Tisíce uprchlíků útočí na hranici USA. Trump od nich dostal ultimativní dopis

Do Mexika dorazilo od října na 10.000 migrantů ze Střední Ameriky, zejména z Hondurasu, kteří utíkají ze svých vlastí před chudobou a násilím. Asi 6000 z nich je nyní v příhraničním mexickém městě Tijuana, odkud se chtějí dostat do USA a žádat tam o azyl. Pohraniční úředníci ale vyřizují jen asi stovku registrací denně.

Tisíce lidí přišly k americko-mexickým hranicím v takzvaných karavanách migrantů, které se organizují už několik let, aby upozornily na problém migrace v regionu. Lidé chodí ve větších skupinách i kvůli nebezpečnému přechodu přes Mexiko, kde působí drogové gangy. Letos karavany získaly větší publicitu díky americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který je označil za bezpečnostní hrozbu a k hranicím poslal několik tisíc vojáků, aby bránili s pohraničníky nelegálním vstupům.

V úterý se asi 150 migrantů vydalo v Tijuaně k místnímu konzulátu USA a předalo tam dopis pro Trumpa, v němž žádají volný vstup do USA, nebo na každého 50.000 dolarů na návrat do svých vlastí. V dopise také viní USA ze zodpovědnosti za migrační vlnu z Hondurasu. "Pokud USA nechtějí další migranty, musí skončit s ekonomickou, politickou a vojenskou intervencí do naší země," píší běženci v dopise Trumpovi.

On Tuesday morning, #MigrantCaravan headed to the U.S. Consulate instead of the border and asked to provide $50,000 for their trips back to their respective home countries if they aren't allowed asylum in the United States. pic.twitter.com/068ORuChLA

Žádají také konec, podle nich autoritářské, vlády honduraského prezidenta Juana Orlanda Hernándeze, kterého USA podporují a který je u moci od ledna 2014. Loni byl zvolen na druhé funkční období, ač mu to ústava zakazuje, povolil mu to ale ústavní soud. Po volbách se konaly v Hondurasu masové protesty, které na přelomu loňského a letošního roku stály život 31 lidí. Nedávno opozice protesty obnovila.

Honduras je ve Střední Americe klíčovým partnerem USA, které tamní vládě v předchozích letech poslaly miliony dolarů na zajištění bezpečnosti a boj proti obchodu s drogami. Někteří experti ale kritizují, že tyto peníze nešly na projekty, které by zlepšily zaměstnanost a snížily tak chudobu.

Migrační vlnu do Mexika nyní řeší tamní prezident Andrés Manuel López Obrador, který se úřadu ujal 1. prosince. Jeho vláda chce spolupracovat s USA, Kanadou a zeměmi Střední Ameriky na podpoře projektů, které by vytvořily ve středoamerických zemích pracovní místa a snížily chudobu. Podle mexické vlády má jít o jakýsi Marshallův plán, obdobu projektu, jímž USA po druhé světové válce pomáhaly zničené Evropě.

Mexická ministryně vnitra Olga Sánchezová ve středu bez bližších podrobností informovala, že vláda chystá lepší ochranu mexické jižní hranice s Guatemalou. Má se tak stát v místech, kde hranici tvoří řeka Suchiate. Tamní přechod vede po mostě, ale v předchozích dvou měsících řada migrantů řeku hromadně přebrodila a policisté jim v tom nebránili.

Podle Sánchezové také mexická vláda chystá kampaň "Vánoce u Tebe doma", s níž chce motivovat migranty k návratu do svých zemí. Podrobnosti ale ministryně nesdělila.