Ekonomická nerovnost ohrožuje demokracii? Profesor navrhuje rázné řešení

Jako dobrou zprávu pro všechny, kteří chtějí, aby měla politika konkrétnější obsah, označuje profesor Edward J. McCaffery návrh americké demokratické kongresmanky Alexandrii Ocasio-Cortezové na zvýšení daně z příjmu nejvíce vydělávajících osob, a to až k 70%. Ekonom a politolog z University of South California připouští, že Ocasio-Cortezová návrhem zřejmě nepřitáhne tolik pozornosti jako svými předchozími tanečními videi, ale mediální debata o její myšlence alespoň může nastartovat širší diskuzi o skutečně podstatných věcech, což je dobrý začátek.

Palčivý problém USA

Ocasio-Cortezová poukázala na palčivý problém ekonomické nerovnosti v USA a roli stávajícího daňového systému v jejím vytváření, konstatuje akademik. Ve zkratce lze podle něj říct, že bohatí Američané jsou neskutečně bohatí a nadále bohatnou, v čemž jim současné daňové zákony pomáhají.

"To není dobré pro zdraví naší demokracie. Ocasio-Cortezová jedná správně, když žádá změnu," pokračuje profesor. Dodává ovšem, že konkrétní představa kongresmanky není dotažená.

Americký daňový systém má dva rozměry - předmět zdanění a jeho míru -, přičemž návrh Ocasio-Cortezové, podobně jako mnoho další demokratických plánů, se soustředí pouze na druhý aspekt, kritizuje ekonom. Připouští, že v USA již 70% sazba daně z příjmů platila - na tuto úroveň ji z 90% snížil prezident J. F. Kennedy -, avšak věci se nevyvíjely podle představ liberálů a lidé s vysokými příjmy nalezli skulinky jak se takovému zdanění vyhnout.

Co je horší, vysoké daně vedly k politické revoluci, která vynesla do Bílého domu Ronalda Reagana, který zásadně snížil daně bohatým, na 28%, a od té doby zůstávají pod 40%, nastiňuje politolog. Podotýká, že Reagan je stále mnohými považován kvůli své daňové politice za hrdinu, zatímco demokraté jsou již dlouhá desetiletí v otázce výše daní v defenzivě.  

"Diktuje tedy historie a obecný rozum, že progresivita v daních je mrtvá? Nikoliv. Vyžaduje pouze trochu hlubší analýzu," tvrdí McCaffery. Za klíčový problém dnešního amerického daňového systému totiž nepovažuje výši zdanění, ale to, na co se daně vztahují a na co nikoliv.  

Bohatí často nedaní nic

Daň z příjmů se především netýká tzv. nezamýšleného zhodnocení, tedy situace, bohatí bohatnou, aniž by ve skutečnosti investovali své peníze, vysvětluje ekonom. Jako příklad dává radikální snížení daně z příjmů pro firmy americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které vedlo k růstu cen akcií, z něhož profitovali jejich držitelé, aniž by museli cokoliv zdanit.

Společnost Berkshire Hathaway investora Warrena Buffetta například na Trumpových škrtech okamžitě vydělala 29 miliard dolarů a Buffett sám coby hlavní vlastník získal velkou část této sumy, aniž by z ní zaplatil na daních jediný dolar, zdůrazňuje profesor. Za klíčovou chybu amerického daňového systému tak označuje skutečnost, že daní mzdy, nikoliv skutečné bohatství.

Pokud by návrh Ocasio-Cortezové uspěl, pracovníci s vysokými příjmy nad 10 milionů dolarů by je museli danit až 70%, což by vedlo mnoho z nich k přesídlení, odchodu do důchodu či změně svých finančních plánů, které by vykazovali nižší příjmy ze zaměstnání, čímž by se osoby vyhnuly vysokému zdanění, očekává McCaffery. Dodává, že ti skutečně bohatí, kteří nepracují, či pracují odlišným způsobem, by ze svého stále se hromadícího bohatství neplatili nadále žádnou daň.

"To je bláznivé. Demokraté by se měli zaměřit na změnu toho, co se daní, na přechod k systému, jako je progresivní zdanění výdajů, které by přimělo skutečně bohaté, kteří nyní neplatí nic, platit alespoň něco," doporučuje ekonom. Ptá se, zda o tom snad nejsou demokratičtí liberálové přesvědčení, nebo svým záměrům nedávají příliš velkou šanci na úspěch.

Energii, zápal, kuráž, inteligenci a ambice Ocasio-Cortezové je nutné ocenit, ale její návrh zdanit nejvyšší příjmy 70% by nikterak neovlivnil mnoho amerických miliardářů, kteří ze svého bohatství platí malé, nebo žádné daně, deklaruje McCaffery. Za příklad takových osob dává prezidenta Donalda Trumpa a jeho zetě Jareda Kushnera. "Najděme způsob jak zdanit jim podobné a mnoho z nás může začít tančit," uzavírá profesor.        

Související

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Rakousko zakázalo americkým vojenským letounům bojujícím s Íránem využívat svůj vzdušný prostor

Rakousko se rozhodlo zaujmout nekompromisní postoj vůči vojenským aktivitám Spojených států na Blízkém východě. Vídeň oficiálně oznámila, že americkým vojenským letounům zapojeným do konfliktu s Íránem zakazuje využívat svůj vzdušný prostor. Tento krok odůvodňuje zákonem o trvalé neutralitě a jasným politickým vymezením vůči administrativě prezidenta Donalda Trumpa.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) nejbohatší lidé světa Daně Donald Trump peníze Alexandria Ocasiová-Cortezová (kongresmanka)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Rakousko zakázalo americkým vojenským letounům bojujícím s Íránem využívat svůj vzdušný prostor

Rakousko se rozhodlo zaujmout nekompromisní postoj vůči vojenským aktivitám Spojených států na Blízkém východě. Vídeň oficiálně oznámila, že americkým vojenským letounům zapojeným do konfliktu s Íránem zakazuje využívat svůj vzdušný prostor. Tento krok odůvodňuje zákonem o trvalé neutralitě a jasným politickým vymezením vůči administrativě prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Pam Bondi

Trump nečekaně odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou

Prezident USA Donald Trump se rozhodl odvolat Pam Bondiovou z funkce ministryně spravedlnosti, což potvrdily webu CNN zdroje blízké Bílému domu. Na její místo dočasně nastoupí Todd Blanche, dosavadní náměstek ministryně, který povede resort jako úřadující generální prokurátor. Trump toto rozhodnutí oznámil na své sociální síti Truth Social s tím, že Bondiová přechází do soukromého sektoru.

včera

Prezident Trump

Trump odstartoval válku, kterou Evropa nechtěla. Ukončením snahy o otevření Hormuzského průlivu ji hodil přes palubu

Politická a ekonomická stabilita Evropy prochází v posledních týdnech zatěžkávací zkouškou, kterou vyvolala jednostranná rozhodnutí Washingtonu. Americký prezident Donald Trump koncem února oznámil začátek války s Íránem a vzkázal tamnímu lidu, aby po skončení bojů převzal vládu do svých rukou. Podobně asertivní tón nyní volí i směrem ke svým evropským spojencům, kteří se potýkají s drtivými následky tohoto konfliktu.

včera

Benzinky

USA zažívají kvůli válce v Íránu cenový šok. Počet lidí nespokojených s Trumpem roste

Současné prudké zdražování pohonných hmot se zdaleka netýká pouze tradičně nákladnějších demokratických států, jako je například Kalifornie. Aktuální data asociace AAA, která analyzovala stanice CNN, ukazují překvapivý trend u republikánských regionů. Sedm amerických států s nejvýraznějším nárůstem cen za poslední měsíc tvoří výhradně oblasti, kde v roce 2024 zvítězil Donald Trump.

včera

včera

včera

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Írán se Trumpa stále nezalekl. Teherán slibuje ničivou odvetu

Írán reagoval na nejnovější výhrůžky, které americký prezident Donald Trump pronesl ve svém projevu k národu. Opět pohrozil útoky na íránské elektrárny a ropná zařízení. Teherán mu vzkázal, ať se připraví na odvetu, protože Američané musí zaplatit za vyvolanou agresi. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Pokus o vraždu ve vězení. Vězeň napadl jiného příborem

Policie se od středy zabývá násilným činem v jedné z českých věznic. V Kynšperku nad Ohří došlo k napadení mezi dvojicí trestanců. Zatímco jeden z nich skončil s vážným zraněním v nemocnici, druhý je podezřelý z pokusu o vraždu. 

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump s projevem neuspěl. Trhy tentokrát neuklidnil

Americký prezident Donald Trump tentokrát v jedné věci se svým projevem neuspěl. Nepodařilo se mu uklidnit trhy s ropou či akciemi. Investoři zjevně přestávají důvěřovat jeho slovům, že válečný konflikt s Íránem brzy skončí. 

včera

včera

včera

Po Irech porazili na penalty i Dány. Češi po 20 letech postoupili na fotbalové mistrovství světa

Přestože výsledek zápasu s Dánskem je naprosto totožný s tím z předešlého utkání proti Irsku, průběh byl naprosto odlišný. Tentokrát se vydařil svěřencům trenéra Miroslava Koubka vstup do zápasu, když už po třech minutách hry otevřel parádní střelou po rohovém kopu Pavel Šulc, tedy i vyrovnávací trefa Andersena ze 72. minuty (volný přímý kop) a další dvě branky v prodloužení (po jedné na obou stranách) opět po rohových kopech. Po gólech kapitána Ladislava Krejčího a Högha dospěl zápas do penaltového rozstřelu. A stejně jako proti Irsku v něm i tentokrát byli úspěšnější Češi, kteří se tak poté mohli radovat z prvního postupu na světový šampionát po 20 letech a s celým letenským stadionem si zazpívat o tom, že „všichni už jsou v Mexiku“.

Zdroj: David Holub

Další zprávy