Analýza – Poslední týdny přinesly z Ameriky dvě zprávy, ze kterých našince mrazí. Při masové střelbě v synagoze v Pittsburghu bylo zabito 11 lidí a v baru Thousand Oaks v Kalifornii 12. a Amerika se opět ptá na to, jak podobným masakrům zabránit. A opět se rozhořela debata o držení zbraní.
Spojené státy mají nejvíce vyzbrojené civilisty na planetě. Mezi 326 miliony Američanů je 290 milionů zbrání. 40 % rodin vlastní alespoň jednu zbraň. Podle toho také vypadá použití zbraní v každodenním životě Američanů. Jen v roce 2016 v USA zemřelo za pomocí zbraně 33 594 lidí z čehož největší podíl 22 938 lidí za pomoci střelné zbraně spáchalo sebevraždu, 14 415 se stalo obětí trestných činů a 1305 zahynulo při neodborné manipulaci se zbraní.
Jak je vidět z následujících čísel Amerika nemá problém se zbraněmi jako spíše s jejich majiteli. Kolem vlastnictví zbraní se v USA traduje mnoho legend. Například, že majitel může beztrestně zastřelit každého kdo se bez povolení vydá na jeho pozemek. Platí to jen, když narušitel majitele ohrožuje. Nebo že neexistují registry zbraní a může si ji pořídit každý.
Federální zákony jsou skutečně až absurdně liberální naopak jednotlivé zákony v různých státech Unie se od sebe liší jako den a noc. Na Havaji nebo například v New Yorku existuje povinnost zaregistrovat si zbraň. Na federální úrovni ovšem platí, že pokud by se vláda pokusila o to vytvořit federální registr vlastníků zbraní tak by takovému politikovi ne úředníkovi hrozilo 15 let federálního vězení.
To ovšem neznamená, že si stát nevede záznamy o prodaných zbraních. V roce 1986 v USA schválili zákon na ochranu držitelů zbraní. Vedle zákazu prodeje kulometů, brokovnic s uříznutou hlavní nebo střeliva dum-dum zákon zakazuje i vytváření jakýkoliv dohledatelných databází. Jak to tedy vypadá? První prodejce zbraně má povinnost, to že zbraň prodal ohlásit. Záznam putuje do Martinsburgu v Západní Virginii, kde sídlí Národní vyhledávací centrum Federální agentury pro alkohol, tabák a zbraně (ATF).
A nyní to teprve začíná být zajímavé! Databáze je totiž nedohledatelná. Po dlouhá léta měla ATF zakázáno používat v této databázi jakékoliv technické prostředky. Vše tedy bylo naprosto analogové, tedy primitivní papírový registr, a většina jejích záznamů je na papíru dosud. Pokud policie pošle žádost o identifikaci zbraně vše probíhá ručně. A policie dostane jediné dva údaje: kdy a kde byla zbraň poprvé prodána. Zbytek už je na zákonech jednotlivých států. Ve státech s minimální registrací mají smůlu. Úřad však nestíhá. Vloni takto bylo požádáno o 350 000 záznamů, přičemž úřad vyhověl jen ve čtvrtině případů.
Amerika prostě své majitelé zbraní miluje. Může si ji pořídit téměř každý. Výslovné omezení platí pouze na psychicky nemocné, vojáky propuštěné ze služby beze cti, lidé v podmínce nebo lidé závislí na drogách či alkoholu. Protože však nejsou k dispozici federální databáze a zákony jsou naprosto roztříštěné. Stačí si zajet nebo přestěhovat se do stá tu s mírnější legislativou, a i naprostý šílenec se k zbrani zcela legálně dostane.
Výsledky této ultraliberální politiky se dostavují čím dál častěji. S masovými střelby se v poslední době roztrhl pytel. Zatímco v letech 1982 až 2011 byla jedna podobná přestřelka za jednou 200 dnů v letech 2011 až 2014 už to bylo jen každých 64 dnů. Dnes co dva týdny! Nejvíce obětí si vyžádal loňský masakr v Las Vegas, kde bylo zvražděno 79 lidí. Nejstrašnější však bylo vraždění v Sandy Hook v roce 2012, kde psychicky nemocný dvacetiletý muž zabil 28 lidí, přičemž dvacet z jeho obětí byli děti mezi šesti a sedmi lety.
Reakce politiků na tyto hrůzy? V roce 2012 senát schválil že za masové střílení bude považován čin, při kterém násilně zemřelo tři a více lidi. O tři roky později s nárůstem těchto případů už to je od čtyř obětí výše. Podle tohoto požadavku splňovalo tuto podmínku 271 trestných činů při kterých zahynulo 1808 lidí. Překvapivě 57 % všech těchto činů proběhne v rámci rodin. Zatímco reakce jednotlivých států je taková že zákony na držení zbraní se zpřísňují, federální zákonodárci jsou naprosto neteční.
Reakce na každou střelbu je prakticky stejná. Šok, vyjádření soustrasti, účast a… pak prostě nic. Dříve politici slibovali velké změny v držení zbraní, zpřísnění zákonů a masové odebírání zbraní nebezpečným lidem. Zbraní chtiví obyvatelé vykoupili obchody se zbraněmi po takových slovech. Vždy však pak vše vyšumělo. Naopak v roce 2005 prošel Kongresem zákon chránící výrobce a prodejce zbrání před žalobami pozůstalých obětí zločinu. Dokud se nezmění postoj Kongresu a nezlomí moc zbrojní lobby v něm, nelze počítat s tím, že se USA strašného trendu zbaví.
Související
50 let od hrůzného útoku. Olga Hepnarová tehdy zabila 8 lidí, když najela nákladním autem do davu
Jak by si Hannibal Lecter vedl ve skutečném světě? Nic moc, tvrdí psychiatři
Masoví vrazi , střelba , USA (Spojené státy americké) , Kongres USA
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 59 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák