Na USA se valí krize. Historik identifikoval šest hlavních hrozeb

Počet nelegálních přechodů jižní hranice USA od roku 2000 poklesl o 75%, přistěhovalci dodržují zákon více než rodilí Američané a většina drog se do Spojených států dostává přes legální hraniční přechody, konstatuje Boot. Dodává, že podobně to vidí například republikánský kongresman Will Hurd, který označil hraniční krizi za mýtus a navrhovanou zeď za řešení problému 21. století opatřením ze 3. století.

Představitelé výkonné moci nemají neomezené množství času a energie, zdůrazňuje historik. Americký prezident Donald Trump se pak podle něj zaměřuje na neexistující krizi, zatímco jiné, skutečné krize ignoruje.

Za první Boot označuje klimatickou změnu a odkazuje na nedávné zprávy americké vlády i OSN odrážející konsensus mezi klimatology, kteří varují před akcelerací globálního oteplování. "Nové studie ukazují, že americké emise skleníkových plynů v roce 2018 vzrostly o 3,4% a oceány se ohřívají o 40% rychleji, než OSN očekávala před pouhými pěti lety a led v Grónsku a Arktidě taje mnohem rychleji, než se předvídalo," pokračuje komentátor. Připomíná, že dochází k vzestupu hladiny moří, který může vést k zaplavení mnoha ostrovů, likvidaci životního prostředí a ohrožení zdrojů pitné vody.

Druhou krizí je násilí za pomoci střelných zbraní, míní historik. Připomíná, že v USA převyšuje počet zbraní stav obyvatel a v roce 2017 si střelba v zemi vyžádala životy 40 tisíc lidí, což je nejvíce za 50 let. Téměř dvě třetiny smrtelných zranění si oběti přivodí samy a podle organizace Everytown for Gun Safety převyšuje počet takých sebevražd ve Spojených státech osminásobně jiné vyspělé země, poukazuje expert. Dodává, že podle Centra pro kontrolu a prevenci onemocnění je pak míra vražd zastřelením v USA pětadvacetkrát vyšší než v ostatních vyspělých zemích, přičemž v případě amerických dětí a dospívajících jde o druhý nejčastější důvod úmrtí.

Historik dále zmiňuje opiáty, které v USA zabíjejí ještě více lidí než zbraně. Na předávkování v roce 2017 zemřelo rekordních 70 tisíc Američanů a důvodem je popularita fentanylu, látky padesátkrát silnější než heroin, konstatuje Boot. Nastiňuje, že počet případů předávkování fentanylem stoupl od roku 2013 o 833%, což přispívá k propadu průměrné délky dožití v USA a je nejčastější příčinou smrti u lidí mladších 55 let.

Další krizí je podle historika zadlužení, přičemž nezisková organizace Committee for a Responsible Federal Budget upozorňuje, že navzdory dobré ekonomické kondici USA má jejich rozpočtový deficit letos dosáhnout bilion dolarů a veřejný dluh do roku 2050 vzroste na 160% HDP. Do roku 2041 mají náklady na sociální programy, zdravotní péči a úroky převýšit veškeré rozpočtové příjmy, což bude znamenat, že všechny veřejné investice budou financovány pomocí půjček, vysvětluje odborník. Dodává, že okolo roku 2050 budou úroky z dluhu tvořit největší položku federálního rozpočtu.

Krizí je také růst autoritářského populismu, jehož představitelé vládnou v zemích jako Bolívie, Brazílie, Maďarsko, Nikaragua, Filipíny, Polsko, Srbsko či právě USA, varuje historik. Konstatuje, že diktátoři nedávno zničili demokracie v Egyptě, Rusku, Thajsku, Turecku či ve Venezuele. Podle organizace Freedom House demokracie celosvětově ustupuje, včetně Spojených států, připomíná Boot. Dodává, že populisté nemusejí oslabovat demokracii jako takovou, ale vedou válku proti dobrému vládnutí, v důsledku čehož nemá Británie stále plán na odchod z EU a USA zažívají nejdelší omezení činnosti federálních úřadů.

Další krizí vytvářejí Čína a Rusko, jejichž prezidenti jsou největšími světovými propagátory autoritářství, deklaruje komentátor. Podotýká, že Rusko napomohlo zvolení Trumpa a brexitu, Čína rozšiřuje svůj vliv od Austrálie po Afriku a obě země posilují své ozbrojené síly a vedou agrese proti svým sousedům - ať již v Gruzii a na Ukrajině či v Jihočínském moři. V obou zemích také sílí represe, a to v podobě uvěznění více než milionu čínských Ujgurů či podezřelých vražd ruských opozičních lídrů a novinářů, uvádí Boot.

"To je můj, pochopitelně subjektivní seznam našich nejurgentnějších krizí," píše historik. Domnívá se, že by na něj šlo snadno zařadit také jiné problémy, například zanedbanou infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost, terorismus, stagnaci mezd a nedostupnou zdravotní péči. Za depresivní považuje, že Trump se z uvedených otázek snaží řešit pouze opiátovou krizi, když loni v říjnu podepsal příslušný zákon.

Trumpův twitterový účet však ukazuje, jaké jsou prezidentovy priority, jelikož o opiátech se prezident na sociální síti zmínil pouze šestnáctkrát, zatímco o situaci na hranici s Mexikem více než  šestsetkrát, poukazuje Boot. I to je podle něj úspěch, protože klimatickou změnu Trump považuje za vtip a odmítá smysluplná omezení držení zbraní, jelikož je oddán Národní asociaci držitelů zbraní.

Šéf Bílého domu sice vystupuje proti Číně v otázce obchodu, ale nezmiňuje situaci Ujgurů či dění v Jihočínském moři, většinou poklonkuje Putinovi a vůči dluhové krizi je indiferentní, protože podle svých slov "zde nebude", až problém nastane, kritizuje Boot. Dodává, že v případě autoritářského populismu je Trump součástí problému a zůstává otázkou, jak může jeho administrativa řešit nejpalčivější krize, kterým USA čelí, když prezident ani neuznává jejich existenci.