Fakta o zbraních v USA: Mnozí Američané znají někoho, kdo byl postřelen, většina má zbraň kvůli ochraně

USA jsou známy svými poměrně benevolentními zákony ohledně držení zbraní. Druhý dodatek ústavy USA zaručuje americkým občanům právo na legální držení zbraně. Mezi Američany nicméně není konsensus ohledně toho, zda-li se jedná o dobré či špatné zákonné opatření. Jak odhaduje průzkum analytické agentury Pew Research Center, postoje k této problematice jsou výrazně ovlivněny stranickými preferencemi.

Tři z deseti amerických dospělých (30%) má zbraně k držení, dalších 11% tvrdí, že žijí s někým, kdo má zbraň. Američané jsou vystavěni zbraním, aniž by nutně museli mít zbraň k dispozici. Skoro polovina (48%) amerických dospělých žije v domácnosti se zbraněmi, šest z deseti vyzpovídaných Američanů (59%) má přátele, kteří mají zbraň a okolo sedmi z deseti Američanů (72%) vystřelilo ze zbraně během svého života, přičemž 55% nikdy nevlastnilo zbraň. Dvě třetiny (66%) Američanů, kteří vlastní zbraň, jich vlastní více než jednu, z toho 29% pět a více.

Většina Američanů má zbraň kvůli ochraně. Uvedly to dvě třetiny vlastníků zbraně (67%). 38% ji má kvůli lovu, 30% pro sportovní účely, 13% jsou kolektory zbraní a 8% ji má kvůli jejich práci. Ženy značně méně si obstarávají zbraně kvůli lovu (31%) a sportu (23%) než muži (43% a 23%) a častěji uváděli vlastnictví zbraně kvůli ochraně jako jediný důvod vlastnictví zbraně (27% u mužů 8%). Ti Američané, kteří žijí na venkově, častěji uváděli lov jako hlavní důvod, proč vlastní zbraň (48%) než Američané žijící ve městech (27%).

Každý šestý vyzpovídaný Američan z deseti (57%) má za to, že by zákony o vlastnictví zbraně měly být přísnější. Podle 31% respondentů jsou v naprostém pořádku v takovém stavu, v jakém jsou. Pro 11% by dokonce měly být ještě volnější. Tyto názory se výrazně liší, pokud se v úvahu vezmou politické preference respondentů. Zatímco pro 80% voličů Demokratů by zákony o zbraních měly být striktnější, totožné stanovisko zastává mezi voliči Republikánů jen 28% lidí. Naopak, podle 52% jich je současná podoba dostačující ( u voličů Demokratů 15%) a podle 20% by měly být ještě volnější (4% u voličů Demokratů).

Dvě-třetiny voličů Republikánů (76%) si taktéž myslí, že ochrana práva na vlastnictví zbraně je důležitější než kontrola vlastnictví zbraně, s čímž souhlasí jen 19% voličů Demokratů. Jedná se o 57% rozdíl mezi voliči těchto dvou stran, v roce 2008 byl rozdíl 29%. To ukazuje na hluboký příkop mezi oběma stranami.

Příslušnost ke straně se taktéž výrazným způsobem projevuje v odlišném nazírání na otázku ozbrojení učitelů. 69% Republikánů si myslí, že by jim to mělo být dovoleno, u Demokratů je to jen 22%. Nicméně, Demokraté i Republikáni se shodují v tom, že by mentálně postižení neměli mít přístup k nákupu zbraní (89%) a že lidé sledovaní federálními službami by neměli být neměli mít možnost získat zbraně (86% Demokratů a 83% Republikánů).

Američané jsou velmi rozdělení v otázce toho, zda-li omezení přístupu ke zbraním povede k snížení kriminality v zemi. 37% si myslí, že pokud bude více Američanů vlastní zbraně, bude v zemi více násilí, podle 33% se nic nezmění a pro 29% to povede k snížení násilí. Opětovně, odpověď na otázku se výrazně liší podle toho, koho daný jedinec volí. Pokud bude mít více Američanů zbraně, podle 56% voličů Demokratů a 15% voličů Republikánů to povede k větším násilnost v zemi. Pro 31% Demokratů a 35% Republikánů se nic nezmění, podle 12% Demokratů a 50% Republikánů to povede k menší kriminalitě.

Totožně politické linie lze rozeznat i v případě otázky omezení přístupu k zbraním jako prevenci proti masovým střelbám. Podle 22% Republikánů bude těchto případů díky tomuto opatření méně, většina (67%) je však přesvědčena, že se nic nezmění a 11% má za to, že to povede k přesnému opaku a míra hromadných střílení se ještě zvýší. U Demokratů si většina (67%) myslí, že to povede k menšímu počtu těchto případů, 30% má za to, že se nic nezmění a jen 2% se obává zvýšení míry těchto případů.

Mnozí Američané (44%) zná někoho, kdo byl střelen, přičemž u černošského obyvatelstva je to dokonce 57% - u bílých Američanů je to 42%, u hispánských Američanů 42%. Podobně, černí Američané mají ve větší míře zkušenost s ohrožováním zbraní, ať už jich osobně nebo u některého jejich člena rodiny (32%). 24% hispánských Američanů a 20% bílých Američanů má tuto zkušenost. Postřelení známého je zřejmě jedním z podstatných důvodů, proč vůbec Američané si pořizují zbraně – 51% vlastníků zbraně zná někoho, kdo byl střelen, u nevlastníků zbraně je to 40%.

Související

Petr Pavel a Andrej Babiš

Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel

Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily. 
Ilustrační fotografie (Foto: Jay Rembert)

Velikonoční tragédie před 80 lety. Vraždu spáchaly děti

Bylo velikonoční pondělí roku 1946, když poklidné jarní svátky na Frýdlantsku narušila tragická událost. Mezi obcemi Lázně Libverda a Hejnice zaznělo několik výstřelů. V lese zůstala ležet dvě děvčata, kterým nebylo ani osmnáct let. K dopadení jejich vrahů, kteří byli rovněž v dětském věku, došlo ještě téhož dne. Co se v osudné Velikonoce před 80 lety stalo?

Více souvisejících

zbraně USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 4 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 7 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy