Jako dobrou zprávu pro všechny, kteří chtějí, aby měla politika konkrétnější obsah, označuje profesor Edward J. McCaffery návrh americké demokratické kongresmanky Alexandrii Ocasio-Cortezové na zvýšení daně z příjmu nejvíce vydělávajících osob, a to až k 70%. Ekonom a politolog z University of South California připouští, že Ocasio-Cortezová návrhem zřejmě nepřitáhne tolik pozornosti jako svými předchozími tanečními videi, ale mediální debata o její myšlence alespoň může nastartovat širší diskuzi o skutečně podstatných věcech, což je dobrý začátek.
Palčivý problém USA
Ocasio-Cortezová poukázala na palčivý problém ekonomické nerovnosti v USA a roli stávajícího daňového systému v jejím vytváření, konstatuje akademik. Ve zkratce lze podle něj říct, že bohatí Američané jsou neskutečně bohatí a nadále bohatnou, v čemž jim současné daňové zákony pomáhají.
"To není dobré pro zdraví naší demokracie. Ocasio-Cortezová jedná správně, když žádá změnu," pokračuje profesor. Dodává ovšem, že konkrétní představa kongresmanky není dotažená.
Americký daňový systém má dva rozměry - předmět zdanění a jeho míru -, přičemž návrh Ocasio-Cortezové, podobně jako mnoho další demokratických plánů, se soustředí pouze na druhý aspekt, kritizuje ekonom. Připouští, že v USA již 70% sazba daně z příjmů platila - na tuto úroveň ji z 90% snížil prezident J. F. Kennedy -, avšak věci se nevyvíjely podle představ liberálů a lidé s vysokými příjmy nalezli skulinky jak se takovému zdanění vyhnout.
Co je horší, vysoké daně vedly k politické revoluci, která vynesla do Bílého domu Ronalda Reagana, který zásadně snížil daně bohatým, na 28%, a od té doby zůstávají pod 40%, nastiňuje politolog. Podotýká, že Reagan je stále mnohými považován kvůli své daňové politice za hrdinu, zatímco demokraté jsou již dlouhá desetiletí v otázce výše daní v defenzivě.
"Diktuje tedy historie a obecný rozum, že progresivita v daních je mrtvá? Nikoliv. Vyžaduje pouze trochu hlubší analýzu," tvrdí McCaffery. Za klíčový problém dnešního amerického daňového systému totiž nepovažuje výši zdanění, ale to, na co se daně vztahují a na co nikoliv.
Bohatí často nedaní nic
Daň z příjmů se především netýká tzv. nezamýšleného zhodnocení, tedy situace, bohatí bohatnou, aniž by ve skutečnosti investovali své peníze, vysvětluje ekonom. Jako příklad dává radikální snížení daně z příjmů pro firmy americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které vedlo k růstu cen akcií, z něhož profitovali jejich držitelé, aniž by museli cokoliv zdanit.
Společnost Berkshire Hathaway investora Warrena Buffetta například na Trumpových škrtech okamžitě vydělala 29 miliard dolarů a Buffett sám coby hlavní vlastník získal velkou část této sumy, aniž by z ní zaplatil na daních jediný dolar, zdůrazňuje profesor. Za klíčovou chybu amerického daňového systému tak označuje skutečnost, že daní mzdy, nikoliv skutečné bohatství.
Pokud by návrh Ocasio-Cortezové uspěl, pracovníci s vysokými příjmy nad 10 milionů dolarů by je museli danit až 70%, což by vedlo mnoho z nich k přesídlení, odchodu do důchodu či změně svých finančních plánů, které by vykazovali nižší příjmy ze zaměstnání, čímž by se osoby vyhnuly vysokému zdanění, očekává McCaffery. Dodává, že ti skutečně bohatí, kteří nepracují, či pracují odlišným způsobem, by ze svého stále se hromadícího bohatství neplatili nadále žádnou daň.
"To je bláznivé. Demokraté by se měli zaměřit na změnu toho, co se daní, na přechod k systému, jako je progresivní zdanění výdajů, které by přimělo skutečně bohaté, kteří nyní neplatí nic, platit alespoň něco," doporučuje ekonom. Ptá se, zda o tom snad nejsou demokratičtí liberálové přesvědčení, nebo svým záměrům nedávají příliš velkou šanci na úspěch.
Energii, zápal, kuráž, inteligenci a ambice Ocasio-Cortezové je nutné ocenit, ale její návrh zdanit nejvyšší příjmy 70% by nikterak neovlivnil mnoho amerických miliardářů, kteří ze svého bohatství platí malé, nebo žádné daně, deklaruje McCaffery. Za příklad takových osob dává prezidenta Donalda Trumpa a jeho zetě Jareda Kushnera. "Najděme způsob jak zdanit jim podobné a mnoho z nás může začít tančit," uzavírá profesor.
Související
Mosty, pak elektrárny. Trump opět pohrozil Íránu ničivou silou americké armády
Rakousko zakázalo americkým vojenským letounům bojujícím s Íránem využívat svůj vzdušný prostor
USA (Spojené státy americké) , nejbohatší lidé světa , Daně , Donald Trump , peníze , Alexandria Ocasiová-Cortezová (kongresmanka)
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Velikonoční počasí a pranostiky. Experti vysvětlují, proč nejsou spolehlivé
před 52 minutami
Mosty, pak elektrárny. Trump opět pohrozil Íránu ničivou silou americké armády
před 1 hodinou
Není to uzavřené. Pavel nadále chce jet na letní summit NATO
před 2 hodinami
Tak jsem ho vyřešil. Klempíř odvolal předchůdce Baxu ze správní rady Pražského jara
před 3 hodinami
Počasí přinese příští týden výrazné oteplení i citelné ochlazení
včera
Rakousko zakázalo americkým vojenským letounům bojujícím s Íránem využívat svůj vzdušný prostor
včera
Trump nečekaně odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou
včera
Trump odstartoval válku, kterou Evropa nechtěla. Ukončením snahy o otevření Hormuzského průlivu ji hodil přes palubu
včera
USA zažívají kvůli válce v Íránu cenový šok. Počet lidí nespokojených s Trumpem roste
včera
Za útok na Ruský dům hrozí až osm let. Policie obvinila cizince
včera
Metro o Velikonocích ochromí výluka. Náhradou budou autobusy XC
včera
StarDance představila další dva účastníky. Je mezi nimi šoumen ze světa sportu
včera
Írán se Trumpa stále nezalekl. Teherán slibuje ničivou odvetu
včera
Pokus o vraždu ve vězení. Vězeň napadl jiného příborem
včera
Policie přichystala velikonoční opatření. Jde o prevenci, zdůraznila
včera
Babišova vláda sníží spotřební daň u nafty a zastropuje marže
včera
Trump s projevem neuspěl. Trhy tentokrát neuklidnil
včera
Dva mrtví v Plzni. Policie pracuje se dvěma vyšetřovacími verzemi
včera
Obchody se o Velikonocích uzavřou na den. Zákon mluví jasně
včera
Po Irech porazili na penalty i Dány. Češi po 20 letech postoupili na fotbalové mistrovství světa
Přestože výsledek zápasu s Dánskem je naprosto totožný s tím z předešlého utkání proti Irsku, průběh byl naprosto odlišný. Tentokrát se vydařil svěřencům trenéra Miroslava Koubka vstup do zápasu, když už po třech minutách hry otevřel parádní střelou po rohovém kopu Pavel Šulc, tedy i vyrovnávací trefa Andersena ze 72. minuty (volný přímý kop) a další dvě branky v prodloužení (po jedné na obou stranách) opět po rohových kopech. Po gólech kapitána Ladislava Krejčího a Högha dospěl zápas do penaltového rozstřelu. A stejně jako proti Irsku v něm i tentokrát byli úspěšnější Češi, kteří se tak poté mohli radovat z prvního postupu na světový šampionát po 20 letech a s celým letenským stadionem si zazpívat o tom, že „všichni už jsou v Mexiku“.
Zdroj: David Holub