Sonda Opportunity měla fungovat 90 dní, vydržela skoro 15 let

Vozítko Opportunity přistálo na Marsu 25. ledna 2004, hlásit se přestalo loni v červnu kvůli globální prachové bouři na planetě. Do vesmíru odletělo 8. července 2003 pomocí nosné rakety Delta a na povrch Marsu - v oblasti nazvané Meridiani Planum - dosedalo po 203 dnech letu vesmírem.

The first panoramic color image beamed back from Mars by Opportunity, shortly after its landing in Eagle Crater in 2004. R.I.P., Oppy. Image: NASA, JPL and Cornell University pic.twitter.com/KjVrSWdLZg

Robot Opportunity byl navržen tak, aby ujel 1000 metrů a pracoval 90 marsovských dnů (solů; jsou asi o tři procenta delší než den na Zemi). Nakonec ale sonda na povrchu Marsu fungovala téměř 15 let.

Poslední spojení Opportunity se Zemí se uskutečnilo loni 10. června, kdy hustá prachová bouře zakryla západní okraj oblasti Perseverance Valley, kde se rover nacházel. Množství prachu v ovzduší způsobilo nedostatek slunečního svitu potřebného pro dobíjení baterií.

Dvojčetem Opportunity byl robot Spirit. Ten na Marsu přistál o dvacet dnů dříve než Opportunity a odmlčel se 22. března 2010. Poslední pokusy navázat s ním spojení byly ukončeny 25. května 2011.

Americký pojízdný robot Opportunity byl v podstatě mobilní robotickou geologickou laboratoří, která se pohybovala k vybraným povrchovým útvarům a detailně je zkoumal. Jeho pohyb zajišťoval šestikolový podvozek, který byl schopen překonat i překážky větší, než je průměr jeho kol.

Na základě údajů, které Opportunity shromáždil, bylo v březnu 2004 oznámeno, že na Marsu bylo v minulosti dostatečné množství vody pro výskyt života, žádný přímý důkaz přítomnosti živých organismů však objeven nebyl.

Nyní zkoumá Mars osm sond, z toho šest z jeho oběžné dráhy: Mars Odyssey (od října 2001; USA), Mars Express (od prosince 2003; ESA), Mars Reconnaissance Orbiter (od března 2006, USA), Maven (od září 2014, USA), Mangalján (od září 2014, Indie) Trace Gas Orbiter (přinesla modul Schiaparelli; od října 2016, ESA), a InSight (od listopadu 2018).

Na povrchu Marsu zůstalo po loňském odmlčení Opportunity jedno robotické vozítko, americké Curiosity, které je tam od srpna 2012. To je vybavené radioizotopovým termoelektrickým generátorem, který využívá přirozený rozpad plutonia 238 a dodává energii dvěma lithium-iontovým bateriím. Díky tomu není sonda závislá na slunečním záření a může pracovat nepřetržitě.

Loni na konci listopadu přistála na povrchu planety americká sonda InSight, úspěšně rozvinula své solární panely a v prosinci již poslala první zvukový záznam. Je to vůbec první sonda určená k seizmickému průzkumu Marsu.

Jako vůbec první úspěšně prolétla kolem Marsu v červenci 1965 americká sonda Mariner 4, která také pořídila první snímky povrchu. Další americká sonda Mariner 9 byla v listopadu 1971 jako první navedena na oběžnou dráhu Marsu.

Na povrch Marsu dopadl jako první v listopadu 1971 sovětský Mars 2, ale kontakt s ním nebyl navázán. Jen pár sekund trvalo 2. prosince 1971 spojení s jeho sesterskou sondou Mars 3.

Prvním úspěšným přistáním se tak až 20. července 1976 stala americká sonda Viking 1, která pak šest let (do listopadu 1982) mapovala povrch - délkou pobytu vytvořila na dlouho rekord, který překonalo až v roce 2010 právě vozítko Opportunity. Sonda Viking 1 na Zemi odeslala první barevnou fotografii povrchu Marsu a se sondou Viking 2, která přistála na Marsu o dva týdny později, pořídila přes 50.000 snímků, nicméně známky po životě nenašla.

Americká sonda Phoenix (na Marsu fungovala od května do listopadu 2008) tam našla 31. července 2008 definitivní důkaz o existenci vody.

Úspěšné sondy k Marsu vyslaly dosud jen Rusko (a předtím Sovětský svaz), Spojené státy, Evropská vesmírná agentura (ESA) a Indie, přičemž průzkum přímo na povrchu se zatím daří jen Američanům. Sovětské pokusy ze začátku 70. let nebyly příliš úspěšné, nedařilo se ale ani evropské agentuře ESA o dekády později.