Jak zastavit migraci? Ministři přišli s ambiciózním plánem

Migrace bude ve střednědobém horizontu pokračovat

Ačkoliv počet Mexičanů, kteří odcházejí do USA, byl v posledních převýšen počtem těch, kteří se vracejí domů, počty migrantů ze Salvadoru, Guatemaly a Hondurasu - tedy tzv. severního trojúhelníku střední Ameriky - vzrostl v letech 2007-2015 o čtvrtinu, poukazují bývalí ministři. Dodávají, že demografická data naznačují, že migrace bude ve střednědobém horizontu pokračovat.

Porodnost sice v posledních letech v uvedených zemích podstatně klesá, ale její míra v předchozích dvou desetiletích znamená, že počet potenciálních mladých migrantů se zatím nesníží, uvádějí Aspe a Shultz. Připomínají, že do roku 2050 se počet obyvatel Guatemaly v produktivním věku zdvojnásobí a v Hondurasu vzroste o tři pětiny.

"Co lze dělat s příčinami, které je ženou na sever?" ptají se bývalí politici. Za dobrý začátek považují zlepšení ekonomické situace v uvedených zemích, k čemuž není nutná přímá finanční pomoc USA, jelikož se blíží rok 2020 a volba nového prezidenta Meziamerické rozvojové banky (IADB), která představuje příležitost, jak přesměrovat pozornost této instituce ke svým nejchudším členům, k nimž by nově mohlo směřovat až 70% zdrojů IADB, bez ohledu na výši příspěvků jednotlivých zemí do jejího rozpočtu.

Důraz by měl být kladen na infrastrukturu a veřejné zdravotnictví, což by mohlo vytvořit prostor pro hospodářský rozvoj i bezprostřední pracovní místa v uvedených zemích, domnívají se Shultz a Aspe. Doporučují, aby takové půjčky byly spojeny se zlepšováním správy v regionu, zaváděním vlády práva a protikorupčními opatřeními.

Země střední Ameriky by měly být také pobízeny k přistoupení k dohodám o volném obchodu, vytváření jednotného trhu s obecnými standardy, myslí si někdejší ministři. Naznačují, že k takovému projektu by se mohlo následně připojit nejen Mexiko, ale také USA a Kanada, jelikož výhody přístupu na širší trh povedou k ekonomickému rozvoji středoamerických států, vytváření slušně placených pracovních míst.

Proměna války proti drogám

Násilí, které je další hlavním motorem migrace na sever, pramení především z boje narkobaronů ve střední Americe o přístup na trh v USA, a tak je neúspěšná americká válka proti drogám důležitým faktorem živícím násilí v regionu, deklarují Aspe se Shultzem. Poukazují, že cílem války proti drogám, která začala během vlády Richarda Nixona, bylo vzdělávat veřejnost o jejich nebezpečnosti a maximálně zkomplikovat jejich dostupnost skrze represe vůči dodavatelům.

"Jak je však již dlouho zřejmé, pokud ve Spojených státech existuje velká, rentabilní poptávka po drogách, budou i dodávky a tyto dodávky směřují převážně z jihu od americké hranice," pokračují někdejší politici. Vysvětlují, že příjmy z drog umožňují kartelům uplácet místní úřady i nákup zbraní, které jsou používány k vytváření atmosféry násilí.

Omezení násilí ve střední Americe se tedy musí týkat války USA proti drogám, přičemž neúspěch dosavadní represivní strategie ilustruje skutečnost, že ve Spojených státech je největší podíl uživatelů kokainu ze všech vyspělých ekonomik, poukazují Shultz a Aspe. Dodávají, že USA by se tak měly spíše zaměřit na snižování poptávky po nelegálních drogách, v čemž by se mohly nechat inspirovat Portugalskem, které v tomto směru zaznamenalo úspěch.

V roce 2001 Portugalsko dekriminalizovalo užívání a držení  malého množství drog pro osobní potřebu, za které sice hrozí postih, ale nikoliv vězení, tudíž závislí se nemusí bát nastoupit léčbu, vysvětlují někdejší ministři. Portugalský experiment podle nich naznačuje, že skutečný progres v prevenci a léčbě závislostí je možný, především mezi mladými lidmi, a pokud USA budou tento model následovat, Američané budou ve větších počtech dobrovolně nastupovat do léčeben a trh s nelegálními drogami v zemi postupně zmizí, stejně jako zisky středoamerických narkobaronů.

Existují dokonce hlasy, že odpovědí je legalizace drog, jako je marihuana, a mnoho zemí se ubírá tímto směrem, připouštějí Shultz a Aspe. Domnívají se však, že takový přístup opomíjí podstatu, jelikož cílem by mělo být snižování konzumace drog, nikoliv pobídky k jejich rekreačnímu užívání, a tak by finance vynakládané na boj s dodavateli a nákladné represe proti uživatelům drog měly spíše směřovat na projekty snižující poptávku a podporující lepší léčbu.

"Namísto obviňování migrantů, kteří prchají před násilím a korupcí ve střední Americe, bychom si měli uvědomit, proč utíkají a něco s tím dělat," tvrdí exministři. Míní, že zlepšení ekonomické situace a omezení s drogami spojeného násilí v Salvadoru, Guatemale a Hondurasu posílí ochotu tamních obyvatel zůstat doma.