Fakta o zbraních v USA: Mnozí Američané znají někoho, kdo byl postřelen, většina má zbraň kvůli ochraně

USA jsou známy svými poměrně benevolentními zákony ohledně držení zbraní. Druhý dodatek ústavy USA zaručuje americkým občanům právo na legální držení zbraně. Mezi Američany nicméně není konsensus ohledně toho, zda-li se jedná o dobré či špatné zákonné opatření. Jak odhaduje průzkum analytické agentury Pew Research Center, postoje k této problematice jsou výrazně ovlivněny stranickými preferencemi.

Tři z deseti amerických dospělých (30%) má zbraně k držení, dalších 11% tvrdí, že žijí s někým, kdo má zbraň. Američané jsou vystavěni zbraním, aniž by nutně museli mít zbraň k dispozici. Skoro polovina (48%) amerických dospělých žije v domácnosti se zbraněmi, šest z deseti vyzpovídaných Američanů (59%) má přátele, kteří mají zbraň a okolo sedmi z deseti Američanů (72%) vystřelilo ze zbraně během svého života, přičemž 55% nikdy nevlastnilo zbraň. Dvě třetiny (66%) Američanů, kteří vlastní zbraň, jich vlastní více než jednu, z toho 29% pět a více.

Většina Američanů má zbraň kvůli ochraně. Uvedly to dvě třetiny vlastníků zbraně (67%). 38% ji má kvůli lovu, 30% pro sportovní účely, 13% jsou kolektory zbraní a 8% ji má kvůli jejich práci. Ženy značně méně si obstarávají zbraně kvůli lovu (31%) a sportu (23%) než muži (43% a 23%) a častěji uváděli vlastnictví zbraně kvůli ochraně jako jediný důvod vlastnictví zbraně (27% u mužů 8%). Ti Američané, kteří žijí na venkově, častěji uváděli lov jako hlavní důvod, proč vlastní zbraň (48%) než Američané žijící ve městech (27%).

Každý šestý vyzpovídaný Američan z deseti (57%) má za to, že by zákony o vlastnictví zbraně měly být přísnější. Podle 31% respondentů jsou v naprostém pořádku v takovém stavu, v jakém jsou. Pro 11% by dokonce měly být ještě volnější. Tyto názory se výrazně liší, pokud se v úvahu vezmou politické preference respondentů. Zatímco pro 80% voličů Demokratů by zákony o zbraních měly být striktnější, totožné stanovisko zastává mezi voliči Republikánů jen 28% lidí. Naopak, podle 52% jich je současná podoba dostačující ( u voličů Demokratů 15%) a podle 20% by měly být ještě volnější (4% u voličů Demokratů).

Dvě-třetiny voličů Republikánů (76%) si taktéž myslí, že ochrana práva na vlastnictví zbraně je důležitější než kontrola vlastnictví zbraně, s čímž souhlasí jen 19% voličů Demokratů. Jedná se o 57% rozdíl mezi voliči těchto dvou stran, v roce 2008 byl rozdíl 29%. To ukazuje na hluboký příkop mezi oběma stranami.

Příslušnost ke straně se taktéž výrazným způsobem projevuje v odlišném nazírání na otázku ozbrojení učitelů. 69% Republikánů si myslí, že by jim to mělo být dovoleno, u Demokratů je to jen 22%. Nicméně, Demokraté i Republikáni se shodují v tom, že by mentálně postižení neměli mít přístup k nákupu zbraní (89%) a že lidé sledovaní federálními službami by neměli být neměli mít možnost získat zbraně (86% Demokratů a 83% Republikánů).

Američané jsou velmi rozdělení v otázce toho, zda-li omezení přístupu ke zbraním povede k snížení kriminality v zemi. 37% si myslí, že pokud bude více Američanů vlastní zbraně, bude v zemi více násilí, podle 33% se nic nezmění a pro 29% to povede k snížení násilí. Opětovně, odpověď na otázku se výrazně liší podle toho, koho daný jedinec volí. Pokud bude mít více Američanů zbraně, podle 56% voličů Demokratů a 15% voličů Republikánů to povede k větším násilnost v zemi. Pro 31% Demokratů a 35% Republikánů se nic nezmění, podle 12% Demokratů a 50% Republikánů to povede k menší kriminalitě.

Totožně politické linie lze rozeznat i v případě otázky omezení přístupu k zbraním jako prevenci proti masovým střelbám. Podle 22% Republikánů bude těchto případů díky tomuto opatření méně, většina (67%) je však přesvědčena, že se nic nezmění a 11% má za to, že to povede k přesnému opaku a míra hromadných střílení se ještě zvýší. U Demokratů si většina (67%) myslí, že to povede k menšímu počtu těchto případů, 30% má za to, že se nic nezmění a jen 2% se obává zvýšení míry těchto případů.

Mnozí Američané (44%) zná někoho, kdo byl střelen, přičemž u černošského obyvatelstva je to dokonce 57% - u bílých Američanů je to 42%, u hispánských Američanů 42%. Podobně, černí Američané mají ve větší míře zkušenost s ohrožováním zbraní, ať už jich osobně nebo u některého jejich člena rodiny (32%). 24% hispánských Američanů a 20% bílých Američanů má tuto zkušenost. Postřelení známého je zřejmě jedním z podstatných důvodů, proč vůbec Američané si pořizují zbraně – 51% vlastníků zbraně zná někoho, kdo byl střelen, u nevlastníků zbraně je to 40%.

Související

Petr Pavel a Andrej Babiš

Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel

Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily. 
Ilustrační fotografie (Foto: Jay Rembert)

Velikonoční tragédie před 80 lety. Vraždu spáchaly děti

Bylo velikonoční pondělí roku 1946, když poklidné jarní svátky na Frýdlantsku narušila tragická událost. Mezi obcemi Lázně Libverda a Hejnice zaznělo několik výstřelů. V lese zůstala ležet dvě děvčata, kterým nebylo ani osmnáct let. K dopadení jejich vrahů, kteří byli rovněž v dětském věku, došlo ještě téhož dne. Co se v osudné Velikonoce před 80 lety stalo?

Více souvisejících

zbraně USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sucho, ilustrační fotografie.

První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa

Ve Strakově akademii se v pondělí sešla na prvním zasedání obnovená Národní koalice pro boj se suchem. Jednala o navýšení prostředků na financování opatření proti suchu a o naplňování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027. Premiér po jednání zdůraznil, že ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem sestaví mapu míst, která jsou suchem zasažena nejvíce. Zároveň byla na pondělí 24. srpna svolána Ústřední komise pro sucho. 

včera

včera

včera

18. srpna 2026 22:03

18. srpna 2026 21:06

Plavání

Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato

Úspěšné léto českých sportovců pokračuje. Po tenistce Lindě Noskové (Wimbledon), šermíři Aleanderu Choupenitchovi  a motocyklistovi Filipu Salačovi zažili zlatý úspěch další z nich. Konkrétně jde o plavce Barboru Seemanovou a Miroslava Knedlu, kteří se rozhodně neztratili na své letošní vrcholné akci v podobě mistrovství Evropy v plavání v Paříži. Barbora Seemanová potvrdila dobře načasovanou formu v závodě na 200 metrů volným způsobem, kterou ovládla. Její reprezentační kolega Miroslav Knedla pak triumfoval v závodě na 50 m znakem. Zatímco Seemanová si ve svém finále vylepšila svůj osobní rekord o 74 setin na 1:54,38 sekundy, tak také Knedla vylepšil rekord a to ten český, když zaplaval čas 24,11. Celkově

18. srpna 2026 20:18

Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy

Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy