o společné obraně.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

před 5 hodinami

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

před 6 hodinami

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?

Spojené státy si připomínají pětadvacáté výročí teroristických útoků, při kterých v New Yorku, Washingtonu a Pensylvánii zahynulo téměř tři tisíce lidí. Deník The Guardian oslovil americké čtenáře, aby popsali, jak tyto události ovlivnily jejich každodenní životy i celou zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy