Jako dobrou zprávu pro všechny, kteří chtějí, aby měla politika konkrétnější obsah, označuje profesor Edward J. McCaffery návrh americké demokratické kongresmanky Alexandrii Ocasio-Cortezové na zvýšení daně z příjmu nejvíce vydělávajících osob, a to až k 70%. Ekonom a politolog z University of South California připouští, že Ocasio-Cortezová návrhem zřejmě nepřitáhne tolik pozornosti jako svými předchozími tanečními videi, ale mediální debata o její myšlence alespoň může nastartovat širší diskuzi o skutečně podstatných věcech, což je dobrý začátek.
Palčivý problém USA
Ocasio-Cortezová poukázala na palčivý problém ekonomické nerovnosti v USA a roli stávajícího daňového systému v jejím vytváření, konstatuje akademik. Ve zkratce lze podle něj říct, že bohatí Američané jsou neskutečně bohatí a nadále bohatnou, v čemž jim současné daňové zákony pomáhají.
"To není dobré pro zdraví naší demokracie. Ocasio-Cortezová jedná správně, když žádá změnu," pokračuje profesor. Dodává ovšem, že konkrétní představa kongresmanky není dotažená.
Americký daňový systém má dva rozměry - předmět zdanění a jeho míru -, přičemž návrh Ocasio-Cortezové, podobně jako mnoho další demokratických plánů, se soustředí pouze na druhý aspekt, kritizuje ekonom. Připouští, že v USA již 70% sazba daně z příjmů platila - na tuto úroveň ji z 90% snížil prezident J. F. Kennedy -, avšak věci se nevyvíjely podle představ liberálů a lidé s vysokými příjmy nalezli skulinky jak se takovému zdanění vyhnout.
Co je horší, vysoké daně vedly k politické revoluci, která vynesla do Bílého domu Ronalda Reagana, který zásadně snížil daně bohatým, na 28%, a od té doby zůstávají pod 40%, nastiňuje politolog. Podotýká, že Reagan je stále mnohými považován kvůli své daňové politice za hrdinu, zatímco demokraté jsou již dlouhá desetiletí v otázce výše daní v defenzivě.
"Diktuje tedy historie a obecný rozum, že progresivita v daních je mrtvá? Nikoliv. Vyžaduje pouze trochu hlubší analýzu," tvrdí McCaffery. Za klíčový problém dnešního amerického daňového systému totiž nepovažuje výši zdanění, ale to, na co se daně vztahují a na co nikoliv.
Bohatí často nedaní nic
Daň z příjmů se především netýká tzv. nezamýšleného zhodnocení, tedy situace, bohatí bohatnou, aniž by ve skutečnosti investovali své peníze, vysvětluje ekonom. Jako příklad dává radikální snížení daně z příjmů pro firmy americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které vedlo k růstu cen akcií, z něhož profitovali jejich držitelé, aniž by museli cokoliv zdanit.
Společnost Berkshire Hathaway investora Warrena Buffetta například na Trumpových škrtech okamžitě vydělala 29 miliard dolarů a Buffett sám coby hlavní vlastník získal velkou část této sumy, aniž by z ní zaplatil na daních jediný dolar, zdůrazňuje profesor. Za klíčovou chybu amerického daňového systému tak označuje skutečnost, že daní mzdy, nikoliv skutečné bohatství.
Pokud by návrh Ocasio-Cortezové uspěl, pracovníci s vysokými příjmy nad 10 milionů dolarů by je museli danit až 70%, což by vedlo mnoho z nich k přesídlení, odchodu do důchodu či změně svých finančních plánů, které by vykazovali nižší příjmy ze zaměstnání, čímž by se osoby vyhnuly vysokému zdanění, očekává McCaffery. Dodává, že ti skutečně bohatí, kteří nepracují, či pracují odlišným způsobem, by ze svého stále se hromadícího bohatství neplatili nadále žádnou daň.
"To je bláznivé. Demokraté by se měli zaměřit na změnu toho, co se daní, na přechod k systému, jako je progresivní zdanění výdajů, které by přimělo skutečně bohaté, kteří nyní neplatí nic, platit alespoň něco," doporučuje ekonom. Ptá se, zda o tom snad nejsou demokratičtí liberálové přesvědčení, nebo svým záměrům nedávají příliš velkou šanci na úspěch.
Energii, zápal, kuráž, inteligenci a ambice Ocasio-Cortezové je nutné ocenit, ale její návrh zdanit nejvyšší příjmy 70% by nikterak neovlivnil mnoho amerických miliardářů, kteří ze svého bohatství platí malé, nebo žádné daně, deklaruje McCaffery. Za příklad takových osob dává prezidenta Donalda Trumpa a jeho zetě Jareda Kushnera. "Najděme způsob jak zdanit jim podobné a mnoho z nás může začít tančit," uzavírá profesor.
Související
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let
USA (Spojené státy americké) , nejbohatší lidé světa , Daně , Donald Trump , peníze , Alexandria Ocasiová-Cortezová (kongresmanka)
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
před 1 hodinou
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
před 2 hodinami
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
před 2 hodinami
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
před 3 hodinami
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
před 4 hodinami
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
před 5 hodinami
Deštivé počasí spláchlo zejména Čechy. Spadlo i přes 90 milimetrů srážek
před 6 hodinami
Počasí příští týden: Do Česka se opět vrátí tropické teploty
včera
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
včera
Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi
včera
Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila
včera
Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat
včera
Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy
včera
Zrušení koncesionářských poplatků od příštího roku se zřejmě odkládá
včera
Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině
včera
Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště
včera
Letadlová loď USS Abraham Lincoln se po devíti měsících u Íránu vrací na základnu
včera
Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let
včera
Hanba, křičeli lidé na Okamuru u Českého rozhlasu. Pískalo se i na Pavla a Schillerovou
včera
Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Zdroj: Libor Novák