O co jde v amerických volbách do Kongresu a čím jsou tak revoluční? „Referendum o Trumpovi“ přitahuje nebývalou pozornost

Midterms (jedná se o poměrně obtížně přeložitelné slovo – kromě průběžných se o nich někdy hovoří též jako o doplňujících volbách) se odehrávají každé dva roky v polovině funkčního období hlavy státu. Lze je tedy do značné míry zjednodušeně považovat za „referendum o prezidentovi“ neboť většinou voliči během nich vystavují prezidentovi a jeho straně účet za jejich působení. A jen málokdy to je pro prezidenta potěšující zpráva. Od roku 1945 vždy prezidentova strana utrpěla porážku. Podle výzkumné agentury Gallup v průměru ztrácí prezidentská strana 25 křesel

Zažil to na vlastní kůži i předchůdce Donalda Trumpa v úřadě, Barack Obama, za jehož vlády Republikáni získali většinu v Sněmovně Reprezentantů i v Senátu a tím mu významně zkomplikovaly jeho vládu. Nyní se očekává, že Trumpa bude čekat podobná situace s Demokraty. Podle prognóz mohou získat většinu ve Sněmovně reprezentantů. Potřebují k tomu jen 23 křesel.

Jiná situace vládne v Senátu. Republikáni v něm drží jen 51 křesel ze 100. Nicméně, ve volbách se hraje jen o 36 z nich. Z toho 23 drží Demokraté. Aby získali převahu nad Republikány, museli by je všechny udržet a ještě dvě křesla vybojovat od Republikánů. Mnozí demokratičtí senátoři navíc usilují o znovuzvolení ve státech, kde během prezidentských voleb poměrně s přehledem vyhrál Trump.

V 39 státech se volí i noví guvernéři. Jedná se o neméně důležité volby, které mohou výrazně zasáhnout do prezidentských voleb v roce 2020. Guvernéři totiž mají velké slovo v přepisování volebních okrsků tak, aby to mohlo napomoci jejich straně. Tato taktika tzv. gerrymanderingu pomohla Republikánům od roku 2010 ovládat Kongres a Demokraté by to rádi změnili.

Americký deník USA Today upozorňuje, že sice Republikáni mívají v průběžných volbách větší procenta zúčastněných voličů, podle webu FiveThirtyEight zaměřujícího se na průzkum veřejného mínění, jejich výhoda se však poněkud ztrácí, pokud jsou v Bílém domě. Jak však upozorňuje server Vox, mají na své straně velkou výhodu v podobě bílých konzervativních evangelíků, kteří vykazují velkou voličskou disciplínu.

Modrá vlna

Demokraté díky značné nespokojenosti s osobou prezidenta Trumpa v těchto volbách dokázali zmobilizovat různé skupiny, které sice nevolí přímo Republikány, nemívají ale příliš velký zájem o průběžné volby. Zatímco Republikáni se spoléhají na jmenované disciplinované starší bílé mužské voliče, Demokraté doufají, že jim hlasy hodí davy mladých, Latinoameričanů a Afroameričanů a žen.  

Mileniálové a generace X nyní už počtem převyšují starší generace. Většina z nich by podle průzkumů dala hlas Demokratům. Nicméně, jedná se o skupinu, která má poměrně nízkou volební účast. V průběžných volbách z roku 2014 mladí představovali 53% oprávněných voličů, nakonec dali ale o 21 miliónů hlasů méně než starší voliči.

Demokraté taktéž velmi sázejí na Afromaeričany a Latinoameričany, kteří pomohli k vítězství Baracku Obamovi a jejichž absence většího entuzianismu pro Hilary Clintonovou pomohla k vítězství Trumpovi. Totéž platí pro ženy, které by mohly představovat hlavní sílu měnící výsledek voleb. Komentátoři si všímají neobvykle vysokého počtu ženských kandidátek do Kongresu – 237 do Sněmovny reprezentantů (z toho 183 za Demokraty) a 23 do Senátu (z toho 15 za Demokraty). Důvodem je nepochybně Trump, považovaný mnohými Američankami za nechutného sexistu.

Demokratická mobilizace těchto skupin se jim může ale i v určitém výhledu vymstít. Některé ze současných hvězd Demokratické strany jako např. 28letá kandidátka do Kongresu portorikánského původu, Alexandria Ocasio-Cortezová, vykazují na stranické poměry – a na politické poměry v USA obecně – silné levicové tendence, které mohou odstrašit některé umírněnější tradiční voliče Demokratů a naopak ještě posílit podezřívavost Republikánských voličů a přinutit jej k větší aktivitě.

Ačkoliv se v souvislosti s dnešními volbami v kontextu větší volební účasti mladých, příslušníků minorit a žen hovoří o tzv. „modré vlně“, i Republikáni jsou schopní aktivovat svou „rudou vlnu“. Podle komentátorů velkou roli na tomto vzestupu Republikánských voličů má kauza Trumpova kandidáta na místo soudce Nejvyššího soudu, Bretta Kavanaugha, obviněného z sexuálního násilí. Jak upozorňuje Vox, zvláště bílí evangelíci jej chápou pro jeho konzervativní názory např. v otázce potratů jako „svého člověka“ a jsou ochotni jeho podržení ze strany Republikánů „splatit“ v dnešních volbách.

Republikáni též mohou získávat hlasy na skutečnosti, že americká ekonomika je po dlouhé době v příznivé kondici a že Trump se poměrně radikálně vymezil proti karavaně migrantů mířících do USA ze zemí Střední Ameriky. Výsledky voleb tak mohou být navzdory všem prognózám – které po Brexitu a právě vítězství Trumpa utrpěly velkou ránu ohledně své věrohodnosti – velmi jiné, než se očekává. Co je však jisté, že tyto volby jako ty prezidentské nepřispějí k sjednocení USA, ale naopak jen prohlubují stále větší příkop mezi oběma stranami amerického politického života.