Budou se kompostovat lidská těla? Ekologický způsob pohřbu je na obzoru

Jamie Pedersen je demokratický senátor ve státě Washington, který se snaží nový způsob pohřbívání uzákonit. „Je pro mě ohromující, že v roce 2019 stále máme jen dvě možnosti, jak naložit s těly po zemřelých a obě přitom používáme po staletí. Ve všech jiných oborech již technologie vše změnila,“ řekl pro deník Independent. Věří, že jeho návrh bude zákonodárci přijat. „Myslím, že je tu silná podpora,“ dodal senátor.

„Kompostování lidí“ je proces, během kterého tělo zetleje a promění se v hlínu. Podle průkopníků této metody pak může být tato hlína použita například pro vypěstování stromu, čímž symbolicky zrodí nový život. Hlavní výhody však vidí zastánci kompostování ve snížení environmentální zátěže pohřbívání.

Při (re)kompostování lidských ostatků se podle studie spotřebuje jen osmina energie potřebné pro kremaci, a ušetří tak více jak jednu metrickou tunu CO2 na osobu. Podle Jima Pedersena by navíc takový pohřeb mohl být až od 2000 dolarů levnější, než je dnes ve Washingtonu běžné.

„S tím, jak se mění hodnoty a životní styl spotřebitelů, se mění i jejich přístup a rozhodování o dostupných produktech a službách – včetně jejich přístupu ke smrti a pohřbívání – a zájem o přírodní varianty pohřbívání bude pravděpodobně narůstat,“ myslí si Národní asociace ředitelů pohřebnictví, celosvětová organizace reprezentující 20 000 lidí. Podle průzkumu této asociace z roku 2017 „53,8 % respondentů projevilo zájem o prozkoumání zelených metod pohřbívání.“

Ve státě Washington se průkopnicí zkoumající novou metodu stala Katrina Spade. V roce 2014 založila „Urban Death Project“, v rámci kterého se snažila vysledovat optimální nastavení procesu. Spojila se přitom s výzkumníky z vysokých škol, mimo jiné s profesorkou půdních věd Lynne Carpenter-Boggs z Washingtonské státní univerzity. Během projektu se s pomocí studentů u šesti darovaných těl pokoušeli vyzkoumat ideální postup, jak ostatky kompostovat přírodní cestou.

Zkoušeli různé substráty, jako je dřevní štěpka nebo sláma, ve kterých by mohla být těla uložena, a které by urychlily celý proces. Také zkoušeli uměle navýšit přívod vzduchu, aby podpořili mikrobiální aktivitu. Podle závěru studie se ostatky rozložily během jednoho měsíce. Katrine Spade poté založila společnost Recompose, která na základě studie tvrdí, že je metoda ideálním řešením.„Bylo zjištěno, že rekompostování lidských těl v půdu je efektivní a bezpečnou alternativou k pohřbívání a kremaci.“

Již dnes ve více jak 15 státech USA umožňují zákony další „zelenější“ možnost naložení s ostatky. Nazývá se „alkalická hydrolýza“, často se o ní však mluví jako o vodní kremaci. Během tohoto procesu se tělo rozloží ve speciálním zařízení za pomoci tlaku, vody, tepla a louhu.

Metoda kompostování by však měla čistě přírodní. „Environmentální realita nás tlačí k tomu, abychom vyvíjeli alternativy k chemickému balzamování, kremaci produkující uhlík a prostorově náročnému pohřbívání na klasických hřbitovech,“ myslí si Katrina Spade. „Rekompostování nabízí alternativu (k těmto způsobům), která je přírodní, bezpečná, udržitelná a povede k výraznému snížení emisí uhlíku a rozsahu využíváné půdní plochy,“ dodává.