Sonda InSight přistála na Marsu, poslala na Zemi snímek z povrchu

Sonda během nich vstoupila do řídké marsovské atmosféry s rychlostí 19.800 kilometrů v hodině a postupně s pomocí tepelného štítu, padáku a přistávacích trysek zpomalila na osm kilometrů v hodině.

"Bezchybné," prohlásil po přistání šéfinženýr Rob Manning z Laboratoře proudového pohonu (JPL) NASA, která za misí stojí. "V tohle jsme skutečně doufali," dodal. Prohlásil také, že si velmi oddechl.

InSight, který ve 20:53 SEČ podle plánu dosedl na severní polokouli na planině Elysium v blízkosti rovníku, již poslal na Zemi první snímek z povrchu. Fotografie je ale neostrá, neboť čočka kamery byla ještě v ochranném pouzdře. Patrné jsou ale částečky prachu.

Letové středisko NASA uvedlo, že všechny systémy sondy po přistání pracují normálně.

There’s a quiet beauty here. Looking forward to exploring my new home. #MarsLanding pic.twitter.com/mfClzsfJJr

Americký viceprezident Mike Pence již na twitteru pogratuloval NASA, výrobci sondy Lockheed Martin a všem ostatním, kteří se na misi podílejí. "Je to po osmé, co USA přistály na Marsu, a první mise, kdy budou zkoumány hlubiny. Neuvěřitelný milník," napsal Pence.

Žádné jiné zemi se dosud nepodařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně řádně fungoval. Výjimkou byla sovětská sonda Mars 3, která v prosinci 1971 sice na rudé planetě přistála, ale letové středisko s ní kontakt ztratilo po několika vteřinách. USA zaznamenaly jediný neúspěch, poznamenala agentura AP. Ze statistik vyplývá, že naděje na úspěšné dopravení robotické sondy na povrch je čtyřicetiprocentní.

Úkolem InSightu je měřit tepelný tok v planetární kůře či zaznamenávat marsotřesení, pokud existuje. Na palubě je také radiolokátor pro měření odchylek v rotaci Marsu, což vědcům pomůže zjistit podrobnosti o planetárním jádře. Odborníci si také slibují, že aparát potvrdí přítomnost tekoucí vody pod povrchem planety. Pátrat po stopách dávného či současného života ale InSight nebude.