Krize ve Venezuele trvá již přes šest týdnů, rozdělila svět na dva tábory

Několik zemí poté vyzvalo Madura, aby se funkce vzdal. Spojené státy oznámily, že ho nebudou uznávat, Peru na protest odvolalo z Venezuely svého chargé d'affaires a Paraguay přerušila diplomatické vztahy.

23. ledna - Předseda parlamentu a vůdce opozice Juan Guaidó se v Caracasu prohlásil úřadujícím prezidentem. Záhy poté ho jako prozatímního šéfa státu uznal americký prezident Donald Trump, jehož krok následovala Organizace amerických států (OAS) a několik latinskoamerických zemí.

24. ledna - Představitelé řady evropských zemí i zástupci Evropské komise podpořili opozici a jí ovládaný parlament. Vyzvali rovněž k novým volbám, výslovně ale Guaidóa úřadujícím prezidentem neuznali. Turecko, Sýrie, Rusko, Čína a Írán uznání Guaidóa hlavou Venezuely kritizovaly.

26. ledna - Americký ministr zahraničí Mike Pompeo při zasedání Rady bezpečnosti OSN vyzval k podpoře Guaidóa a k co nejrychlejšímu uskutečnění svobodných voleb.

28. ledna - Spojené státy vyhlásily sankce vůči venezuelské státní ropné společnosti PDVSA, z jejíchž zisků má prospěch Madurova vláda. Bylo oznámeno, že při protivládních protestech zemřelo předchozí týden 35 lidí a na 850 jich bylo zatčeno.

30. ledna - Davy Madurových odpůrců se shromáždily v Caracasu a dalších městech Venezuely na podporu Guiadóa. Maduro řekl ruské agentuře Ria Novosti, že je připraven vyjednávat s pomocí mezinárodních prostředníků s opozicí a že je pro vyhlášení předčasných parlamentních voleb. Venezuelský nejvyšší soud zakázal Guaidóovi vycestovat ze země a obstavil mu účty.

31. ledna - Poslanci Evropského parlamentu se usnesli, že až do vypsání svobodných a demokratických voleb uznávají Guaidóa jako legitimního prezidenta Venezuely.

2. února - Maduro navrhl posunout parlamentní volby v zemi z roku 2020 na letošek.

3. února - Trump zmínil vyslání armády do Venezuely jako "jednu z možností".

4. února - Španělská vláda jako první z EU oficiálně uznala Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely. K Madridu se postupně přidaly další země včetně Francie, Německa, Británie, Rakouska, Nizozemska, České republiky, Austrálie či Japonska. Za Madurem naopak stálo Rusko, Bělorusko, Čína, Turecko, Jihoafrická republika nebo Írán. Z latinskoamerických zemí podporovaly Madura Kuba, Nikaragua, Salvador či Bolívie.

6. února - Armáda zablokovala most na hranicích s Kolumbií ve snaze zabránit průjezdu konvoje s humanitární pomocí. Český prezident Miloš Zeman pozval Guaidóa na návštěvu Česka.

8. února - Guaidó oznámil, že je připraven v případě nutnosti povolit vojenskou intervenci USA ke zbavení moci stávajícího šéfa státu Madura a k ukončení humanitární krize v zemi.

12. února - Tisíce lidí vyšly do ulic Caracasu i dalších měst Venezuely, aby přiměly prezidenta Madura a armádu k otevření hranice pro humanitární pomoc. Maduro zopakoval, že zásoby do země nevpustí a v rozhovoru s BBC označil americkou vládu za "gang extremistů".

¡Atención Venezuela! Anunciamos que los camiones de la ayuda humanitaria provenientes de Colombia ya están en territorio venezolano. El régimen usurpador está impidiendo su paso. No podrán con nuestra decisión irreversible de vivir en libertad. #23FAvalanchaHumanitaria pic.twitter.com/PBFJnRnaJm

17. února - Ruská banka Gazprombank se rozhodla zmrazit účty a pozastavit transakce venezuelské státní ropné společnosti PDVSA, aby tak snížila riziko, že bude vystavena americkým sankcím.

21. února - Vláda uzavřela hranice s Brazílií.

22. února - Podle nových údajů OSN z Venezuely uprchlo asi 3,4 milionu lidí.

23. února - Vláda nařídila částečně uzavřít hranice s Kolumbií, a to v místech, kudy se měla humanitární pomoc dostat do země. První kamion s humanitární pomocí z Brazílie projel do Venezuely, oznámil Guaidó.