Fakta o zbraních v USA: Mnozí Američané znají někoho, kdo byl postřelen, většina má zbraň kvůli ochraně

USA jsou známy svými poměrně benevolentními zákony ohledně držení zbraní. Druhý dodatek ústavy USA zaručuje americkým občanům právo na legální držení zbraně. Mezi Američany nicméně není konsensus ohledně toho, zda-li se jedná o dobré či špatné zákonné opatření. Jak odhaduje průzkum analytické agentury Pew Research Center, postoje k této problematice jsou výrazně ovlivněny stranickými preferencemi.

Tři z deseti amerických dospělých (30%) má zbraně k držení, dalších 11% tvrdí, že žijí s někým, kdo má zbraň. Američané jsou vystavěni zbraním, aniž by nutně museli mít zbraň k dispozici. Skoro polovina (48%) amerických dospělých žije v domácnosti se zbraněmi, šest z deseti vyzpovídaných Američanů (59%) má přátele, kteří mají zbraň a okolo sedmi z deseti Američanů (72%) vystřelilo ze zbraně během svého života, přičemž 55% nikdy nevlastnilo zbraň. Dvě třetiny (66%) Američanů, kteří vlastní zbraň, jich vlastní více než jednu, z toho 29% pět a více.

Většina Američanů má zbraň kvůli ochraně. Uvedly to dvě třetiny vlastníků zbraně (67%). 38% ji má kvůli lovu, 30% pro sportovní účely, 13% jsou kolektory zbraní a 8% ji má kvůli jejich práci. Ženy značně méně si obstarávají zbraně kvůli lovu (31%) a sportu (23%) než muži (43% a 23%) a častěji uváděli vlastnictví zbraně kvůli ochraně jako jediný důvod vlastnictví zbraně (27% u mužů 8%). Ti Američané, kteří žijí na venkově, častěji uváděli lov jako hlavní důvod, proč vlastní zbraň (48%) než Američané žijící ve městech (27%).

Každý šestý vyzpovídaný Američan z deseti (57%) má za to, že by zákony o vlastnictví zbraně měly být přísnější. Podle 31% respondentů jsou v naprostém pořádku v takovém stavu, v jakém jsou. Pro 11% by dokonce měly být ještě volnější. Tyto názory se výrazně liší, pokud se v úvahu vezmou politické preference respondentů. Zatímco pro 80% voličů Demokratů by zákony o zbraních měly být striktnější, totožné stanovisko zastává mezi voliči Republikánů jen 28% lidí. Naopak, podle 52% jich je současná podoba dostačující ( u voličů Demokratů 15%) a podle 20% by měly být ještě volnější (4% u voličů Demokratů).

Dvě-třetiny voličů Republikánů (76%) si taktéž myslí, že ochrana práva na vlastnictví zbraně je důležitější než kontrola vlastnictví zbraně, s čímž souhlasí jen 19% voličů Demokratů. Jedná se o 57% rozdíl mezi voliči těchto dvou stran, v roce 2008 byl rozdíl 29%. To ukazuje na hluboký příkop mezi oběma stranami.

Příslušnost ke straně se taktéž výrazným způsobem projevuje v odlišném nazírání na otázku ozbrojení učitelů. 69% Republikánů si myslí, že by jim to mělo být dovoleno, u Demokratů je to jen 22%. Nicméně, Demokraté i Republikáni se shodují v tom, že by mentálně postižení neměli mít přístup k nákupu zbraní (89%) a že lidé sledovaní federálními službami by neměli být neměli mít možnost získat zbraně (86% Demokratů a 83% Republikánů).

Američané jsou velmi rozdělení v otázce toho, zda-li omezení přístupu ke zbraním povede k snížení kriminality v zemi. 37% si myslí, že pokud bude více Američanů vlastní zbraně, bude v zemi více násilí, podle 33% se nic nezmění a pro 29% to povede k snížení násilí. Opětovně, odpověď na otázku se výrazně liší podle toho, koho daný jedinec volí. Pokud bude mít více Američanů zbraně, podle 56% voličů Demokratů a 15% voličů Republikánů to povede k větším násilnost v zemi. Pro 31% Demokratů a 35% Republikánů se nic nezmění, podle 12% Demokratů a 50% Republikánů to povede k menší kriminalitě.

Totožně politické linie lze rozeznat i v případě otázky omezení přístupu k zbraním jako prevenci proti masovým střelbám. Podle 22% Republikánů bude těchto případů díky tomuto opatření méně, většina (67%) je však přesvědčena, že se nic nezmění a 11% má za to, že to povede k přesnému opaku a míra hromadných střílení se ještě zvýší. U Demokratů si většina (67%) myslí, že to povede k menšímu počtu těchto případů, 30% má za to, že se nic nezmění a jen 2% se obává zvýšení míry těchto případů.

Mnozí Američané (44%) zná někoho, kdo byl střelen, přičemž u černošského obyvatelstva je to dokonce 57% - u bílých Američanů je to 42%, u hispánských Američanů 42%. Podobně, černí Američané mají ve větší míře zkušenost s ohrožováním zbraní, ať už jich osobně nebo u některého jejich člena rodiny (32%). 24% hispánských Američanů a 20% bílých Američanů má tuto zkušenost. Postřelení známého je zřejmě jedním z podstatných důvodů, proč vůbec Američané si pořizují zbraně – 51% vlastníků zbraně zná někoho, kdo byl střelen, u nevlastníků zbraně je to 40%.

Související

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Žena v Praze překvapila policisty. Přinesla protitankovou střelu

V Česku se od začátku roku koná tzv. zbraňová amnestie, která přináší i kuriózní momenty. Jeden takový se stal v Praze, kde žena přinesla na policejní služebnu protitankovou střelu. Policie toho využila, aby upozornila občany, jak se má s takovým arzenálem manipulovat. 

Více souvisejících

zbraně USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti

Stačí drobná nepozornost, nešikovný pohyb v obchodě plném drahé elektroniky nebo zatoulaný míč vašeho potomka, který si najde cestu rovnou do okna sousedova luxusního vozu. Naštěstí existuje snadný způsob, jak se ochránit před astronomickými účty za způsobené škody, aniž byste museli sahat hluboko do vlastních těžce vydřených úspor. Jak poznáte výhodné pojištění odpovědnosti?

včera

včera

Policie ČR

Vražda v Prachaticích objasněna. Cizinec byl opilý

Až osmnáct let za mřížemi hrozí cizinci obviněnému v případu pondělní vraždy na ubytovně v jihočeských Prachaticích. Policie prozradila podrobnosti a popsala, jak k činu došlo. Ukázalo se, že útočník jednal pod vlivem alkoholu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostuda pro český fotbal před baráží. Řeší největší korupční skandál v historii

V době, kdy chtěli mít čeští fotbalisté spíše klid na přípravu na čtvrteční veledůležitou baráž o postup na mistrovství světa, český fotbal od úterního rána řeší největší korupční kauzu v jeho historii. Jedná se o případ týkající se podvodných sázek, tzv. match fixingu, a jak upozornil samotný předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) David Trunda na mimořádné úterní tiskové konferenci, nikdo z podezřelých není v rámci této kauzy z vedení asociace, neboť ona sama byla iniciátorem tohoto vyšetřování. 

včera

včera

Donald Tusk

Polsko začne v reakci na válku v Íránu zastropovat ceny paliv a razantně sníží daně, oznámil Tusk

Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska vyhlásila otevřený boj proti drastickému zdražování pohonných hmot, které vyvolal válečný konflikt na Blízkém východě. Hlavním cílem ambiciózního vládního plánu je přinést polským řidičům úlevu ještě před nadcházejícími velikonočními svátky. Podle premiéra by se ceny na čerpacích stanicích mohly díky připravovaným opatřením snížit přibližně o 1,20 zlotého na litr.

včera

Nicolás Maduro je eskortován k soudu

Maduro se vrací před soud. Chce přesvědčit soudce, aby zrušil jeho obžalobu

Svržený venezuelský vůdce Nicolás Maduro se dnes vrací před federální soud v New Yorku, kde se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby zrušil jeho obžalobu z narkoterorismu. Madurova obhajoba tvrdí, že americká vláda nepřípustným způsobem zasahuje do jeho práv na spravedlivý proces. Celý případ je sledován jako jeden z nejneobvyklejších v historii americké justice, a to jak kvůli způsobu dopadení obžalovaného, tak kvůli jeho statusu.

včera

Alexandr Lukašenko

Kim Čong-un a Alexandr Lukašenko podepsali v Pchjongjangu smlouvu o přátelství

Severokorejský vůdce Kim Čong-un a běloruský prezident Alexandr Lukašenko podepsali ve čtvrtek v Pchjongjangu smlouvu o „přátelství a spolupráci“. Stalo se tak během historicky první návštěvy běloruského státníka v Severní Koreji, která byla provázena okázalými ceremoniemi, dělostřeleckými salvami a přehlídkou pochodujících vojáků na náměstí Kim Ir-sena před jásajícími davy.

včera

Alireza Tangsiri

Izrael zlikvidoval velitele íránského námořnictva, který stál za blokádou Hormuzského průlivu

Izraelský ministr obrany Israel Katz ve čtvrtek oznámil, že se Izraelským obranným silám (IDF) podařilo během cílené a vysoce přesné operace zlikvidovat klíčovou postavu íránského režimu. Obětí útoku se stal velitel námořnictva Islámských revolučních gard (IRGC) Alireza Tangsiri. Spolu s ním měli při nočním úderu zahynout i další vysoce postavení představitelé námořního velení, což představuje zásadní ránu pro íránskou vojenskou strukturu.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán je šílený národ a vy jste absolutně nic neudělali, naštval se Trump na NATO

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým nekompromisním vystoupením na sociální síti Truth Social. Ve svém příspěvku psaném velkými písmeny ostře zaútočil na spojence z NATO a obvinil je, že ohledně pomoci Spojeným státům v probíhajícím vojenském tažení proti Íránu „absolutně nic neudělali“. Podle Trumpa jsou členské státy aliance v tomto konfliktu zcela nečinné, přestože íránský režim označuje za hrozbu pro celý svět.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má plán, jak uspět ve volbách. Distancuje se od Trumpa

Vedení německé krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) začalo v tichosti brzdit své donedávna velmi vřelé vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavním důvodem je klesající popularita šéfa Bílého domu v Německu, kterou způsobila především válka v Íránu. Zatímco řadoví členové strany nadále udržují kontakty s hnutím MAGA, špičky AfD se obávají, že přílišná blízkost k Washingtonu se před klíčovými volbami stává politickou přítěží.

včera

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Mír není na dohled. Cesta k ukončení války mezi USA a Íránem naráží na zásadní překážky

Cesta k ukončení válečného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem naráží na zásadní překážky, které plynou z diametrálně odlišných požadavků obou stran. Přestože administrativa prezidenta Donalda Trumpa dává veřejně najevo optimismus a mluví o probíhajících jednáních, evropští spojenci i státy v Perském zálivu vyjadřují rostoucí obavy z nedostatku skutečného pokroku. Propast mezi tím, co Washington žádá a co je Teherán ochoten nabídnout, zůstává hluboká a návrat k jednacímu stolu doprovází řada nejistot.

včera

Vance pojede do Maďarska. Osobně podpoří Orbána před volbami

Americký viceprezident JD Vance se chystá na návštěvu Maďarska, která se uskuteční jen několik dní před tamními parlamentními volbami. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí, který získal server Politico, je cesta do Budapešti naplánována na 7. a 8. dubna. Cílem této mise je vyjádřit podporu znovuzvolení premiéra Viktora Orbána. Samotné hlasování v Maďarsku proběhne 12. dubna.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy