Někteří ekonomové a další odborníci stále častěji varují před brzkým příchodem krize. „Spouštěčů“, které by mohly opět stáhnout světové hospodářství dolů, je vícero.
„Jste připraveni na finanční krizi v roce 2019?“, ptá se Alex Williams z deníku New York Times v úvodu svého článku. Situace v USA tak trochu připomíná bezstarostné období v roce 1929, chvíli předtím, než se zhroutily trhy a vypukla Velká hospodářská krize. Především pro bohaté Američany. Za poslední dekádu vynesly akci na jednom z nejsledovanějších amerických indexů Standard & Poors 17 bilionů dolarů.
Z celkového pohledu však americká ekonomika nevypadá zase až tak růžově. Akciové trhy dosáhly svého maxima v říjnu, nyní rychle padají. Podle některých předpovědí mohou být prosincové výsledky vůbec nejhorší od roku 1931. Hedgeové fondy zase zažívají nejhorší rok od krize v roce 2008 a zadluženost amerických domácností dosahuje rekordního vrcholu 13,5 bilionů dolarů. Někteří lidé z oboru proto neskrývají obavy. Americký miliardář a investor Paul Tudor Jones na Greenwichském ekonomickém fóru v listopadu řekl, že se nejspíš nacházíme v celosvětové dluhové bublině.
Podle Williamse se nabízí hned několik různých spouštěčů, které by mohly v příštím roce vyvolat krizi. Tak například míra zadluženosti amerických studentů. V květnu letošního roku dosahovala výše 1,5 bilionu korun. Podle Sheily Bairové z Federal Deposit Insurance Corporation je již nyní 20% těchto půjček nesplácených. Do roku 2023 to může být až 40%. Za velkou část z těchto půjček sice ručí federální vláda, negativně to však ovlivňuje ekonomickou sílu celé generace.
Další hrozbou může být Čína a její dlouhodobé a masivní státní investice do infrastruktury. V reakci na finanční krizi z roku 2008 Peking investoval do výstavby silnic, mostů a dalších staveb, aby udržel domácí ekonomiku v chodu. Zároveň však narůstal státní dluh. Agentura Bloomberg v září informovala, že celkový dluh Číny (veřejný i soukromý) dnes dosahuje hodnoty 34 bilionů dolarů. Podle některých odborníků je to „časovaná bomba“, která může i v souvislosti s obchodní válkou mezi Pekingem a Washingtonem brzy „explodovat“.
Jednou z variant je i zpomalení americké ekonomiky poté, co budou zvýšeny úrokové sazby. To povede k horší dostupnosti půjček, respektive k jejich zdražení. Williams upozorňuje, že Američané od poslední finanční krize využívali nízkých úrokových sazeb a měli tak „snadný přístup k penězům“. To pomáhalo roztáčet ekonomiku, protože si lidé mohli dovolit snadno půjčit, a také snadněji utrácet. Fed se nyní pokouší zkrotit inflaci a zvyšuje úrokové sazby. Za si již vysloužil kritiku od Donalda Trumpa.
Krizi by také mohlo spustit další drobení Evropské unie. Světové trhy reagovaly nepříznivě na zprávy z Itálie, kde část z politiků vyhrožovala opuštěním eura nebo rovnou celé Evropské unie. Důvodem sporu byla úsporná opatření vyžadovaná Bruselem. Pokud by někdy skutečně mělo dojít na „Italexit“, jak někteří italští politici naznačují, mohly by trhy zkolabovat.
Související
Vládní konsolidační balíček zdraží léky, vodu či bydlení. Vyšší daň čeká firmy a majitele nemovitostí, dlouhodobě příznivé je výrazné seškrtání dotací
V USA se zvyšuje riziko recese, která by neblaze dolehla i na Česko
krize , Hospodářská krize , Ekonomická krize , Akcie , Ekonomika , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rusko je ochotno s Trumpem jednat o ukončení války na Ukrajině. Má ale podmínku
před 1 hodinou
Jak rychle se mění počasí? Za tři roky zmizelo v jediné zemi tisíc ledovců
před 2 hodinami
Evropu čekají těžké dny, říká ke zvolení nepředvídatelného Trumpa publicista Marjanovič
před 2 hodinami
Peking se obává Trumpova hněvu. Lídři z celého světa míří na dva významné summity plní nejistoty
před 3 hodinami
Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat
před 3 hodinami
Kde sehnat bilion dolarů na boj s extrémním počasím? V hlavách lídrů se rodí plán
před 4 hodinami
COP29: Změna klimatu je podle Argentiny socialistická lež. Alijev obvinil Macrona ze zabíjení lidí
před 4 hodinami
Ukrajina má být „měsíce“ od vývoje vlastní jaderné zbraně. Kyjev zareagoval
před 4 hodinami
Počasí se otepluje rychleji, než se čekalo? Nové výpočty vědců ukazují, že lidstvo v boji s oteplováním selhalo
před 5 hodinami
V uzavřeném dole trpí hlady tisíce horníků. Pomoc jim nepošleme, vzkazuje jihoafrická vláda
před 5 hodinami
O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29
před 6 hodinami
"Ruská válečná loď, jdi do p**ele." Výrokem ukrajinské armády se zabýval i Evropský soudní dvůr
před 6 hodinami
Izrael porušil 50 let starou dohodu. Potají mění nárazníkovou zónu
před 7 hodinami
Chudé státy potřebují na změny počasí bilion dolarů ročně. Zaplaťte hned, nebo bude hůř, vyzvali experti svět
před 7 hodinami
Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak
před 7 hodinami
Timothy West, uznávaná britská hvězda jeviště a plátna, zemřel ve věku 90 let
před 8 hodinami
Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém
před 8 hodinami
Spory na COP29 narůstají. Francie konferenci bojkotuje, Alijev obhajuje těžbu ropy
před 9 hodinami
Musk od voleb v USA enormně zbohatnul. Jak profituje ze spojenectví s Trumpem?
před 9 hodinami
Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká
S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?
Zdroj: Libor Novák