Novodobí otroci. Členové kultů musí pracovat bez nároku na plat, policie je bezradná

Po čtyřech letech mlčení Ronaldo Soares dostal od 19leté dceři srdceryvnou zprávu. „ Pomoz mi dostat se odtud“ stálo v ní. Dcera, která se spolu se svou matkou přidala k náboženské komunitě Remanescente de Laodiceia, však svého otce varovala, že ji „nenechají“ odejít. Zprávu napsala z ukradeného mobilu jiného člena komunity.

Soares pro svoji dceru ihned zajel a vzal ji. Několik dní poté policie navštívila farmu, kde byla komunita usídlena, a našla dvě ženy zamknuté v jednom domu. Jednu z nich zachránili, ta druhá však řekla, že je svobodná a zůstane zde. Vander Braga, policejní důstojník, který vedl záchrannou operaci, sdělil Reuters, že žena byla zřetelně „vystrašená“, ale protože byla svéprávná a byla mezi dalšími lidmi, nemohli dělat nic.

Toto bývá častý problém, pokud jde o kulty, upozorňuje Reuters. Hranice mezi nedobrovolnou a dobrovolnou prací u nich bývá často velmi nejasná. Samotní členové vnímají neplacenou práci jako své náboženské poslání, čehož kulty často zneužívají. Jelikož je to komunitou považováno jako záležitost, o které se nediskutuje, bývá pro členy komunity těžké vůbec přistoupit na myšlenku, že je něco špatně a odejít. Často tím impulzem bývá setkání s někým mimo komunitu.

Příkladem může být církev Traduzindo o Verbo, kterou prokurátor Geraldo Emediato de Souza žaluje o 50 miliónu brazilských  reálů (okolo 305 miliónů korun) za údajné zneužívání asi 150 pracovníků, kteří museli v otrockých podmínkách pracovat na farmách spojených s církví.

Policisté během razie na Traduzindo o Verbo minulý rok identifikovali 565 lidí v otroctví. Nikdo z nich však neřekl, že chce být zachráněn, uvádí inspektorská zpráva. Právník církve na to poukázal jako na důkaz toho, že církev nedělá nic špatného.

Podle inspektorů však církev zneužívala zranitelného postavení svých členů, kteří se rekrutovali z chudých poměrů či byli dříve drogově závislí. Tito lidé přesto museli odevzdat všech svůj majetek církvi a pracovat pro ni. V 67 případech byli členové církve oficiálně propuštěni, ale stále nuceni pro ni pracovat, aniž by dostávali plat, což stálo brazilský sociální systém okolo 240 000 reálů ( přes 1 400 000 korun).

Brazílie, pátý největší národ na světe s 210 milióny lidí, má tisíce náboženských směrů. Ačkoliv se některé mohou zdát neobvyklé, nemusí být nebezpečné. To neplatí o těch kultech, které přísně stanovují, co mají členové dělat a velmi omezují jejich možnosti. Právě zneužívání členů je to, co odlišuje kulty od legitimních náboženství, tvrdí Rick Alan Ross, výkonný ředitel organizace zaměřující se na kulty Cult Education Institute.