Kubánští biskupové cupují návrh ústavy. Vadí jim gayové i komunisté

"Ústava nemůže být podřízena zákonům, dekretům, politickým stranám ani ideologiím," uvádí se mimo jiné v prohlášení Konference katolických biskupů Kuby (COCC).

Nová kubánská ústava na rozdíl od té předchozí z roku 1976 uznává soukromé vlastnictví, zřizuje funkci premiéra a výkon prezidentské funkce omezuje na dvě pětiletá období. Prezidenta ale bude nadále volit parlament a jako "nejvyšší řídící sílu nad společností a státem" nová ústava opět stanoví komunistickou stranu. Nehovoří už sice o budování komunismu, ale uvádí se v ní, že "socialismus" v zemi je "nezrušitelný".

Kubánští biskupové kritizují i článek, který nově definuje manželství jako "svazek dvou osob", nikoli jako svazek muže a ženy. Podle biskupů se manželství muže a ženy v důležitosti pro rodinu nevyrovná žádnému jinému svazku.

V nové ústavě se kubánským biskupům ale naopak zdá zbytečné výslovně uvádět zaručení práv na základě pohlaví, sexuální orientace či genderové identity. "Pohlaví je dané přírodou a není vytvořené tak, jak mylně tvrdí genderová ideologie," uvedli biskupové.

Kubánští biskupové také vyjádřili pochybnosti ohledně možnosti Kubánců návrh ústavy ovlivnit. Návrh ústavy vypracoval výbor v čele s Raúlem Castrem, který nadále předsedá kubánské komunistické straně i poté, co vedení země předal letos v dubnu Miguelovi Díazi-Canelovi. Parlament návrh ústavy přijal letos v červenci a příští rok v únoru o ní mají Kubánci hlasovat v referendu.

Opozice ale označuje referendum za divadelní představení, v němž se režim snaží mezinárodnímu společenství prodat zdání, že nová ústava vzešla z vůle lidu. Pro platnost referenda není stanovena minimální účast a jako obvykle před jakýmikoli volbami není možná jakákoli kampaň.

Kubánský režim v posledních týdnech organizuje veřejné diskuse o návrhu ústavy, která mají trvat do 15. listopadu. Katoličtí biskupové ve svém prohlášení vyzvali vládu, aby přihlédla k názorům, které Kubánci v těchto "veřejných konzultacích" vyjadřují.

Kubánci mohou sice v těchto konzultacích předložit své výhrady k ústavě, pak ale rozhodne komise režimních funkcionářů, které podněty do nového návrhu zapracuje. O něm by pak měl kubánský parlament znovu hlasovat ještě před referendem 24. února. Kubánský parlament ale podle opozice nevzešel ze svobodných voleb, kandidáty na poslance vybírají komise a voličům je nakonec předložen ve volbách stejný počet kandidátů, jako je počet parlamentních křesel.

Návrh nové kubánské ústavy také zmiňuje jako zločin vlastizradu, za niž ukládá nejvyšší trest, a tím je na Kubě trest smrti. Poslední tresty smrti byly na Kubě vykonány v roce 2003, ale oficiálně tam trest smrti stále platí, mimo jiné za vraždu, únos, špionáž či obchod s drogami.