K USA dorazila část karavany migrantů, jsou v ní především gayové

Skupina 85 běženců se od karavany oddělila mimo jiné proto, že se cítila diskriminována pro svou homosexuální orientaci. "Nenapadali nás fyzicky, ale slovně, jako je to zvykem v naší zemi," řekl novinářům Hondurasan César Mejía. Právě diskriminaci kvůli sexuální orientaci chtějí uvést jako jeden z důvodů své žádosti o azyl v USA. Do Tijuany dorazili jako první i díky tomu, že jeli autobusy, které jim prý zaplatili američtí právníci.

Hlavní část karavany migrantů, kteří utíkají s celými rodinami před chudobou a násilím ve svých zemí, jde většinu cesty pěšky. Občas se svezou autostopem na kamionech. Tato skupina, v níž většinu tvoří Hondurasané, čítá asi 5000 lidí, včetně 1700 dětí a nezletilých. Minulý týden strávila několik dní v mexické metropoli, kde se rozhodla pokračovat dál do USA.

Norma & daughter Yesica Carolina start their day in #CDMX while her 2 other children sleep. They come from #Copan,#Honduras, & are fleeing b/c her husband was murdered by local gangs. She hopes buses will be available b/c traveling by foot has been difficult #CaravanaMigrante pic.twitter.com/lIKnoIeQZF

Menší část karavany, která z mexického hlavního města vyrazila v pátek, je nyní ve městě Tepic (mexický stát Nayarit), a do Tijuany jí zbývá na 2000 kilometrů. Druhá část o asi 4000 běženců, která z metropole vyrazila v sobotu, se chystá dnes odpočinout ve městě Irapuato (stát Guanajuato), vzdáleném od hranic s USA asi 2500 kilometrů.

Mexická vláda už před dvěma týdny nabídla lidem z karavany ubytování, školy pro děti a dočasné pracovní povolení, pokud zůstanou na jihu Mexika. Většina běženců to ale odmítla.

Tato karavana migrantů byla větší, když dorazila na hranice Mexika s Guatemalou. Asi tři tisíce běženů ale přijalo nabídku vlády získat roční humanitární vízum, s nímž mohou v zemi pracovat, dokud se nevyřídí jejich žádost o uprchlický status.

Karavany migrantů ze Střední Ameriky k hranicím USA se organizují už několik let, nynější situace je ale podle mexických úřadů bezprecedentní. Až do letoška také nepřitahovaly tyto karavany příliš velký zájem médií, dokud proti nim nezačal letos na jaře ostře vystupovat americký prezident Donald Trump. Ten je označuje za bezpečnostní hrozbu.

Trump už poslal na hranice s Mexikem několik tisíc vojáků, aby zabránili vstupu středoamerických migrantů do země. Minulý týden podepsal také nařízení, podle něhož nebudou moci získat azyl migranti, kteří do USA vstoupí nelegálně. Americká unie občanských práv (ACLU) už toto nařízení napadla u soudu.