Finanční krize v roce 2019? Tyto faktory by ji mohly nastartovat

„Jste připraveni na finanční krizi v roce 2019?“, ptá se Alex Williams z deníku New York Times v úvodu svého článku. Situace v USA tak trochu připomíná bezstarostné období v roce 1929, chvíli předtím, než se zhroutily trhy a vypukla Velká hospodářská krize. Především pro bohaté Američany. Za poslední dekádu vynesly akci na jednom z nejsledovanějších amerických indexů Standard & Poors 17 bilionů dolarů.

Z celkového pohledu však americká ekonomika nevypadá zase až tak růžově. Akciové trhy dosáhly svého maxima v říjnu, nyní rychle padají. Podle některých předpovědí mohou být prosincové výsledky vůbec nejhorší od roku 1931. Hedgeové fondy zase zažívají nejhorší rok od krize v roce 2008 a zadluženost amerických domácností dosahuje rekordního vrcholu 13,5 bilionů dolarů. Někteří lidé z oboru proto neskrývají obavy. Americký miliardář a investor Paul Tudor Jones na Greenwichském ekonomickém fóru v listopadu řekl, že se nejspíš nacházíme v celosvětové dluhové bublině.

Podle Williamse se nabízí hned několik různých spouštěčů, které by mohly v příštím roce vyvolat krizi. Tak například míra zadluženosti amerických studentů. V květnu letošního roku dosahovala výše 1,5 bilionu korun. Podle Sheily Bairové z Federal Deposit Insurance Corporation je již nyní 20% těchto půjček nesplácených. Do roku 2023 to může být až 40%. Za velkou část z těchto půjček sice ručí federální vláda, negativně to však ovlivňuje ekonomickou sílu celé generace.

Další hrozbou může být Čína a její dlouhodobé a masivní státní investice do infrastruktury. V reakci na finanční krizi z roku 2008 Peking investoval do výstavby silnic, mostů a dalších staveb, aby udržel domácí ekonomiku v chodu. Zároveň však narůstal státní dluh. Agentura Bloomberg v září informovala, že celkový dluh Číny (veřejný i soukromý) dnes dosahuje hodnoty 34 bilionů dolarů. Podle některých odborníků je to „časovaná bomba“, která může i v souvislosti s obchodní válkou mezi Pekingem a Washingtonem brzy „explodovat“.

Jednou z variant je i zpomalení americké ekonomiky poté, co budou zvýšeny úrokové sazby. To povede k horší dostupnosti půjček, respektive k jejich zdražení. Williams upozorňuje, že Američané od poslední finanční krize využívali nízkých úrokových sazeb a měli tak „snadný přístup k penězům“. To pomáhalo roztáčet ekonomiku, protože si lidé mohli dovolit snadno půjčit, a také snadněji utrácet. Fed se nyní pokouší zkrotit inflaci a zvyšuje úrokové sazby. Za si již vysloužil kritiku od Donalda Trumpa.

Krizi by také mohlo spustit další drobení Evropské unie. Světové trhy reagovaly nepříznivě na zprávy z Itálie, kde část z politiků vyhrožovala opuštěním eura nebo rovnou celé Evropské unie. Důvodem sporu byla úsporná opatření vyžadovaná Bruselem. Pokud by někdy skutečně mělo dojít na „Italexit“, jak někteří italští politici naznačují, mohly by trhy zkolabovat.