Babiš, Orbán i Trump jsou podvodníci? Světová média vysvětlují, co se děje

Po měsících poslechu a četby si začínám myslet, že se všichni mýlíme. Všem teoriím uniklo to podstatné. Amerického prezidenta Donalda Trump a jeho protějšky v Evropě i v dalších částech světa nepojí rasismus, identitární politika, nebo dokonce "nacionalismus". Trump, (maďarský premiér) Viktor Orbán, (český premiér) Andrej Babiš, (předseda polské vládní strany PiS) Jaroslaw Kaczyński a (šéfka francouzské krajní pravice) Marine Le Penová mají společný jeden rys: pokrytectví. Nejsou to zapřisáhlí nepřátelé západního systému, nýbrž šejdíři, kteří na něm chtějí vydělat.

Jak jinak interpretovat zprávu, že Trumpův golfový klub v Bedminsteru nedaleko New Yorku, který jeden z prezidentových příručích nazval "letním Bílým domem", zaměstnával migranty, kteří v zemi žili nelegálně? Ti v areálu nepracovali jednou za čas, ale mnoho let. Manažeři je nenajali náhodně nebo omylem, právě naopak: do Bedminsteru se z hrstky kostarických vsí pravidelně vydávaly desítky lidí bez patřičných dokumentů - skutečná karavana. V Trupově klubu buď uklízeli nebo se starali o zeleň. Nešlo o žádnou chybu nižšího managementu. Lidé z Latinské Ameriky zde vydělávali jen zlomek toho, co by si v klubu vydělali Američané, takže manažeři velmi dobře věděli, co dělají - vědomě snižovali náklady.

V době, kdy ve Washingtonu začaly kolovat zprávy o Trumpově kostarické karavaně, podobný příběh se objevil v Praze. Český premiér Babiš je dalším politikem, který s oblibou vyzdvihuje svůj nesouhlasný postoj k migraci. Ovšem podniky jeho holdingové společnosti Agrofert (Babiš v únoru 2017 kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů - pozn. ČTK) zaměstnávají širokou škálu nedostatečně zaplacených cizinců: Vietnamce, Mongoly či Ukrajince. Novinář, jenž nedávno jeden z těchto závodů navštívil, narazil na vietnamské rodiny, které žijí v bytech vlastněných zaměstnavatelem. Opět se tu nejedná o nějaký mimořádný případ nebo drobnou chybu: jde o dlouhodobou strategii, která funguje řadu let.

Pokrytectví je též charakteristickým rysem maďarského lídra Orbána, který se chytře stylizoval do role nepřítele "imigrace" a Evropské unie. Sleduje-li ovšem člověk peníze, příběh rázem nabere jiné kontury: třebaže Orbánova protiimigrační rétorika dosáhla hladiny hysterie, jeho vláda umožnila více jak 19.000 lidí, včetně některých vysoce postavených Syřanů, aby si povolení k pobytu v zemi koupili prostřednictvím programu "zlatých víz". Přirozeně z toho podle všeho těžili lidé z blízkého okolí premiéra a nepřekvapí, že lidem blízkým Orbánovi též plynul zisk z unijních fondů. Kohorta kolem maďarského premiéra v posledních letech záhadně zbohatla.

Pokrytectví se neomezuje jen na "populisty" u moci. Euroskeptická strana Le Penové se dlouho opírala o peníze od Evropského paramentu, z nichž některé získala podvodně.

Pokrytectví nesouvisí jenom s migrací. Kaczyński, "populistický" lídr Polska, brojí proti údajné síti bývalých polských komunistů a tvrdí, že vydělávají díky bývalému státnímu majetku. Nedávno byl ovšem Kaczyński obviněn z toho, že fakticky kontroloval společnost, která v 90. letech získala od státu pozemky, na nichž chce postavit mrakodrapy. Nominálně společnosti předsedá bývalý informátor tajné policie.

Pokrytectví se také neomezuje pouze na pravicové "populisty": křížová výprava venezuelského prezidenta Huga Cháveze ve jménu chudých jeho země se rychle zvrtla v kleptokracii, díky níž lidé v jeho okolí pohádkově zbohatli.

Pokrytectví vysvětluje, proč se většina těchto lídrů instinktivně snaží, když se přiblíží k moci, podkopávat tisk a zbavit soudy nezávislosti a proč chtějí kontrolovat státní zástupce i policii. Vysvětluje také, proč jsou to takoví notoričtí lháři. Jejich soukromá agenda se totiž zásadně liší od toho, co hlásají před veřejností, a nechtějí, aby to kdokoli z nás zjistil.