Předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó, který je vůdcem opozice proti stávajícímu prezidentovi Nicolási Madurovi, se dnes v Caracasu prohlásil úřadujícím prezidentem. Záhy poté ho jako prozatímního šéfa státu uznal americký prezident Donald Trump, jehož krok následovala Organizace amerických států (OAS) a postupně už i několik latinskoamerických zemí.
Maduro později v reakci oznámil, že Venezuela přerušuje diplomatické vztahy se Spojenými státy. Zároveň vyzval americké diplomaty, aby do tří dnů Venezuelu opustili.
Guaidó se úřadujícím prezidentem prohlásil v metropoli před mnohatisícovým davem svých přívrženců. Zvedl při tom pravou ruku jako při složení přísahy. "Přísahám, že oficiálně přebírám pravomoci státní exekutivy jako úřadující prezident Venezuely, abych... docílil (ustavení) přechodné vlády a svobodných voleb," pronesl.
"Dnes oficiálně uznávám předsedu venezuelského Národního shromáždění úřadujícím prezidentem Venezuely," oznámil vzápětí v prohlášení Trump. Ke stejnému postupu zároveň vyzval vlády dalších zemí západního světa. Uvedl také, že USA budou "považovat nelegitimní Madurův režim přímo odpovědný za jakékoli ohrožení bezpečnosti venezuelského lidu".
Podporu a uznání prozatímním šéfem státu už Guaidóovi daly najevo Argentina, Brazílie, Guatemala, Chile, Kolumbie, Paraguay a Peru. Podle agentury AP by se s oficiálním uznáním Guaidóa měla brzy přidat i Kanada. Nesouhlasný postoj zatím zaujaly Bolívie a Mexiko, které podle mluvčího prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora dál uznává "úřady zvolené v souladu s venezuelskou ústavou".
Podle vyjádření českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka bude česká diplomacie k výzvě USA uznat vůdce venezuelské opozice prezidentem své kroky koordinovat v rámci EU. Ministr je pro jednotný unijní postup. Podobně se podle agentury Reuters vyjádřila i Francie.
Venezuelské Národní shromáždění, v jehož čele stanul 35letý Guaidó v lednu, minulý týden označilo Madura za nelegitimního prezidenta. V takovém případě by podle ústavy měl úřad hlavy státu převzít předseda parlamentu, tedy Guaidó.
Ulice venezuelské metropole Caracasu dnes na výzvu Guaidóa zaplavily desetitisíce lidí demonstrujících proti Madurovi. Davy podle médií vyšly ze stejného důvodu do ulic i v dalších městech. Manifestace, ale na podporu Madura, svolala na dnes i vládní socialistická strana. Panují obavy z možných střetů, ale i z případného tvrdého zásahu bezpečnostních sil, věrných doposud Madurovi, proti účastníkům protivládních demonstrací.
V Caracasu už policie proti demonstrantům zasáhla, když podle agentury Reuters použila slzný plyn k jejich rozehnání z důležité komunikace města, kterou blokovali.
Druhý muž Madurovy socialistické strany Diosdado Cabello vyzval stoupence vlády, aby se shromáždili před prezidentským palácem. Mají tak podle něj chránit Madura před konspirací k jeho svržení vedenou Spojenými státy.
Maduro zahájil další funkční období 10. ledna, ale opozice i mnohé země regionu jeho legitimitu neuznávají. Šestapadesátiletý levicový politik je u moci od března 2013 a od té doby se v zemi konala řada manifestací za demokratické volby a řada protestů proti porušování lidských práv režimem a proti řízené hospodářské politice vlády, kvůli níž kolabuje ekonomika.
Demonstrace se v Caracasu a dalších městech - a to i ve čtvrtích považovaných za bašty přívrženců vlády - konaly už v úterý večer. Podle informací nevládních organizací a policie během nich zemřeli nejméně čtyři lidé, včetně šestnáctiletého hocha, který byl smrtelně zraněn střelnou zbraní.
Související
Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 1 hodinou
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 1 hodinou
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 2 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 3 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 4 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 5 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 6 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 7 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 7 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 8 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 10 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Zdroj: Libor Novák