Zasáhne svět v příštím roce globální ekonomická krize? Mezi odborníky to vře

George F. Will, americký komentátor, který vystudoval na univerzitách v Princetonu a Oxfordu a později získal Pulitzerovu cenu, v komentáři pro Washington Post varuje, že se blíží další ekonomický kolaps. „Expanze, kterou nyní zažíváme trvá již 111tý měsíc (téměř dvojnásobek poválečného průměru) a trvá příliš dlouho. Pokles se pravděpodobně objeví, až americký schodek rozpočtu přesáhne 1 bilion dolarů.“

Takový stav se přitom očekává právě v roce 2019. Dalším rizikem je pak rostoucí dluh Spojených států. Mezi ekonomy se vedou debaty, co se stane, když státní dluh převýší výši HDP. Podle předpokladů by se tak vysoko mohl v USA dluh vyšplhat v následující dekádě.

Analýza Mezinárodního měnového fondu (MMF) upozorňuje, že jsou přitom Spojené státy jedinou vyspělou ekonomikou, u které poměr dluhu k HDP v následujících pěti letech poroste. I podle předsedy Rady guvernérů Fedu Jeroma H. Powella je současná fiskální politika země neudržitelná.

S tím, že hrozí nová krize, souhlasí i Charles Hugh Smith, spisovatel a populární bloger, který se věnuje ekonomickým tématům. V článku zveřejněném na specializovaném webu Daily Reckoning uvádí, že se „po deseti letech bezprecedentního růstu ekonomika začíná přehřívat.“

Smith například zmiňuje, že investoři, kteří byli „zoufalí investovat do ziskových aktiv (...) přesunuli raději své prostředky do trhu s nemovitostmi, kde díky tomu extrémně vzrostly ceny.“ Důvodem byly podle Smitha kroky centrálních bank, které nízkými úrokovými mírami devalvovaly ziskovost mnohých aktiv. „Každý, kdo se v době této bubliny upsal k dlouhodobému pronájmu, v roce 2019 zbankrotuje. Recese totiž zmenší příjmy, ale výdaje zůstanou stále ohromné,“ varuje.

Právě takové situace pak mohou v dnešním pevně provázaném systému světové ekonomiky vést k nepředvídaným důsledkům. „Podobně vlastně středně velký trh s hypotékami (v hodnotě 500 miliard dolarů), téměř položil globální finanční trh (v hodnotě 200 bilionů dolarů) při krizi v letech 2007/9,“ dodává Smith.

Ne všichni jsou však ve svém pohledu na budoucnost tak skeptičtí. Bill Conerly, který získal doktorát z ekonomie na Dukeově unvierzitě a zabývá se finančním a obchodním poradenstvím, neočekává v příštím roce zhroucení ekonomiky. „Primárním spouštěčem rozsáhlého pádu ekonomiky by byla finanční krize. Nemyslím si však, že je něco takového v dohledu.“ Americké banky jsou navíc podle Conerlyho lépe připraveny, než před minulou krizí. Mají více kapitálu v poměru k aktivům a podnikly další opatření, která by jim měla pomoci se s případnými problémy lépe vyrovnat.

Varuje nicméně před možnou recesí. Jako možný důvod zmiňuje chybné kroky Fedu nebo mezinárodní problémy, například obchodní válku mezi USA a Čínou. „Nejčastějším faktorem, který v posledním století ve Spojených státech způsobil recesi, byly chybné kroky Federální správy rezerv. Očekávám, že bude Fed nadále zvyšovat úrokové sazby a to mě znervózňuje.“

Bill Conerly nicméně upozorňuje, že nikdo nedokáže přesně předpovědět, co přijde. „Ti, kdo tvrdí, že to zvládnou, se obvykle pletou. Ti, kdo tvrdí, že se jim to podařilo v minulosti, většinou opakovali stejnou hrozbu několik let, až se skutečně strefili.“ Ekonomika je totiž extrémně provázaná, a proto také nevyzpytatelná. Přestože tedy on sám zásadní ekonomický propad v příštím roce neočekává, ani ho úplně nevylučuje.