Ekonomická nerovnost ohrožuje demokracii? Profesor navrhuje rázné řešení

Jako dobrou zprávu pro všechny, kteří chtějí, aby měla politika konkrétnější obsah, označuje profesor Edward J. McCaffery návrh americké demokratické kongresmanky Alexandrii Ocasio-Cortezové na zvýšení daně z příjmu nejvíce vydělávajících osob, a to až k 70%. Ekonom a politolog z University of South California připouští, že Ocasio-Cortezová návrhem zřejmě nepřitáhne tolik pozornosti jako svými předchozími tanečními videi, ale mediální debata o její myšlence alespoň může nastartovat širší diskuzi o skutečně podstatných věcech, což je dobrý začátek.

Palčivý problém USA

Ocasio-Cortezová poukázala na palčivý problém ekonomické nerovnosti v USA a roli stávajícího daňového systému v jejím vytváření, konstatuje akademik. Ve zkratce lze podle něj říct, že bohatí Američané jsou neskutečně bohatí a nadále bohatnou, v čemž jim současné daňové zákony pomáhají.

"To není dobré pro zdraví naší demokracie. Ocasio-Cortezová jedná správně, když žádá změnu," pokračuje profesor. Dodává ovšem, že konkrétní představa kongresmanky není dotažená.

Americký daňový systém má dva rozměry - předmět zdanění a jeho míru -, přičemž návrh Ocasio-Cortezové, podobně jako mnoho další demokratických plánů, se soustředí pouze na druhý aspekt, kritizuje ekonom. Připouští, že v USA již 70% sazba daně z příjmů platila - na tuto úroveň ji z 90% snížil prezident J. F. Kennedy -, avšak věci se nevyvíjely podle představ liberálů a lidé s vysokými příjmy nalezli skulinky jak se takovému zdanění vyhnout.

Co je horší, vysoké daně vedly k politické revoluci, která vynesla do Bílého domu Ronalda Reagana, který zásadně snížil daně bohatým, na 28%, a od té doby zůstávají pod 40%, nastiňuje politolog. Podotýká, že Reagan je stále mnohými považován kvůli své daňové politice za hrdinu, zatímco demokraté jsou již dlouhá desetiletí v otázce výše daní v defenzivě.  

"Diktuje tedy historie a obecný rozum, že progresivita v daních je mrtvá? Nikoliv. Vyžaduje pouze trochu hlubší analýzu," tvrdí McCaffery. Za klíčový problém dnešního amerického daňového systému totiž nepovažuje výši zdanění, ale to, na co se daně vztahují a na co nikoliv.  

Bohatí často nedaní nic

Daň z příjmů se především netýká tzv. nezamýšleného zhodnocení, tedy situace, bohatí bohatnou, aniž by ve skutečnosti investovali své peníze, vysvětluje ekonom. Jako příklad dává radikální snížení daně z příjmů pro firmy americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které vedlo k růstu cen akcií, z něhož profitovali jejich držitelé, aniž by museli cokoliv zdanit.

Společnost Berkshire Hathaway investora Warrena Buffetta například na Trumpových škrtech okamžitě vydělala 29 miliard dolarů a Buffett sám coby hlavní vlastník získal velkou část této sumy, aniž by z ní zaplatil na daních jediný dolar, zdůrazňuje profesor. Za klíčovou chybu amerického daňového systému tak označuje skutečnost, že daní mzdy, nikoliv skutečné bohatství.

Pokud by návrh Ocasio-Cortezové uspěl, pracovníci s vysokými příjmy nad 10 milionů dolarů by je museli danit až 70%, což by vedlo mnoho z nich k přesídlení, odchodu do důchodu či změně svých finančních plánů, které by vykazovali nižší příjmy ze zaměstnání, čímž by se osoby vyhnuly vysokému zdanění, očekává McCaffery. Dodává, že ti skutečně bohatí, kteří nepracují, či pracují odlišným způsobem, by ze svého stále se hromadícího bohatství neplatili nadále žádnou daň.

"To je bláznivé. Demokraté by se měli zaměřit na změnu toho, co se daní, na přechod k systému, jako je progresivní zdanění výdajů, které by přimělo skutečně bohaté, kteří nyní neplatí nic, platit alespoň něco," doporučuje ekonom. Ptá se, zda o tom snad nejsou demokratičtí liberálové přesvědčení, nebo svým záměrům nedávají příliš velkou šanci na úspěch.

Energii, zápal, kuráž, inteligenci a ambice Ocasio-Cortezové je nutné ocenit, ale její návrh zdanit nejvyšší příjmy 70% by nikterak neovlivnil mnoho amerických miliardářů, kteří ze svého bohatství platí malé, nebo žádné daně, deklaruje McCaffery. Za příklad takových osob dává prezidenta Donalda Trumpa a jeho zetě Jareda Kushnera. "Najděme způsob jak zdanit jim podobné a mnoho z nás může začít tančit," uzavírá profesor.        

Související

Írán

Proč Írán ukončil klid na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok?

Teherán ukončil několik dní relativního klidu na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok, který zásadně proměnil dosavadní dynamiku bojů. Místo běžné reakce na předchozí americký úder se Írán rozhodl obnovit konflikt z vlastní iniciativy. Tímto krokem dal jasně najevo svou rostoucí ochotu využívat vojenskou sílu k utváření dalšího průběhu války podle vlastních podmínek.
Donald Trump

Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii

Většina obyvatel Spojených států se domnívá, že prezident Donald Trump se dostatečně nevěnuje nejzásadnějším problémům, které zemi v současnosti trápí. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury SSRS pro stanici CNN vyjádřilo nespokojenost s prezidentovými prioritami rekordních 73 procent respondentů, zatímco pouze 27 procent dotázaných má za to, že se hlava státu soustředí na správné záležitosti. Tento stav odráží rostoucí skepsi veřejnosti ohledně vojenského angažmá v Íránu i přetrvávající obavy ze stagnující ekonomiky.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) nejbohatší lidé světa Daně Donald Trump peníze Alexandria Ocasiová-Cortezová (kongresmanka)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Odvolal jsem úder proti Íránu. Měl být tak silný, že ho svět nezažil od konce druhé světové

Americký prezident Donald Trump oznámil, že odvolal chystaný masivní vojenský úder na Írán. K tomuto kroku přistoupil na základě žádosti samotného Teheránu a dalších blízkovýchodních států, které požadovaly prostor pro jednání. Šéf Bílého domu však zdůraznil, že zrušení operace je podmíněno tím, že se bezpečnostní dohodu podaří uzavřít bez jakýchkoliv odkladů.

před 1 hodinou

včera

včera

Teroristé Hamásu

Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok

Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO

Světová zdravotnická organizace upozornila na praktiky velkých výrobců průmyslově zpracovaných potravin. Podle jejího šéfa Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tyto korporace maří globální snahy o potlačení obezity tím, že se soudí se státy, které chtějí prosadit zdravější stravování. Reagoval tak na zjištění novinářského průzkumu, na kterém se podílel britský deník The Guardian.

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy

Některé části České republiky zasáhly velmi silné bouřky spojené s prudkým větrem, krupobitím a přívalovými srážkami. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se komplikace objevují zejména na Frýdecko-Místecku a v jižních okresech Jihomoravského kraje.

včera

FIFA, ilustrační fotografie.

Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA

Evropská fotbalová unie UEFA rázně vystoupila proti předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací FIFA Giannimu Infantinovi. Stalo se tak poté, co šéf světového fotbalu pod tlakem ostré kritiky stál z stolu návrh na prodej podílů v Mistrovství světa a dalších klíčových turnajích soukromým investorům. Vedení UEFA ve svém oficiálním prohlášení zdůraznilo, že Infantino ztratil důvěru široké fotbalové veřejnosti a že jeho současný způsob řízení organizace je neudržitelný.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů

Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

včera

Pedro Sánchez

Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci

Španělsko ostrým způsobem odsoudilo reakci některých členských států Evropské unie na nedávný masivní příliv běženců do severoafrické enklávy Ceuta. Během krátké doby se do tohoto španělského území pokusilo z Maroka dostat zhruba šedesát tisíc lidí. Španělský premiér Pedro Sánchez označil postoje některých unijních partnerů za sobectví, které podle něj odporuje unijnímu právu a zbytečně polarizuje celou společnost.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů

Ruské útoky na ukrajinskou metropoli nabírají na intenzitě i destruktivitě. Přestože situaci na frontové linii zásadně nemění, mají na kontě stále více obětí mezi civilním obyvatelstvem a devastují obytné domy. Statistiky Organizace spojených národů ukazují výrazný nárůst úmrtí, přičemž stávající tempo naznačuje, že letošní bilance překoná předchozí roky. Každá další tragédie v sídlištní zástavbě proto znovu otevírá otázku, proč obyvatelé v době poplachu nevyhledávají kryty a zda je systém civilní ochrany v třímilionovém městě vůbec funkční.

včera

Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.

včera

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka

Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých

Nejméně devět lidských životů a přes dvě desítky zraněných si vyžádala sobotní vlna ruských útoků balistickými raketami na ukrajinskou metropoli. Podle tamní státní služby pro mimořádné události zásahy způsobily rozsáhlé škody v několika čtvrtích Kyjeva, kde záchranáři museli vyprošťovat lidi z trosek částečně zničených obytných domů.

včera

31. července 2026 21:57

Milan Knížák

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

31. července 2026 21:11

31. července 2026 20:34

31. července 2026 19:52

Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy