Předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó, který je vůdcem opozice proti stávajícímu prezidentovi Nicolási Madurovi, se dnes v Caracasu prohlásil úřadujícím prezidentem. Záhy poté ho jako prozatímního šéfa státu uznal americký prezident Donald Trump, jehož krok následovala Organizace amerických států (OAS) a postupně už i několik latinskoamerických zemí.
Maduro později v reakci oznámil, že Venezuela přerušuje diplomatické vztahy se Spojenými státy. Zároveň vyzval americké diplomaty, aby do tří dnů Venezuelu opustili.
Guaidó se úřadujícím prezidentem prohlásil v metropoli před mnohatisícovým davem svých přívrženců. Zvedl při tom pravou ruku jako při složení přísahy. "Přísahám, že oficiálně přebírám pravomoci státní exekutivy jako úřadující prezident Venezuely, abych... docílil (ustavení) přechodné vlády a svobodných voleb," pronesl.
"Dnes oficiálně uznávám předsedu venezuelského Národního shromáždění úřadujícím prezidentem Venezuely," oznámil vzápětí v prohlášení Trump. Ke stejnému postupu zároveň vyzval vlády dalších zemí západního světa. Uvedl také, že USA budou "považovat nelegitimní Madurův režim přímo odpovědný za jakékoli ohrožení bezpečnosti venezuelského lidu".
Podporu a uznání prozatímním šéfem státu už Guaidóovi daly najevo Argentina, Brazílie, Guatemala, Chile, Kolumbie, Paraguay a Peru. Podle agentury AP by se s oficiálním uznáním Guaidóa měla brzy přidat i Kanada. Nesouhlasný postoj zatím zaujaly Bolívie a Mexiko, které podle mluvčího prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora dál uznává "úřady zvolené v souladu s venezuelskou ústavou".
Podle vyjádření českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka bude česká diplomacie k výzvě USA uznat vůdce venezuelské opozice prezidentem své kroky koordinovat v rámci EU. Ministr je pro jednotný unijní postup. Podobně se podle agentury Reuters vyjádřila i Francie.
Venezuelské Národní shromáždění, v jehož čele stanul 35letý Guaidó v lednu, minulý týden označilo Madura za nelegitimního prezidenta. V takovém případě by podle ústavy měl úřad hlavy státu převzít předseda parlamentu, tedy Guaidó.
Ulice venezuelské metropole Caracasu dnes na výzvu Guaidóa zaplavily desetitisíce lidí demonstrujících proti Madurovi. Davy podle médií vyšly ze stejného důvodu do ulic i v dalších městech. Manifestace, ale na podporu Madura, svolala na dnes i vládní socialistická strana. Panují obavy z možných střetů, ale i z případného tvrdého zásahu bezpečnostních sil, věrných doposud Madurovi, proti účastníkům protivládních demonstrací.
V Caracasu už policie proti demonstrantům zasáhla, když podle agentury Reuters použila slzný plyn k jejich rozehnání z důležité komunikace města, kterou blokovali.
Druhý muž Madurovy socialistické strany Diosdado Cabello vyzval stoupence vlády, aby se shromáždili před prezidentským palácem. Mají tak podle něj chránit Madura před konspirací k jeho svržení vedenou Spojenými státy.
Maduro zahájil další funkční období 10. ledna, ale opozice i mnohé země regionu jeho legitimitu neuznávají. Šestapadesátiletý levicový politik je u moci od března 2013 a od té doby se v zemi konala řada manifestací za demokratické volby a řada protestů proti porušování lidských práv režimem a proti řízené hospodářské politice vlády, kvůli níž kolabuje ekonomika.
Demonstrace se v Caracasu a dalších městech - a to i ve čtvrtích považovaných za bašty přívrženců vlády - konaly už v úterý večer. Podle informací nevládních organizací a policie během nich zemřeli nejméně čtyři lidé, včetně šestnáctiletého hocha, který byl smrtelně zraněn střelnou zbraní.
Související
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
Aktuálně se děje
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
včera
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
včera
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
včera
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
včera
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
včera
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
včera
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
včera
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
včera
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
včera
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
včera
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
včera
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
29. srpna 2026 21:47
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
29. srpna 2026 20:36
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
29. srpna 2026 19:24
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno 29. srpna 2026 18:36
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
29. srpna 2026 18:12
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
29. srpna 2026 17:06
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák