Objektivita médií? Je třeba prolomit kruh, nabádá profesor

Nebezpečí ideologických bublin

Občané si vybírají to nejlepší z veřejné debaty a následně v tomto duchu argumentují v diskuzích se sousedy či rodinou, v rámci své církve či ve svých oblíbených restauracích a barech, konstatuje profesor. Připouští, že jde o idealizovaný pohled, protože v USA v Trumpově éře se mnoho lidí politickým debatám vyhýbá, jelikož nechtějí zabřednout do hořkých hádek se svými názorovými oponenty.

Sociální učení je problematické, pokud se pohybujeme pouze mezi lidmi, kteří posilují naše vlastní názory a předsudky, odkazuje Doinne na poslední knihu publicisty Billa Bishopa. Připomíná, že sociální sítě nás dále tlačí do ideologických bublin, což si ostatně uvědomili ruští hackeři v roce 2016.

"Mělo by být úkolem tradičních médií prolomit tento kruh," pokračuje odborník. Zmiňuje výzkum historika médií Matthewa Pressmana týkající dávných idejí objektivity a vyváženosti, které předpokládají, že novináři co nejlépe informují o skutečně důležitých otázkách, nabízejí občanům možnost vyslechnout si protichůdné argumenty obou stran sporu a upozorňují na případná lživá tvrzení.

Pouze naivní racionalista by dnes tvrdil, že politika je pouze rozumová záležitost, protože v ní jde také o emoce, vlastní zájmy a slabůstky potenciálních politiků, konstatuje politolog. Domnívá se, že pro fungování demokracie je nezbytné najít rovnováhu mezi rozumem, emocemi a zájmy, jelikož situace, kdy racionalita ustoupí, kandidáty vybízí k vyhrocení vášní a nastává problém.

Taková situace podle profesora panuje v dnešních Spojených státech, přičemž Donald Trump představuje zároveň produkt této krize i její vrchol. Trumpovo tvrzení z minulého týdne, že nikdy neprohlásil, že Mexiko skutečně zaplatí stavbu navrhované zdi na hranicích s USA, označuje Doinne za ukázku toho, jak nesmyslná a neupřímná je dnes americká politika.      

"Toto je šokující i od zatvrzelého lháře," píše expert. Připomíná, že Trump dokázal zapřít i něco, co podle nedávné analýzy listu Washington Post ve své předvolební kampani prohlásil nejméně dvěstědvanáctkrát a následně mnohonásobně opakoval v Bílém domě.

Standardní média mají stále velký vliv

Celá kauza ukazuje hlavní nedostatek médií z poslední prezidentské kampaně, míní Doinne. Konstatuje, že americká média byla natolik oddána principu "obě strany jsou stejně špatné", že nedokázala vylíčit skutečnou morální zkaženost Trumpa, a jejich identický přístup k oběma kandidátům v otázce způsobilosti k výkonu prezidentské funkce byl "šílenstvím", jak nedávno napsal s odvoláním na výzkum harvardského profesora Thomase Pattersona list New York Times.

Americká novinářka Margaret Sullivanová má podle politologa pravdu, když tvrdí, že žurnalistika se musí odtrhnout od osobností a jejich volitelnosti a spíše poukazovat na enormní přešlapy. Doinne dává zapravdu také profesoru žurnalistiky Jayi Rosenovi, že média musí v příštích prezidentských volbách sledovat "občanskou agendu" a více informovat o problémech, které voliče zajímají, a o řešeních navrhovaných jednotlivými kandidáty.

Na druhou strany se nabízí odpověď, že mnoho voličů vědělo, jaký Trump je, a přesto pro něj hlasovali, jelikož Hillary Clintonová se jim příčila ještě více, připouští profesor. Zmiňuje i názory, že kritici práce amerických médií se pouze nedokážou vyrovnat s volbou Trumpa, případně že Američané se stejně nacházejí v takovém zajetí sociálních bublin, že na standardní novinařině již nezáleží.

Uvedené výtky mají podle politologa jisté opodstatnění, ale zároveň jde o odmítání zodpovědnosti, protože standardní média mají stále velký vliv na to, jak se lidé baví o politice a podle toho by měla ke své práci přistupovat.

Doinne uvádí dva příklady. Prvním je video tančící kongresmanky Alexadrii Ocasio-Cortezové, které sice plní zábavné články, ale není zdaleka tak důležité jako její návrh na 70 % zdanění příjmů Američanů vydělávajících přes 10 milionů dolarů. Druhým je pak informování o Trumpových útocích z předvolební kampaně na jeho republikánského rivala Jeba Bushe kvůli jeho údajnému "nedostatku energie", které úspěšně odvedlo pozornost od seriózní diskuze o Bushově prorockém tvrzení, že Trump bude "prezidentem chaosu".

Skutečností zůstává, že novináři nadále poskytují velké množství pravdivých informací, včetně racionálního a kritického informování o Trumpovi, připouští profesor. Dává však zároveň zapravdu těm, kteří po médiích chtějí, aby se zamyslela nad rolí, jakou hrála ve vývoji, který přivedl americkou demokracii do aktuálního stavu.

"Zpravodajští arbitři by měli podněcovat kvalitnější debaty u sousedských plotů a odvádět lepší práci při včasném varování  před politiky, kteří lžou i o svých vlastních lžích," uzavírá profesor.