Okolo 1500 středoamerických migrantů dorazilo do mexického města Tijuana na hranicích s USA. Jedná se o předvoj asi 6000 karavany migrantů. Mluvčí Special Purpose Marine Ground- Air Taskforce 7 pověřené ochranou hranic, kapitán Guster Cunningham III, řekl agentuře Reuters, že je armáda nepovažuje za nebezpečí.
„Nepovažuji je za vojenského nepřítele, ani armáda Spojených států, která tuto práci vykonává. Jsou to prostě migranti v karavaně pohybující se směrem ke Spojeným státům, kteří hledají lepší způsob života a azyl, uvedl Cunningham III. „Armáda je nepovažuje za nepřítele v jakémkoliv způsobu, tvaru či formě.“
Jeho slova jsou v jistém rozporu s převažujícím Trumpovým slovníkem, který se o karavaně migrantů vyjadřuje jako o „invazní síle.“ Trump z toho důvodu nechal na hranice s Mexikem poslat vojáky, kterých je zde nyní okolo 5800. Pentagon uvedl, že jejich účelem není jakákoliv interakce s migranty. Podle amerických zákonů nemůže armáda zadržet žádné civilisty a to ani nelegální migranty. Armáda tak se soustředí na stavění bariér a pomoc pohraniční stráži.
Proč Trump přestal mluvit o karavaně?
Trump dlouhodobě označuje karavanu migrantů za bezpečností hrozbu. Právě jeho slova k ní obrátily pozornost médií. Podle řady komentátorů se Trump cíleně zveličoval údajnou nebezpečnost karavany, která dle ně má skrývat extremisty, aby pomohl Republikánům dosáhnout lepšího výsledku v proběhlých volbách do Kongresu.
Podle televize CTV se pozornost Trumpa a s ním spojených médií po parlamentních volbách obránila k jiným tématům, jakmile bylo téma karavany migrantů využito. Ta byla užitečným nástrojem v volbách, tvrdí oslovení poradci z Bílého domu, kteří si nepřáli být jmenováni.
Podle serveru Daily Beast to však platí o Trumpovi a např. konspiračnímu serveru Infowars. Trumpova oblíbená stanice Fox News, prezentující převážně republikánský pohled na řadu politických a kulturních událostí v USA, se tématu stále věnuje.
Stejně tak i zpravodajský web Breibart, založený bývalým Trumpovým poradcem Stephenem Bannonem a spojovaný s krajní pravicí a konspiračními teoriemi, se tématu dále věnuje. V jeho posledním článku server tvrdí, že se někteří migranti měli přiznat, že nehledají azyl, ale pouze práci a že to jsou bývalý kriminálníci.
Marc Lotter, člen poradního výboru Trumpovy prezidentské kampaně na rok 2020 a bývalý tiskový sekretář viceprezidenta Mika Pence, potvrdil serveru Daily Beast, že Trump o záležitosti karavany migrantů mluví mnohonásobně méně než před a během voleb, dle něj je to však zcela pochopitelný jev vzhledem k časté fluktuaci zpráv. Tvrdí, že se tomu Bílý dům stále věnuje, ačkoliv ne tak zřetelně.
Jeho slova potvrzuje Hogan Gidley, zástupce tiskového tajemníka Bílého domu, podle něhož „ adresování této nebezpečné situace zůstává vrchní prioritou napříč Administrativou.“ Gidley zkritizoval zavedená média z toho, že věnovala celé měsíce bagatelizaci „hrozbě naší suverenitě, bezpečnosti a celého imigračnímu systému“, kterou má karavana představovat.
Migranti jsou už na hranicích USA
Karavana je z velké části tvořena lidmi z Hondurasu, kteří odtamtud prchají před násilím a chudobou. New York Times upozorňují, že okolo 80 migrantů jsou příslušníci sexuálních menšin, tj. lesbičky, gayové, bisexuálové a transgender jedinci. Tito lidé hledají v USA politickou ochranu.
Příchod migrantů se neobešel v Tijuaně bez problémů. Město nemá dostatek přístřešků, aby bylo schopné migranty ubytovat, zvláště pokud dorazí zbytek karavany. Už nyní je rychle vytvořené stanové městečko na pokraji jeho kapacity. Město proto muselo utvořit další přístřešky v kostelech a dalších místech.
Většina migrantů nicméně odmítla nabídku radnice na jejich převoz do sportovního centra, kde bylo zřízeno dočasné přístřeší. Migranti tvrdí, že se bojí žít v přístřešcích za zavřenými dveřmi a kontrolováni migrační policí a raději spí venku v parcích a na pláži.
Přítomnost migrantů ve městě vytváří značné napětí. Podle deníku Jornada se ve středu s nimi střela skupina místních obyvatel, zahrnující i členy místní domobrany. Požadovala odchod migrantů. Policie a nevládní organizace nakonec celou situaci uklidnily.
Související
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
USA (Spojené státy americké) , migrace , karavany migrantů , FOX NEWS , Donald Trump , Americká armáda (U.S. ARMY)
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
před 1 hodinou
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
před 2 hodinami
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
před 3 hodinami
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
před 3 hodinami
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
před 4 hodinami
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
před 5 hodinami
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
před 6 hodinami
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
před 7 hodinami
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku
včera
Trump slíbil zrušení cel na whiskey. Zásluhy připsal králi Karlovi
včera
Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha
včera
Vracím České televizi peníze, přiznal novinář Moravec
včera
Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému
včera
Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky
včera
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
včera
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
včera
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
včera
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
včera
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
Německo poprvé reagovalo na americké rozhodnutí stáhnout 5000 vojáků ze země. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Američané o stažení příslušníků rozhodli poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem.
Zdroj: Lucie Podzimková