Fakta o zbraních v USA: Mnozí Američané znají někoho, kdo byl postřelen, většina má zbraň kvůli ochraně

USA jsou známy svými poměrně benevolentními zákony ohledně držení zbraní. Druhý dodatek ústavy USA zaručuje americkým občanům právo na legální držení zbraně. Mezi Američany nicméně není konsensus ohledně toho, zda-li se jedná o dobré či špatné zákonné opatření. Jak odhaduje průzkum analytické agentury Pew Research Center, postoje k této problematice jsou výrazně ovlivněny stranickými preferencemi.

Tři z deseti amerických dospělých (30%) má zbraně k držení, dalších 11% tvrdí, že žijí s někým, kdo má zbraň. Američané jsou vystavěni zbraním, aniž by nutně museli mít zbraň k dispozici. Skoro polovina (48%) amerických dospělých žije v domácnosti se zbraněmi, šest z deseti vyzpovídaných Američanů (59%) má přátele, kteří mají zbraň a okolo sedmi z deseti Američanů (72%) vystřelilo ze zbraně během svého života, přičemž 55% nikdy nevlastnilo zbraň. Dvě třetiny (66%) Američanů, kteří vlastní zbraň, jich vlastní více než jednu, z toho 29% pět a více.

Většina Američanů má zbraň kvůli ochraně. Uvedly to dvě třetiny vlastníků zbraně (67%). 38% ji má kvůli lovu, 30% pro sportovní účely, 13% jsou kolektory zbraní a 8% ji má kvůli jejich práci. Ženy značně méně si obstarávají zbraně kvůli lovu (31%) a sportu (23%) než muži (43% a 23%) a častěji uváděli vlastnictví zbraně kvůli ochraně jako jediný důvod vlastnictví zbraně (27% u mužů 8%). Ti Američané, kteří žijí na venkově, častěji uváděli lov jako hlavní důvod, proč vlastní zbraň (48%) než Američané žijící ve městech (27%).

Každý šestý vyzpovídaný Američan z deseti (57%) má za to, že by zákony o vlastnictví zbraně měly být přísnější. Podle 31% respondentů jsou v naprostém pořádku v takovém stavu, v jakém jsou. Pro 11% by dokonce měly být ještě volnější. Tyto názory se výrazně liší, pokud se v úvahu vezmou politické preference respondentů. Zatímco pro 80% voličů Demokratů by zákony o zbraních měly být striktnější, totožné stanovisko zastává mezi voliči Republikánů jen 28% lidí. Naopak, podle 52% jich je současná podoba dostačující ( u voličů Demokratů 15%) a podle 20% by měly být ještě volnější (4% u voličů Demokratů).

Dvě-třetiny voličů Republikánů (76%) si taktéž myslí, že ochrana práva na vlastnictví zbraně je důležitější než kontrola vlastnictví zbraně, s čímž souhlasí jen 19% voličů Demokratů. Jedná se o 57% rozdíl mezi voliči těchto dvou stran, v roce 2008 byl rozdíl 29%. To ukazuje na hluboký příkop mezi oběma stranami.

Příslušnost ke straně se taktéž výrazným způsobem projevuje v odlišném nazírání na otázku ozbrojení učitelů. 69% Republikánů si myslí, že by jim to mělo být dovoleno, u Demokratů je to jen 22%. Nicméně, Demokraté i Republikáni se shodují v tom, že by mentálně postižení neměli mít přístup k nákupu zbraní (89%) a že lidé sledovaní federálními službami by neměli být neměli mít možnost získat zbraně (86% Demokratů a 83% Republikánů).

Američané jsou velmi rozdělení v otázce toho, zda-li omezení přístupu ke zbraním povede k snížení kriminality v zemi. 37% si myslí, že pokud bude více Američanů vlastní zbraně, bude v zemi více násilí, podle 33% se nic nezmění a pro 29% to povede k snížení násilí. Opětovně, odpověď na otázku se výrazně liší podle toho, koho daný jedinec volí. Pokud bude mít více Američanů zbraně, podle 56% voličů Demokratů a 15% voličů Republikánů to povede k větším násilnost v zemi. Pro 31% Demokratů a 35% Republikánů se nic nezmění, podle 12% Demokratů a 50% Republikánů to povede k menší kriminalitě.

Totožně politické linie lze rozeznat i v případě otázky omezení přístupu k zbraním jako prevenci proti masovým střelbám. Podle 22% Republikánů bude těchto případů díky tomuto opatření méně, většina (67%) je však přesvědčena, že se nic nezmění a 11% má za to, že to povede k přesnému opaku a míra hromadných střílení se ještě zvýší. U Demokratů si většina (67%) myslí, že to povede k menšímu počtu těchto případů, 30% má za to, že se nic nezmění a jen 2% se obává zvýšení míry těchto případů.

Mnozí Američané (44%) zná někoho, kdo byl střelen, přičemž u černošského obyvatelstva je to dokonce 57% - u bílých Američanů je to 42%, u hispánských Američanů 42%. Podobně, černí Američané mají ve větší míře zkušenost s ohrožováním zbraní, ať už jich osobně nebo u některého jejich člena rodiny (32%). 24% hispánských Američanů a 20% bílých Američanů má tuto zkušenost. Postřelení známého je zřejmě jedním z podstatných důvodů, proč vůbec Američané si pořizují zbraně – 51% vlastníků zbraně zná někoho, kdo byl střelen, u nevlastníků zbraně je to 40%.

Související

Pentagon

Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru

Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel. 
Petr Pavel a Andrej Babiš

Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel

Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily. 

Více souvisejících

zbraně ,  USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 5 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 5 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy