Jako dobrou zprávu pro všechny, kteří chtějí, aby měla politika konkrétnější obsah, označuje profesor Edward J. McCaffery návrh americké demokratické kongresmanky Alexandrii Ocasio-Cortezové na zvýšení daně z příjmu nejvíce vydělávajících osob, a to až k 70%. Ekonom a politolog z University of South California připouští, že Ocasio-Cortezová návrhem zřejmě nepřitáhne tolik pozornosti jako svými předchozími tanečními videi, ale mediální debata o její myšlence alespoň může nastartovat širší diskuzi o skutečně podstatných věcech, což je dobrý začátek.
Palčivý problém USA
Ocasio-Cortezová poukázala na palčivý problém ekonomické nerovnosti v USA a roli stávajícího daňového systému v jejím vytváření, konstatuje akademik. Ve zkratce lze podle něj říct, že bohatí Američané jsou neskutečně bohatí a nadále bohatnou, v čemž jim současné daňové zákony pomáhají.
"To není dobré pro zdraví naší demokracie. Ocasio-Cortezová jedná správně, když žádá změnu," pokračuje profesor. Dodává ovšem, že konkrétní představa kongresmanky není dotažená.
Americký daňový systém má dva rozměry - předmět zdanění a jeho míru -, přičemž návrh Ocasio-Cortezové, podobně jako mnoho další demokratických plánů, se soustředí pouze na druhý aspekt, kritizuje ekonom. Připouští, že v USA již 70% sazba daně z příjmů platila - na tuto úroveň ji z 90% snížil prezident J. F. Kennedy -, avšak věci se nevyvíjely podle představ liberálů a lidé s vysokými příjmy nalezli skulinky jak se takovému zdanění vyhnout.
Co je horší, vysoké daně vedly k politické revoluci, která vynesla do Bílého domu Ronalda Reagana, který zásadně snížil daně bohatým, na 28%, a od té doby zůstávají pod 40%, nastiňuje politolog. Podotýká, že Reagan je stále mnohými považován kvůli své daňové politice za hrdinu, zatímco demokraté jsou již dlouhá desetiletí v otázce výše daní v defenzivě.
"Diktuje tedy historie a obecný rozum, že progresivita v daních je mrtvá? Nikoliv. Vyžaduje pouze trochu hlubší analýzu," tvrdí McCaffery. Za klíčový problém dnešního amerického daňového systému totiž nepovažuje výši zdanění, ale to, na co se daně vztahují a na co nikoliv.
Bohatí často nedaní nic
Daň z příjmů se především netýká tzv. nezamýšleného zhodnocení, tedy situace, bohatí bohatnou, aniž by ve skutečnosti investovali své peníze, vysvětluje ekonom. Jako příklad dává radikální snížení daně z příjmů pro firmy americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které vedlo k růstu cen akcií, z něhož profitovali jejich držitelé, aniž by museli cokoliv zdanit.
Společnost Berkshire Hathaway investora Warrena Buffetta například na Trumpových škrtech okamžitě vydělala 29 miliard dolarů a Buffett sám coby hlavní vlastník získal velkou část této sumy, aniž by z ní zaplatil na daních jediný dolar, zdůrazňuje profesor. Za klíčovou chybu amerického daňového systému tak označuje skutečnost, že daní mzdy, nikoliv skutečné bohatství.
Pokud by návrh Ocasio-Cortezové uspěl, pracovníci s vysokými příjmy nad 10 milionů dolarů by je museli danit až 70%, což by vedlo mnoho z nich k přesídlení, odchodu do důchodu či změně svých finančních plánů, které by vykazovali nižší příjmy ze zaměstnání, čímž by se osoby vyhnuly vysokému zdanění, očekává McCaffery. Dodává, že ti skutečně bohatí, kteří nepracují, či pracují odlišným způsobem, by ze svého stále se hromadícího bohatství neplatili nadále žádnou daň.
"To je bláznivé. Demokraté by se měli zaměřit na změnu toho, co se daní, na přechod k systému, jako je progresivní zdanění výdajů, které by přimělo skutečně bohaté, kteří nyní neplatí nic, platit alespoň něco," doporučuje ekonom. Ptá se, zda o tom snad nejsou demokratičtí liberálové přesvědčení, nebo svým záměrům nedávají příliš velkou šanci na úspěch.
Energii, zápal, kuráž, inteligenci a ambice Ocasio-Cortezové je nutné ocenit, ale její návrh zdanit nejvyšší příjmy 70% by nikterak neovlivnil mnoho amerických miliardářů, kteří ze svého bohatství platí malé, nebo žádné daně, deklaruje McCaffery. Za příklad takových osob dává prezidenta Donalda Trumpa a jeho zetě Jareda Kushnera. "Najděme způsob jak zdanit jim podobné a mnoho z nás může začít tančit," uzavírá profesor.
Související
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
Trump opět otočil, prodloužil příměří s Íránem. Je to lest, myslí si Teherán
USA (Spojené státy americké) , nejbohatší lidé světa , Daně , Donald Trump , peníze , Alexandria Ocasiová-Cortezová (kongresmanka)
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
před 1 hodinou
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
před 4 hodinami
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
před 4 hodinami
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
před 5 hodinami
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
před 6 hodinami
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
před 7 hodinami
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
před 8 hodinami
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
před 9 hodinami
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
před 9 hodinami
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
před 10 hodinami
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
před 12 hodinami
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
včera
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
včera
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
včera
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel
včera
Lufthansa kvůli cenám paliva ruší 20 000 letů. Počítejte se zdražením, varují další aerolinky
včera
Rusku hrozí nová revoluce. A přijde už na podzim, varoval ve Státní dumě šéf komunistů
včera
Je potřeba sledovat kroky vlády, aby se veřejnoprávní média nestala závislá na politicích, vyzval Pavel
včera
Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot, které vstupují v platnost pro čtvrteční den. Maximální povolená cena benzinu byla stanovena na 41,12 koruny za litr, zatímco u nafty nesmí cena překročit 41,16 koruny za litr. V porovnání s dnešním dnem se jedná o velmi mírné úpravy v obou případech.
Zdroj: Libor Novák