Fakta o zbraních v USA: Mnozí Američané znají někoho, kdo byl postřelen, většina má zbraň kvůli ochraně

USA jsou známy svými poměrně benevolentními zákony ohledně držení zbraní. Druhý dodatek ústavy USA zaručuje americkým občanům právo na legální držení zbraně. Mezi Američany nicméně není konsensus ohledně toho, zda-li se jedná o dobré či špatné zákonné opatření. Jak odhaduje průzkum analytické agentury Pew Research Center, postoje k této problematice jsou výrazně ovlivněny stranickými preferencemi.

Tři z deseti amerických dospělých (30%) má zbraně k držení, dalších 11% tvrdí, že žijí s někým, kdo má zbraň. Američané jsou vystavěni zbraním, aniž by nutně museli mít zbraň k dispozici. Skoro polovina (48%) amerických dospělých žije v domácnosti se zbraněmi, šest z deseti vyzpovídaných Američanů (59%) má přátele, kteří mají zbraň a okolo sedmi z deseti Američanů (72%) vystřelilo ze zbraně během svého života, přičemž 55% nikdy nevlastnilo zbraň. Dvě třetiny (66%) Američanů, kteří vlastní zbraň, jich vlastní více než jednu, z toho 29% pět a více.

Většina Američanů má zbraň kvůli ochraně. Uvedly to dvě třetiny vlastníků zbraně (67%). 38% ji má kvůli lovu, 30% pro sportovní účely, 13% jsou kolektory zbraní a 8% ji má kvůli jejich práci. Ženy značně méně si obstarávají zbraně kvůli lovu (31%) a sportu (23%) než muži (43% a 23%) a častěji uváděli vlastnictví zbraně kvůli ochraně jako jediný důvod vlastnictví zbraně (27% u mužů 8%). Ti Američané, kteří žijí na venkově, častěji uváděli lov jako hlavní důvod, proč vlastní zbraň (48%) než Američané žijící ve městech (27%).

Každý šestý vyzpovídaný Američan z deseti (57%) má za to, že by zákony o vlastnictví zbraně měly být přísnější. Podle 31% respondentů jsou v naprostém pořádku v takovém stavu, v jakém jsou. Pro 11% by dokonce měly být ještě volnější. Tyto názory se výrazně liší, pokud se v úvahu vezmou politické preference respondentů. Zatímco pro 80% voličů Demokratů by zákony o zbraních měly být striktnější, totožné stanovisko zastává mezi voliči Republikánů jen 28% lidí. Naopak, podle 52% jich je současná podoba dostačující ( u voličů Demokratů 15%) a podle 20% by měly být ještě volnější (4% u voličů Demokratů).

Dvě-třetiny voličů Republikánů (76%) si taktéž myslí, že ochrana práva na vlastnictví zbraně je důležitější než kontrola vlastnictví zbraně, s čímž souhlasí jen 19% voličů Demokratů. Jedná se o 57% rozdíl mezi voliči těchto dvou stran, v roce 2008 byl rozdíl 29%. To ukazuje na hluboký příkop mezi oběma stranami.

Příslušnost ke straně se taktéž výrazným způsobem projevuje v odlišném nazírání na otázku ozbrojení učitelů. 69% Republikánů si myslí, že by jim to mělo být dovoleno, u Demokratů je to jen 22%. Nicméně, Demokraté i Republikáni se shodují v tom, že by mentálně postižení neměli mít přístup k nákupu zbraní (89%) a že lidé sledovaní federálními službami by neměli být neměli mít možnost získat zbraně (86% Demokratů a 83% Republikánů).

Američané jsou velmi rozdělení v otázce toho, zda-li omezení přístupu ke zbraním povede k snížení kriminality v zemi. 37% si myslí, že pokud bude více Američanů vlastní zbraně, bude v zemi více násilí, podle 33% se nic nezmění a pro 29% to povede k snížení násilí. Opětovně, odpověď na otázku se výrazně liší podle toho, koho daný jedinec volí. Pokud bude mít více Američanů zbraně, podle 56% voličů Demokratů a 15% voličů Republikánů to povede k větším násilnost v zemi. Pro 31% Demokratů a 35% Republikánů se nic nezmění, podle 12% Demokratů a 50% Republikánů to povede k menší kriminalitě.

Totožně politické linie lze rozeznat i v případě otázky omezení přístupu k zbraním jako prevenci proti masovým střelbám. Podle 22% Republikánů bude těchto případů díky tomuto opatření méně, většina (67%) je však přesvědčena, že se nic nezmění a 11% má za to, že to povede k přesnému opaku a míra hromadných střílení se ještě zvýší. U Demokratů si většina (67%) myslí, že to povede k menšímu počtu těchto případů, 30% má za to, že se nic nezmění a jen 2% se obává zvýšení míry těchto případů.

Mnozí Američané (44%) zná někoho, kdo byl střelen, přičemž u černošského obyvatelstva je to dokonce 57% - u bílých Američanů je to 42%, u hispánských Američanů 42%. Podobně, černí Američané mají ve větší míře zkušenost s ohrožováním zbraní, ať už jich osobně nebo u některého jejich člena rodiny (32%). 24% hispánských Američanů a 20% bílých Američanů má tuto zkušenost. Postřelení známého je zřejmě jedním z podstatných důvodů, proč vůbec Američané si pořizují zbraně – 51% vlastníků zbraně zná někoho, kdo byl střelen, u nevlastníků zbraně je to 40%.

Související

Více souvisejících

zbraně USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Seismograf, ilustrační fotografie.

Na jihu Čech v týdnu zaznamenaly

V Česku bylo během probíhajícího týdne zaznamenáno slabé zemětřesení. Přístroje ho zachytily v jižních Čechách, konkrétně na jihu od Českých Budějovic. 

před 2 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Na olympiádě se šíří mezi hokejistkami norovirus. Po Finkách trápí i Švýcarky

Ještě před oficiálním zahájením zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo se objevila zpráva o výskytu noroviru v týmu finských hokejistek, což zasáhlo do programu her, neboť se musel přesunout jejich úvodní duel s Kanadou. Tímto vysoce nakažlivým RNA virem, jenž způsobuje akutní virovou gastroenteritidu, se měla ve švýcarském ženském hokejovém týmu jedna z hráček nakazit poté, co právě tyto hokejistky odehrály v pátek svůj duel s Českou republikou.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Olympiáda, ilustrační foto

Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10

Pětadvacáté Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo jsou po pátečním zahájení a zapálení dvou olympijských ohňů již v plném proudu. Do akce tak šli po smíšené curlingové dvojici a hokejistkách i další čeští olympionici. Mezi prvními se představil alpský lyžař Jan Zabystřan, který české fanoušky před hrami navnadil senzačním předvánočním vítězstvím v super-G ve Val Gardeně. Jenže super-G přijde na olympiádě na řadu později, v sobotu dopoledne se nejprve postavil na start sjezdu. Ten ovládli Švýcaři a Italové, Zabystřan skončil na 24. místě, čímž si tak vylepšil své olympijské maximum. Další české vlaječky byly k vidění ve skiatlonu, kde se mimo jiné představila i Kateřina Janatová, která podle svých slov zajela nejlepší závod v životě, když skončila sedmá.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Zacha byl součástí vítězného týmu z MS 2024.

Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík

Trenérský tým v čele s Radimem Rulíkem bude muset provést ještě před začátkem olympijského hokejového turnaje v Miláně změnu v kádru hokejistů. To proto, že nebude moct počítat s jednou z posil z kanadsko-americké NHL a mistrem světa z roku 2024, útočníkem Pavlem Zachou. Hráč Bostonu má blíže nespecifikované zranění v horní části těla a bude muset být nahrazen útočníkem pražské Sparty Filipem Chlapíkem.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Martina Sáblíková

Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů

Během sobotního olympijského programu patřil rychlobruslařský závod na 3000 metrů k hlavním tahákům z pohledu českých fanoušků. Ovšem hned v úvodu prvního soutěžního dne přišla z české olympijské výpravy zpráva, kterou nikdo z českých fanoušků rozhodně nechtěl slyšet. Na olympijské tříkilometrové trati se totiž nepředstaví kvůli nemoci loučící se česká legenda Martina Sáblíková. Potvrdily se tak už páteční obavy poté, co tehdy byla zvěčněna zabalená pod peřinou.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj

V únoru uplynou čtyři roky od začátku války na Ukrajině, kterou se nadále snaží ukončit americký prezident Donald Trump. Podle nejnovějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tlačí Washington na Kyjev i na Moskvu, aby konflikt skončil do začátku nadcházejícího léta.

před 10 hodinami

Ilustrační fotografie.

ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat

Snowboardistovi Jakubu Hronešovi se nepovedlo postoupit z kvalifikace do hlavního závodu v big airu, který je na programu v sobotu večer. Z celkového třicetičlenného startovního pole totiž skončil český reprezentant až jako osmadvacátý s tím, že na postupovou dvanáctku nakonec ztratil 77 bodů. Za dva lepší skoky, které předvedl, dostal od rozhodčích celkovou známku 86,00.

před 11 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování

Epsteinova kauza se stane tématem i v české politice. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) v této věci interpeloval premiéra Andreje Babiše (ANO). Česko by podle Lipavského mělo prověřit možné působení Epsteinovy sítě u nás a zjistit, zda zde nejsou nějaké oběti sexuálního delikventa. 

před 11 hodinami

Stadion San Siro v Miláně, dějiště zimních olympijských her 2026

Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky

Po mnoha slavnostních ceremoniálech z předešlých her si člověk možná říká, že organizátoři už nemají diváky po celém světě čím překvapit a učinit na nich cokoli historického, díky čemuž by si danou olympiádu člověk na první dobrou pamatoval. Oproti posledním letním olympijským hrám v Paříži se jednalo o střídmé zahájení bez velkých kontroverzí a s tradičním představením všeho, co k pořadatelské zemi patří. Poprvé zahájení nabídlo synchronizované propojení se čtyřmi olympijskými středisky najednou a mezi vrcholy patřily výstupy Mariah Carey či Andrey Bocelliho.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Trumpova další kontroverze je u konce. Video s Obamovými konečně zmizelo

Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy