Politické zemětřesení ve Venezuele: Maduro oznámil rozsáhlé změny ve své vládě

Venezuelský prezident Nicolás Maduro oznámil rozsáhlé změny ve svém kabinetu, které zdůvodnil nutností změnit "fungování a metody" vlády tak, aby byla schopna "čelit hrozbám". Informoval o tom v noci na dnešek server BBC Mundo. Zatím neupřesněné změny ohlásil Maduro v době vyostřené politické krize a týden poté, co ekonomickou krizi ve Venezuele ještě zhoršil několikadenní výpadek elektřiny v celé zemi.

Viceprezidentka Delcy Rodríguezová v neděli na twitteru informovala, že Maduro chystá rozsáhlou restrukturalizaci vlády, aby byla schopná "bránit vlast před jakoukoli hrozbou".

El Pdte @NicolasMaduro ha solicitado a todo el Gabinete Ejecutivo poner sus cargos a la orden a los efectos de una reestructuración profunda de los métodos y funcionamiento del gobierno bolivariano para blindar la Patria de Bolívar y Chávez ante cualquier amenaza!

— Delcy Rodríguez (@DrodriguezVen) 17. března 2019

Maduro opakovaně prohlašuje, že za krizi v zemi může opozice a USA, které se ho snaží svrhnout. Proto také vláda nevpustila do země humanitární pomoc, kterou USA a další země v únoru shromáždily u hranic v Kolumbii a kterou Maduro označil za americkou intervenci.

Politická krize ve Venezuele se vyostřila letos v lednu, kdy se předseda parlamentu Juan Guaidó prohlásil prozatímním prezidentem. Učinil tak poté, co parlament označil za nelegitimní nový Madurův mandát s tím, že vzešel z nesvobodných voleb. Guaidóa už uznalo jako hlavu státu na šest desítek zemí včetně USA. Ústavní krize ale ve Venezuele trvá už od roku 2016, kdy Maduro po porážce své strany v parlamentních volbách začal s pomocí nejvyššího soudu označovat za nelegitimní veškerá rozhodnutí přijatá parlamentem.

Ekonomická krize ve Venezuele trvá také už několik let, v zemi je nedostatek potravin a léků. Právě kvůli tomu i kvůli pronásledování opozice utekly z Venezuely za posledních několik let na tři miliony lidí. Výrazný podíl na této krizi má socialistická hospodářská politika vlády, která ale vinu odmítá s tím, že za krizi může sabotáž opozice a USA.

Předminulý týden postihl celou Venezuelu výpadek elektřiny, který začal 7. března a v některých regionech trval skoro týden. V zemi zůstaly zavřeny školy i obchody, v řadě oblastí byly přerušeny i dodávky vody. Podle opozice zemřely nejméně dvě desítky pacientů, část z nich proto, že nedostala dialýzu. Vláda tato úmrtí popírá. Na výpadky elektřiny je Venezuela zvyklá už několik let, ten poslední byl ale nejrozsáhlejší a nejdelší.

Výpadek elektřiny označil Maduro za "kybernetický útok" Spojených států a opozice. Podle opozice byl výpadek důsledkem toho, že vláda dlouhodobě špatně udržuje energetickou síť v zemi. Miliony ze státního rozpočtu určené na investice do energetiky vláda podle opozice zpronevěřila.

I Maduro v podstatě přiznal, že energetická infrastruktura země potřebuje reformu. V sobotu při návštěvě hydroelektrárny Simóna Bolívara na přehradě Guri podle agentury Reuters oznámil "hlubokou transformaci" energetického sektoru. Zaměstnance elektrárny podle videa z jeho twitteru označil za hrdiny, kteří se "perfektně vypořádali s výjimečnou situací", způsobenou kybernetickým útokem.

Související

Nicolás Maduro je eskortován k soudu

Maduro se vrací před soud. Chce přesvědčit soudce, aby zrušil jeho obžalobu

Svržený venezuelský vůdce Nicolás Maduro se dnes vrací před federální soud v New Yorku, kde se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby zrušil jeho obžalobu z narkoterorismu. Madurova obhajoba tvrdí, že americká vláda nepřípustným způsobem zasahuje do jeho práv na spravedlivý proces. Celý případ je sledován jako jeden z nejneobvyklejších v historii americké justice, a to jak kvůli způsobu dopadení obžalovaného, tak kvůli jeho statusu.
Americká armáda, ilustrační fotografie

Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci

Americká armáda využila model umělé inteligence Claude společnosti Anthropic při utajované operaci ve Venezuele, jejímž cílem bylo zajetí prezidenta Nicoláse Madura. Informaci přinesl list Wall Street Journal s tím, že jde o jeden z nejvýraznějších případů nasazení komerční AI v rámci přímých vojenských akcí Pentagonu. Model byl v operaci dostupný díky partnerství Anthropicu se společností Palantir Technologies, která dlouhodobě spolupracuje s americkým ministerstvem obrany a bezpečnostními složkami.

Více souvisejících

Nicolas Maduro Venezuela Juan Guaidó blackout

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 4 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 5 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

V Česku bylo historicky poprvé přes 41 stupňů. Rekord opět hlásí Doksany

Sobotní teplotní rekord nevydržel ani den, neděle přinesla nové historické maximum. Znovu bylo nejtepleji v Doksanech, kde na místní stanici naměřili teplotu 41,9 °C. Na sociální síti o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy